Planeta.OpenAlt.org

Nová čidla pro WiFi Teploměr - měření vysoké teploty a vlhkosti

březen
30
Petr Stehlík
Před třemi měsíci jsem psal zhodnocení WiFi Teploměru s termostatem v roce 2016 spolu s výhledem na rok letošní. Nyní je čas ukázat, co se povedlo za první tři měsíce nového roku vymyslet a postavit. Na konci článku je zábavné video! :-)

Měření vysokých teplot

Můj WiFi Teploměr umí díky digitálním čidlům DS18B20 měřit teploty v rozsahu -55 ℃ až 125 ℃. Na měření teploty vzduchu nebo vody to stačí, ale objevily se i žádosti o měření mnohem vyšších teplot. Například se mi ozvali lidé, kteří udí maso a rádi by měli přehled o dění v udírně, zatímco sedí v nedaleké hospůdce u vychlazeného půllitru. Podobným případem je měření teplot spalin v komíně, protože řízení dnešních moderních kotlů na tuhá paliva je úplná věda. Určitě existuje i řada dalších míst či situací, kde bychom rádi měřili teploty nad 125 ℃.

Pro tyto případy jsem vymyslel a postavil následující převodník, který dokáže na 1-Wire sběrnici (kterou WiFi Teploměr používá) připojit klasický termočlánek. Ten je z kovu, a proto vydrží i vysoké teploty - běžně až 600 ℃, přičemž teoretické maximum převodníku je 1000 ℃:


Zásadní výhodou je, že se na jednu sběrnici (na jeden kabel) dá připojit libovolný počet těchto převodníků, tedy libovolný počet termočlánků měřících vysoké teploty na různých místech:


Podobné řešení jsem hotové nenašel a proto ho považuji za docela unikátní. Samozřejmě se dají na stejné sběrnici kombinovat tyto převodníky na měření vysoké teploty s klasickými čidly DS18B20 na měření běžných teplot. I proto přichází můj převodník rovnou s 3,5mm stereo jackem, jak je používám pro jednoduché budování sítě teplotních čidel pro WiFi Teploměr.

Měření vlhkosti

Kromě měření teplot v obytných místnostech (pro účely řízení vytápění či větrání) se od zájemců o WiFi Teploměr často objevovaly požadavky na měření vlhkosti vzduchu. Dlouhou dobu jsem to považoval za nevýznamné, ale nedávno mi praskl filtr vody ve sklepě, tryskající voda přímo z vodovodní přípojky vytopila čtyři místnosti a rázem mě začalo velmi zajímat, jak vlhko tam je a jak (pomalu) postupuje vysoušení těch místností zrovna během nejsilnějších mrazů.

Samozřejmě je vhodné měřit vlhkost vzduchu i při běžných situacích - například v koupelně po sprchování je dobré vědět, jak dlouho musí být zapnutý ventilátor, než vysaje přebytečnou vlhkost (což by ostatně mohl řídit i WiFi Teploměr s termostatem). Anebo v obytných místnostech naměřená hodnota vlhkosti napoví, kdy je potřeba vlhkosti do vzduchu přidat (typicky přetopené panelové byty) či naopak ubrat (typicky dokonale zaizolované novostavby, kde vodní pára z vaření, praní, mytí a vůbec dýchání lidí dokáže nadělat paseku). Další velkou oblastí je pěstování rostlin, například ve sklenících. Tam potom může WiFi Teploměr s termostatem řídit větrání nejen podle teploty, ale i podle vlhkosti.


Proto jsem postavil digitální vlhkostní čidlo, které dokáže poměrně přesně měřit v celém rozsahu 0 - 100 % relativní vlhkosti vzduchu. Kromě vlhkosti měří velmi přesně i teplotu v rozsahu od -40 do 125 ℃, takže toto čidlo dokáže nahradit i klasické čidlo DS18B20 na měření teploty! Toto čidlo je také určeno pro klasickou 1-Wire sběrnici a opět jich může být připojeno na jednom kabelu několik naráz. Stejně tak je možné kombinovat tato čidla vlhkosti s běžnými čidly pro měření teploty a taky s mými převodníky pro měření vysoké teploty:


Vlhkostní čidla pro 1-Wire sběrnici jsem na trhu nenašel a proto, podobně jako výše popsaná čidla pro měření vysoké teploty, považuji toto své řešení za unikátní. Navíc jsem si dal záležet i na vzhledu: inspiroval jsem se čistou barvou známou z jablečných výrobků a navrhl a vytiskl jsem malinkou krabičku na 3D tiskárně. Myslím, že toto čidlo v interiéru ostudu nenadělá.


Čidlo vlhkosti (a teploty) je opět určeno pro můj WiFi Teploměr, takže je připraveno k okamžitému zařazení do sítě čidel pouhým zasunutím stereo jack konektoru do stereo rozdvojky.

Dostupnost a podpora

Převodník pro měření vysokých teplot termočlánkem i digitální vlhkostní čidlo jsou dostupné na Teploty.info. Jsou podporované WiFi Teploměrem v aktuální verzi firmware (v7.9, březen 2017). Starší verze firmware nebudou s těmito novými čidly pracovat ideálně a proto bude vhodné ho aktualizovat. Taktéž stránky i grafy na www.teploty.info jsou připravené zobrazovat kromě naměřených teplot i vlhkost.

Zábavné video nakonec


vpsAdmin 2.8.0 vylepšuje hlášení výpadků

březen
29
vpsFree.cz

vpsAdmin v2.8.0 integruje hlášení výpadků. vpsAdmin nyní přesně ví, koho výpadek postihuje a může tak informovat konkrétní členy e-mailem. Díky tomu už si nemusíte pamatovat, na kterém nodu máte VPS. Pokud se vás výpadek týká, budete informováni, jinak ne.

Na outage-list budeme výpadky hlásit stejně jako doposud. Abyste o každém výpadku, který se vás týká, nebyli informování 2x (přímo a přes outage-list), můžete se buď z outage-listu odhlásit, nebo si vypnout maily o výpadcích ve vpsAdminu.

Všechny doposud hlášené výpadky, které šly naparsovat, jsem nahrál do vpsAdminu.

Aktuální a plánované výpadky se zobrazují na titulní straně, u každého můžete vidět, jestli se vás týká, nebo ne (pokud jste přihlášeni).

U výpadků je nově uvedeno, jakým způsobem postihuje VPS. Zatím to může být jedno z následujících:

– tbd: to be determined; teprve zjišťujeme, o co jde
– restart: ve VPS se projeví jako čistý restart
– reset: ve VPS se projeví jako reset
– network: výpadek konektivity, DDoS, apod.
– performance: dočasné snížení výkonu
– maintenance: VPS běží, jen s ním třeba nejde manipulovat

Dále můžeme průběžně informovat o tom, jak postupujeme v řešení výpadku a členové, kterých se to týká, budou dostávat mail. Minimálně budeme informovat o vyřešení výpadku.

Samozřejmě všechny informace o výpadcích jdou vytáhnout přímo z API, takže si to místo našich mailů můžete implementovat jak chcete.

Přijďte se podívat do Red Hatu - Open House - 5. dubna 2017

březen
29
Openalt.org
Text: 

Czech JBoss User Group Vás srdečně zve na akci Open House 2017, která se uskuteční 5. dubna 2017 na adrese Purkyňova 111, Brno v Technologickém parku.
Brněnská pobočka Red Hatu otevře opět po roce dveře studentům a všem zájemcům z řad veřejnosti, neměli byste tedy chybět ani vy - připravena je řada přednášek, workshopů a kódovacích soutěží.
Akce bude probíhat od 13 do 19 hodin.

Detaily najdete na https://openhousecz.redhat.com/ a na FB stránce http://bit.ly/2mHBqU0.
Během akce budete moci nakouknout nejen pod pokličku technologií Red Hatu, ale dozvíte se také více o stážích a pracovních příležitostech ve společnosti a o tom, jak se v Red Hatu žije.

3D tisk užitečných věcí

březen
27
Petr Stehlík
Mám už pátým měsícem 3D tiskárnu a konečně jsem měl chvíli čas vymyslet si nějaké užitečné věci. Návrh a tisk zacvakávacích krabiček už zvládám celkem dobře jak z PLA tak i z PETG:


Používám na to skript Generic Electronic Device Packaging for Tyndall version 2 odněkud z Thingiverse.com, ve kterém stačí jen správně nastavit proměnné v polích pro otvory a podpěry a je to. No, někdy to trvá týden a třeba 4 testovací výtisky, než všechny díry a podložky trefím správně, ale jde to myslím pořád lépe takto v OpenSCADu než třeba v Tinkercadu (či jiném myšovacím CADu).


Dobrá zpráva je, že PLA i PETG se nesmršťují (nebo se smršťují stejně?), takže je dokonce možné je zkombinovat v jedné krabičce a sedí to přesně na setiny milimetru (černá je PETG, bílá je PLA):


Včera jsem ale potřeboval něco navrhnout a vytisknout opravdu rychle. Zjistil jsem totiž, že jak jsem před třemi a půl lety pověsil na svod rýny čidlo pro měření teploty na slunci, tak že upadlo a bezmocně visí na kabelu hlavou dolů:


Kromě toho, že lepicí páska už nedržela, se také totálně rozpadlo pouzdro na čidlo, které jsem tehdy v nouzi narychlo vyrobil z krytky na vrták do dřeva. Plast na slunci za 3,5 roku totálně zkřehl a rozpadl se na šupiny. Což je dobře, protože už dlouho předtím se původně průhledný plast zakalil a tak mi měření teploty asi nefungovalo ani dost dobře.


