Planeta OpenAlt

Osmý ročník soutěže a výzvy Měsíc žen na Wikipedii proběhl od 1. března do 8. dubna 2025. Díky této iniciativě, kterou již poosmé pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se 80 editorům a editorkám podařilo upravit celkem 496 článků, z nichž 303 bylo nově založeno.

Projekt každoročně připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Letos jsme se díky výzvě sešli čtyřikrát: na editatonu Ženy jižních Čech na Wikipedii, komentované procházce po Olšanských hřbitovech MDŽ: S křížkem po funuse, hlavním editatonu v Praze Ženy na Wikipedii a na ostravském editatonu Ženy ve stínu s Karlem Pavlicou.

Editaton Ženy jižních Čech na Wikipedii Foto: Libor Staněk, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

„Měsíc žen na Wikipedii je pro nás každoročně připomínkou toho, jak zásadní roli hraje rozmanitost nejen v obsahu Wikipedie, ale i mezi jejími tvůrci. Výsledky letošního ročníku ukazují, že díky propojení zkušené komunity, nováčků i odborných partnerů se daří zviditelňovat důležité osobnosti a příběhy, které by jinak mohly zůstat opomenuty. I díky takovým výzvám se Wikipedia stává reprezentativnějším zdrojem vědění.“

— Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Libor Staněk, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Cílem výzvy je jednak motivovat více žen k editování Wikipedie a jednak zvětšit objem biografií a souvisejících článků, které o ženách a s nimi spojených tématech pojednávají. V současnosti se na české Wikipedii nachází 128 tisíc biografií mužů a jen 29 tisíc biografií žen. Nepoměr je také v rozložení editorů. Pouze 1 z 10 dobrovolných editujících je žena. Do psaní článků se mohl v rámci výzvy zapojit kdokoliv – buď online z pohodlí svého domova, nebo přijít na některou z našich akcí, kde byli nejen úplným nováčkům k ruce naši zkušení lektoři a lektorky. 

Účastníci a účastnice výzvy mohli vyhrát některou z cen, které do soutěže věnovala Audioteka.cz, nakladatelství wo-men a nakladatelství Albatros. Výzva se konala za mediální podpory časopisu Heroine.

Ženy vědy, umění i odporu na české Wikipedii

Blanka Brůnová, významná česká oftalmoložka

Každá z 496 editací, které během letošního Měsíce žen na Wikipedii vznikly, je jedním konkrétním důvodem, proč má tahle výzva smysl. Každý nově vytvořený či rozšířený článek představuje jeden příběh – příběh ženy, jejíž život a přínos by jinak mohl zůstat opomenut. Díky zapojení 80 editujících se podařilo založit 303 nových článků a dalších 193 výrazně upravit. Společně tak pomáháme psát encyklopedii, která je úplnější a otevřenější pro každého.

Díky výzvě vznikla řada kvalitních článků zaměřených na významné ženy a témata s nimi spojená. Mezi nejzajímavější osobnosti z oblasti vědy a zdravotnictví patří Blanka Brůnová, významná česká oftalmoložka, která spolupracovala s Otto Wichterlem a podílela se na vývoji měkkých kontaktních čoček, a Raja Žádníková, lékařka a přeživší holokaustu, která po válce působila jako pediatrička a výrazně se angažovala také v divadelní pedagogice.

Silné zastoupení měly také ženy z oblasti umění a kultury. Zdenka Rusová, česká grafička a kreslířka žijící v Norsku, se stala první profesorkou grafiky a první rektorkou vysoké umělecké školy ve Skandinávii. Miloslava Vrbová-Štefková se věnovala figurální malbě a zátiší a její obrazy často zachycovaly baletní scény. Pozornost si zaslouží i bulharská básnířka a překladatelka Dora Gabe, která přinesla bulharským čtenářům poezii mnoha světových autorů. Umělecký svět doplňuje také Gwynne Gilford, americká herečka známá z filmů a seriálů 70. a 80. let, která později pracovala jako psychoterapeutka.

Z oblasti občanské společnosti a dokumentární tvorby vyniká Krystyna Krauze – polsko-česká dokumentaristka, scenáristka a překladatelka, která se během 80. let angažovala v Polsko-československé solidaritě. Významným příspěvkem do výzvy byl také článek o Jitce Králikové Rychnovské, trenérce tchaj-ťi a čchi-kungu, která získala zlatou medaili na mezinárodní soutěži v Číně a věnuje se výuce tradičních čínských cvičení v Česku.

Editaton v Praze

Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Hlavní editaton výzvy Ženy na Wikipedii 2025 se uskutečnil tradičně v Praze – tentokrát 18. března v sídle Wikimedia ČR ve Světě Hub. Tato událost nabídla jedinečnou příležitost setkat se s dalšími lidmi, kteří chtějí přispět k větší rovnováze na Wikipedii. Účastníci si mohli vyzkoušet editování v inspirativní atmosféře, kde se potkávají zkušené editorky, začátečníci i podporovatelé této výzvy.

Akce byla otevřená všem, ať už chtěli napsat svůj první článek, rozšířit stávající obsah, nebo se jen seznámit s editováním a zjistit, jak mohou přispět. V onlinu jsme uvítali další účastníky, například účastníky brněnského Wikiklubu.

„Myslím si, že ženy i muži jsou schopní pisatelé úplně stejně a Wikipedie nebrání tomu, aby nás bylo 50/50″

— Lenka Holá, účastnice editatonu, studentka FF UK a účastnice odborné praxe

MDŽ: S křížkem po funuse

Wikipedista a slammer Anatol Svahilec provedl zájemce zákoutími Olšanských hřbitovů a představil jim známé i méně známé hroby významných českých žen, o kterých sám často psal do Wikipedie. S křížkem po funuse proto, že jsme se na Olšanských hřbitovech sešli v neděli deváté května den po mezinárodním dni žen. Účastníci navštívili například místo posledního spočinutí české modní návrhářky Hany Podolské, překladatelky a jediné nositelky československého ocenění Bílého lva Anny Auředníčkové, česko-americké feministky a novinářky Josefy Humpalové-Zemanové, socioložky Jiřiny Šiklové nebo autorky kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. Mohli se tak seznámit se jmény možná někdy zapomenutých, přesto pro vývoj české společnosti významných osobností.

Měsíc žen v regionech

Poslední akcí výzvy byl editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru v Olomouci. Součástí akce byla také přednáška sociologa Martina Fafejty Ženská práva jsou i mužská práva.

Virtuální medaile

Jak dopadla soutěž o ceny?

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy Měsíc žen na Wikipedii poskytl partner soutěže Audioteka měsíční vstup do svého Audiotéka klubu, což znamená přes 1 500 titulů k poslechu bezplatně v rámci předplatného a 20 % slevu na tisíce dalších audioknih.

