Planeta OpenAltTisková zpráva Praha, 16. června 2026 – Předsedou výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) byl již poosmé zvolen Michal Hanák ze společnosti MAFRA. Posty místopředsedů budou pro funkční období 2026/2027 opět zastávat Michal Feix za Seznam.cz a Martin Picek ze společnosti WPP Media Czech Republic. Staronové vedení SPIR zvolila výkonná rada vzešlá z květnové valné hromady.
Dlouholetý přispěvatel do Fedory z ČR Miro Hrončok vyhrál volby do Fedora Council a tím obhájil své místo na další volební období. Získal 953 hlasů od 171 voličů. Další dva kandidáti z Česka - Tomáš Hrčka a Vít Smolík - neuspěli. Kromě voleb do Fedora Councilu se konaly volby také do technické komise FESCo a do komunitní Mindshare, ani do jedné ale nekandidoval nikdo z Česka.
Před několika málo dny byl představen nový systém založený na BSD. Myšlenkově navazuje na projekt stejného jména, který existoval před zhruba deseti lety, a dále ravynOS. Všechny tři tyto systém mají (či měly) za cíl je spojit prvky Darwinu (open-source části macOS) a FreeBSD do jednoho operačního systému, který by výhledově byl do jisté míry kompatibilní s macOS.
Jako init systém zde slouží posledí open-source verze launchd, který je použit i v macOS, najdeme zde i vrstvu zprostředkovávající Mach IPC bus, na němž je založena značná část funkcionality jak původního NeXT/OpenStepu, tak macOS.
Vývojářský tým je prozatím dvoučlenný, přičemž živého developera a vedoucího projektu v jedné osobě, jímž je Joe Maloney, doplňuje developerský AI asistent Claude. Soudě dle historie commitů na GitHubu je jejich role rovnocenná a není to nijak skrýváno. Releasy jsou vydávány automaticky po každém push do hlavní větve kódu a to jak ve formě obrazu disku s funkčním systémem pro virtualizaci, tak coby ISO po instalaci na reálný hardware. Celý projekt je šířen pod dvoubodovou BSD licencí s tím, že komponenty, které mají licenci jinou, mají tuto zachovánu.
Zdroje:
Asi budu muset změnit svůj přístup k věci. Dneska už nikdo bez AI nevyvíjí nic ani tam, kde vývoj bylo prostě jen hobby a lidi to dělali proto, že je to bavilo. Takových projektů bude už jen a jen přibývat, Claude a podobné agenty jsou totiž brány něco jako lepší editor pro kód, ne jako "vždyť to naprogramoval někdo jiný", jak je se svým boomerským mindsetem chápu já.
Co kdyby existoval jednoduchý test, kterým by bylo možné zjistit, jestli nová regulace Internetu zachovává ty jeho části, které máte nejraději?
Chápeme to; opravdu tomu rozumíme. Zákonodárci napříč světem se správně zaměřují na regulaci mocných ziskových platforem, aby mírnili negativní efekty připisované sociálním médiím a dalším online hrozbám. Při tvorbě takových zákonů nicméně dochází k tomu, že některé jejich návrhy neúmyslně vytváří nová rizika pro projekty, jakým je například Wikipedie. V Nadaci Wikimedia (Wikimedia Foundation), neziskové organizaci, která provozuje Wikipedii a další platformy Wikimedia, jsme zjistili, že když navržený zákon poškozuje Wikipedii, v mnoha případech pravděpodobně poškozuje i jiné komunitně spravované webové stránky, otevřené zdroje nebo digitální infrastrukturu.
Proto jsme vytvořili Wikipedia Test: nástroj veřejné politiky a výzvu k akci, které pomůžou zajistit, aby regulátoři zvážili, jak mohou nové zákony negativně dopadnout na online komunity a platformy, které poskytují služby a informace ve veřejném zájmu.