Proto jsem si už před pár týdny koupil skleněnou zkumavku, která zůstane čirá navždy. Čidlo jsem do ní narychlo vlepil a hledal způsob, jak ho uchytit na svod rýny. No a jak se říká "když držím v ruce kladivo, všechny problémy naráz vypadají jako hřebíky", tak s 3D tiskárnou člověka napadne si jakýkoliv držák vymodelovat a vytisknout.

Jak jsem si usmyslel, tak jsem během pár minut i učinil. A rovnou to i vytiskl z PLA, o kterém se říká, že ho venkovní vlivy rychle zničí. Tak tohle bude aspoň takový test, jak dlouho vystavěné slunci, větru, dešti a mrazu vydrží.


Pro zajímavost přikládám i zdrojový kód, kterým jsem tento držák vytvořil:


outerD=19;
innerD=14.8;
height=10;
tiD=85;
toD=91;
translate([outerD/2+1, 0, 0]) difference() {
difference()
{
cylinder(h=height,d=outerD);
cylinder(h=height,d=innerD);
}
translate([1,-3,0]) cube([10,6,height]);
}
translate([-toD/2, 0, 0]) difference() {
difference()
{
cylinder(h=height,d=toD);
cylinder(h=height,d=tiD);
}
translate([-60,-75,0]) cube([40,150,height]);
}
translate([-3,-6,0]) cube([6,12,height]);

Na závěr fotka, jak si čidlo v bezpečí skleněné zkumavky pěkně hoví v novém držáku:


Streamování her přes Steam

V předchozím článku věnovaném streamování her jsem popisoval stream přes NVIDIA GameStream. To je ovšem k ničemu těm, kteří mají

Příspěvek Streamování her přes Steam pochází z Spajk.cz

Daně OSVČ za rok 2016

březen
23
Petr Stehlík

Řešil jsem opět po roce daňové přiznání. Můj před dvěma lety popsaný postup pořád platí beze změn, takže jsem chtěl postupovat podle něj jako podle kuchařky (ostatně proto jsem to kdysi sepsal). Jenže neznám paragrafy a tak jsem hned v úvodu zabloudil v "adisepo" formuláři na několik hodin. Když jsem na to konečně přišel, rychle jsem si to sem poznačil, abych příští rok opět nebloudil.

Takže: správný postup zadání celkových příjmů OSVČ je následující: v 2. oddíle ("Dílčí základ daně") najít položku č. 37, ale nevyplňovat ji - místo toho kliknout vedle ní na tlačítko "Příloha 1". Na nové stránce v záhlaví zaškrtnout "Uplatňuji výdaje procentem z příjmů", srolovat dolů až do oddílu "B. Druh činnosti", vybrat nějakou činnost (osobně jsem zvolil "Programování", ale je to na vkusu každého soudruha), nastavit u ní sazbu výdajů % z příjmů a pak tam konečně vyplnit celkové příjmy. Takto se vše samo vypočítá a nakopíruje do správných políček nejen na této stránce, ale i na původní "2. ODDÍL - Dílčí základ daně", kam se vrátíme tlačítkem Zpět.

Je to vlastně velmi jednoduché, když člověk ví, kam kliknout.

Linuxový desktop roste

Dnes vyšlo GNOME 3.24, v kterém je opět hodně naší práce. Co mě ale dnes taky docela potěšilo, jsou výsledky letošního průzkumu mezi uživateli Stack Overflow, kde si Linux vedl nad míru dobře. To mě přivedlo k úvaze, jak si vlastně Linux dnes na desktopu stojí.

laptop-762548_640

Stack Overflow je jedna z největších platforem na pokládání otázek, čistě technicky zaměřených, převážně o programování. Každý rok mezi uživateli dělá průzkum, v kterém se ptá, jaké technologie používají a mají rádi nebo jakých se naopak obávají. Jednou z otázek také je, jakou platformu používají.

Loni měl Linux 21,7 %. Myslím, že už to byl hodně slušný výsledek. Letos ale (desktopový) Linux dosáhl na 32,9 %, což je hodně velký posun nahoru. macOS prodělal přesně opačnou cestu. Loni měl 26,2 % a letos jen 18,4 %. Linuxový desktop zabodoval také v „nejmilovanějších platformách“, kde získal 69,6 % a skončil dokonce první.

Stack Overflow samozřejmě představuje jen malý segment uživatelů, čísla za celý jsou výrazně posunutá k Windows. Nicméně třeba pro nás to je jeden z nejdůležitějších segmentů. Takový, na který se Fedora zaměřuje primárně. Poslední roky byl linuxový desktop dost marginalizovaný i v tomto segmentu. Všichni přece už utekli k macOS, ne? A je fakt, že i na open-source a linuxových akcích jablíčka svítila opravdu hodně.

Nicméně podle mých pozorování se tento trend poslední dva roky mění. Samozřejmě je hromada lidí, kteří přešli na macOS, chrochtají si a říkají, že už nic jiného nechtějí. V poslední době se ale objevuje taky hodně comebacků, kdy lidi zjistili, že na Macu to taky není všechno růžové a naopak je v mnoha ohledech oproti Linuxu omezený.

Do značné míry to souvisí s hardwarem. Já patřím do generace, která se zamilovala do Thinkpadů. Svého času nabízely nepřekonatelnou kvalitu a doteď oceňuji jejich veskrze technický design. Většina ale chce raději něco tenkého z nablýskaného hliníku. V tomto neměly Macbooky dlouho konkurenci. V poslední době ale začali i ostatní výrobci nabízet hodně srovnatelné modely a na nich Linux zpravidla běží výrazně lépe než na Macboocích, na některých z nich je dokonce předinstalovaný.

Vliv na to má bezesporu také software. Před pěti lety byl linuxový desktop v krizi. GNOME udělalo dost radikální řez, vyrojily se nejrůznější klony apod. První verze GNOME 3 měly pěkně ostré hrany. Do toho přišly další narušující změny jako přechod na systemd, letité X11 neměly jasného nástupce atd. Od té doby si věci sedly. GNOME hodně vyspělo. Pořád má své kritiky, ale prostě už to vypadá jako desktop z roku 2017. To o GNOME 2 neplatilo. Měl jsem ho rád, ale v roce 2010 mělo vzhled systému z roku 2000. Na konkurenci se nechytalo. Jasně, staromilcům vyhovovalo a vyhovuje dodnes, ale staromilci nejsou většinovým uživatelem a to ani mezi vývojáři.

c7inuouxkaajcouGNOME 3.24 (od Open Source Feed)

V poslední době se začaly zlepšovat další věci, v kterých Linux dlouhodobě zaostával. Valve neuvěřitelně posunulo oblast her. Kdo by před pěti lety řekl, že budeme na Linuxu moct hrát stovky komerčních her? S tím se zlepšují také ovladače, minimálně ty od AMD. Letité X11 mají svého nástupce, který se zdárně rozvíjí a umožňuje nám dělat věci, které jsme s X11 dělat nemohli. Flatpak jakožto nový způsob distribuce desktopových aplikací také významně dotahuje konkurenci. Dnes můžete vytvořit instalační soubor, který nainstalujete na všechny významné distribuce. K tomu dostanete sandboxing, systém pro updaty, integraci do katalogu aplikací atd.. V mnoha odhledech konkurenci i překováná. Musíme dělat jednu menší aplikaci pro všechny tři platformy – Windows, macOS a Linux (Flatpak) a s Flatpakem jsou ve výsledku nejmenší problémy.

Linuxový desktop si nevede úplně špatně ani z pohledu celého trhu. Ano, stále se jeho podíl pohybuje v malých jednotkách procent, ale stále pomalu roste. Nejpopulárnější distribucí se nakonec stal ChromeOS. Ten posunul podíl Linuxu na desktopech někde mezi 2-3 %. Linux bez něj má zhruba 1,5 %. I to je slušný výsledek vzhledem k tomu, že se roky pohyboval kolem 1 % a trh jako celek pořád roste. Potenciál má také EndlessOS. Je to první linuxová distribuce po mnoha letech, která je zaměřená na opravdu běžného uživatele a má komerční rozměr. Dělají opravdu zajímavé věci, ale bez giganta v zádech to mají výrazně těžší než ChromeOS. Pokud se jim ale podaří prorazit v rozvojových zemích, na které se snad jako jediný desktopových systém zaměřují, mohlo by to Linuxu na desktopu hodně pomoct.

Stěžovat si nemůžeme ani my ve Fedoře. Jsou distribuce, které si počítají uživatele přes UID, ale my to v respektu k soukromí neděláme, takže máme jen několik nepřímých indikátorů toho, jak se uživatelská základna rozvíjí. Za poslední 2-3 roky stabilně roste a mohli jsme za tu dobu nabrat 50 % navíc. A podle statistik přes 80 % uživatelů Fedory ji používá právě na desktopu.

Pořád se čeká na rok linuxového desktopu. Záleží na tom, co si pod tím představujeme. Pokud si představujeme to, že Linux na desktopu za rok vyskočí z 2 % na 20 %, tak jestli jsme se něco za ta léta naučili, tak je to to, že nic takového se nikdy nestane. Na to je tento trh příliš nehybný. Jestli si pod tím představujeme to, že je Linux na desktopu silnější než kdykoliv před tím, tak si myslím, že zažíváme už několikátý rok linuxového desktopu v řadě. Jen to je bez těch přehnaných nadějí a zájmu médií jako před 10-15 lety.


3 pásmový portable vertikál

Opět další antnéna využívající pro svoje komponenty 3D tisk. Základem je kostra cívky. Tisk této kostry trvá na Prusa MK2 cca 16 hodin s podporou. Cívka má indukčnost 25uH a je navinuta postříbřeným drátem o průměru 1mm. K dispozici jsou 2 verze cívky, buď s PL konektorem nebo BNC. Anténa je vlastně lambda/4 vertikál pro 20m v patě prodloužený cívkou. Pomocí odboček na cívce se dá bez problémů přizbůsobit i na 30 a 40 m a jemně doladit na 20m. Nosným prvkem ja laminátový bič o délce 5m. Délka zářič je 4.2m a délka radiálů 5.25 m. Kromě cívky jsou na 3D tiskárně vytištěné i další podpůrné komponenty, jako koncové izolátory pro radiály, pata pro laminátový bič. Anténa bez problémů pokryje bez doladění celé 30 a 20m pásmo. Na 40m je už šíře pásma menší a je třeba ji přeladit mezi CW a SSB. Konstrukčně je anténa řešena pouze pro výkon max. 100W.