Mezi 10 vítězů a vítězek rozdělila porota ve složení wikipedistka JanaJin a akademik Mgr. Karel Pavlica, Ph.D věcné ceny. Kdo mezi ně patří? Podívejte se do tabulky níže.

Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!

Pokračujeme nejen v březnu

V průběhu celého roku je aktivní skupina Ženy na Wikipedii na Facebooku. Budeme moc rádi, pokud se do ní přidáte a budete zde sdílet zkušenosti, navzájem si radit s editováním, sdílet články o významných ženách nebo tipy na články chybějící. Zajímá nás, co editorky a editoři na Wikipedii zažívají a jak toto prostředí dál kultivovat. Zapojte se také! Pojďme vytvořit skupinu lidí, která ženy na Wikipedii vítá.

Dalibor Mráz – Webvalley / CERNA.AI
10. 6. 2025 – úterý

Zkušenosti z vývoje AI nástrojů pro firmy ze Silicon Valley a případová studie RAG aplikace výzkumného modelu pro Oxygen Biotech. Jak podporuje rozvoj umělé inteligence Moravskoslezský kraj?

Kdo by neznal výrobce plošných spojů JLCPCB – výroba od pěti kusů DPS, v běžné technologii za 2 USD do velikosti až 100x100mm. To nemá (cenovou) konkurenci. JLCPCB do toho chce šlápnout ještě více a razantně snižuje cenu poštovného pro varianty DHL Express, EuroPacket a Global Standard Direct Line. Poštovné od 1.5 USD – což by měla být cena točeného piva Sta….

Zdroj

Serial Monitor je integrovaný nástroj v prostředí Arduino IDE, určený pro vývoj a ladění aplikací na mikrokontrolérech jako ATmega, SAMD, STM32, ESP8266 nebo ESP32. Tradičně je pro sériovou komunikaci potřeba externí software typu PuTTY nebo YAT, což může být neefektivní, zvlášť při rychlém testování nebo ladění embedded projektů. Proto jsme ve spolupráci s Perplexity vyvinuli webovou…

Zdroj

Největší událost, kde se sejdou stovky lidí na několikadenní údálosti, v Česku ještě nebyla. FAB25 – událost, příležitost, kde se můžete potkat s inspirujícími lidmi – inovátory, vědci, tvůrci a odborníky v oblasti digitální výroby, otevřených technologií a udržitelnosti, aby společně sdíleli know-how, inspirovali se a navazovali nové spolupráce. FAB25 tak funguje jako živá laboratoř inovací…

Zdroj

Desítky miniaturních FPV dronů zdecimovaly strategické letectvo Ruska – to jste si už asi všichni přečetli. Ale víte, co v těch FPV dronech bylo za hardware? Orange Pi Zero 2W našel využití právě v těchto dronech. Krátký recap: Ukrajinská tajná služba SBU naplánovala akci, která se zapíše do dějin. Pomocí kontejnerů na kamionech převezla z Ukrajiny do Ruska desítky malých FPV dronů s…

Zdroj

Miro Hrončok je dlouholetým významným přispěvatelem do Fedory, zvláště v oblasti Pythonu. Léta byl členem technické komise FESCo, ale tentokrát se rozhodl ucházet o křeslo v nejvyšším orgánu projektu - Fedora Council. Mezi sedmi kandidáty, kteří se ucházeli o dvě křesla, nakonec získal nejvíce hlasů - 1089. Česká komunita má tak po delší době opět zástupce v nejvyšším orgánu Fedory.

Kromě Fedora Councilu se konaly volby také do FESCo a Mindshare Committee, ale ani v jedněch nekandidoval člověk z české komunity. Ve FESCo je česko-slovenská komunita zastoupena Tomášem Hrčkou, který bude své křeslo obhajovat za půl roku.

Ve dnech 15.–18. května 2025 se Praha proměnila v pulzující centrum mladé energie, otevřeného dialogu a sdílení nápadů – hostila totiž historicky první Wikimedia Youth Conference, mezinárodní setkání mladých Wikimediánů z celého světa. Tato akce neměla v hnutí obdoby: byla navržena od mladých lidí pro mladé, s důrazem na to, aby zazněly jejich hlasy, zkušenosti i vize jejich zapojení. 

Konferenci inicioval a zorganizoval spolek Wikimedia Česká republika v čele s výkonnou ředitelkou a hlavní organizátorkou akce Klárou Joklovou a ve spolupráci s CEE Hubem – regionální platformou pro střední a východní Evropu. Ten na akci zastupovala koordinátorka Barbara Klen. Akce od začátku měla velice širokou podporu a o její realizaci se zasloužila i CEE Youth Group, která od jara 2023, díky podpoře CEE Hubu, funguje jako neformální seskupení, které propojuje mladé wikimediány z regionu. Právě tato iniciativa inspirovala ambici rozšířit zkušenosti ze CEE regionu na globální úroveň a spojit tak další neformální seskupení wiki-mladých, jako jsou Wikivibrance či mladí z německy mluvící komunity.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Konference přivítala 83 mladých lidí ve věku 18–26 let, kteří se aktivně zapojují do projektů jako Wikipedie, Wikidata nebo Wikimedia Commons. Jejich cíl byl společný: sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a spoluvytvářet prostředí, v němž mladá generace může v hnutí Wikimedia nejen působit, ale skutečně ovlivňovat jeho směřování.

Jak přitáhnout mladé lidi k Wikipedii?

Celkové téma konference znělo: „How to attract young people to Wikipedia?“ Tato otázka rámovala celý program a prolínala se všemi diskusními bloky, skupinovou prací i individuálními výstupy. Vycházela z předpokladu, že mladí lidé dnes hrají v ekosystému svobodného sdílení znalostí zásadní roli – a že pro dlouhodobou udržitelnost Wikimedia projektů je klíčové jejich zapojení nejen jako editorů, ale i jako budoucích lídrů.

Konference si kladla tři hlavní cíle:

• vytvořit prostor, kde mohou sami mladí wikimediáni pojmenovat překážky i motivace, které ovlivňují zájem mladých lidí o zapojení do Wikimedia projektů,
  
• vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a nápadů napříč regiony a kulturami,
  
• podpořit účastníky v tvorbě konkrétních plánů pro jejich práci s peer-mládeží ve svých komunitách.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Témata, jimiž se účastníci během tří dnů zabývali, zahrnovala mimo jiné:

• Jak přiblížit Wikimedia projekty mladým lidem jazykem a nástroji, které používají?
  
• Jak podporovat dlouhodobé zapojení mladých editorů a editorek, aby jejich motivace nevyprchala po prvních editačních pokusech či při nedostatečné podpoře?
  
• Jak budovat komunity, v nichž se mladí cítí bezpečně, podporovaně a slyšeně?
  
• Jak jim umožnit, aby se stali aktivními spolutvůrci směřování hnutí Wikimedia?

