AI - uměla inteligence - tu s námi je a 100% (pokud nevypadne elektřina) s námi i zůstane. Jak moc se vmísí do našich životů je ale otázka. Říká se "Kdo je připraven, není překvapen". Pavel Kasík, jeden z předních novinářů píšící (nejen?) technické články, připravil (placený) online kurz právě o AI - ať se za tímto slovem skrývá populární ChatGPT, Gemini, AI pro generování filmu, plánování nebo desítky generátorů obrázků.

📖 Přečíst celý článek →

Umelá inteligencia je dnes väčšinou komunikovaná a prezentovaná ako zázračný produkt, ktorý všetko vyrieši. Žijeme v budúcnosti. Pravda je však jednoduchšia a celkom krutá - AI nie je produkt. Je to technológia. Komodita. Rovnako ako je komoditou internet, cloud alebo železo. Samotné vlastnenie AI ešte nevytvára hodnotu. Hodnota vzniká až tam, kde je táto technológia správne „zabalená“ do produktu, ktorý rieši konkrétny problém. A práve tu sa začína najväčší chaos – na strane dodávateľov aj zákazníkov.

Dodávatelia často prezentujú AI ako cieľ, nie ako prostriedok. Rozprávajú o algoritmoch, parametroch, veľkosti modelov a tokenoch – ale zákazník nevie, čo si pod tým má predstaviť, ani prečo by ho to malo zaujímať. Na druhej strane je zákazník, ktorý možno vníma tlak “mať AI”, ale nevie definovať, čo tým vyrieši. Nedokáže si predstaviť niečo, čo ešte neexistuje. A tak vzniká slepá ulička – dodávateľ komunikuje jazyk technológie, zákazník hovorí o problémoch, ale medzi nimi chýba preklad.

Mnohé firmy ako dodávatelia si v predchádzajúcich rokoch neosvojili základy service designu ani design thinkingu. Boli zvyknuté dodávať „softvér na mieru“ podľa špecifikácie, nie riešiť hlbšie potreby. Výsledkom je, že nevedia klásť tie správne otázky. Nevedia, ako navnímať kontext, workflow, emócie, očakávania zákazníka – a teda ani nevedia dobre navrhnúť produkt okolo AI tak, aby mal zmysel. Preto sa dnes mnohí topia v experimentoch bez smeru, alebo len slepo kopírujú funkcie z iných trhov, produktov a od konkurencie.

AI dnes už nie je nič exkluzívne. Tak rýchlo ako pri AI ešte neprebehla demokratizácia pri žiadnej inej komodite. Každý s notebookom, internetom a dvomi stovkami mesačne má prístup k super výkonným modelom. Technológia ako taká už nie je konkurenčnou výhodou. To, čo rozhoduje, je schopnosť ju produktizovať - teda vložiť do kontextu, v ktorom rieši konkrétny, reálny problém.

Je to ako s tou vŕtačkou: ľudia si ju nekupujú preto, že chcú dieru do steny. V skutočnosti si nekupujú ani tú dieru. Kupujú si možnosť zavesiť obraz. A niekedy ešte aj ten dobrý pocit, že to zvládli sami, že sú praktickí a schopní. Vŕtačka je len prostriedok. Rovnako aj AI - ak neukážete zákazníkovi ten zavesený obraz na stene, uprataný priestor a pocit spokojnosti, nezaujíma ho, koľko máte tokenov, inference latency ani počet parametrov.

Ak chceme, aby AI riešenia skutočne fungovali a vytvárali biznisovú hodnotu, musíme prestať predávať technológiu a začať predávať zmenu. Riešenie. Dopad. A pre mňa ža mňa dajme tam potom tu nálepku „AI“. Je načase, aby sme sa ako tvorcovia naučili znova počúvať, skúmať potreby, navrhovať služby a produkty okolo ľudí - nie okolo technológií.

Hvězdná brána neboli Stargate má stále mnoho fanoušků - komu by se nelíbil akční Jack O'Neill nebo chytrá Samantha Carter. Díky 3D tisku můžeš mít jednu takovou hvězdnou bránu ze základy SG-1 i ty. A co víc, celý model a jak ho složit je velmi dobře popsán ve zpracovaném manuálu.

📖 Přečíst celý článek →

Tisková zpráva Tzv. bitcoinová kauza a po ní následující personální změny na Ministerstvu spravedlnosti České republiky a dále vyostřující se situace mezi Izraelem a Iránem či zapojení USA do tohoto konfliktu, ovlivnily růst počtu uživatelů zpravodajských webů. Zpravodajství rostlo na mobilních telefonech (o 2 %), přičemž ve srovnání s květnem získalo přes 100 tisíc nových reálných uživatelů.

Zdroj

Lukáš Nekolný, hlavní wiki-rezident Wikimedia ČR a spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové, hodnotí výsledky své wiki-rezidentské práce za rok 2024.

Wiki-rezidentský program v Muzeu východních Čech

Wiki-rezidenství v Muzeu východních Čech v Hradci Králové dosáhlo ve svém čtvrtém roce rekordních výsledků, a to v mnoha ohledech. Ve dvoučlenném týmu se podařilo založit a upravit rekordní počet článků, statistiky konkrétně uvádějí 87 nově vytvořených a celkem 443 editovaných stránek v rámci 771 editací. Pro srovnání: v předchozím roce to bylo „jen“ 25, respektive 125 hesel. Tehdy však byl po několik měsíců kladen velký důraz na jednu podrobnou stránku o všech výstavách hradeckého muzea.

Aktivity v roce 2024 směřovaly zejména na seznamy, které slouží jako užitečné rozcestníky při vyhledávání na Wikipedii. Jednalo se zejména o výčty čestných občanů. Velký důraz byl kladen také na kvalitní zpracování historie královéhradeckého zdravotnictví a jejích významných osobností. Úprav se taktéž dočkaly položky na Wikidatech.