Simulace antény


Vyzařovací diagram
Měření na 30m.
Měření na 20m.

Měření na 40m.

Všechny komponety pro tisk je možné stáhnout na http://www.thingiverse.com/thing:2030237.

V únoru překročil počet reálných uživatelů z ČR 7 milionů

V únoru překročil počet reálných uživatelů z ČR 7 milionů tereza.tumova@… Pá, 03/17/2017 - 12:33

Počet uživatelů navštěvujících webové stránky zapojené do výzkumu NetMonitor přesáhl v únoru 7 milionů. Největší nárůst zaznamenaly webové stránky v kategorii IT servery, mobilní a digitální technologie. Z klasických počítačů je navštívilo 2,8 milionu reálných uživatelů, tedy o 100 tisíc (3,8 %) více než v lednu. Nárůst návštěvnosti z mobilních telefonů činil 5,7 % (33 tisíc RU) a z tabletů 9,5 % (36 tisíc RU).

Návštěvnost z PC

Denní návštěvnost z klasických počítačů dosáhla 3,4 milionu RU, přičemž tito uživatelé provedli na zapojených webových stránkách celkem 5,1 miliardy zobrazení stránek. V případě těchto zařízení rostla nejvíce návštěvnost výše uvedené kategorie IT technologie (3,8 %), Auto-moto obsah (1,8 %) a Cestování – prodej (1,2 %). Zapojené weby sledoval z PC téměř stejný počet mužů a žen (50,85 a 49,15 %) a nejpočetnější věkovou kategorií byli uživatelé ze skupiny 35 – 44 let (23 %). Počet uživatelů, kteří sledovali streamovaný obsah, přesáhl 3,7 milionu a počet zahájených přehrání činil 135 milionů.

Návštěvnost z mobilních telefonů

Počet uživatelů mobilních telefonů dosáhl v únoru 3,6 milionu a počet zobrazení stránek téměř 1,6 miliardy. Největší nárůst návštěvnosti oproti minulému měsíci zaznamenala kategorie E-commerce obsah (8,7 %), magazíny zaměřené na ženy a módu (6,8 %) dále rostl zájem o weby spojené s prodejem aut (6,6 %). Mobilní telefony používají pro návštěvu internetu spíše muži nežli ženy (53 %). Uživatelé těchto zařízení jsou také mladší než uživatelé PC, největší zastoupení zde má skupina uživatelů ve věku 25 -34 let. Multimediální obsah sledovalo na mobilních telefonech 1,1 milionu uživatelů, kteří provedli téměř 15 milionů zahájených přehrání.

Návštěvnost z tabletů

Tablety použilo pro návštěvu webových stránek 1,6 milionu českých internetových uživatelů, přičemž počet jimi provedených zobrazení stránek přesáhl 334 milionů. Denní návštěvnost dosáhla 718 tisíc.

Nejvyšší meziměsíční nárůst návštěvnosti zaznamenala stejná kategorie jako u PC - IT technologie (9,5 %), dále Ekonomika, finance, právo (5 %) a Cestování – prodej (2,4 %). Poměr mezi muži a ženami, používajícími tablety, je stejně jako v případě klasických PC, téměř vyrovnaný. Shodná s klasickými počítači je také nejpočetnější věková kategorie uživatelů: 35 – 44 let.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – výsledky za leden a únor 2017

 

 

 

 

 

Počítače

Leden

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 915 342

7 003 456

88 114

1,27%

Zhlédnuté stránky (PV)

5 843 741 546

5 147 918 452

-695 823 094

-11,91%

RU streaming

3 776 396

3 722 120

-54 276

-1,44%

Zahájená přehrání (streaming)

131095435

135 548 451

4 453 016

3,40%

Mobilní telefony

Leden

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 529 132

3 598 867

69 735

1,98%

Zhlédnuté stránky (PV)

1 727 202 180

1 576 087 010

-151 115 170

8,75%

RU streaming

1 043 763

1 074 451

30 688

2,94%

Zahájená přehrání (streaming)

15 042 345

14 776 456

-265 889

-1,77%

Tablety

Leden

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 611 428

1 650 590

39 162

2,43%

Zhlédnuté stránky (PV)

385 818 875

334 423 964

-51 394 911

-13,32%

RU streaming

644 835

645 229

394

0,06%

Zahájená přehrání (streaming)

5 098 620

4 840 367

-258 253

-5,07%

Zdroj: NetMonitor, leden a únor 2017.

Jak zakázat automatickou instalaci ovladačů ve Windows 10

Windows 10 automaticky stahují a instalují ovladače pro hardware ve Vašem PC. Často je to fajn – nemusíte se o

Příspěvek Jak zakázat automatickou instalaci ovladačů ve Windows 10 pochází z Spajk.cz

ESET ONLINE SCANNER

Super nástroj na odvirování již nakaženého počítače. I když už moc online vlastně není 🙂 Tento nástroj detekuje a odstraňuje

Příspěvek ESET ONLINE SCANNER pochází z Spajk.cz

Pozvánka na 138. sraz OpenAlt - Brno

březen
16
Openalt.org

Brněnský 138. sraz příznivců otevřeného přístupu se bude konat v pátek 17. března 2017 od 18 hodin v restauraci U OSLŮ na ulici Sokolská 361/10.

Soubory zašifrované virem Win32/Filecoder.Crysis je možné dešifrovat

Již dříve se kolegům z virových laboratoří ESET se podařilo získat univerzální klíč, pomocí kterého je možné dešifrovat data, která

Příspěvek Soubory zašifrované virem Win32/Filecoder.Crysis je možné dešifrovat pochází z Spajk.cz

(Nejen) Open Data Expo 2017 je za námi

Mezinárodní Open Data Day připadl letos na sobotu 4. března. My jsme jej pro tentokrát slavili celý týden a k oslavě jsme přizvali téměř 200 lidí z české open datové komunity a jednu expertku z Anglie. Tady je malé ohlédnutí.

Poprvé v cizině aneb jak jsme byli na Linux-Tage v Saské Kamenici

březen
13
vpsFree.cz

Pár postřehů z naší první zahraniční cesty, kterou jsme podnikli do německého města Saská Kamenice, kde se konala konference Linux-Tage.

Už nějakou dobu máme web v angličtině a je možné přepnout také jazykovou verzi administračního rozhraní, takže už nic nebrání anglicky hovořícím cizincům, aby se stali našimi členy. Už dříve jsme jich pár měli, ale museli požádat přátele z Česka, aby jim pomohli s registrací. Bariera tedy padla, teď už stačí jen o sobě za hranicemi říct.

Zkusili jsme to poprvé o víkendu, vytiskli jsme velké anglické plakáty, vyrobili hromadu letáčků, sbalili auto a vyrazili do Saské Kamenice (německy Chemnitz), třetího největšího města v Sasku. Tam nás čekal malý stoleček v zadní části sálu určeného pro vystavovatele. Byli jsme mezi bufetem a toaletami, takže kolem nás neustále proudili návštěvníci.

Konferenci navštěvuje každoročně okolo 3000 lidí a obsah je kompletně v němčině. Příliš se nepočítá se zahraničními návštěvníky, ale to nás naštěstí neodradilo. Naštěstí všichni uměli velmi slušně anglicky, takže jakmile se někdo zastavil a začal si prohlížet náš server, plakáty nebo fotky na displeji, zapředli jsme rozhovor, představili sdružení a předali letáček se základními informacemi.

Musím říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen vstřícností zdejších lidí, všichni byli milí, ptali se na spoustu podrobností a očividně jsme zaujali. Chodili za námi i ostatní stánkaři, byli zvědaví kdo jsme a co tam děláme a když jsme jim začali povídat o tom, že jsme nezávislé sdružení lidí provozujících VPS, byli z nás nadšení.

Vysvětlovali jsme podstatu organizace, ale i fakt, že jsme připojeni také do DE-CIX ve Frankfurtu, takže je to k nám pár milisekund. Lidi tu nejvíce zaujalo, že jsme dostatečně dobrým řešením i pro mnoho firem. Jeden pán nadšeně z brašny vytáhl plechovku Kofoly a nechal nám ji. „Ahoj, Česi!“ volal na nás, když odcházel. Mimochodem, Kofola u nás dříve také hostovala své weby.

Měl jsem tu jedinou anglickou přednášku, pro několik desítek lidí jsem představoval podstatu vpsFree.cz, ukazoval fotky a přidal některé technické detaily. Zbylo nám dost času na dotazy, což bylo dobře, protože se posluchači ptali na spoustu věcí jako financování, možnosti využití VPS, použité technologie a podobně.

Účast na takových konferencích je pro nás zdrojem kontaktů, máme možnost vidět se s reálnými uživateli a můžeme získat nějaké nové členy. Už dávno víme, že výsledek se dostaví až za nějakou dobu a setrvačnost je veliká, přesto se ještě během akce stihlo zaregistrovat několik lidí z Německa. Jeden z nás byl nadšený už v sobotu, pak se večer stal členem a druhý den přišel s nějakými dalšími dotazy a poděkovat. „Aha, ty jsi ten Felix, který se včera večer registroval?“ „Jo, to jsem já!“

Arduino - vzdálené programování

březen
12
Petr Stehlík
Před pár hodinami jsem měl přednášku na Installfestu, kde jsem se snažil shrnout své několikaleté zkušenosti se vzdáleným programování Arduin přes Bluetooth, WiFi a Ethernet. Cílem tohoto článku je doplnit onu přednášku o konkrétní čísla, útržky programů a další drobnosti, které se do přednášky z časových, technických či jiných důvodů nedostaly:


Zde je odkaz na mou prezentaci v PDF.