Konference nebyla pojatá jako frontální série přednášek – naopak. Účastníci pracovali a společně diskutovali v malých skupinách, zapojovali se do facilitovaných diskusí, sdíleli osobní příběhy i lokálně osvědčené strategie. Každý z nich měl na závěr konference možnost sestavit si vlastní akční plán – soubor konkrétních kroků, jak nově získané poznatky a inspiraci přetavit do praxe ve své komunitě.

Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Žádosti dorazily z celého světa

Už samotný zájem o účast jasně ukázal, že téma mládeže ve Wikimedia hnutí silně rezonuje. O stipendium na konferenci požádalo celkem 223 mladých lidí z 90 zemí, přičemž uchazeči a uchazečky reprezentovali 108 národností. Téměř 42 % žádostí přišlo od žen (93 žadatelek) a průměrný věk uchazečů byl 23,3 let.

Tento široký a pestrý zájem ukazuje, že mladí lidé z různých regionů a kulturních kontextů mají chuť aktivně přispívat do projektů Wikimedia – a zároveň hledají příležitosti, jak se propojit, učit se navzájem a posilovat své komunity.

Výběrový proces byl navržen tak, aby co nejvíce zohlednil spravedlivé regionální zastoupení i rozmanitost zkušeností. Podmínkou byla organizační zkušenost a zejména organizační potenciál do budoucna. Jedním z cílů akce totiž byla podpora a budování budoucích lídrů hnutí. I proto jsme žádali jednotlivé pobočky či uživatelské skupiny a další individuální leadery o vytipování nejlepších reprezentantů jejich komunit. Výsledkem byl vyvážený výběr 83 mladých wikimediánů z celého světa – jak z etablovaných komunit, tak z méně zastoupených regionů. 

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

83 tváří, 49 zemí: Jak vypadala mladá Wikimedia komunita naživo

V prvním kroku vybrala 13 členná mezinárodní stipendijní komise z původních 223 uchazečů a uchazeček o stipendium 80 mladých z více než 50 zemí světa. Komise měla za primární cíl férové geografické zastoupení, přičemž se zohledňovala i genderová a jazyková rovnováha, různorodost zkušeností a šíře komunitního zastoupení, jednoduše celková pestrost hlasů. Dle plánu připadlo 40 stipendií na region střední a východní Evropy (CEE) a 40 dalších bylo rovnoměrně rozděleno mezi zbylých 7 Wikimedia regionů.

Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

I přes pečlivou organizaci a intenzivní podporu každého stipendist se však ne všem podařilo do Prahy dorazit. 15 vybraných účastníků a účastnic nakonec nezískalo vízum či povolení vycestovat – především z regionů s omezeným diplomatickým zastoupením nebo složitou vízovou procedurou. Jejich absence byla v rámci chybějících hlasů citelná a znovu otevřela otázku dostupnosti mezinárodních Wikimedia akcí pro mladé lidi ze všech částí světa. Organizátoři se snažili maximum míst využít pro jiné účastníky. Na druhou stranu se nám, i díky opakovaným žádostem, podařilo vízovou bitvu na několika územích vyhrát. Oproti plánu jsme nakonec umožnili i online účast těm, kteří nakonec přijet nemohli, naráželi jsme ovšem v praxi zejména na obtížnost časových posunů.

Z částí poboček jsme vyjednali podporu jejich reprezentantů, zejména ze západní Evropy či okolních zemí, ti pak získali buď částečnou podporu či náklady plně hradila vysílací komunita/pobočka.

Konečné číslo 83 mladých účastníků a účastnic včeně dobrovolníků a dobrovolnic, 76 řádných účastníků a účastnic, 4 částeční stipendisté a stipendistky, 6 samoplátců a samoplátkyň.

Z regionálního hlediska bylo finální  složení účastníků a účastnic konference následující (mimo online hosty a včetně WMF hostů):

Toto rozložení ukazuje, že i přes překážky má Wikimedia hnutí potenciál propojit mladé lidi napříč kontinenty – a že se daří vytvářet síť mladých aktivních lidí, která je skutečně globální. Zároveň se ukazuje, že bychom měli nabídnout ještě cílenější podporu těm, které limituje vízová povinnost.

Podporu akci poskytlo 13 vybraných hostů. Šlo zejména o zástupce a zástupkyně Wikimedia Foundation, kteří jsou tématu konference profesně nejblíže, a zástupce a zástupkyně CEE Hubu, Wikimedia Austria a Wikimedia Deutchland. Ti všichni s účastníky a účastnicemi sdíleli své cenné know-how v rámci skills-market, či aktivně podpořili vybrané části programu či produkce. Poděkování patří také dobrovolníkům.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Prostor pro každého: Jak se na konferenci diskutovalo

Program nebyl postaven na klasickém „call for papers“. Účastníci a účastnice byli už v průběhu příprav na konferenci vedeni k tomu, aby přinášeli své vlastní zkušenosti a pohledy – a aby je sdíleli s ostatními. Před konferencí obdrželi zadání k reflexi, kterou mohli prodiskutovat i se svými komunitami. Do Prahy tak přijeli připraveni – nejen tematicky, ale i mentálně.

Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

První den se všichni účastníci a účastnice představili pomocí vizuální prezentace – tzv. WikiAvataru – jednoduchého plakátu s prvky sebeidentifikace, motivace a přínosu komunitě. Tento formát prolomil ledy a pomohl nastavit atmosféru otevřenosti a důvěry.

Hlavním formátem konference byly diskusní skupiny facilitované peer-lead týmem ze CEE Youth. Tito mladí facilitátoři prošli přípravou již v listopadu 2024 na předkonferenčním CEE Youth Meetingu v Praze. Spolu s organizačním týmem vytvořili strukturovaný, ale přirozený prostor pro hluboké debaty.

Celkem fungovalo:

• 10 fyzických skupin,
  
• 1 online skupina pro ty, kteří nemohli přijet osobně,
  
• 1 kontrolní skupina, složená z hostů a pozorovatelů konference.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Diskuse se řídily jasně definovanými otázkami, které účastníkům a účastnicím pomáhaly přemýšlet kriticky, emočně i prakticky. Celý prostor byl koncipován tak, aby všichni dostali slovo – bez ohledu na jazyk, zkušenosti či sebevědomí. K tomu napomáhaly i jemné facilitační techniky – například gesto zvednuté ruky, které ztišilo místnost a umožnilo krátkou reflexi. Tato metoda se stala symbolem respektu a vědomé pozornosti.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Po celou dobu byl program podpořen interaktivní platformou Slido (slovenský start-up), přes kterou mohli účastníci přes své telefony:

• odpovídat na otázky,
  
• hlasovat o výstupech,
  
• v reálném čase sdílet zpětnou vazbu.
  