Wikipedia Test nabízí jako svůj základní předpoklad tuto jednoduchou myšlenku:
Před schválením nové regulace by se měli zákonodárci sami sebe zeptat, jestli jimi navrhovaný zákon usnadňuje, nebo znesnadňuje čtení, přispívání a/nebo důvěru k projektům, jako je Wikipedie.
Když v kontextu tohoto textu říkáme „Wikipedie“, bereme ji jako model pro ty nejlepší části Internetu. Wikipedie může sloužit jako zástupkyně pro ty online projekty, které jsou otevřené, respektují soukromí a umožňují lidem po celém světě sdílet znalosti, podporují vzdělání, rozvoj a občanskou participaci.
Patří sem například: Projekt Gutenberg, který volně zpřístupňuje vzdělávací a kulturní zdroje; FixMyStreet a jeho fóra pro veřejné nahlašování, skrze něž mohou občané svým zástupcům sdělovat své obavy; Global Voices a jejich platformu pro občanskou žurnalistiku, která zesiluje příběhy, které jsou jinak bez povšimnutí velkých médií, a množství repozitářů pro sdílení dat a zdrojových kódů a digitálních veřejných statků, které pomáhají výzkumníkům rozvinout naše porozumění a akceschopnost ohledně veřejného zdraví, změny klimatu a Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Ve zkratce, Wikipedia Test je připomenutím: Pokud regulace selhává při zohlednění různých druhů platforem a služeb, které existují online, výsledkem mohou být zákony, které nezáměrně poškozují ta místa, která poskytují skutečnou alternativu ke komerčnímu webu.
Wikipedia Test je víc než jen pojistka: je to způsob, jak prosazovat pozitivní vizi pro Internet. Naší vizí je digitální ekosystém, ve kterém „má každý snadný přístup k mnohojazyčným digitálním statkům podporovaným prosperující sférou volných děl a svobodně licencovaného obsahu.“ Abychom se k této vizi dostali, musí zákonodárci podporovat online projekty, ve kterých různé komunity mohou tvořit a spravovat platformy pro sdílení znalostí ve svém vlastním jazyce a kulturním kontextu. Wikipedia Test pomáhá určit, jestli je návrh v souladu s touto budoucností — nebo jestli ji podkopává.
Jak uvidíte dále, tento nástroj představuje stručnou, snadno použitelnou metodiku, která pomůže zákonodárcům, regulátorům a obhájcům veřejného zájmu pokládat ty správné otázky. Právě tyto úvahy určují, zda zákon či regulace chrání znalosti a informace, které patří všem online – tedy digitální veřejné statky –, nebo je, což je znepokojivé, ohrožuje.
Stejně jako všechno v ekosystému Wikimedia je i Wikipedia Test k dispozici k volnému přístupu a k volnému sdílení. Lidé a organizace věnující se advokační činnosti uvnitř i vně hnutí Wikimedia mohou používat Wikipedia Test k podnícení lepších diskuzí se zákonodárci. Regulátoři ho mohou používat k brzkému odhalení možných varovných signálů během vypracovávání návrhu. A to nejlepší, nejde o prosté hodnocení souladu typu „prošel-neprošel“: jde o pozvánku ke kritičtějšímu myšlení, ke kladení si lepších otázek a k dialogu s těmi, pro které je také důležité, aby byl Internet tím nejlepším, jakým může být.
Pokud jste na pochybách, kontaktujte Globální advokační tým Nadace Wikimedia. Jsme zde pro to, abychom pomáhali vyhodnotit dopady navržených pravidel a zákonů a pracovali společně na tom, abychom zajistili lepší výsledek pro všechny.
V neposlední řadě bychom od vás rádi dostali zpětnou vazbu. Jste tvůrce politik, který hledá jednodušší cestu složitými digitálními otázkami? Jste obhájce, který chce zahrnout Wikipedia Test do své vlastní práce? Dejte nám vědět na globaladvocacy@wikimedia.org.
Skrze spolupráci můžeme zajistit, aby Internet zůstal prostorem, kde mohou být znalosti tvořeny a sdíleny kýmkoli, v jakémkoli jazyce, kdekoliv na světě.