Bootloader a pojistky

Jádrem přednášky byla "teorie" o bootloaderech - krátkých prográmcích, které jsou uložené ve vyhrazené části Arduino flash paměti a které se podle nastavení fuses ("pojistek") spouštějí po zapnutí či resetu Arduina, resp. mikrokontroléru ATmega328p.

Pojďme se proto podívat, co všechno fuses umějí u ATmegy328p nastavit. Na kalkulačce vybereme "AVR part name" ATmega328P a už to vidíme:

Toto nastavení platí pro "standardní" hodnoty pojistek u Arduina s bootloaderem Optiboot - tyto hodnoty jsou Low=FF a High=D6 (což se dá předvyplnit dole na stránce, pokud známe hexadecimální hodnoty pojistek a chceme se podívat, co ty hodnoty znamenají v lidské řeči).

Čteno shora dolů tam máme: externí krystal s frekvencí 8 nebo více MHz (což je OK, Arduino má standardně 16 MHz krystal). Dále je zapnutý Boot Reset vector, což je důležité, pokud chceme, aby se po resetu skočilo do bootloaderu. A v rozbalovacím menu je vybrána velikost Boot Flash sekce "256 slov". Jak jsem na přednášce stihl říct, 256 slov se rovná 512 bajtům.

Zároveň vidíme, kam bude mířít ten Boot Reset vector - na adresu $3F00, což je decimálně  16128, ale i toto číslo je v 16bitových slovech, takže v bajtech se jedná o adresu 32256. Na tuto adresu budeme chtít nahrát náš bootloader, protože sem po zapnutí či resetu skočí mikrokontrolér pomocí onoho Boot Reset vectoru. Mimochodem, adresa 32256 je právě 512 bajtů od konce 32kB (32768bajtové) flash paměti, což odpovídá tomu, že bootloader je vždy uložen na nejvyšších adresách flash paměti.

Z dalších nastavení "pojistek" vidíme, že při "Chip Erase" (mazání čipu) nedojde ke smazání paměti EEPROM (což je dobře, pokud v ní máme uložené nějaké vlastní hodnoty), a poslední zapnutou volbou je SPI programování, což je naprosto klíčové. Pokud byste si vypnuli toto SPI programování, anebo o dvě volby níže si zapnuli vypnutí resetu (Reset Disabled), tak už standardně daný mikrokontrolér  nebudete schopni naprogramovat a pak je poslední záchranou na přednášce zmíněné paralelní vysokonapěťové ("parallel high-voltage") programování.

Jinými slovy: pokud chcete zachovat běžnou funkčnost Arduina, neměňte nic než nastavení velikosti Boot Flash sekce.

Při každé změně kteréhokoliv nastavení se ihned přepočítají všechny odpovídající hodnoty na celé stránce, takže dole neustále vidíte výsledné správné hodnoty pojistek a dokonce i parametry příkazu avrdude, kterými dané pojistky zapíšete do ATmegy. Takže si zkusíme třeba změnit velikost Boot Flash sekce z 256 slov na 512 slov (což je nutné, pokud potřebujeme zapsat bootloader delší než 512 bajtů, a kratší než 1024 bajtů, jako je případ Optibootu upraveného pro Ethernet). Vidíme, že adresa Boot startu se změnila na $3E00, což je decimálně a v bajtech 31744. Hodnoty pojistek se změnily (dole na stránce kalkulačky) následovně:


Čili Low zůstává FF, ale High se změnila z D6 na D4. Vedle v "AVRDUDE arguments" jsou vidět i všechny parametry pro avrdude, které dané hodnoty zapíší.

To znamená, že pokud použijete jiné Arduino jako programátor ("Arduino as ISP"), jak jsem na přednášce pro začátek doporučoval, celý avrdude příkaz (nastavení pojistek + vypálení bootloaderu Optiboot s úpravou pro Ethernet) bude vypadat následovně:

avrdude -p m328p -c avrisp -P /dev/ttyUSB0 -b 19200 \
 -U lfuse:w:0xff:m -U hfuse:w:0xd4:m \
 -U flash:w:./optiboot_atmega328.hex

Tak. Pokud použijete Arduino UNO jako programátor, tak je možná vašemu systému známé jako zařízení /dev/ttyACM0 místo /dev/ttyUSB0, ale to je kosmetický detail, se kterým si poradíte (protože tuto hodnotu vidíte krom jiného i v Arduino IDE, když si vybíráte sériový port v menu Nastavení).

Programátor "Arduino as ISP"

Jak z Arduina udělat ISP programátor pro jiná Arduina či Atmel AVR čipy je popsáno na mnoha stránkách - např. přímo od Arduina tady. Princip je jednoduchý: nejdřív do Arduina nahrajeme z Arduino příkladů program zvaný "ArduinoISP" a teprve poté zapojíme 10uF kondenzátor mezi RESET tohoto Arduina a zem. Díky kondenzátoru při příštím nahrávání programu z Arduino IDE nedojde k obvyklému resetu programovacího Arduina, což je moc dobře, protože my nechceme nahrávat nový program do něj, ale jen ho poslat skrz něj do dalšího Arduina, zapojeného za ním přes SPI port.

Sám jsem si postavil vlastní ISP programátor z jednoho nepoužívaného Arduino Nano. Na fotce je vidět i ten 10uF kondenzátor. Jak tak studuju to zapojení na té univerzální destičce, zdá se mi, že mám ten kondenzátor celou dobu zapojený špatně! Mám ho mezi RESET a VCC místo GND. Zajímavá chyba, musím to předělat:


Softwarový reset

Jak jsem na přednášce zmínil, bootloader se dostane ke slovu vždy po zapnutí či resetu Arduina/ATmegy328p. Proto pokud chceme nahrávat nový program, potřebujeme Arduino resetovat. Normálně se toto děje pomocí signálu sériového portu DTR (Data Terminal Ready - z doby, kdy k sálovým počítačům byly připojené terminály), kterýžto je přes kondenzátor připojen přímo na RESET signál Arduina.

Při programování přes WiFi jsem doporučil připojit pin GPIO0 od ESP8266 přímo na RESET pin Arduina - potom firmware esp-link automaticky resetne před programováním a vše funguje transparentně, jak jsme z Arduino IDE zvyklí. Pokud ale programujeme Arduino vzdáleně přes Bluetooth nebo přes Ethernet, nemáme jaksi po ruce signál DTR, takže si musíme pomoci jinak a Arduino resetovat softwarově.

K softwarovému resetu zneužijeme HW watchdog - nezávislého hlídače vestavěného do každého procesoru ATmega. Nejkratší kód, který zajistí reset celého mikrokontroléru, vypadá takto:

    wdt_enable(WDTO_250MS);
    while(1);

Funkcí wdt_enable() nastavíme čas, do kterého musíme watchdog counter resetnout, jinak resetne on nás (250 milisekund), a pak neděláme nic (while(1); se zacyklí na místě), takže watchdog za 250 milisekund skutečně resetne celý mikrokontrolér, což jsme přesně chtěli.

Pozor na starší bootloadery (dnes už jen z Číny na klonech Arduin), které zapomínaly watchdog vypnout. V takovém případě se pak vlastně Arduino donekonečna samo restartuje každou čtvrtsekundu. Pokud ale nejdříve nahrajete Optiboot (tj. ten krásný nový krátký bootloader), tak s ním problém při SW resetu watchdogem nenastává, protože má jako jednu z prvních instrukcí vypnutí watchdogu.

V případě, že programujeme Arduino přes Ethernet, musíme ještě nastavit příznak v EEPROM, aby bootloader věděl, že chceme začít nahrávat novou verzi firmware a počkal na data proudící po síti. Pak celý kód (zapsání příznaku a resetnutí Arduina) vypadá takto:

    EEPROM.update(0x22, 0x55);
    wdt_enable(WDTO_250MS);
    while(1);

Nastavení IP adres v EEPROM

Při programování Arduina přes Ethernet, jak vymyslel a popsal Will Soberbutts, je potřeba do paměti EEPROM připravit sadu IP adres tak, aby bootloader po startu věděl, jak má nastavit Ethernet shield. Osobně pro to používám následující kód:

void setup_ethernet_bootloader_address()
{
    byte addr[] = {
        192, 168, 1, 1,     // gateway
        255, 255, 255, 0,   // netmask
        0xDE, 0xAD, 0xBE, 0xEF, 0xFE, 0xED, // MAC
        192, 168, 1, 102    // address
    };
    for(byte i = 0; i < sizeof(addr); i++)
        EEPROM.update(i + 0x10, addr[i]);
}

Tuto funkci je dobré zavolat hned ze setup(void) funkce. Samozřejmě je nutné nastavit ty adresy podle situace ve vaší síti. MAC adresa je vymyšlená ("DeadBeefFeed") a funguje dobře. Jen pokud máte doma víc Arduin s Ethernetem, je nutné každému přiřadit jinou MAC adresu - stačí měnit jen poslední číslici,  začátek (0xDE) neměňte.

Bezpečnost

Přednáška pominula otázku bezpečnosti celého konceptu vzdáleného nahrávání nového firmware do Arduina. Pravda je, že na Ethernetu na to trošku hřeším - spoléhám se na to, že se mi doma nikdo zlý do sítě nepřipojí, že k ní prostě fyzicky nebude mít přístup. Bezdrátová připojení (Bluetooth/WiFi) jsou zřejmě zranitelnější ("tati, proč na naší ulici už týden parkuje ta černá dodávka se zatmavenými skly?"), takže by to něco chtělo. Nejjednodušší by zřejmě bylo firmware zašifrovat na PC, odeslat šifrované a rozšifrovat bootloaderem předtím, než dojde k uložení do flash paměti Arduina, ale do toho jsem se zatím nepouštěl. Vyžadovalo by to větší zásahy do bootloaderu, hodně času na ladění atd. Možná se k tomu dostanu někdy časem.