• Tímto způsobem se vizualizovala společná diskuse a průběžně se sbíraly výstupy ze skupin. Aktivita nebyla jednorázová – účastníci byli zapojeni od prvního do posledního dne.

Každý účastník a každá účastnice měli k dispozici tzv. „My journal“ – osobní pracovní dokument, který ho provázel celým programem. Obsahoval prostor pro poznámky, reflexe a průběžné plánování. Na konci konference z něj vznikl individuální plán na 6–12 měsíců, v němž si každý účastník definoval:

• jaké kroky chce podniknout ve své komunitě,
  
• jak chce zapojit další mladé lidi,
  
• jakou podporu k tomu bude potřebovat.
  

Po skončení konference účastníci a účastnice neodjížděli jen s dojmy, ale s konkrétním nástrojem pro další práci. Organizátoři zároveň deklarovali, že v následujících měsících vznikne systém podpory pro realizaci těchto plánů – a že se bude pracovat na síti vzájemného sdílení a podpory mezi mladými Wikimediány napříč regiony.

Jedna z účastnických reflexí to vystihla slovy:

„Tohle nebyly jen konverzace – byly to hluboké, strukturované rozhovory, které nás vedly k zamyšlení, naslouchání a otevřenosti.“

Konference však nebyla jen o práci. Významnou součástí programu byla i socializace a budování vztahů, které jsou pro komunitní práci klíčové. Mladí Wikimediáni spolu trávili volný čas na procházkách Prahou, společných volnočasových aktivitách, hraní deskových her nebo třeba při sledování finále Eurovision Song Contest.Tyto neformální momenty pomohly prohloubit důvěru, přirozeně navazovat přátelství a vytvořit sítě spolupráce, které mohou přetrvat dlouho po skončení samotné akce. Vznikla tak komunita, která není postavená jen na společném zájmu, ale i na sdíleném zážitku a vzájemném respektu.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Výstupy z diskusí a doporučení pro budoucnost

Díky pečlivě facilitovaným diskusím se během tří dnů nashromáždilo obrovské množství podnětů, sdílených zkušeností i konkrétních návrhů. Účastníci a účastnice odpovídali na řadu otázek zaměřených na jejich roli v komunitě, potřeby, které vnímají, i způsoby, jak by hnutí Wikimedia mělo mladé podporovat. Z těchto výstupů se dají vyčíst čtyři hlavní roviny doporučení:

Co mohu udělat jako jednotlivec?

Účastníci a účastnice se shodovali, že jedním z klíčových předpokladů dlouhodobého zapojení je péče o vlastní pohodu a udržitelnost:

• učit se říkat „ne“ a stanovovat si hranice,
  
• dělat si pravidelné přestávky od wiki-aktivit,
  
• udržovat rovnováhu mezi online aktivitou a osobním životem,
  
• nacházet oporu v komunitě, sdílet zkušenosti, oslavovat malé úspěchy.

Z hlediska konkrétního přínosu komunitě zmiňovali:

• mentoring nováčků („edit buddy“),
  
• organizaci workshopů pro vrstevníky,
  
• založení lokálních skupin (např. wiki klubů).
  

Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Co mohou dělat místní komunity a organizátoři?

Mnozí účastníci a účastnice již ve svých komunitách působí jako organizátoři či organizátorky. Z jejich pohledu by měly lokální skupiny:

• pořádat pravidelná offline/online setkání, která pomáhají vytvářet vztahy a důvěru,
  
• budovat podpůrné a bezpečné prostředí, kde se mladí lidé nebojí sdílet,
  
• poskytovat jasné návody a materiály, které usnadní zapojení,
• vést k otevřenému sdílení zkušeností, i těch náročných.
  

Zároveň se ukázalo, že mladí organizátoři a organizátorky často potřebují podporu ve formě jednoduchých nástrojů – přehledných dashboardů, šablon pro komunikaci nebo přístup k dobré praxi.

RRichard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Alexandra Grulichová,C BY 4.0, via Wikimedia Commons

Co by mělo dělat hnutí Wikimedia?

Doporučení vůči širšímu hnutí byla obzvlášť silná a konkrétní. Účastníci a účastnice apelovali na potřebu:

• zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů, např. skrze kvóty v radách a výborech,
  
• nabídnout strukturální podporu – mentoringové programy, granty pro mládežnické projekty, školení,
  
• modernizovat komunikaci a platformy – větší přítomnost na Discordu, Telegramu či TikToku, využití AI pro podporu editorů,
  
• spolupracovat se školami a univerzitami, organizovat editatony a soutěže, zakládat wiki kluby.

Zazněl také návrh na „rebranding“ – posílit pozitivní vnímání Wikipedie mezi mladými skrze vizuální styl, merchandise a kampaně.

Co pomáhá udržet duševní pohodu?

Účastníci a účastnice sdíleli konkrétní návyky a postupy, které jim pomáhají zvládat tlak a předcházet vyhoření:

• fyzická aktivita (procházky, sport),
  
• spánek a odpočinek,
  
• kontakt s přáteli nebo zvířaty,
  
• kreativní činnosti (psaní, hudba, vaření),
  
• mentální techniky (meditace, journaling, terapie).
  

Tyto výstupy nejsou jen reflexí jednoho setkání. Jsou to hlasy mladých lidí napříč kontinenty, kteří vědí, co potřebují – a mají konkrétní návrhy, jak to realizovat. Pro podobčky, Wikimedia Foundation i další aktéry v hnutí mohou sloužit jako důležitý podklad pro další strategii práce s mládeží.

Z konference do praxe: podpora mladých v huntí Wikimedia dostává konkrétní směr

Wikimedia Youth Conference 2025 v Praze nebyla jen událostí – byla milníkem. Ukázala, že mladí lidé z různých koutů světa sdílejí společnou vizi: otevřené, přístupné a udržitelné Wikimedia hnutí, kde je jejich hlas slyšet a brán vážně.

Během tří dnů se setkali desítky mladých editorů, organizátorů, technických nadšenců i obhájců svobodného sdílení znalostí. Navzájem se učili, naslouchali si a společně hledali cesty, jak zapojit více svých vrstevníků – a jak tuto energii přetavit ve skutečné změny.

Konference také ukázala, jak cenná je mezigenerační důvěra: když hnutí vytvoří prostor, kde mladí lidé nejsou jen „pozváni“, ale jsou skutečně spolutvůrci agendy, vzniká prostředí, které je živé, bezpečné a plné potenciálu.

Výstupy z diskusí přinášejí konkrétní doporučení: od péče o pohodu, přes mentoring a komunitní podporu, až po strukturální změny v rozhodování a financování. Nejsou to jen nápady – jsou to návrhy kroků, které lze uskutečnit. A účastníci konference se k nim aktivně hlásí.

Praha 2025 tak nebyla cílem. Byla začátkem nové kapitoly – pro mladé Wikimediány, pro jejich komunity i pro celé globální hnutí.