Fotografie muzejních sbírek konečně na Commons

Pokrok nastal i na Wikimedia Commons. Nahrávání fotografií ze sbírek muzea, pořizování nových snímků a zakládání nových kategorií probíhalo v dosud nebývalém rozsahu – celkově totiž přibylo 748 obrázků (o rok dříve 69). Poprvé byly také ve větší míře nahrávány i předměty ze sbírek muzea, zejména dobové plakáty, které byly zveřejňovány během podzimní výzvy Československo.

Zcela novou formou aktivit pro nás byla školení pro další zaměstnance muzea a jiné paměťové instituce (KRNAP a jeho muzea, Muzeum Náchodska, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Národní zemědělské muzeum). Na ni navazuje další spolupráce s těmito – nejen regionálními – muzei a institucemi včetně zavedení sledování editovaného rozsahu úprav pomocí hashtagů.

Výrazným posunem bylo také zářijové založení GLAM stránky WikiProjektu, která přehledně a průběžně shrnuje klíčové aktivity projektu a aktivity či úspěchy jednotlivých let.

Tato etapa se zaměřila taktéž především na lázně v Královéhradeckém kraji. Nově bylo založeno 12 článků a celkem editováno bylo 31 stránek. Mezi nové články patřily např. ty o existujících lázních (Lázně Velichovky, Malé lázně Běloves) či zaniklých lázních (Lázně Železnice, Lázně Fořt). V rámci tohoto dílčího projektu se podařilo nahrát 34 obrázků, několikrát i ve spolupráci s Muzeem Náchodska.

Takové výstupy pomáhají napravit dosavadní stav těchto témat na české Wikipedii. Projekt je realizován v konsorciu Muzea východních Čech v Hradci Králové, Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu Akademie věd České republiky. Spolek Wikimedia ČR jej dlouhodobě podporuje.

Studenti píší Wikipedii na Univerzitě Hradec Králové

Již třetím rokem probíhala v zimním semestru na Univerzitě Hradec Králové výuka předmětu Studenti píší Wikipedii, a to opět na tamní Filozofické fakultě. Zatímco v předchozích dvou letech předmět absolvovalo přibližně 10 studentů, tentokrát byla situace zcela jiná – na předmět se jich zapsalo přes 30 a úspěšně jej dokončilo celých 19 studentů, což považujeme za velký úspěch.

Věříme, že jsme si vychovali novou generaci wikipedistů, z nichž někteří se pravděpodobně zapojí i do naší další činnosti.

Některé články vynikaly kvalitou i rozsahem, například ty o městských a regionálních muzeích v Královéhradeckém kraji (Vlastivědné muzeum Dobruška, Městské muzeum a galerie Hořice).

Spolupráce se zoo

Na dvou odborných konferencích zaměstnanců zoo jsem přednesl několik přednášek a po bouřlivých diskusích došlo k prvním konkrétním krokům spolupráce. Vlaštovkou ve spolupráci se stal záchranný program Kukang. S jednotlivými zoologickými zahradami pak byla předjednána spolupráce od prvního čtvrtletí roku 2025. Podrobnější informace vám přineseme v reportu opět za rok.

Velmi si vážíme všech institucí i jednotlivých wiki-rezidentů, s kterými máme tu čest spolupracovat. Jsme potěšeni, že společně můžeme přispívat k rozvoji svobodného sdílení znalostí a podpory svobodné kultury. Wikimedia Česká republika děkuje za vaši důvěru a píli! Podrobnosti o možnostech zapojení najdete na této stránce nebo na stránkách jednotlivých projektů.

Rozhodnutia sa vo firme nerobia vždy ľahko. Môžu byť ovplyvnené rôznymi faktormi. Jedným z nich je HiPPO, čo znamená "Highest Paid Person’s Opinion". V slovenčine som preň nenašiel ekvivalent, ale môžeme ho voľne preložiť ako názor najvyššie plateného človeka.

Tento faktor môže vo špecifických organizáciach hrať dôležitú úlohu v tom, ako sa prijímajú rozhodnutia a pochopenie jeho existencie aj dôsledkov je kľúčové pre lepšie rozhodovacie procesy.

Efekt HiPPO v rozhodovaní nastáva, keď sa tím viac riadi názorom najvyššie postaveného (a typicky najlepšie plateného) človeka v miestnosti než faktami či dátami. Inými slovami – akonáhle seniorný manažér alebo CEO vysloví svoj názor, ostatní majú tendenciu automaticky s ním súhlasiť alebo minimálne prispôsobiť svoje návrhy tak, aby neodporovali autorite. Je to prirodzený prejav autoritatívneho skreslenia (authority bias), kedy podvedome prisudzujeme vedúcim osobám väčšiu váhu a predpokladáme, že oni musia vedieť najlepšie.

HiPPO efekt býva obzvlášť viditeľný pri zložitých rozhodnutiach, kde existuje mnoho protichodných názorov, ale máme málo tvrdých dát. Živá debata prebehne s rôznymi návrhmi, no v momente, keď prehovorí najvyššie postavený človek, jeho stanovisko „pohltí“ debatu a stane sa de facto rozhodnutím. Pre členov tímu môže byť náročné oponovať – či už zo strachu o kariéru, alebo jednoducho preto, že „šéf to už rozhodol“. Alebo jednoducho majú skúsenosť z minulosti. Na druhú stranu mnohí lídri si pritom ani neuvedomujú, že ich slová majú takúto váhu a môžu aj neúmyselne zabiť otvorenú diskusiu, či postupne ničí aj otvorenú kultúru.