Závěr

Programovat Arduino vzdáleně je největší pohoda. Mimochodem, je to vlastně důvod, proč jsem z Arduin nepřešel na STM32 - tam jsem totiž možnost vzdáleného programování přes Ethernet vůbec nenašel. Proto všem doporučuji zkusit si to doma - jakmile to rozjedete, už nebudete chtít jinak :-)

EDIT: 5.3. v 19:30 doplněno pár drobností.

Představení Orange Pi

březen
11
Petr Stehlík
Na Installfestu 2017 jsem měl 25 minut na představení počítačů z rodiny Orange Pi. Necelá půlhodina je samozřejmě velmi málo času - dalo by se o nich mluvit několik hodin. Přesto jsem se pokusil o jakýsi letmý přehled a srovnání s etalonem v této třídě - Raspberry Pi.

Zde je videozáznam přednášky:

Zde je odkaz na mou prezentaci v PDF.

Video startu a přehrávání videa

Na přednášce se mi ani v čase určeném původně pro oběd nepodařilo předvést start Orange Pi One, což mě velmi mrzelo. Předpokládám, že si nějak nerozuměl HDMI výstup Orange Pi One s HDMI vstupem tamního video systému. Mít víc času, dva síťové kabely a switch, propojil bych se s Orange Pi a přihlásil se na něj přes SSH. Anebo jsem mohl frajersky použít tu sériovou debug konzoli, kterou má každičký Orange Pi - serial/USB převodník jsem měl po ruce, jen jsem neměl správné piny...
Po připojení by stačilo spustit příkaz/program "h3disp", který je určený k nastavování různých HDMI frekvencí a rozlišení. Bohužel tolik času jsem tam neměl.



Proto jsem teď doma natočil krátký video záznam, který ukazuje nejen start systému Armbian a jeho desktop, ale také jsem zaznamenal průběh přehrávání testovacích videostreamů z jell.yfish.us - od 5Mbps až po 55Mbps, v H.264 i v novém HEVC (H.265). Myslím, že budete překvapeni, jak to na počítači za 250 Kč funguje (jen prosím omluvte kvalitu záznamu - mám Full HD monitor i FullHD videokameru v telefonu, ale není to bohužel správně zaostřené, takže to vypadá děsně):



h3disp

Jak jsem uvedl, "h3disp" dokáže editovat soubor script.bin, který obsahuje informace ke startu systému, krom jiného i nastavení grafického režimu: v této diskusi se poměrně podrobně rozebírá několik monitorů, které původně neběžely, ale pak se rozběhly (s poměrem stran 5:4 a podobně) a zde je zdrojový kód h3disp, kde nejlépe můžete vidět, kolik grafických režimů podporuje. Myslím, že tam najdete i ten svůj. Všimněte si, že je rozdíl mezi HDMI a DVI, je potřeba to v "h3disp" jasně zadat (parametrem -d pro DVI). Toto bude nejspíš ten důvod, proč mi to na Installfestu nenaběhlo - jejich HDMI vstup jistě fungoval jako DVI monitor.

GPIO

Pro bastlíře je skvělé, že všechny Orange Pi mají na 40pinovou (Zero 26pinovou) lištu vyvedenu celou řadu pinů procesoru, se kterými si můžete hrát jako na Arduinu, tj. rozsvěcet světýlka, číst hodnoty všemožných senzorů nebo třeba připojit celý displej. Na Raspberry Pi slouží pro pohodlný Arduino-like přístup k těmto pinům knihovna WiringPi. Je dostupná i pro Orange Pi: www.orangepi.org/Docs/WiringPi.html
A pokud jste orientovaní spíš na Python, tak potom zkuste tuto knihovnu: github.com/duxingkei33/orangepi_PC_gpio_pyH3

Pokud vám chybí ještě nějaká informace k Orange Pi, která na mé přednášce nezazněla, dejte vědět, doplním ji sem.

Zákon vám sebral (nejen) 42 let života

březen
08
Petr Soukup

Znáte ten moment, kdy vám pokladní namarkuje všechno zboží, zasekne se a vteřinu nebo dvě na sebe zíráte, než konečně vyjede účtenka? Je to poměrně nové - nedávno to tak bylo jen v restauracích, ale teď už to týden můžete zažívat v každém obchodě. Kolik času se takhle asi prostojí celkem?

Internetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: téměř 20 miliard korun

Internetová reklama hlásí rekordní investice za loňský rok: téměř 20 miliard korun tereza.tumova@… St, 03/08/2017 - 09:00

Praha 8. března 2017 – Objem internetové inzerce dosáhl v loňském roce téměř 20 miliard korun v ceníkových cenách. Oproti roku 2015 jde o 31% nárůst, který je způsoben především zvýšenými investicemi do reklamy ve vyhledávání, v obsahových sítích a nákupem inzertního prostoru formou RTB. Očekávání na další rok jsou opět optimistická, účastníci výzkumu předpokládají, že online reklama poroste v roce 2017 o 14 % na 22,4 mld. Kč. V celkových reklamních výdajích napříč mediatypy připadá na online reklamu více než pětinový podíl (21 %). Údaje pocházejí z průzkumu inzertního výkonu internetové reklamy, který pro Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) realizuje agentura Median.

Zadavatelé v roce 2016 využili internetovou reklamu v objemu 19,7 miliard korun, což je o 31 % více než v roce předchozím. "Letošní rok potvrdil rostoucí trend ve využívání online forem inzerce. Česká republika se řadí mezi země, kde je internet druhým nejvýznamnějším mediatypem," komentuje čerstvá data předseda SPIR Ján Simkanič.

Vývoj celkových výdajů do internetové inzerce v roce 2008 až 2016 a 2017* v mld. Kč

graf 1: vývoj celkových výdajů do internetové inzerce v roce 2008 až 2016 a 2017* v mld. Kč

graf 1: vývoj celkových výdajů do internetové inzerce v roce 2008 až 2016 a 2017* v mld. Kč

Největší část internetových inzertních výdajů připadá na celoplošnou (display) reklamu (14,2 mld. Kč). Letos poprvé je použita nová struktura výsledků, kdy je do display reklamy započítána i reklama v obsahových sítích (zejména sítě Seznam Sklik, Google AdWords a Facebook), RTB způsobem obchodovaná reklama a nativní reklama.  Po display je druhou nejpoužívanější formou reklama ve vyhledávání, do které investovali inzerenti 4,7 mld. Kč v reálných cenách. Pro katalogy a řádkovou inzerci média deklarovala tržby 900 mil. Kč v ceníkových cenách. Za SMS a MMS kampaně, které nezapočítáváme do celkového výkonu internetové inzerce, zadavatelé reklamy zaplatili 114 mil. Kč v ceníkových cenách.   

Letos poprvé je možné mnohem přesněji určit výkon videoreklamy, která z celkové display reklamy tvořila 19 % (2,75 mld. Kč). Na nativní reklamu připadl necelý 1% podíl (80 mil. Kč).

graf 2: výkon jednotlivých forem internetové a mobilní reklamy v r. 2016 v mil. Kč

graf 2: výkon jednotlivých forem internetové a mobilní reklamy v r. 2016 v mil. Kč

Další novinkou stávajícího výzkumu je možnost určit podíl mobilní reklamy nejen ze standardní display reklamy, kterou deklarují média, ale i z reklamních obsahových sítí a RTB způsobem obchodované reklamy. Podíl mobilní reklamy na celkové display reklamě byl 12 % (1,75 mld. Kč).

graf 3: rozdělení display reklamy podle formy nákupu v r. 2016

graf 3: rozdělení display reklamy podle formy nákupu v r. 2016

S tím, jak programmatický obchodní model nabývá na důležitosti, přinášíme také pohled na způsob nákupu display reklamy. Z celkových inzertních výdajů do reklamy připadá na programmaticky obchodovanou třetinový podíl (34 %). Pod programmatic řadíme prostor v reklamních obsahových sítích a RTB způsobem nakoupenou reklamu, které mají na display reklamě 47% podíl (6,72 mld. Kč v ceníkových cenách). Na reklamní obsahové sítě připadá 43% podíl (6,11 mld. Kč v ceníkových cenách), na RTB způsobem obchodovanou reklamu 4% podíl (605 mil. Kč v ceníkových cenách).

Podíváme-li se na programaticky obchodovanou display reklamu v roce 2016 v reálných cenách, pak dosáhla objemu 5,84 mld. Kč, z toho měly největší podíl (91 %) reklamní obsahové sítě (5,31 mld. Kč v reálných cenách). Na RTB způsob prodeje reklamy připadá 9% podíl s celkovým objemem 526 mil. Kč v reálných cenách.