V podpoře mladých Wikimediánů chceme pokračovat i nadále. Naší ambicí je, aby jejich zapojení nebylo výjimkou, ale samozřejmou součástí Wikimedia hnutí. Zaměříme se na posilování regionální podpory, například skrze spolupráci s nově vznikajícími regionálními huby.

Zároveň budeme individuálně podporovat účastníky a účastnice konference – v jejich konkrétních wiki-cílech i v růstu směrem k budoucímu lídrovství. Mnohé spolupráce vznikly už během samotného setkání a organicky se rozvíjejí dál. Účastníci a účastnice si mezi sebou vytvořili přirozenou síť kontaktů a vzájemné podpory, která má potenciál přerůst v trvalé partnerství a společné projekty.

Konference v Praze tak nebyla jen událostí – byla impulzem k dlouhodobému pohybu.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Tak jako každý měsíc, i v květnu je tu nová epizoda speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na atribuci útoku na Ministerstvo zahraničních věcí skupině APT31, zájem společnosti Meta využívat uživatelská data pro trénování AI, zvyšující se počty ClickFix útoků, zásah proti infostealeru Lumma i řadu dalších aktuálních témat…

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na obvinění Číny z kybernetického útoku na Ministerstvo zahraničních věcí, uzákonění povinnosti hlásit výkupné placené ransomwarovým skupinám v Austrálii, nebo novinky na poli botnetů…

Co nám přinesl měsíc Květen? Kromě horka, zimy a deště navíc 22 novinek od rovnou pěti distributorů. A co najdete v tomto přehledu? Flexibilní kabely, filament s karbonem, přenosný osciloskop, IoT produkty, flexibilní RGB matici nebo kit pro Meshtastic. Silikonový kablík s Dupont konektorem 20 cm F-F Měkký silikonový kablík s konektorem Dupont na prototypování a do kontaktního pole v…

Zdroj

Kolegové ze společnosti Cyber Rangers mě nedávno pozvali do svého podcastu Cyb3r Club. V rámci natáčení jsme měli možnost pohovořit o problémech, které provází blue teamy, o požadavcích na juniory v kyberbezpečnosti, o testování detekčních mechanismů i o řadě dalších souvisejících (i nesouvisejících) témat. Záznam, který byl dnes publikován, najdete v případě zájmu na kanálu Cyber Rangers na YouTube nebo níže…

Tisková zpráva Praha, 29. května 2025 – Předsedou předsednictva Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) byl již posedmé zvolen Michal Hanák ze společnosti MAFRA. Posty místopředsedů budou opět zastávat Michal Feix za Seznam.cz a Martin Picek ze společnosti GroupM. Staronové vedení SPIR zvolila výkonná rada vzešlá z květnové valné hromady. V roce 2025 čeká předsednictvo SPIR řada...

Zdroj

„Dřevěné fasády v horkých letních dnech dosahují až čtyřiceti stupňů celsia. Ty keramické čím tmavší tím víc, tam jdeme až k padesáti stupňům celsia. Pokud bude černá, tak může jít ještě klidně o deset stupňů víc. Co se týče vegetace, povrchy nepřesahují třicet pět stupňů celsia, spíš se drží do těch třiceti.“

Rozpálené centrum města v létě láká maximálně k tomu si koupit zmrzlinu a nasednout na nejbližší autobus směr koupaliště. Mnoho z nás ale v centrech žije nebo pracuje a odborníci proto hledají způsoby, jak v horkých dnech městu a jeho obyvatelům ulevit. Příroda přitom svoje mechanismy už dávno má – rostliny dokážou díky fotosyntéze ochlazovat nejen sebe samotné, ale i prostor kolem nich. Můžou mít navíc mnoho podob – od pestrobarevného ptačího zobu přes stálezelený břečťan až po skalničky. Zelení osázené fasády se ale ne všude hodí a jejich stavba má taky svoje úskalí – ať jde o brouky nebo vlhkou omítku. Patří rostliny na historické domy? Pomůže ochlazení města balkónový truhlík s muškáty? Proč nemáme na náměstích víc stromů? O vegetačních fasádách se v podcastu rozpovídal Jan Vystrčil z Fakulty stavební VUT.

Umělá inteligence se na nás dneska valí téměř odevšad a každý den nás masírují reklamní spoty se sdělením, že kdo nebude používat umělou inteligenci, zapadne bahnem světa jako mamut na Sibiři. A tak umělá inteligence píše umělý kód, umělé knihy, hraje umělou hudbu a vytváří umělé fotografie. Osamělí v ní hledají umělé přátele, bezradní umělé rady. Umělá inteligence dokáže vymyslet nové umělé hmoty. Jenom pro umělá ňadra se bohužel stále musí chodit na kliniku.

Všechny uměle inteligentní aplikace, které jsem doposud viděl, mají však jednu podstatnou nevýhodu. Jsou mnohdy poskytovány jenom jako služba a já tak nikdy nemám úplnou kontrolu nad tím, co se stane s mými daty, s obsahem mých promptů a koneckonců i s mými penězi, které za službu zaplatím. Pokud navíc chci, aby umělá inteligence kromě rozsáhlých encyklopedických znalostí obecného charakteru disponovala taky nějakými specifickými znalostmi, začínám se s veřejnými službami dostávat trochu do úzkých. A to i u protřelých matadorů.

Jak z toho ven?

Mohou si dneska běžní Frantové a běžné Františky vytvořit vlastní model, natrénovat jej potřebnými informacemi a pak si užívat jeho pomoci? Těžko. Chybí jim peníze na to, aby se vybavili potřebným početním výkonem. Jenom za cenu grafické karty by spolu mohli obletět svět. Chybí jim znalosti. Kdo obecně ví, co všechny ty pypochodně a em>tensoroproudy znamenají?

Fedora nám, obyčejným smrtelníkům, naštěstí přináší jednoduchý nástroj, pomocí něhož stáhneme jeden z dostupných open-source modelů, spustíme jej na načem vlastním počítači a vyženeme tak lamy na svou vlastní louku.

Co je Ramalama?

Ramalama je open-source nástroj, za kterým stojí dvojice vývojářů Red Hatu, Eric Curtin a Daniel Walsh. Umožňuje spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem. Ramalama je ale víc než jen způsob, jak provozovat někteý model lokálně. Díky podpoře RAG (Retrieval-Augmented Generation) umí
Ramalama snadno načíst vaše vlastní dokumenty, jako jsou wiki, poznámky nebo PDF, a vytvořit tak “chytrého” asistenta, který odpovídá na základě vašich dat.

V tomto článku si ukážeme, jak pomocí Ramalama spustit některý z modelů na vlastním počítači a jak do něj dostat vlastní informace.