To, čo je teda negatívne na HiPPO je teda predčasné uzavretie možností na základe statusu namiesto merítka nápadov. Môžu sa tak prehliadnuť lepšie riešenia a potláčať kreativita tímu.

Prečo je HiPPO nebezpečný

Keď rozhoduje hlavne intuícia či domnienka najvyššieho šéfa a ignorujú sa dáta, organizácia stráca vnímanie reality. Namiesto evidence-based prístupu nastupuje opinion-based prístup – a hoci skúsený líder má často dobrý odhad, tak prax ukazuje, že nikto sa nemýli častejšie než ten, kto si myslí, že sa nemôže mýliť.

Štúdia Rotterdam School of Management napríklad zistila, že projekty vedené mladšími manažérmi mali vyššiu úspešnosť než projekty pod vedením veľmi seniorných – dôvodom bolo, že v „juniorných” tímoch sa ľudia nebáli otvorene hovoriť, spochybňovať predpoklady a ponúkať vlastné nápady. Naopak v tímoch so silnou hierarchiou vládlo ticho; mladší členovia sa báli ozvať, takže rozhodnutia sa opierali o užší okruh myšlienok a nápadov. Výsledok? Menej kvalitné výstupy, pretože tím nevyužil kolektívne know-how a skúsenosti, čím upadol do pasce „vedúci má vždy pravdu”.

Iným problémom vo firmách je, že HiPPO efekt môže vytvoriť kultúru prikývovačov. Ak zamestnanci vedia, že šéf aj tak presadí svoje, prestanú prichádzať s nápadmi a podnetmi. Časom môžu rezignovať na iniciatívu, čo škodí inováciám a rastu firmy. Navyše, ak sa aj ukáže, že šéfovo rozhodnutie nefunguje, v prostredí poznačenom HiPPO efektom majú ľudia strach poukázať na chyby. Ak vo firme zavládne kultúra „lebo šéf povedal“ tak riskujete, že sa prestane počúvať zákazník, dáta z trhu aj experti.

Prax

Efekt HiPPO v praxi má prevažne negatívne dopady – od premrhaných investícií po poškodenie značky. Sú však aj prípady, keď odvážne rozhodnutie vizionárskeho lídra, sprvu odporujúce dátam či názorom väčšiny, nakoniec uspelo.

Takéto situácie sú skôr výnimkou, no stoja za zmienku. Steve Jobs napríklad slávne vyhlásil, že „nikdy sa nespolieha na prieskum trhu, lebo ľudia často nevedia, čo chcú, kým im to neukážete”. Svojou intuíciou (a génialnym citom pre design) tak priviedol na svet iPhone či iPad – produkty, ktorým spočiatku mnohí neverili.

Podobne Elon Musk riskoval s víziou znovupoužiteľných rakiet v SpaceX, hoci experti pochybovali. Keď tieto stávky vyjdú, firma môže získať obrovský náskok. Ale ako trefne poznamenal komentár na portáli Black Swan Farming, HiPPO občas má šťastie – a práve to ho robí ešte nebezpečnejším. Líder, ktorému jedno či dve intuitívne rozhodnutia vyšli, môže ľahko stratiť pokoru a uveriť vlastnej neomylnosti. Médiá navyše radi oslavujú úspechy atribuované jedinému géniovi na vrchole (tzv. hero syndrome), zatiaľ čo množstvo menej viditeľných zlyhaní zapríčinených HiPPO efektom zostáva nepovšimnutých.

Preto je dôležité učiť sa aj z týchto “neúspešných” príbehov a nastaviť vo firme mechanizmy, ktoré zabránia slepému nasledovaniu jedného názoru.

Ako sa vyhnúť HiPPO efektu?

Dobrou správou je, že HiPPO efekt nie je nevyhnutný. Existujú osvedčené prístupy a best practices, ako kultúru rozhodovania posunúť smerom k faktom, spolupráci a otvorenosti. Tu je niekoľko tipov pre lídrov aj tímy v rastúcich firmách:

• Dajte dáta na prvé miesto: Nech sa dáta a zákaznícke insighty stanú východiskom diskusie, nie dodatočným alibi. Zabezpečte, že všetci v tíme majú prístup k rovnakým kľúčovým údajom – tým sa „zrovná ihrisko“ a debata sa môže viesť nad faktami, nie dojmami. Ak ide o produkt či marketing, využívajte A/B testy a experimenty na overenie návrhov. Napríklad v Google namiesto toho, aby dizajnérsky riaditeľ svojvoľne vybral odtieň modrej pre odkaz, otestovali 41 odtieňov na vzorke používateľov a nechali rozhodnúť čísla. Výsledkom bol nielen lepší odtieň, ale aj dodatočných $200 miliónov ročne z reklamy – to všetko vďaka experimentu namiesto HiPPO prístupu . Dátovo podkuté rozhodovanie tak nielen zvyšuje šancu trafiť správne riešenie, ale aj buduje dôveru, že rozhodnutia sú objektívne.
• Najvyšší hovorí posledný: Lídri by si mali osvojiť zásadu „speak last“, teda nechať najprv prehovoriť ostatných a až potom zhrnúť svoj pohľad. Tým vytvoria priestor, aby sa ozvali aj tichšie hlasy a nekopírovali len názor šéfa. Ak na porade zavládne ticho, odolajte nutkaniu hneď ho vyplniť – chvíľa ticha dá ľuďom čas premýšľať a odvážiť sa prehovoriť. Líder, ktorý diskutuje otvorene a posledný, vysiela tímu signál, že na názore každého záleží a že debata nie je len formalita pred jeho rozhodnutím. Simon Sinek vo svojej knihe Lídri jedia poslední práve zdôrazňuje, že dobrý líder podporuje tím, aby zažiaril, a neprekryje ho vlastným egom.
• Zbierajte názory anonymne: Ak viete, že hierarchia bráni úprimnosti, skúste zaviesť anonymizované hlasovanie či zber nápadov. Existujú digitálne nástroje, kde môže tím hlasovať o návrhoch bez obáv, že ich voľba bude spätne priradená k menu. Tým sa odstráni efekt autocenzúry („čo ak sa môj názor šéfovi nebude páčiť“). Napríklad pri rozhodovaní, ktorý projekt zaradiť do roadmapy, môžete všetkým poslať krátky dotazník s anonymným ohodnotením možností. Výsledky často prekvapia – možno zistíte, že „favorit šéfa“ skončil v hlasovaní až tretí, čo otvorí diskusiu, prečo to tak je. Anonymné kanály možno využiť aj na zbieranie spätnej väzby k už prijatým rozhodnutiam – ľudia sa ľahšie zdôveria s problémom či nesúhlasom, ak sa nemusia identifikovať. Samozrejme, anonymita nie je všeliek, ale môže byť užitočným prechodným mostíkom k otvorenejšej kultúre.
• Zapojte rôzne perspektívy: HiPPO efektu sa lepšie odoláva, ak sú pri stole rôznorodé hlasy. Pri plánovaní zapojte nielen manažment, ale aj ľudí z „prvej línie“ – napríklad obchodníkov komunikujúcich so zákazníkmi, produktových špecialistov, zákaznícku podporu. Rôzne uhly pohľadu obohatia diskusiu a znížia riziko, že rozhodnutie bude jednostranné. Výskumy ukazujú, že kolektívna inteligencia tímu prekonáva jednotlivca, hoci by bol akokoľvek skúsený. Úlohou lídra je preto aktívne vyhľadávať názory kolegov s odlišnou expertízou. Niekedy pomôže prizvať aj nestranného facilitátora porady alebo externého poradcu, ktorý môže klásť nepríjemné otázky „na telo“. Cieľom je dostať na povrch všetky relevantné informácie, kým sa urobí rozhodnutie – aj keby to znamenalo, že sa spochybní pôvodný nápad šéfa.
• Použite štruktúrované rozhodovanie: V malých firmách rozhodnutia často prebiehajú neformálne, no určitá forma procesu môže pomôcť zamedziť dominancii jedného hlasu. Napríklad metodika RAPID (Recommend, Agree, Perform, Input, Decide) priradí rôzne roly – niekto pripraví odporúčanie, niekto musí súhlasiť, viacerí dajú vstupy a jasne sa určí, kto má konečné rozhodovacie právo. Ak tieto roly nie sú vždy len na pleciach najvyššieho manažéra, tím vie, kto má ktorú zodpovednosť a HiPPO nemôže len tak obísť proces. Podobne známa technika Six Thinking Hats od Edwarda de Bono núti tím pozrieť sa na problém z viacerých strán postupne (fakty, emócie, riziká, optimizmus, kreativita, riadenie procesu), čo zabráni tomu, aby hneď prvý vyslovený názor uzavrel debatu. Pre menšie firmy možno stačí aj jednoduché pravidlo: každé dôležité rozhodnutie musí mať aspoň jedného „diablovho advokáta“ – teda človeka, ktorý dostane za úlohu hľadať protiargumenty a preveriť, či návrh obstojí kritike.
• Budujte kultúru bezpečia a dôvery: Základným predpokladom je, že ľudia sa nebudú báť hovoriť. Ako líder otvorene deklarujte, že si ceníte úprimnú spätnú väzbu a nebudete „strieľať“ poslov zlých správ. Odmeňujte (alebo aspoň poďakujte) za odvahu poukázať na problém – dávate tým signál, že lojálny nesúhlas je vítaný. Napríklad spoločnosť Bridgewater Associates presadzuje princíp radikálnej transparentnosti, kde aj stážista môže otvorene skritizovať rozhodnutie šéfa – a hoci je to extrémny model, prináša to kultúru, kde sa hodnotí myšlienka, nie autor. Nemusíte zájsť tak ďaleko, no môžete napríklad zaviesť pravidlo „5 minút námietok“ na konci porady: pred uzavretím rozhodnutia vyzvite tím, aby zaznel akýkoľvek nesúhlas či pochybnosť, inak rozhodnutie platí. Mnohí ľudia potrebujú cítiť explicitné poverenie hovoriť pravdu k moci, kým naberú odvahu. Čím viac zažijú, že sa im nič nestalo (ba naopak, ich názor pomohol), tým prirodzenejšie to nabudúce urobia zas.
• Opierajte sa o dôkazy, nie dojmy: V boji proti HiPPO pomáha aj edukácia o kognitívnych biasoch. Keď tím pochopí, ako funguje skreslenie autoritou či konfirmačné skreslenie (potreba hľadať iba potvrdenie vlastného názoru), ľahšie si na to pri rozhodovaní dajú pozor. Zvážte tréning alebo workshop, kde si spoločne prejdete najčastejšie biasy v rozhodovaní. Už len vedomie, že tento efekt existuje, pomáha ho oslabiť. Niekedy stačí, ak počas diskusie niekto nahlas pomenuje: „Pozor, možno tu teraz podliehame efektu HiPPO – nespoliehajme len na názor najvyššieho, pozrime sa na dáta.“ Takéto pripomenutie by nemalo byť vnímané ako drzé, ale ako užitočná služba tímu. Postupne sa to môže stať prirodzenou súčasťou kultúry – tím si vybuduje imunitu voči skupinovému prikyvovaniu a bude rozhodovať na základe faktov a otvoreného dialógu.