Výkon jednotlivých forem internetové a mobilní reklamy v letech 2008 až 2016 a 2017*

Protože jsou letos výsledky poprvé jinak strukturovány, bylo nutné data minulých ročníků průzkumu přepočítat do porovnatelné struktury, aby bylo možné sledovat vývoj jednotlivých forem v delší časové řadě. Dlouhodobý růst je jasně patrný u display reklamy a reklamy ve vyhledávání. U display reklamy je růst způsoben zejména díky programaticky obchodovanému inzertnímu prostoru  – reklamním obsahovým sítím a RTB typu prodeje – které byly navíc dopočteny z reálných cen na ceníkové ve výši +15 %[1].

graf 4: výkon jednotlivých forem internetové reklamy v letech 2008-2016 a 2017 v mil. Kč

graf 4: výkon jednotlivých forem internetové reklamy v letech 2008-2016 a 2017 v mil. Kč

Výkon jednotlivých forem internetové a mobilní reklamy v tis. Kč

tabulka 1: výkon jednotlivých forem internetové a mobilní reklamy v tis. Kč

Podíl jednotlivých mediatypů v roce 2016

Pro porovnání velikosti inzerce v celých mediatypech byly použity údaje z monitoringu reklamních investic Nielsen Admosphere. Televize s 42,4 mld. Kč si udržuje dominantní postavení na reklamním trhu (45 %). Na online reklamu připadá 21% podíl (19,7 mld. Kč). Tisková inzerce dosáhla v loňském roce 19 mld. Kč a má 20% podíl na reklamních rozpočtech. Reklama v rádiu se na celkové výši podílí hodnotou 7,0 mld. Kč (8% podíl) a inzerce mimo domov (OOH) utržila v loňském roce 5,2 mld. Kč (6 %). Ceny neobsahují vlastní inzerci (selfpromo). Od roku 2008, kdy se začal SPIR průzkum online inzertních výkonů, je patrný dlouhodobý trend růstu inzertních výdajů do internetové reklamy.

graf 5: podíl jednotlivých mediatypů v roce 2016

graf 5: podíl jednotlivých mediatypů v roce 2016

 


Celou verzi inzertního výkonu internetové reklamy naleznete na webu http://www.inzertnivykony.cz.

Používané typy internetové inzerce najdete na http://www.inzertnivykony.cz/terminologie-metodika.

Podrobnější popis reklamní formátů naleznete na http://www.spir.cz/reklamni-formaty-a-html-5.


Níže uvádíme výběr pojmů, u kterých dochází k terminologické nepřesnosti. Obsáhlejší verze je uvedena na odkazech výše.

Celoplošná (display) reklama: Bannerová inzerce na stránkách vydavatelů ve standardních (bannery, skyscraper, leaderboard …) i nestandardních formátech (rozšiřitelné a překrývací formáty). Patří sem i videobannery. Nově do display reklamy jsou započítány i obsahové reklamní sítě a RTB reklamy.

Search (reklama ve vyhledávání): placené výsledky vyhledávání zobrazované ve vyhledávačích vedle výsledků organického vyhledávání nebo také na prémiových pozicích.

Programmatic (programatická reklama): automatizovaný proces nákupu a prodeje digitálního inzertního prostoru. Do display programmatic je započítávaná reklama v obsahových sítích a RTB způsobem obchodovaná reklama.

RTB (real-time-bidding) je typ obchodního modelu prodeje reklamy cílené na požadované publikum, kdy každá imprese je dodávána v reálném čase automatickými systémy podle vhodnosti pro danou cílovou skupinu. V RTB modelu je často využíváno geografického, jazykového nebo behaviorálního cílení reklamy na základě předchozí aktivity a zájmu uživatelů. RTB model je charakteristický aukčním prodejem v reálných cenách inzerce. Nově je RTB způsobem obchodovaná reklama započítána pod display reklamu.

Popis metodiky

Dotazováním a zpracováním výsledků byla v zájmu objektivity a ochrany citlivých údajů pověřena agentura Median. Šetření proběhlo během ledna a února 2017, opíralo se tak o aktuální celoroční uzávěrky jednotlivých subjektů. Výkony všech typů inzerce vznikly na základě deklarovaných výkonů jednotlivých poskytovatelů obsahu, agentur, přímých inzerentů, provozovatelů reklamních sítí a mobilních operátorů.

Z oslovených významných internetových provozovatelů se aktivně zapojilo 21, jejichž média zasahují drtivou většinu českých internetových uživatelů. U 4 provozovatelů bez dodaných výsledků byla použita data z výzkumu AdMonitoring. Částky za reklamní SMS a MMS zprávy poskytli všichni 3 oslovení mobilní operátoři. Pro získání výkonů jednotlivých reklamních sítí byli osloveni 3 provozovatelé, 60 mediálních, digitálních a specializovaných agentur) a 182 přímých inzerentů. Aktivně se zapojil 1 provozovatel reklamní sítě (Sklik společnosti Seznam.cz), 23 agentur a 10 přímých inzerentů. K dopočtení celkové částky proinzerované v reklamních sítích se vychází z výkonu reklamní sítě Sklik a procentuálního rozdělení investic agentur a přímých inzerentů do reklamních sítí. Rozdělení výkonu do reklamních sítí na reklamu ve vyhledávání (search) a na reklamu v obsahových sítích (kontext) vychází z deklarací agentur a přímých inzerentů. Nově byli osloveni i hlavní provozovatelé DSP systémů s cílem dopočítat celou RTB programatickou reklamu přes podíly jednotlivých DSP u agentur a přímých inzerentů. Vzhledem k nízké účasti DSP provozovatelů nebyl dopočet možný, resp. byl zatížen velkou statistickou chybou. Velikost RTB reklamy byla určena součtem deklarovaných výkonů od agentur a přímých inzerentů.

Letos poprvé proběhla částečná korekce cen u forem internetové display reklamy, které jsou získávány v reálných (net net) cenách, a u kterých ceníkové ceny neexistují. Z důvodů lepší porovnatelnosti s objemem ostatní inzerce uváděné v ceníkových cenách a i s ostatními mediatypy, došlo u těchto programaticky obchodovaných forem inzerce (reklamní obsahové sítě a RTB způsob obchodování) k navýšení ceny o 15 %, což lze považovat za vyjádření základního zprostředkovatelského poplatku. Rozdíl mezi ceníkovou a reálnou cenou může být větší, ale z důvodu chybějící opory ve výzkumu byla zvolena tato minimální hodnota. Ambicí pro další ročník průzkumu je tento cenový rozdíl přesněji kvantifikovat.

Z důvodu transparentnosti jsou objemy programaticky obchodovaných forem display reklamy uváděny i v reálných (net net) cenách. Reklama ve vyhledávání zůstává v reálných cenách, neřadíme ji pod display reklamu, proto dopočet zde není opodstatněný. U ostatních mediatypů jsou objemy inzerce udávány pouze v ceníkových cenách, odhady reálných cen nejsou k dispozici. Do celkových výkonů reklamy na internetu nebyly započítány SMS a MMS kampaně, které nelze považovat za druh internetové reklamy.

[1] Podrobněji k dopočtu v metodice.

Nextcloud: integrace s desktopem

Už téměř tři čtvrtě roku provozuji cloud ve vlastní režii – Nextcloud. Původně jsem ho bral jako náhradu za Dropbox na ukládání a sdílení souborů. Brzo jsem na něj ale převedl mnohem více služeb. Co s odstupem hodně oceňuji je, jak se tyto služby jednoduše integrují do desktopu.

nextcloud

Plno cloudových služeb se dnes už ani neobtěžuje nabízet desktopové aplikace, natož pro Linux. Když už s něčím pro desktop přijdou, je to často jen webová aplikace. Možná jsem staromódní, ale pořád preferuji desktopovou aplikaci před webovou. Kvůli notifikacím, práci offline, rychlosti nebo prostě proto, že lépe zapadají do pracovního prostředí, pokud jsou napsané v nějakém nativním frameworku.

Dříve jsem používal Dropbox (ten byl ještě díky modulu do Nautila relativně dobře integrovatelný), Feedly, Wunderlist,… Aplikace pro Nextcloud mají oproti nim jednu velkou výhodu. Jsou open source a používají otevřené protokoly a formáty, díky čemuž si rozumějí se standardními desktopovými aplikacemi.

Nextcloud (ještě pod názvem ownCloud) je podporovaný GNOME Online Accounts. Pokud se tam přihlásím ke svému účtu a serveru, můžu automaticky připojit kalendář, kontakty, dokumenty a soubory. S GNOME Documents jsem se nikdy nezvykl pracovat. Sice umí uživatele odstínit od toho, kde jsou dokumenty uložené, a člověk tak s nimi může pracovat bez rozdílu v tom, jestli jsou uložené na lokálním disku nebo třeba v Nextcloudu, ale já jsem v tomto konzervativní a pracuji s dokumenty na úrovni souborů. Proto mnohem více využívám toho, že se Nextcloud díky GOA automaticky nastaví v Nautilu jako vzdálený disk. Výhodou oproti Dropboxu je, že člověk nemusí mít soubory synchronizované lokálně a nezabírají mu tak místo v počítači. U větších souborů to může znamenat pomalejší operace, u malých jako dokumenty je rozdíl téměr neznatelný. Nextcloud nabízí také vlastní aplikaci, ale ta se chová stejně jako Dropbox.

snimek-z-2017-03-01-22-42-31Nextcloud v Nautilu

O kontakty a kalendář připojené přes GOA se postará evolution-data-server, což je backend pro různé aplikace. Bez jakékoliv práce navíc mám tak po přihlášení Nextcloudu v GOA všechny seznamy kontaktů a kalendáře synchronizované do Evolutionu, který je stále mým hlavním pracovním nástrojem, ale také do dalších aplikací, které tento backend používají. V tomto případě GNOME Calendar a GNOME Contacts. A všechno se mi to pěkně synchronizuje a je jedno, kterou z nich používám. V práci pracuji primárně s Evolutionem, doma zase spíše s aplikacemi specializujícími se na jednotlivé služby.