Instalace

Ramalamu budeme instalovat na nejnovější Fedoře, verzi 42. Ačkoliv v repozitáři Fedory existuje přímo
balíček ramalama, v době psaní článku je tento balíček k dispozici pouze ve verzi 0.7. Tato verze však obsahuje chybu a nelze u ní používat RAG.

Pokud chceme podporu RAG vyzkoušet, nainstalujeme si aplikaci pomocí pip, kde již je dostupná verze 0.8. I když leckdo instaluje “pipem” do systému napřímo, my si vytvoříme tzv. virtuální prostředí a nainstalujeme vše do něj. Můžeme se tak vyhnout připadným problémům s jednotlivými verzemi a celou instalaci odstínit od systému.

1. Virtuální prostředí vytvoříme příkazem:

   python -m venv ~/ramalama

   Tento příkaz automaticky vytvoří adresář ramalama v domovském adresáři a nakopíruje do něj potřebné soubory.

2. Nyní je potřeba virtuální prostředí aktivovat načtením aktivačního skriptu z adresáře bin/activate. Pro výše uvedené prostředí by odpovídající příkaz byl

   source ~/ramalama/bin/activate

   Že aktivace proběhla správně, poznáte podle změny promptu. Původní prompt, u mě lruzicka@fedora, se po aktivaci změní na (ramalama) lruzicka@fedora . Tak vím, že se nyní nacházím ve virtuálním prostředí.

3. Nainstalujeme ramalamu příkazem:

   pip install ramalama

4. Ověříme, že instalace proběhla správně:

   ramalama version

   Pokud příkaz funguje a zobrazí aktuální verzi, v mém případě ramalama version 0.8.1, instalace proběhla v pořádku.

Výběr modelu

Jazykový model (LLM) je program “umělé inteligence”, která se naučil statistické vzory lidského jazyka a “umí” tak například odpovídat na otázky, překládat, psát shrnutí nebo třeba programovat. Existuje poměrně velké množství modelů a jejich variací. Každý model má trochu jiné
vlastnosti, ale my se srovnáváním modelů nyní nechceme blíže zabývat. Pro začátek si vybereme některý z modelů, který je rychlý i na počítači bez solidní grafické karty a je pod open-source licencí, například Mistral. Stáhneme jej příkazem:

ramalama pull mistral

V souboru ~/ramalama/share/ramalama/shortnames.conf uvidíme dalších několik předvolených modelů, například Gemma, Granite, Merlinite, a další. Podrobnějším zkoumáním se dozvíme, že pod přezdívkou mistral se ukrývá model Mistral-7B-Instruct-v0.2 a s tím dále budeme pracovat.

O staženém modelu si můžeme zobrazit základní informace příkazem

ramalama inspect mistral

Pokud chcete změnit defaultní nastavení, lze tak učinit v konfiguračním souboru ~/ramalama/share/ramalama/ramalama.conf.

Spuštění chatu

Když máme model stažený do počítače, spustíme jej ve formě jednoduchého chatu na příkazové řádce. Spustíme jej příkazem

ramalama run mistral

Po krátké chvíli se prompt změní na symbol > a my můžeme začít psát otázky, na které model odpovídá podle svých schopností. V tuto chvíli má model obecné znalosti o věcech, na kterých byl natrénován, takže když se jej zeptáme na informace o něčem specifickém, velmi rychle zabředne do absurdních výmyslů. Pro ilustraci uvádím, co model Mistral napsal, když jsem se jej zeptal na ramalamu dotazem What is ramalama?

I’m sorry for any confusion, but “Ramalama” is not a widely known
term in English or in general computing …

Vidíme, že to není zrovna sofistikovaná odpověď, ale alespoň se model nepokouší si extrémně vymýšlet. Zeptám-li se jej na svou osobu (Who is Lukas Ruzicka?), obdržím také poměrně překvapivou odpověď:

Lukas Ruzicka is a Swiss professional footballer who currently plays
as a midfielder for FC Thun in the Swiss Super League …

Pro dotazy obecné povahy jsou ale výsledky docela uspokojivé a v tuto chvíli můžeme s modelem chatovat stejně, jakobychom chatovali například s ChatGPT, ale celá komunikace se odehrává pouze lokálně.

Až nás to přestane bavit, nebo model začne až příliš halucinovat, ukončíme proces stisknutím Ctrl-D nebo Ctrl-C.

Spuštění webové služby

Model můžeme také spustit jako serverovou službu s webovým rozhraním a přistupovat tak k němu pomocí webového prohlížeče. Výhodou tohoto přístupu je možnost provozovat více chatů zároveň a zároveň si jejich historii ukládat v prohlížeči, takže lze na konverzaci částečně navázat.

Model přes webové rozhraní spustíme příkazem:

ramalama serve mistral

Webový server ukončíme stiskem Ctrl-C.

Nastavení modelu

Úpravou nastavení lze měnit chování modelu a to někdy i docela podstatně. Mezi nejhlavnější parametry patří:

• temperature – Určuje míru náhodnosti v
  generování textu. Vyšší hodnota (např. 1.0) znamená větší kreativitu,
  ale i větší náchylnost k halucinacím. Nižší hodnota (např. 0.2) znamená
  přesnější, ale konzervativnější odpovědi.
• top-k – Omezí výběr dalšího slova na K
  nejpravděpodobnějších možností. Nižší čísla znamenají méně možností,
  vyšší čísla více variant. Např. top-k 50 je standardní
  vyvážená volba.
• top-p – Takzvaný nucleus sampling,
  vybírá slova tak, aby jejich celková pravděpodobnost nepřesáhla určitou
  hranici (např. 0.9). Tento parametr často nahrazuje
  top-k.
• repeat-penalty – Přidává penalizaci za opakování
  slov nebo frází. Hodnota 1.0 znamená žádnou penalizaci, vyšší čísla
  snižují šanci, že se model bude opakovat.

Učení modelu novým
informacím

Jak jsme už měli možnost vidět, model nezná informace, na kterých nebyl natrénován. To je ale velice omezující, jelikož většinou nemáme možnost natrénovat si vlastní model, ať už kvůli nedostatku učících dat, výpočetního výkonu nebo financí. Abychom dosáhli lepších výsledků a
kvalitnějších odpovědí, můžeme u veřejně dostupných služeb využít dva přístupy.

Prompt engineering

Jednou z možností je například prompt engineering, kdy pomocí vhodně zvolených otázek navedeme model na sofistikovanější odpověď, případně jej dočasně můžeme naučit i informace, které by měl znát.

Tento postup má ovšem svá omezení. Tím nejzávažnějším je fakt, že kdykoliv skončíme naši interakci s modelem a zavřeme chat, všechny informace, které jsme modelu předali, se ztratí. Některé lepší služby vycházejí zákazníkům vstříc a obsah chatů ukládají, aby na ně bylo možné
později navázat. Přesto model může začít zapomínat, pokud množství informací překročí velikost dostupné paměti, tzv. kontextu. Nové informace tak postupně vytlačí ty staré.