Komunitně vedená moderace na platformách, jako je Wikipedie, Reddit nebo OpenStreetMap závisí na ochraně provozovatelů těchto služeb, která chrání weby a uživatele před právní odpovědností za obsah tvořený uživateli. Nejznámějším příkladem je Článek 230 amerického Zákona o slušnosti v komunikaci (Communications Decency Act, CDA). Oslabení této ochrany by mohlo vynutit centralizovanou moderaci, což by podkopalo crowdsourcované modely. Návrhy na změnu Článku 230 jsou časté — dokonce jsme (Nadace Wikimedia — pozn. překl.) o tomto tématu napsali trojdílnou sérii blogových článků. Electronic Frontier Foundation také vysvětluje, proč je toto téma pro Wikipedii důležité.
Dobrým příkladem pravidel podporujících přístup ke svobodně licencovaným informacím je Doporučení UNESCO o otevřené vědě. To podněcuje vlády, aby reformovaly zákony o autorských právech a nakládání s daty tak, aby umožnily otevřený přístup, využití volných děl a spolupráci k rozvoji vědeckého výzkumu. Jde o silný základ pro právní rámce, které podporují spolutvorbu a občanskou vědu. Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA) ho ocenila za posílení rolí knihoven při zajišťování rovného přístupu k informacím. V případě správné implementace zajišťuje, že veřejné financování plyne do veřejných znalostí — ne do obsahu s placeným přístupem.
Britský Zákon o bezpečnosti online (Online Safety Act, OSA) a australské Požadavky na základní bezpečnost online (Basic Online Safety Expectations, BOSE) jsou příklady zákonů, které ohrožují soukromí uživatelů požadavkem na webové stránky, aby sbíraly údaje jako věk nebo skutečná jména svých návštěvníků. Sběr, zpracování a uchovávání takových citlivých údajů zvyšuje riziko různých újem na soukromí včetně krádeží identity, sledování a obtěžování. Novináři informovali, jak by tento sběr dat mohl podkopat závazek Wikipedie k anonymitě a soukromí a potenciálně odradit jak čtenáře, tak dobrovolné přispěvatele od používání nebo přispívání do Wikipedie.
Elektronické masové sledování jako to, které bylo prováděno programem „Upstream“ Národní bezpečnostní agentury USA (NSA), bylo právně napadeno v mnoha zemích. Jde o jeden z mnoha způsobů sledování, které může snížit svobodu vyjadřování vyvoláním u lidí obav z přispívání do diskuzí o určitých tématech — a to i u encyklopedií jakou je Wikipedie.
Úmluva OSN proti kybernetické kriminalitě je mezinárodní smlouva, která, pokud by byla široce přijata, by mohla být použita represivními vládami mimo své území proti politickým oponentům, disidentům a ostatním, kteří oponují autoritářskému vládnutí — včetně přispěvatelů do Wikipedie. Freedom House také vysvětluje, jak tato smlouva může bezpečnostním složkám usnadnit získávání elektronických záznamů a dat soukromých společností, čímž podkopává lidská práva lidí žijících mimo jurisdikci těchto bezpečnostních složek.
Chilský zákon z roku 2021 by mohl vážně ohrozit komunitně spravované modely správy platforem. Nerozlišující přístup tohoto zákona by zavedl povinnost moderace obsahu navržené pro komerční platformy, včetně preventivního znepřístupňování obsahu. To by vážně podkopalo autonomii dobrovolných přispěvatelů při tvorbě obsahu a pravidel. Argentické Centrum pro studium svobody vyjadřování a přístupu k informacím (CELE) popsalo, jak taková regulace zvýšila riziko ohrožení základních práv, omezení účasti a poškození spolupráce na takových webech — jakým je Wikipedie.