Spolupráce mezi e-d-s a Nextcloudem je bezproblémová, protože oba používají otevřené standard CalDAV a CardDAV. CalDAV podporuje také úkoly, což je další věc, na kterou Nextcloud používám. Můžu je použít jak z GNOME Todo, tak z Evolutionu. Stejným způsobem můžu pracovat v Evolutionu a Bijibenu také s poznámkami.

snimek-z-2017-03-01-22-47-36Úkoly

Poslední službou, kterou mi zbývalo integrovat, byla čtečka RSS. Dlouhá léta jsem četl RSS v Opeře, ale pak jsem přešel na Feedly a rychle si zvykl na to, že k ní můžu přistupovat z různých zařízení. Nicméně i tady mi Nextcloud nabídl plnohodnotnou náhradu. A desktopovou čtečku RSS jsem našel v podobě FeedReaderu, který mimo dalších služeb podporuje i ownCloud/Nextcloud.

snimek-z-2017-03-01-22-34-49FeedReader

Ač má Nextcloud ke všem službám webové rozhraní, dostal jsem se do stavu, kdy jej využívám jen v minimální míře. Zpravidla na cizích počítačích. Jinak si plně vystačím s desktopovými aplikacemi, které navíc nejsou nijak specifické pro Nextcloud, ale často to jsou ty výchozí, které člověk v systému nalezne.

Neméně důležitá je pro mě také integrace v Androidu. Tam mám všechny služby pokryté také, ale už to nebylo tak jednoduché jako na desktopu ve Fedoře. Kontakty a kalendáře se mi sice synchronizují do výchozích aplikací, ale na tu synchronizaci jsem musel nainstalovat aplikace CalDAV-Sync a CardDAV-Sync. Nextcloud se sice odkazuje na DAVdroid, který zvládá obojí, ale já jsem s ním měl problémy (dříve házel při synchronizaci chyby, nyní nesynchronizuje fotky). Na úkoly jsem si nainstaloval aplikaci OpenTasks. Na poznámky MyOwnNotes a na čtečku RSS ownCloud/Nextcloud Reader. K dispozici je také přímo aplikace Nextcloud, která umožňuje přístup k souborům a nabízí automatický upload vytvořených fotek a videí.

Díky Nextcloudu se mi podařilo téměř všechny důležité cloudové služby dostat pod jednu střechu a to pod střechu, která je pod svou kontrolou. Že se velmi dobře a jednoduše integrují s mým desktopem je potom obrovský bonus navíc.


SOS tlačítko (nejen) pro seniory

březen
01
Zdenek Burda
V rodině vznikla potřeba tzv. SOS tlačítka – jednoduchého zařízení, které má ideálně jedno tlačítko a umí zavolat o pomoc a nahlásit svojí polohu. Jedno takové jsme pořídili, tak jsem sepsal první informace, zatím bez dlouhodobých zkušeností. Konkrétně se to hodí například v situaci, kdy má někdo sníženou hybnost, spadne a sám se nezvedne (riziková …

Díky hybridní televizi je ovládání chytrých funkcí televize pohodlnější, shoduje se většina uživatelů HbbTV

Díky hybridní televizi je ovládání chytrých funkcí televize pohodlnější, shoduje se většina uživatelů HbbTV tereza.tumova@… St, 03/01/2017 - 15:39

HbbTV, jinak také hybridní televize, která kombinuje televizní vysílání s internetem, si pomalu, ale jistě získává místo v českém televizním vysílání. Její uživatelé na ní oceňují například to, že jim usnadňuje ovládání chytrých funkcí televize. Tyto a další poznatky přineslo šetření Nielsen Admosphere ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi, které se uskutečnilo na panelu 4685 respondentů z české internetové populace starší 15 let. Dodatečný kvalitativní výzkum k tématu zjišťoval, jak se zástupci českých mediálních agentur staví k HbbTV reklamě. Ta je podle nich pro zadavatele atraktivní, a to zejména pro některé konkrétní produkty, jako jsou služby spojené s velkým množstvím informací, luxusní produkty a tak dále.

Většina uživatelů, kteří už dnes HbbTV využívají, ve výzkumu odpověděla, že jim tato funkce zpříjemnila ovládání chytrých funkcí na jejich televizi: shodlo se na tom 72 % dotázaných. Uživatelé se zamýšleli také nad tím, zda je nějak ruší červená značka, která se při využívání HbbTV na obrazovce objevuje. Téměř dvěma třetinám uživatelů tato značka nijak nevadí, 30 % dotázaných však spíše ruší, ačkoli i tak vítají možnosti a služby, které přináší.

HbbTV je zajímavá také tím, že umožňuje zobrazovat více informací například o inzerovaných produktech nebo o televizních pořadech. Necelá polovina těch dotázaných, kteří mají televizi připojenou k internetu, by uvítala možnost dozvědět se v rámci reklamy více o produktu, který je zaujal. Ještě více lidí (65 %) by pak uvítalo detailnější informace o tématu diskutovaném v TV pořadech a 80 % by se líbila možnost během upoutávek na televizní pořad získávat více informací o tomto pořadu.

postoj_k_zobrazovani_cerveneho_tlacitka

Zajímavé příležitosti přináší HbbTV také zadavatelům reklamy. Ve zvláštním výzkumu se proto Nielsen Admosphere ptal zástupců českých mediálních agentur na atraktivitu HbbTV reklamy: podle 5 z 8 respondentů je tento druh reklamy pro zadavatele atraktivní, a to zejména pro produkty a služby, u kterých diváci potřebují doplňující informace (jako je pojištění, služby mobilních operátorů atp.), pro luxusní produkty nebo pro produkty přesahující rámec běžné spotřeby a lidé si investici do nich rozmýšlejí (to může být například auto). Pro to, aby reklama HbbTV fungovala, je pak podle mediálních agentur zapotřebí hlavně dobrá kreativa, důležité je ale také správné zacílení nebo výběr správného formátu.

Fotogalerie

Pozvánka na 137. sraz OpenAlt - Praha

únor
27
Openalt.org

Tentokrát jsme si pro vás připravili neobvyklou akci. Ve středu 1.3. v 17:30 nás přivítá sdružení CZ.NIC ve svých prostorách v Milešovské ulici číslo 5 na Praze 3, kde si pro nás připravili krátkou prezentaci jejich činnosti.

Únorové klubové odpoledne na téma programmatic

Únorové klubové odpoledne na téma programmatic tereza.tumova@… Čt, 02/23/2017 - 17:42

Dnes v prostoru NODE5 proběhlo klubové odpoledne SPIR na téma programatic. Hosty byli Tomáš Řehák (Programmatic), Ondřej Kutiš (Adexpres) a Petr Bednář (VLTAVA LABE MEDIA). Jedním z probíraných témat byl ekosystém programatického nákupu inzertního prostředí v českém prostředí.

Fotogalerie

Nález Ústavního soudu (zákon o hazardních hrách)

Nález Ústavního soudu (zákon o hazardních hrách) tereza.tumova@… Čt, 02/23/2017 - 13:51

14. února 2017 rozhodl Ústavní soud v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Davida Uhlíře o návrhu skupiny 21 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, na zrušení ustanovení § 82, § 84 a § 123 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,Senátu Parlamentu České republiky (účastníků řízení) a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 82, § 84 a § 123 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, se zamítá

Kompletní nález je ke stažení níže.

Dočasná e-mailová schránka

Dočasná e-mailová schránka se hodí všem, kdo chtějí chránit svojí identitu na fórech, sociálních sítích či při jednorázových registracích. Určitě jste

Příspěvek Dočasná e-mailová schránka pochází z Spajk.cz

Jak zabránit zašifrování dat na Windows serveru?

Máte obavy z toho, že se Vaše servery stanou obětí ransomwaru a disky budou plné zašifrovaných dat? Pak Vám jistě

Příspěvek Jak zabránit zašifrování dat na Windows serveru? pochází z Spajk.cz

Proč mám rád telefony od Sony

První mobilní telefon jsem dostal v roce 2001 a byla to Nokia. Od té doby jsem vystřídal mobily pěti různých značek. Před časem jsem zakotvil u Sony a musím říct, že jsem fakt spokojený.Sony_Xperia_logo_110

Důvod, proč jsem si vybral Sony, byl jednoduchý. Chtěl jsem nějaký telefon s obrazovkou do pěti palců a přitom nedělat kompromisy, co se týče hardwaru. Compact od Sony byl a dosud je snad jedinou volbou, takže rozhodování bylo docela snadné. Tenkrát jsem si počkal na nový Sony Xperia Z5 Compact, koupil jej první týden, co byl u nás k dostání, a vysolil za něj plnou startovací cenu. Mám ho už rok a půl a musím říct, že toho nelituju. Získal si mě nejen výkonem v malém těle.

Kvalita zpracování – mobil beru jako spotřební elektroniku a podle toho se k němu také chovám. Nepoužívám obaly nebo pouzdra, protože jsem si nekoupil malé tělo, abych ho potom strčil do obalu, který mobil udělá o kus zvětším. Z5 Compact nosím rok a půl po kapsách s klíčema, beru ho na většinu sportovních aktivit, protože mi je měří, atd. Ačkoliv se jedná vlastně o plasťák, po roce a půl je skoro jako nový. Žádné na první pohled viditelné poškození. Můj předchozí telefon Samsung S4 Mini sice dva roky bezohledného zacházení vydržel, ale ke konci vypadal už hodně „jetě“. Jeho následovník od Sony je na tom nepoměrně lépe. Všiml jsem si, že podobnou zkušenost má víc majitelů mobilů od Sony.

Portfólio doplňků – Sony má docela širokou nabídku telefonů, ale v čem určitě trčí z davu výrobců telefonů s Androidem, je nabídka nejrůznějších doplňků. Sony dělá v elektronice prakticky všechno, takže od nich můžete také dostat nejrůznější náramky, hodinky, headsety, sluchátka,…, které si s mobily od Sony velmi dobře rozumí. Máme v rodině dva headsety a jedny hodinky od Sony a fungují naprosto bezproblémově. Připojí se dotykem přes NFC a Sony často nabízí pro jejich nastavení vlastní aplikace.