Retrieval-Augmented
Generation (RAG)

RAG (Retrieval-Augmented Generation) je princip, který kombinuje vyhledávání informací s generováním odpovědí pomocí jazykového modelu. Cílem je, aby model mohl odpovídat přesněji a s aktuálními či specifickými informacemi, aniž by si je „vymýšlel“ jen z tréninkových dat. Ramalama zatím podporuje RAG pro chaty spuštěné metodou run, ale pracuje se na tom, aby stejnou funkcionalitu měla i metoda serve.

Abychom mohli využít tuto metodu, musíme nejprve připravit data, nejlépe strukturovaná, která později budou použita pro vytvoření speciálního kontextu pro model. Ramalama podporuje několik formátů včetně html, pdf a markdownu. Rád bych svůj model naučil několik informací o mé osobě, abych nemusel neustále číst o fotbalistech. Připravím si tedy soubor ve formátu markdown

# Lukáš Růžička
* His name can be spelt "Lukas Ruzicka".
* He works at Red Hat as a Fedora Quality Engineer.
* He likes Linux, Python, vim, TeX, and lilypond.
* In his free time, he likes playing musical instruments.
* He was born in October, 1977.

a uložím jej jako ~/infodata.md.

Příprava dat pro RAG

Předtím, než můžeme data připojit k modelu, musíme je převést do formátu vektorové databáze. To uděláme následujícím příkazem:

ramalama rag ~/infodata.md data-container

V tomto příkazu jsou ~/infodata.md naše učící data a data-container je OCI-container, do kterého se vektorová databáze uloží a který budeme moci připojit k našemu modelu.

Připojení kontextu k modelu

Připojení kontextu k modelu zatím funguje pouze pro chat na terminálu a ne přes webové rozhraní. Příkaz ke spuštění modelu doplníme o volbu --rag, ve které poskytneme ramalamě jméno kontextového containeru:

ramalama run --rag data-container mistral

Jakmile model nastartuje, můžeme se ho nyní zeptat Who is Lukas Ruzicka? a model tentokrát odpoví již správně:

Lukas Ruzicka is a Fedora Quality Engineer at Red Hat. He is
passionate about Linux, Python, vim, TeX, and lilypond. In his spare
time, he enjoys playing musical instruments. He was born in October
1977.

Na tomto místě je potřeba upozornit, že model má po připojení kontextu velkou tendenci spoléhat na připojený kontext a někdy je naopak těžké z něj dostat informace obecné povahy. Vhodným prompt engineeringem jej lze sice navést na správnou cestu, nicméně potom má zase tendenci si
více vymýšlet i o datech, které by na základě připojeného kontextu měl znát.

Znamená to tedy, že formátu a obsahu učících dat byste měli věnovat pečlivou pozornost, pokud uvažujete o nějakém skutečně praktickém využití.

Vymazání stažených
modelů a odinstalace

I komprimované modely zabírají docela hodně místa na disku. V případě modelu Mistral je to tak 4GB. Ramalama navíc vždy stahuje poslední dostupnou verzi modelu, takže po nějakém čase používání to už může být na disku vidět.

Stažené modely si můžeme zobrazit příkazem:

ramalama list

Ve výsledném seznamu si najdeme model Mistral, jež
je uveden jako
huggingface://TheBloke/Mistral-7B-Instruct-v0.2-GGUF/mistral-7b-instruct-v0.2.Q4_K_M.gguf:latest.
Kdybychom chtěli model smazat, můžeme to udělat příkazem

ramalama rm mistral

případně můžeme použít celý identifikátor, např.:

ramalama rm huggingface://TheBloke/Mistral-7B-Instruct-v0.2-GGUF/mistral-7b-instruct-v0.2.Q4_K_M.gguf:latest

Ukončení virtuálního
prostředí

Když více nechceme s ramalamou pracovat, zavřeme virtuální prostředí, abychom se dostali zpět do běžného systémového terminálu. To uděláme příkazem:

deactivate

Odinstalace

Pokud bychom se rozhodli odinstalovat ramalamu, stačí pouze smazat adresář, ve kterém jsme nechali vytvořit virtuální prostředí, do nějž jsme ramalamu nainstalovali.

Závěr

Umělá inteligence nemusí být výsadou nadnárodních korporací a uzavřených služeb. Díky nástrojům jako je Ramalama může i běžný uživatel získat kontrolu nad tím, co jeho model ví, jak odpovídá a s jakými daty pracuje — a to vše lokálně, bezpečně a bez nutnosti odevzdávat osobní informace cizím serverům.

Přestože modely jako Mistral nejsou zdaleka dokonalé a mají svá omezení, pro mnoho praktických úloh zcela postačí. A pokud je zkombinujete s dobře připraveným kontextem (RAG) a trochou trpělivosti, můžete si vybudovat osobního asistenta, který opravdu zná vaše
potřeby.

Takže pokud jste se někdy měli pocit, že se vaše lamy poztrácely ve světě AI — možná nastal čas spustit si Ramalamu a přivést je zpět na svou louku.

Další zdroje

1. Dokumentace Ramalamy
2. Manuální stránky Ramalamy - man ramalama, případně
   manuální stránky konkrétního příkazu -
   man ramalama-run.

O víkendu 7. a 8. června (neděle je i pro veřejnost, vstup zdarma) proběhne v Kongresovém centru Praha jubilejní 20. ročník Robotického dne. Pořadateli jsou MFF UK, Spolek Robonika a KCP.

Prozatím je přihlášeno 65 týmů ze čtyř zemí a hlavně přes 120 různých robotů. Roboti se utkají v celkem 8 různých disciplínách. [...]

Před časem jsem si zakoupil pájecí pinzetu HT140 od firmy Sequre. Dlouho jsem se po podobné pájecí pinzetě díval, protože často měním součástky na zapájené desce. Zaujala mě velmi nízká hmotnost (50g) a velmi vysoký výkon (až 140W). Jak se pájecí pinzeta HT140 po týdnech používání osvědčila? Tip od Martin Nerudy na Twitteru/X. Nejprve o samotné pájecí pinzetě. Pájecí pinzeta může využít…

Zdroj

Od 19. května do 30. června 2025 poběží ve spolupráci s Univerzitou Karlovou na české Wikipedii první ročník výzvy „Měsíc vědy na Wikipedii“. Cílem je rozšířit obsah Wikipedie o vědecká témata, osobnosti i pojmy, které v encyklopedii chybí nebo potřebují aktualizaci. Každý, kdo se zapojí, navíc může vyhrát předplatné některého z populárně-naučných časopisů. Hlavní editaton se koná 19. 6. od 15:00 v Didaktikonu Hybernská UK.