Čo si odniesť

Efekt HiPPO vie byť zákerný – často neúmyselný, živený prirodzeným rešpektom k autoritám, no potenciálne škodlivý pre firmu. Najmä v prostredí startupov a malých firiem, kde zakladatelia a CEO majú silnú víziu, je lákavé rozhodovať „podľa seba“. Vízia a rýchle rozhodovanie sú určite dôležité, ale nesmú zadusiť dáta, experimenty a hlas trhu. Úspešní podnikatelia sa naučili balansovať intuíciu s evidenciou – odhady si overujú v malom skôr, než vsadia firmu v veľkom.

Pre vás ako lídrov z toho plynie poučenie: Obklopte sa ľuďmi, ktorí vám dokážu odporovať, nastavte procesy, ktoré vás prinútia pozrieť sa na dáta, a pestujte kultúru, kde sa o najlepšom riešení diskutuje, nie sa o ňom deklamuje. Keď sa nabudúce pristihnete, že všetci na porade len prikyvujú vášmu návrhu, spomeňte si na hroziaceho „HiPPO vo výbehu“. Možno je čas položiť otázku: „Čo hovoria dáta? Má na to niekto iný pohľad?“ Týmto jednoduchým krokom môžete svoju firmu ochrániť pred slepou škvrnou, ktorú HiPPO efekt prináša, a dosiahnuť lepšie, múdrejšie rozhodnutia podporené kolektívnym rozumom vášho tímu.

Tak jako každý měsíc, i v květnu je tu nová epizoda speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na problémy s AI systémy, útok na nemocnici v Nymburku, varování NÚKIB před produkty společnosti DeepSeek i řadu dalších aktuálních témat…

Navigace pro elektroauto má svá specifika. Kromě obvyklých parametrů totiž musí do plánování trasy zahrnout také zastávky pro nabíjení. Obvykle se o to stará palubní navigace, která má také přístup k datům z auta, ale zrovna naše auto ji nemá a já obecně s navigacemi dodávanými přímo automobilkou nebyl nikdy moc spokojený. Proto jsem se rozhodl vyzkoušet, jak si populární navigace pro mobil dokážou s elektroautem poradit.

Alza jede. Alza očividně vnímá 3D tisk jako cestu dalšího růstu a tak po uvedení jejich PLA filamentu s nečekaným názvem Alzament přichází nově i s materiálem PETG ve dvou variantách - PETG a Hyper PETG u kterého Alza dodává, že může být tisknut mnohem vyšší rychlostí.

📖 Přečíst celý článek →

Počas mája som sa zúčastnil AWS Summitu v Berlíne - podujatia nabitého inšpiratívnymi a hodnotnými myšlienkami.AWS Summit je každoročná udalosť, kde sa stretávajú profesionáli z rôznych oblastí IT, cloudových technológií a digitálnych inovácií. Summit je organizovaný Amazon Web Services (AWS) a ponúka široké spektrum prednášok, workshopov, diskusií a príležitostí na networking.

Ide o ideálnu príležitosť pre odborníkov z oblasti IT, vývojárov, architektov systémov, manažérov technológií, startupy a podniky, ktoré chcú prejsť na cloudové riešenia alebo sa chcú dozvedieť viac o novinkách a inováciách v oblasti AWS. Bez ohľadu na to, či ste začiatočník alebo skúsený používateľ AWS, na Summite si nájdete niečo pre seba.

Je to riadna masovka - z dvoch dní sa dá zaregistrovať na jeden kvôli kapacite. Partnerská zóna je rušná ako ako trhovisko v Marakéši. Jednoducho zo všetkého je cítiť to líderstvo AWS v cloud službách.

Ja som išiel na otočku z Prahy na 1 deň. A hovprím na rovinu, že to bolo riadne intenzívne.

Ak sa zaujímate o inovácie, cloudové technológie a chcete byť súčasťou budúcnosti IT, určite by ste nemali premeškať niektorý budúci ročník AWS Summitu.

🚨 Policie ČR varuje před novou, velmi věrohodnou formou podvodu, která se šíří prostřednictvím aplikace WhatsApp. Útočníci využívají

Příspěvek Radí vám kámoš od policie abyste si ověřili WhatsApp? Je to podvod. pochází z Spajkovo

(více…)

Sú knihy a sú knihy. A vo svete marketingu, kde trendy sa menia doslova na počkanie nie je veľa stálic. Z pohľadu značky sa na výslní držia dve publikácie, ktorých autor a spoluautor je Byron Sharp. A to How Brands Grow, alebo Jak se budují značky.

Prvá bola vydaná v roku 2010 a druhá 2015. Český preklad je z roku 2018 a vlastniť ho je niečo ako výhra v lotérii.

Dobrou správou je, že obe knihy sa tak po rokoch dočkajú opätovaného vydania v českom jazyku už koncom augusta tohto roku. Čiže môžete sledovať kedy budú naskladnené vo vašom obľúbenom kníhkupectve, alebo spraviť si rezerváciu.

Ja som ich obe čítal a mám v angličtine, aj tak sa na toto vydanie veľmi teším.

Kde nakúpiť?

Môj obľúbený Martinus ich na webe obe už spomína. Jak se budují značky 1 a aj Jak se budují značky 2 stoja momentálne 27,45 eur za kus.

Ak chcete výrazne ušetriť a mať garanciu, že knihy sa ku vám dostanú ihneď po vydaní tak si ich môžete predobjednať na Knihy Dobrovský, kde každá stojí 449 korún, čo je asi 18,30 eur. Doručenie s Packetou do boxu bude asi ďalšie tri eurá. Aj tak sa to vyplatí.