Dárky – Sony se rozhodně nepodbízí cenou. Když mobily přijdou na trh, jsou spíše dražší než levnější. Nicméně jako jeden z mála výrobců často nabízí k mobilům dárky. Já jsem k Z5 Compact dostal headset v ceně 2000 Kč. Cena podzimní Xperie XZ šplhala k 20 tisícům, ale Sony k ní dávalo kvalitní bluetooth sluchátka v ceně 5000 Kč. Máti dostala k Xperii X headset za 1200 Kč jako dárek za věrnost (stačilo registrovat nový telefon a s ním starší taktéž od Sony). Je to docela dobrá strategie. Sony si tím uvolní sklady a přitom zákazníkům nabídne něco navíc. A to něco je nějaký doplněk k telefonu, takže je vysoká pravděpodobnost, že to pro majitele mobilu bude užitečné. Já headset používám prakticky denně.

Lehce upravený Android – preferuji, když je systém co nejblíže čistému Androidu. Starý TouchWiz od Samsungu jsem úplně nesnášel. Sony si sice rozhraní Androidu upravuje, ale výrazně méně drasticky. Je to víceméně čistý Android s pár vychytávkami.

Rychlé upgrady – Xperia X byl vůbec první „negooglí“ telefon, který dostal upgrade na Android 7. Na rok a půl starý Z5 Compact jsem dostal Nougat dneska a kdyby nemuselo Sony aktualizaci kvůli nějaké chybě, kterou uživatelé hlásili, pozastavit, měl bych novou verzi už asi měsíc. To není špatné vzhledem k tomu, že jiné značky posílají aktualizaci na Nougat na své nejnovější prémiové modely teprve teď, starší a levnější modely stále čekají.

Výdrž na baterii – Sony má taky velmi slušně vyladěný power management. Jejich režimy Stamina a Ultra Stamina neměly v době, kdy jsem si pořídil Z5 Compact, konkurenci. Nyní se podobné režimy dostávají přímo do samotného Androidu, ale třeba Ultra Stamina se pořád hodí. Sice musím restartovat, ale pak mi mobil se zbývajícími 15 % baterky vydrží až 15 hodin. Při běžném provozu, když byl telefon nový, jsem den končil s cca 60 % baterky, takže dva dny dával bez problémů. Dnes už je kapacita o chlup horší a taky telefon víc ždímám (už kvůli tomu, že k němu mám nonstop připojené hodinky), takže vydrží jen jeden den, ale pořád spolehlivě.

Uživatelská přívětivost – nemůžu si pomoct, ale software od Sony se mi z pohledu uživatelské přívětivosti líbí. Kvůli hodinkám musím opět používat nějaké aplikace od Samsungu. Vypadá pěkně, mají moderní vzhled, ale ten „look&feel“ mi prostě nesedí. Aplikace od Sony mi sedí mnohem lépe. Třeba úvodní tutoriál mají tak pěkně udělaný, že jej zvládla i moje máti. A mají to i tak nějak celé dotažené, což není případ některých mobilů čínských výrobců, které mají na první pohled dobrý software, ale časem člověk naráží na jeden nedotažený detail za druhým.

Zvuk – Sony je matadorem v oblasti hudebních zařízení a i u mobilů se na kvalitním zvuku taky zakládá. Mobily podporují hudební soubory o 24bit/192kHz. Jak mobily, tak doplňková zařízení jako bluetooth sluchátka nebo headsety podporují LDAC, který umožňuje přenášet zvuk ve vysokém rozlišení také přes bluetooth. Nabízejí také další technologie jako např. DSEE HX, který škáluje komprimovaný zvuk tak, aby zněl lépe. Podle posledních informací nechtějí naskočit na módní vlnu a zrušit 3,5mm jack. Naopak z něj chtějí vyždímat co nejvíc. Jestli je v něčem Sony v oblasti mobilů jasná jednička, je to ve zvuku.

Dřív bych ještě doplnil jako výhodu, že není systém plný bloatware. Sony sice stejně jako většina výrobců přibaluje aplikace, které člověk nemusí vůbec použít (v mém případě pro propojení s PlayStationem), ale ještě v Z5 Compactu šly bez problémů odinstalovat. Dnes už je bohužel většina z nich zadrátovaných v systému. Škoda.

Počítám, že můj další mobil bude opět od Sony. Uvidím, jestli půjdu opět do Compactu nebo zkusím něco většího. Trh s mobily je hodně konkurenční a důraz zákazníků na co nejvyšší hardwarové parametry a nejnižší cenu nahrává čínským výrobcům. Sony se rozhodlo zcela opustit spodní segment trhu a zaměřit se jen na trhy, kde má silnou pozici (Evropa a Japonsko, naopak v Číně nebo USA prakticky není). To je důvod, proč se jim za poslední dva roky dost výrazně propadl počet prodaných kusů. Naopak se ale dostala mobilní divize do zisku, byť malého. Ale vzhledem k tomu, jak málo výrobců mobilů s Androidem zisku vůbec dosahuje, je i to docela úspěch. Tak snad jim to s mobily vydrží.


Objevte potenciál dat ve zdravotnictví a přijďte debatovat s Emmou Doyle!

V České republice jsou data z oblasti zdravotní péče jedna z nejvíc zajímavých, žádaných a zároveň nejmíň dostupných. Dostupnost dat ve zdravotnictví přitom posiluje postavení občanů a pomáhá poskytovatelům péče, pacientům i výzkumníkům, aby dělali informovanější rozhodnutí, vyvíjeli nové inovace a zefektivnili fungování zdravotní péče. Pohledy zástupců byznysu, poskytovatelů zdravotních služeb i neziskového sektoru na využití dat ve zdravotnictví i na míru jejich přístupnosti se však liší. Fond Otakara Motejla se proto rozhodl pozvat britskou opendatovou expertu na oblast zdravotnictví, Emmu Doyle, se kterou se budete moct setkat 6. března od 19:00 v Opero.

V lednu měli Češi zájem o nákup dovolených, nemovitostí a automobilů

V lednu měli Češi zájem o nákup dovolených, nemovitostí a automobilů tereza.tumova@… Po, 02/20/2017 - 20:30

V lednu extrémně rostl zájem českých uživatelů o webové stránky v oblasti prodeje zájezdů, nemovitosti a automobilů. Návštěvnost webů s nabídkou dovolených se zvýšila o 45 % (průměr ze všech zařízení) a webových stránek prodávajících nemovitosti a auta přibližně o 30 %.Výrazně rovněž stoupl počet uživatelů zájmových serverů, a to o více než čtvrtinu. 

Návštěvnost z PC

Z PC navštívilo měřené webové stránky zapojené do NetMonitoru téměř 7 milionů českých uživatelů, kteří na nich provedli 5,8 miliardy zobrazení (nárůst oproti prosinci o 11%). Denně navštěvovala zapojené weby téměř polovina všech uživatelů (3,4 milionu). Nejvyšší meziměsíční nárůst návštěvnosti zaznamenaly výše uvedené kategorie Cestování – prodej, Zájmové servery, hobby (obě asi 35 %) a Bydlení – prodej (25 %). Počet uživatelů sledujících online multimediální obsah dosáhl 3,8 milionu (nárůst o více než 150 tisíc RU) a počet zahájených přehrání se zvýšil o 10 milionů a dosáhl 131 milionů.

Návštěvnost z mobilních telefonů

Mobilní telefony použila pro návštěvu webových stránek polovina českých internetových uživatelů, přičemž počet jimi provedených zobrazení stránek přesáhl 1,7 miliardy. Denní návštěvnost dosáhla 1,7 milionu RU. V případě těchto zařízení rostla nejvíce návštěvnost kategorie Cestování – prodej (nárůst o rekordních 58 %), Bydlení – prodej (rovněž rekordní nárůst 46 %) a Zájmové servery, hobby (33 %). Více než milion uživatelů se díval na streamovaný obsah, což znamenalo nejvyšší nárůst ze všech zařízení (o 17 % oproti prosinci). Počet zahájených přehrání se zvýšil o více než třetinu na 15 milionů.

Návštěvnost z tabletů

Počet uživatelů tabletů dosáhl v lednu 1,6 milionů a počet zobrazení stránek téměř 386 milionů.

Měřené weby navštívilo denně z těchto zařízení asi o milion uživatelů méně než z mobilních telefonů. Největší nárůst návštěvnosti oproti minulému měsíci zaznamenala stejná kategorie jako u PC a telefonů: Cestování – prodej s nárůstem o 41 %, dále výrazně rostl zájem o weby spojené s prodejem aut (37 %) a nemovitostí (22 %).Streamovaný obsah sledovalo přibližně 645 milionů uživatelů (nárůst o 12 %) a počet zahájených přehrání se zvýšil oproti prosinci o pětinu a přesáhl 5 milionů.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – výsledky zaprosinec 2016 a leden 2017

Počítače

Prosinec

 

Leden

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 833 688

6 915 342

81 654

1,19%

Zhlédnuté stránky (PV)

5 269 567 127

5 843 741 546

574 174 419

10,90%

RU streaming

3 620 583

3 776 396

155 813

4,30%

Zahájená přehrání (streaming)

121 231 469

131 095 435

9 863 966

8,14%

Mobilní telefony

Prosinec

Leden

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 463 311

3 529 132

65 821

1,90%

Zhlédnuté stránky (PV)

1 561 811 429

1 727 202 180

165 390 751

10,59%

RU streaming

890 939

1 043 763

152 824

17,15%

Zahájená přehrání (streaming)

11 222 518

15 042 345

3 819 827

34,04%

Tablety

Prosinec

Leden

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 574 234

1 611 428

37 194

2,36%

Zhlédnuté stránky (PV)

349 030 467

385 818 875

36 788 408

10,54%

RU streaming

577 356

644 835

67 479

11,69%

Zahájená přehrání (streaming)

4 244 849

5 098 620

853 771

20,11%

Zdroj: NetMonitor, prosinec 2016 a leden 2017.