V letech 2017–2020 blokovala turecká vláda přístup k Wikipedii v zemi a odepřela tak více než 80 milionům lidí možnost číst a přispívat do tak základního zdroje informací, který zbytek světa používá. Svoboda vyjadřování a přístup ke spolehlivým informacím umožňuje lidem dělat lepší rozhodnutí, umožňuje jim být více propojeni a umožňuje jim budovat si udržitelné způsoby obživy. Toto porušení lidských práv bylo nakonec odmítnuto tureckým ústavním soudem, který rozhodl, že přístup k encyklopedii musí být obnoven. Od té doby se turecká Wikipedie, která zaznamenává více než 150 milionů návštěv za měsíc, rozrostla o více než 474 000 článků.
Pamatujte: Ceníme si vaší zpětné vazby, takže se neváhejte obrátit na Globální advokační tým Nadace Wikimedia s jakýmikoli otázkami, myšlenkami a návrhy, které k Wikipedia Testu máte.
Společně můžeme prosazovat a chránit ty nejlepší části Internetu!
Tento článek původně vyšel na blogu Nadace Wikimedia a je dostupný za podmínek licence Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní. Z angličtiny přeložil Václav Zouzalík.
Nie podľa toho, aký bol víkend.
Ten môže byť skvelý - zážitky, kamaráti, rodina, vypnutá hlava.
Ale podľa toho, či sa teším na pondelok.
Nie eufória.
Skôr ten pocit, že idem späť robiť niečo, čo dáva zmysel.
Že mám pred sebou veci, ktoré chcem posunúť.
Že mám tím, s ktorým to chcem ťahať.
Že to nie je len “ďalší týždeň”, ale ďalší krok.
Mal som aj obdobia, keď nedeľa znamenala len odpočítavanie.
A úprimne – to je celkom dobrý signál, že niečo nie je nastavené správne.
Pre mňa dnes platí jednoduchá vec:
Ak sa dlhodobo netešíš na pondelok, problém nie je v pondelku.
Před týdnem skončil Robotický den 2026, který se tentokrát konal ve Vysočanech v areálu Pragovky.
Měli jsme obavy ohledně celodenního parkování, ale nakonec se díky stavbám v přilehlém okolí neplacené místo našlo. Oficiální víkendové parkování dle platebního automatu bylo za 5 Kč/hod.
Raději jsme v sobotu přijeli o něco dříve, a díky tomu jsme [...]
Zdá se, že letošní rok přeje novým webovým prohlížečům pro starší počítačové platformy. Další novinkou je port prohlížeče NetSurf pro klasický Mac OS. Zde mezi lety 2009 a 2021 kralovala Classilla, for Mozilla Suite spravovaný Cameronem Kaiserem. Ten ale práce v roce 2021 ukončil, protože boj s neustále se měnícími webovými standardy a šifrováním byl příliš časově náročný a tak v posledních pěti letech žádný browser pro původní Mac OS nevznikal.
Teď se to ale mění, protože přichází pokus multiplatformního prohlížeče NetSurf, který pochází původně z platformy RISC OS, kde vznikal a je stále udržován i pro mnohem slabší hardware, než jakým disponují PowerMacintoshe z poloviny 90. let 20. století. Port je vyvíjen v nativním prostředí s použitím CodeWarrioru a vše specifické pro Mac je realizováno pomocí Carbon API, takže teoreticky nebude nic bránit vzniku i verze pro první vydání Mac OS X.
Prohlížeč podporuje CSS3, ES5 JavaScript, moderní šifrování a za portem na Mac stojí minnesotská společnost MPLS LLC. Od ohlášení projektu před necelým měsícem do dnešního dne bylo vydáno dvanáct vývojových releasů, z nichž každý posouvá program o pořádný kus dál.
Zdroj:
Pořádný prohlížeč pro Mac OS 9 vítám, určitě ho brzy vyzkouším na mém iBooku G3.