Dnes jsem byl pozván do vysílání odpoledního Studia ČT 24, kde jsem odpovídal na otázky spojené s dnes oznámeným kybernetickým bezpečnostním incidentem, který zasáhnul systémy Ministerstva vnitra. Záznam z vysílání Studia ČT24 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - částí věnovanou výše zmíněnému tématu začíná přibližně v čase 1:59:00…

Rád jezdím na výlety autem a stanuji. Ale také potřebuji pracovat a k tomu potřebuji elektrickou energii. Jako zdroj energie používám obyčejnou autobaterii a právě z této baterie potřebuji nabíjet powerbanku, telefon a nebo notebook. Nabíjet powerbanku, může být relativně jednoduché. Nabíjet telefon, pokud to chcete mít rychlé, už je komplikovanější. Pokud potřebujete nabíjet notebook, tak už se nad tím musíte zamyslet a právě v tomto článku vám popíši, jak si udělat efektivní nabíječku z autobaterie.

Díky tomu, že sleduješ tenhle web, můžeš ušetřit 50% ceny z nákupu profesionálního CAD SOLIDWORKS. S tímhle kupónem dostaneš tenhle CAD jen za 24 USD na celý rok místo původních 48 USD.

📖 Přečíst celý článek →

V dávných dobách, kdy hacking ještě nebyl vnímán jako nelegální činnost ransomwarových gangů, ale spíš jako zábava geeků,

Příspěvek Hackerův manifest pochází z Spajkovo

FAB25 je unikátní festival komunitních dílen, inspirativních lidí a jejich projektů. Nechybí ani  zajímavé workshopy. Díky chiptron.cz se můžete a tuto akci dostat zcela zdarma*.

📖 Přečíst celý článek →

Lumír Balhar – Red Hat
12. 8. 2025 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava

Počítač má švejkovskou tendenci dělat přesně to, co se po něm chce, i když to kolikrát není dobrý nápad. Co když mu ale řekneme, aby se choval náhodně. Umí to vůbec? A záleží na tom?

Máme tu leto, takže aj obdobie dovoleniek. Ak nenechávate všetko na cestovné kancelárie, ale kupujete letenky na seba je dobré poznať takzvanú „no-show“ politiku.

Základná rada znie: ak nemusíte nekupujte spiatočnú letenku v jednej rezervácii, ale radšej si ju rozdelte na dva nákupy. Pri kúpe spiatočnej letenky je možné, že dostane lepšiu cenu, ale aj z mojej skúsenosti ide o zandbateľný rozdiel.

Letecké spoločnosti uplatňujú „no-show“ politiku. Ak sa nedostavíte na prvý úsek cesty, ich systém automaticky predpokladá, že už nemáte záujem pokračovať. Výsledkom je, že vám môžu bez náhrady zrušiť aj všetky ďalšie úseky – či už ide o návrat o niekoľko dní neskôr, alebo prestupový let o pár hodín. Ak napríklad vynecháte úsek Viedeň → Berlín, môžete prísť aj o Berlín → Kodaň, hoci ste za celý itinerár riadne zaplatili.

Na prvý pohľad pôsobí kúpa spiatočnej alebo prestupovej letenky v jednej rezervácii výhodne – je to jednoduché a ako som spomínal často aj lacnejšie. No pohodlie môže skrývať pascu. Stačí nepredvídaná udalosť – dopravná zápcha, zdravotný problém, zmeškané spoje – a z jedného vynechaného letu sa stane zrušená celá cesta. Ak si však kúpite odlet a návrat ako dve samostatné jednosmerné letenky, získavate omnoho väčšiu kontrolu.

Najmä ak letenky kupujete s výrazným predstihom je dobré mať takúto „poistku“, že môžete letieť napríklad o deň neskôr, ale neprídete o spiatočný let.

Článek by se mohl jmenovat "Jak jsem vymazlil vymazlenou 3D tištěnou krabičku s radiačním štítem pro meteostanici pro senzor SEN5x a řídící desku Air Board". A přesně to by vystihlo mé úsilí. Tuto krabičku jsem totiž vylepšil o prostor pro baterii 18650 s JST konektorem, přidal otvory pro vedení kabelů a externí anténu a také jsem přidal ke stávajícímu uchycení řídící desky Air Board s ESP8266 navíc Meteo Mini s ESP32-C3, která je dostupná ve variantě s PCB anténou nebo právě s externí anténou přes IPEX konektor.

📖 Přečíst celý článek →

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme kybernetický útok na nemocnici v Nymburku, rizika spojená s QR kódy ve phishingových e-mailech nebo zákaz působení čínské společnosti Hikvision v Kanadě…

Na twitteru/X se nedávno objevila informace o novém výrobci filamentu - Alzament.

📖 Přečíst celý článek →

 

      I letos jsme se v sestavě Franty OK1FKT, Pavla OK1PVT, mého syna Martina a mé maličkosti dohodli,že navštívíme Hamradio Friedrichshafen.   Myšlenka byla zpečetěná už vlastně někdy v únoru, protože Pavel 1PVT zabukoval ubytování.  Bezprstředně před termínem jsou hotely beznadějně obsazené, zbývají jen velmi drahá ubytování. Opět se odjíždělo v pátek ráno v 4:30 hod mým služebním vozem Škoda Octavia 4  Combi 2,0 TDI. Na místě jsme byli cca v 9:30, cestou jedna povinná bezpečnostní přestávka.  Při ní jsme vyměnili řidiče, zbytek cesty již řídil můj syn Martin.  Z Klatov je to do Friedrichshafenu cca 450 km, cesta je z 90 procent po dálnici.  Na místě parkování – letos za 7EUR…

 

 Ještě povinná fotografie u vchodu:

 

 

Vstupenku jsme měli všichni zakoupenou on-line, neboť je to levnější. Studenti a důchodci  12EUR, normální vstupné 14EUR / den.  