Měsíc vědy na Wikipedii má za cíl popularizovat vědu, prohlubovat spolupráci mezi vědeckou a wikipedickou komunitou a zlepšit dostupnost ověřených informací o vědeckých tématech na české Wikipedii. Během celého měsíce budou probíhat tematické editatony, workshopy a diskuze se zapojením odborníků z různých vědních oblastí. Projekt cílí jak na zkušené editory, tak na nové dobrovolníky a širokou veřejnost, a přispívá k rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a transparentnosti vědeckých poznatků ve společnosti.

Do 30. června 2025 může kdokoli vytvořit nebo rozšířit článek o vědeckém tématu, osobnosti či instituci a tím přispět k popularizaci vědy. Pro účast ve výzvě je třeba do shrnutí editace uvést hashtag #veda.

„Chceme ukázat, že Wikipedie není jen technická platforma, ale nástroj pro šíření poznání a podporu otevřené vědy,“ říká Lucie Schubert z Wikimedia ČR. „Tato výzva je ideální pro studenty, vědce i laiky, kteří chtějí pomoct ostatním pochopit svět kolem nás.“

Výhry, které potěší milovníky vědy

Výhra? Předplatné časopisů, které vás budou bavit

Každý účastník a účastnice, kteří se zapojí alespoň jedním článkem splňujícím pravidla soutěže, budou zařazeni do slosování o předplatné populárně-naučných časopisů. Konkrétně se hraje o: časopis Vesmír, 21. století, History, Svět na dlani a Epocha.

Ceny věnovali partneři soutěže a podpoří tak další objevování světa vědy – nejen na Wikipedii.

Doprovodné akce

• Vědecká témata na Wikipedii (a projektech Wikimedia) – 19. května 2025, 14:00–15:30 | online
  Úvod do tématu Wikipedie a Wikimedia pro výzkumné a akademické pracovníky: jak na encyklopedické psaní, svobodné licence i propojení s Wikidaty.
• Wikipevnost: Dobývejte s námi Wikipedii v Pevnosti poznání – 9. 6. 2025 9:00–18:00 | Pevnost poznání, 17. listopadu 939/7, Olomouc Celodenní akce v olomoucké Pevnosti poznání provede účastníky světem Wikipedie a dalších projektů Wikimedia. Od dopoledního programu pro studenty přes editaton pro vědce až po večerní přednášku pro veřejnost
• Hlavní editaton v Praze a online – 19. 6. 2025,  15:00–19:00 | Didaktikon, Kampus Hybernská, Univerzita Karlova,  Hybernská 998/4, Praha 1
  Praktický workshop pro všechny, kteří chtějí pomoci rozšířit Wikipedii o významné vědecké osobnosti a témata. Účastníci budou editovat s podporou zkušených lektorů a na závěr společně zhodnotí své výstupy. Akce je otevřená i úplným začátečníkům, a to jak prezenčně, tak online.

Více informací, pravidla výzvy a tipy na témata najdete zde:
Wikipedie:Měsíc vědy na Wikipedii

Nedávno jsem psal článek s názvem WhatsApp u dětí, rodičů v práci i ve škole, který byl o tom, co dětem na WhatsAppu vadí a co by jim měli rodiče říct a probrat s nima, než jim ho nainstalujou. Najdete ho tady: https://spajk.cz/whatsapp-u-deti-rodicu-v-praci-i-ve-skole/ …

Příspěvek „Ahoj mami, změnil jsem si číslo”, “Hlasujte pro balteku” a další podvody na WhatsAppu. pochází z Spajk

Jak vypadá elektronika ve zbraních, raketách, které jsou schopné sestřelit letadlo, jiné rakety či letět stovky kilometrů a zničit cíl s přesností na jednotky metrů? Na twitteru/X jsem našel účet, který právě takové fotografie elektroniky ve zbraních, raketách, protitankových střelách, rušičkách sdílí. Vybral jsem jen málo z nich a sdílím i tady. Jen upozorňuji, že jsem pravost fotografií…

Zdroj

Dvanásteho marca v podvečer tohto roku som v The Spot v Bratislave rozprával o cloude – ale z iného pohľadu, než by ste asi odomňa čakali. Mal som príležitosť pozdieľať skúsenosti z Labyrinth Labs, ako vám cloud reálne pomôže v biznise, ako na ňom nepreplatiť a prečo môže byť akcelerátor vášho biznisu.

Povedali sme si, či cloud vôbec potrebujete, ako sa vyhnúť zbytočným chybám pri jeho zavádzaní, ak nie ste spokojní s aktuálnym riešením alebo len chcete konečne pochopiť, o čom všetci okolo vás stále hovoria.

Zameral som sa najmä na:

• Prečo cloud nie je len pre veľké firmy
• Ako môže šetriť čas aj peniaze
• Čo robiť, aby ste sa vyhli drahým chybám
• Aké sú reálne príklady z praxe

Prezentáciu som pripravil pre podnikateľov a founderov, tak aby sa mohli otvorene pýtať na všetko čo im nie je jasné aj keď nie sú technický typ.

Podujatie Meet&Learn: Cloud bez kompromisov sa konalo pod taktovkou skvelých podujatí od SAPIE - Slovak Alliance for Innovation Economy a Hopero.

Budem sa tešiť niekedy na budúce.

Úprava obrázků pro ePaper je trochu zapeklitá. Tím, že počet barev je omezený, musí si člověk hrát s jasem, kontrastem, saturací… navíc můžete přidat i gama korekci a aby to nebylo málo, do ideálního zobrazení obrázku na ePaper můžeme ještě zapojit dithering – 4 typy. A tak jsme společně s Michalem (twitter/X) navrhli webový editor obrázků pro ePaper, který tohle všechno umí a vlastně i něco…

Zdroj

Najväčšie komunitné podujatie (nielen) pre vývojárov CODECON, ktoré sa bude konať 5. júna hlási, že bude čoskoro vypredané. Každoročne sa na konferencii stretne viac ako 1 500 vývojárov, desiatky spíkrov a zaujímavých vendorov.

Z programu vyberám:

• Feature environments to the rescue! – Jakub Stehlík
• Štát ako platforma alebo ako si lepšie digitálne služby spravíme sami – Jano Suchal
• Controller v modulárnych monolitoch – Zdenko Vrábel

Verím, že svoje témy si nájdete aj vy. Registrovať sa môžete už dnes, úplne ZADARMO.

Ako to vyzeralo minulý rok v Starej tržnici v Bratislave nájdete vo videu nižšie.

Na Kickstarteru se objevil zajímavý projekt s názvem Solderix, který si klade za cíl zpřístupnit elektroniku a robotiku lidem – zejména dětem a začátečníkům. Solderix nabízí modulární platformu, která spojuje elektronické i mechanické prvky díky plošným spojům bez nutnosti pájení. Solderix bych popsal jako jako „Lego pro elektroniku, mechatroniku a robotiku“. Každý modulární PCB díl je navržen…

Zdroj