I v červnu je tu nová epizoda podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete již nyní na YouTube a Spotify a podíváme se v ní na zahlcení bug bounty programů hlášeními o zranitelnostech objevených AI, exploit Yellow Key, používání čínských kamer v kritické infrastruktuře…
Letošní hokejové mistrovství světa ovlivnilo růst návštěvnosti kategorie Sport. Meziměsíčně se návštěvnost sportovních webů zvýšila na všech měřených platformách o téměř 800 tisíc RU (o 21 %) a dosáhla počtu celkem 4,6 milionu reálných uživatelů. Tento celkový nárůst se promítl i do denních statistik, kdy v nejexponovanějších dnech šampionátu návštěvnost překonávala hranici 1,8 milionu uživatelů.
Sú príbehy, ktoré sú také malé, že sa zmestia na pokladničný blok.
Ten príbeh pozná každý, ale pre istostu si ho zopakujme. Anton Pašek predával langoše v Kvetoslavove. Roky stál pri rozpálenom oleji, prijímal platby kartou, vydával bločky. Bol to ten druh človeka, okolo ktorého chodíme bez povšimnutia - kým sa nestane niečo, čo nás prinúti zastaviť sa. V jeho prípade to nebola sláva ani škandál. Bol to chýbajúci mäkčeň. Znak taký drobný, že ho väčšina z nás na bločku nikdy nehľadala, sa stal dôvodom pokuty 1 500 eur. Chybu, ktorú spôsobilo nastavenie pokladnice od dodávateľa, opravil do niekoľkćh minút. Sankcia však zostala.
A vtedy sa stalo niečo zvláštne. Krajina, ktorá sa nevie zhodnúť takmer na ničom, sa zhodla na tomto. Zástupy ľudí prišli do Kvetoslavova kúpiť si langoš nie preto, že boli hladní, ale preto, že chceli niečo povedať. Že rozumejú rozdielu medzi chybou a zločinom. Že vidia rozdiel medzi človekom, ktorý sa pomýlil, a človekom, ktorý klame a podvádza. A že od štátu očakávajú, že tento rozdiel uvidí tiež.
Pravidlá sú nevyhnutné. Bez nich by žiadna spoločnosť nefungovala - to nie je fráza, to je skúsenosť civilizácie. Ale pravidlá nikdy nevznikli pre seba samé. Vznikli ako nástroj: chrániť slabších pred silnejšími, poctivých pred podvodníkmi, spoločné pred sebeckým. Zákon o pokladničných dokladoch nevznikol preto, aby strážil mäkčene. Vznikol preto, aby nikto neokrádal štát a zákazníkov.
Vo chvíli, keď sa nástroj stane účelom, čosi sa pokazí. Úradník, ktorý vie, že kontrolovaný človek nikoho neoklamal, a napriek tomu siahne po tvrdej sankcii, neslúži zákonu. Slúži procesu. A proces bez úsudku je stroj - presný, dôsledný a slepý. Filozofi tomu hovoria rozdiel medzi literou a duchom zákona; obyčajní ľudia tomu hovoria zdravý rozum. Obe pomenovania opisujú to isté: schopnosť vidieť za paragrafom situáciu a v situácii človeka.
Ľudskosť v rozhodovaní nie je mäkkosť. Nie je to ústupok ani slabosť. Je to najnáročnejšia forma spravodlivosti. Plošná tvrdosť je pohodlná: nevyžaduje premýšľanie, nenesie riziko, dá sa vykázať v tabuľke. Primeranosť je ťažká: vyžaduje odvahu zobrať na seba zodpovednosť za úsudok. Preto je tak vzácna. A preto je takým spoľahlivým meradlom kvality inštitúcií aj ľudí, ktorí v nich pracujú.
Bolo by ľahké urobiť z tohto príbehu obžalobu systému a v prvom dejstve ňou aj bol. Ale tento príbeh má aj druhé dejstvo, na ktoré by sme nemali zabúdať, pretože je rovnako pravdivé: pokuta bola po odvolaní zrušená, peniaze vrátené a vedenie Finančnej správy sa pánovi Pašekovi ospravedlnilo - verejne aj osobne. Systém zlyhal a potom sa opravil. Nie sám od seba; opravil sa preto, lebo sa ozvali ľudia. Lebo jeden predajca langošov sa nenechal a státisíce ďalších sa postavili za neho.