Ve Friedrichshafenu jsem byl poprvé v roce 2008, vzpomínám, že tehdy byly narvané všechny tři ( +1 ) haly, a projít celou burzu zabralo skoro celý den.

Letos byla jedna plná a z druhé přibližně třetina. Je tu vidět tendence všech podobných setkání ( Holice ) , kdy zejména segment prodávajících se zužuje. Svým způsobem na to má vliv i stárnoucí  komunita. Mezi prodejci je velmi malá penetrace mladých lidí, když už člověk na nějakého takového narazil, byl to většinou nějaký rodinný příslušník, který prodávajícímu pomáhal. Když člověk chtěl nějakou informaci ( i o ceně) většinou se stejně museli ptát a pátrat.

Asi už se budu opakovat, ale na burze je nepřeberné množství „šrotu“  za úplně nesmyslné peníze. To platí i o měřících přístrojích z 90 let, které sice v tu dobu měly obrovskou cenu, ale v dnešní době je to „časovaná  bomba „ na kupujícího.  Nákup takového přístroje má smysl, jen pokud je rozumná cena. Takový SA HP8591 do 1,8GHz bez trackingu v přepočtu na 25 000kč je prostě nesmysl. Přesto je tam spousty takových prodejců, kteří zboží vystavují a za nesmyslné ceny se snaží prodat. 

Na druhé straně se dají s trochou štěstí  najít u některých prodejců  i velmi rozumné ceny .  Je třeba mít ale štěstí, protože takové zboží rychle mizí, když člověk zaváhá , má smůlu a někdo ho předběhne.

Pokud někdo shání MW komponenty na stavbu nějakého TRXu je tady správně. Dají se pořídit různé vlnovody, přpínače MW relé , PA , směšovaše atd. Na prodej byly i hotové transvertory. To jsou věci, na které v Holicích narazíte jen zřídka.

Celý pátek bylo poměrně dusno, v halách kromě firemních prodejců bylo poměrně horko.  Klimatizovaná byla jen hala pro firmy. 

 

 

Našli jsme ČRK a zvěčnili se do návštěvní knihy…  Pivo 73! Letos nebylo, ale zase jsme dostali u Yaesu krásné čepice… Hi. 

 

 Letos jsem také nalepil QSL lístek. 

 

   Soudě dle zaplnění plochy v sobotu byla návštěvnost velmi slušná. Samozřejmě že ne každý nalepil QSL, U nás jen jeden ze čtyř Hi.

 

 

 

 Jen škoda ten padající trend počtu prodávajících. Já jsem letos  nic moc na burze nepořídil. Ostatně návštěvu jsem  letos plánoval  kvůli úžasné atmosféře  na setkání a v okolí. Kdo ještě neměl možnost vidět vě vzduchu běžně létající vzducholodě, měl by se do Friedrichshafenu podívat.

 

 To je další z věcí, kterou plánujeme. Půlhodinový let přijde na 350EUR. Ale věřím, že někdy to dáme…

Z pátka na sobotu jsme měli zajištěné ubytování v hotelu Krone.

 

 Mimochodem od fy Krone nakupujeme ve firmě kde pracuji rozpojovací pásky na kabely a bižuterii okolo toho.   Ještě povinná večeře na břehu Bodamského jezera , pak pivko v zahradní restauraci u hotelu a spát.

Velké plus bylo, že nás letos vozil syn Martin, takže jsme si letos mohli občas dopřát i nějaký ten aperitiv...Hlavně po ránu to byla výborná "vzpruha" , navíc Pavel vybral s sebou vynikající tekutinu na probuzení Hi. 

 

V Sobotu budíček v 7:00 a 7:30 snídaně na hotelu – mimochodem výborná. Ubytování zajistil Pavel OK1PVT. Velká pochvala, bylo to cca 15 minut autem od setkání a cena 70EUR na osobu včetně té snídaně. Pěkné prostředí, jediný problém byl s parkováním. Když jsme se ale vrátili večer od Bodamského jezera, bylo u hotelu už volno!

Hned ráno v sobotu jsem potkal Karola OM7ARK, stálice na těchto akcích. Úplně poprvé jsem se s ním potkal v roce 2008 právě tady ve Friedrichshafenu. Posuďte sami , jak se na nás podepsal zub času Hi.

 Museli jsme si udělat společnou fotografii, tentokrát  nás fotil náhodný kolemjdoucí, takže na fotografii je i moje maličkost Hi.

 

Z leva František OK1FKT, moje maličkost OK1MHK, dále Martin, můj synek a snad budoucí OK1MK ( v tuto dobu čeká na pozvání od ČTÚ na zkoušky ), dále Pavel OK1PVT , Karol OM7ARK a poslední HAM přijel s Karolem,  CALL neznám  SRI.

 

                             Netradičně i zvuková technika - použitelné jako ekvalizér k MIC TRXu Hi.

 Monitor rozměru cca 1,5x 3 m ( odhadem....

Tady jsem neodolal a zakoupil asi metrovou tyč cca 15mm v pruměru. Teflonové distance se hodí stále.

Onolo tohodle multimetru jsem chodil docela dlouho, ta cena mi přišla výborná. No nakonec jsem odolal...

Nevím, jestli bych tohle za tu cenu pořídil, když na setkání byla k dipozici nová, zabalená FT-710 za 1000EUR ( po odečtení CASHBACKU ) ....

To samé FT-817 , v přepočtu 15000kč....  Viděl jsem ji u nás na bazaru za 11000kč.

   Další, za mě neprodejný SA ! Za cca 25000kč je to už moc peněz za tak  starý SA. Před deseti !!!!!! lety jsem v Holicích koupil FSH-3 za 9000kč! Sice v úplně zuboženém stavu, rozlámané ty plasty okolo , ale funkční. Koupil jsem U RS v Praze nové plasty, SA repasoval a dodnes používám. Když člověk shání nějakou měřicí techniku, je lépe se zaměřit na výprodej z nějakých firem, nezřídkakdy se člověk dostane na nějaké velmi zajímavé zůstatkové ceny.  Mimochodem teď je na E-bay k dispozici repasovaný ( také nové plasty ) FSH-6 s TG a preampem a všemi options za cca 28 000 kč !!! Nádherná cena, i když něco sežere doprava a DPH, je to i dnes za tekový SA pro HAMa pěkná cena...

 

 

Tady máme sice lepší  a novější stroj než je FSH, ( má už vestavěný anténní můstek )  ale opět, kdo si to za 6950EUR pořídí?  174 000 kč v přepočtu je pro mne naprosto neakceptovatelné... Nakonec kdo z vás by si takový SA pořídil?

 

                          Tenhle OSC mám, perfektní , vloni jsem ho pořídil za 80 EUR...¨

                               Tenhle duplexer byl zajímavý, až na tu cenu....

. 

Odjížděli jsme v sobotu v 13:00 hod, cestou ještě nákup v Aldi.  Cesta každého vyšla na 330 kč, celkem jsme ujeli 940 km , to je tam a z5 za 1320kč.  To vychází na výborných 1,4 kč/km. Jen pro porovnání , jízda s EV se spotřebou 20kWh/100km a nabíjením za 7 kč/kWh  by vyšla na úplně stejné peníze. Otázkou zůstává, jestli bychom se na takovou spotřebu i s trvale běžící klimačkou  ( 20kWh/100km )  dostali a zda bychom nabíjeli někde v Německu za oněch " Lidlovských"  7kč/kWh. To nemluvím o tom, že bychom možná celou jednu cestu ( 450km ) na jedno nabíjení nedojeli a cestou někde určitě  museli nabíjet.

 

 

 

Průzkumník souborů ve Windows nabízí více funkcí, než si většina uživatelů uvědomuje. Kromě běžné navigace mezi složkami umožňuje také spouštění programů přímo z adresního řádku. Pokud uživatel například zadá powershell.exe, nejde o chybu, ale o očekávané chování. Průzkumník předá zadaný text operačnímu systému, a pokud odpovídá názvu spustitelného souboru nebo příkazu dostupného v systémové cestě, Windows jej automaticky spustí.

 Ani leto jsem nemohl chybět. Letos vlastně přijela celá rodina, včetně dcery.  No a Martin byl na place už v pátek.  Jedna z pro mě velmi zajímavých akcí, navštěvovali jsme pravidelně ještě v dobách , kdy se konalo v Depu 2015 pod názvem "DRONFEST ". 

Poděkování patří organizátorům a městu Plzeň. Opravdu skvělý počin hodný velké pochvaly.   Spousty věcí k vidění, zajímavostí ze světa robotiky. Mě letos zaujal "živý" robot, přeci jen je něco jiného když potkáte "něco" co je podobné člověku, než jezdící či skákající stroj ..

Pár záběrů z akce:

                                               V popředí v levo vozírk z dílna Martina a Sama. 

                                           Uznejte, potkat "tohle"...

                                                 ... nebo "tohle" je velký rozdíl...

         Velká pochvala pro SPŠE Plzeň, jejich "skolení" s mikropájkou při osazování blikátka je perfektní!!!

 Fotka Cybertrucku co stál na nádvoří chybí....   Jsem moc rád, že bylo k vidění a že si člověk mohl představit jak ve skutečnosti vypadá. Bylo možné si do vozidla vlézt, měl jsem jednu chvíli okolo sebe dceru i ženu, ale nikdo se fotit nechtěl.  Za mě je to vozidlo bez nápadu, vozidlo, které má za úkol se odlišit od ostatních. 

 

Červen a rovnou 17 novinek od čtyř distributorů! Je libo vývojová deska s kulatým displejem, pájecí pero, měřící pinzeta, kvalitní Bosch senzor pro měření kvality vzduchu nebo přenosný osciloskop? Tak mrkněte, které výrobky jsem vybral jako nejzajímavější.

📖 Přečíst celý článek →

3D tištěná krabička, kterou na stěně snadno přehlédnete, je plná nejrůznějších senzorů pro měření kvality vzduchu. Uvnitř této nenápadné krabičky se ale skrývají senzory, které měří teplotu, vlhkost vzduchu, koncentrace CO2, ale nechybí ani údaje VOC a NOx indexu kvality vzduchu.

📖 Přečíst celý článek →

„Když to srovnáme s klasickým betonem, je to materiál, který má až desetkrát vyšší pevnost, jeho cena tomu odpovídá. Díky jeho pevnosti materiál umožňuje vyrobit tak tenkostěnné balisticky odolné prvky, že jsou mobilní, jsou instalovatelné lidskou silou bez pomoci jeřábu. Stačí, když to hydraulická ruka složí z náklaďáku a vojáci je složí tak, jak potřebují.“

Pevnosti v pohraničí měly odolat leteckým pumám, betonové stěny proto měřily často až jeden metr. Na Fakultě chemické už několik let pracují na moderní náhradě materiálu, díky které by takový bunkr mohl mít třeba čtvrtinovou tloušťku. Byl by ale velmi drahý, proto se chemici z VUT rozhodli speciální beton vyrábět pro jiné účely. Pár centimetrů silné čtvercové desky zvládnou zvednout dva vojáci nebo policisté a během chvíle si vytvořit přenosné zátarasy, které odolají i střele z kulometu. Jak vypadají testy na střelnici? A dá se při vývoji věřit počítačům? S odpověďmi do studia přišel výzkumník František Šoukal z Fakulty chemické.