To je možno najdôležitejšie posolstvo celej kauzy: ľudskosť v systéme nie je niečo, čo systém má alebo nemá. Je to niečo, čo do neho neustále vnášame alebo nevnášame my. Každý úradník, ktorý sa rozhodne najprv upozorniť a až potom trestať. Každý šéf, ktorý sa pri chybe podriadeného najprv spýta „prečo sa to stalo“ a nie „koho potrestáme“. Každý z nás, kto sa zastane človeka, ktorého nepozná, len preto, že cíti, že sa mu deje krivda.
Pán Pašek vraj priznal, že ho celá situácia hlboko zasiahla a že takúto reklamu by radšej oželel. V tej vete je čosi, čo by sme si mali zapamätať dlhšie než samotnú kauzu. Pre verejnosť to bola téma na pár týždňov. Pre úrad jedna položka v spise. Pre neho to bol život - stres, slzy, noci bez spánku, pocit poníženia, ktorý sa nedá vrátiť ani s vrátenou pokutou. To je asymetria, na ktorú moc tak ľahko zabúda: rozhodnutie, ktoré je pre inštitúciu rutinou, môže byť pre človeka zemetrasením. Kto má moc, mal by ňou hýbať tak opatrne.
Anton Pašek zomrel vo veku päťdesiat rokov, nečakane skoro. Nevieme a nemali by sme tvrdiť, že jeho smrť s kauzou súvisí - taká skratka by bola nespravodlivá voči faktom aj voči nemu. Ale vieme, že posledné mesiace jeho života poznačil zápas, ktorý nikdy nemal byť potrebný. A vieme, že odišiel ako človek, ktorý mimovoľne vykonal verejnú službu: pripomenul krajine, že za každým predpisom, bločkom a spisovým číslom stojí niekto, kto má meno, rodinu a jeden jediný život.
Silná spoločnosť sa naozaj nepozná podľa toho, ako tvrdo vymáha pravidlá. Pozná sa podľa toho, či dokáže rozlíšiť mäkčeň od podvodu, chybu od zlého úmyslu, človeka od položky.
Ak má príbeh z Kvetoslavova nejaký odkaz, znie asi takto: ľudskosť nie je protikladom poriadku, ale je jeho podmienkou. Pretože poriadok, ktorému ľudia neveria, sa nedá vymáhať donekonečna a ľudia veria len takému poriadku, ktorý v nich vidí ľudí.
Jeden mäkčeň stál 1 500 eur. Ale prinútil celú krajinu zamyslieť sa nad tým, čo je na nezaplatenie.
Odpočívajte v pokoji, pán Pašek.
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na změny v adopci HTTP hlaviček bránícím “framing útokům” na milionu nejpopulárnějších domén na internetu v uplynulých třech letech…
Na přelomu května a června byla vydána nová verze MorphOS, který je jedním z moderních pokračovatelů Amigy na počítačích s procesory PowerPC architektury. Od vydání předchozí verze uplynul již takřka rok a půl a za tu dobu se množina těchto počítačů rozrostla o nový, velmi nadějný projekt Mirari. Největší novinkou v MorphOS 3.20 je tak podpora právě této základní desky a to včetně příslušných ovladačů jednotlivých komponent, správy napájení a monitoringu teplotních senzorů.
Není to ale zdaleka novinka jediná. Velký kus práce byl odveden i na ovladačích grafických karet AMD Radeon, kde přibyla podpora nových modelů, vylepšena 3D akcelerace, podpora více monitorů a práce s DVI, HDMI a DisplayPort výstupy.
Dále pak za zmínku stojí i nový souborový systém SFS2, který prolamuje omezení velikosti souboru na 4 GB, umožňuje diskové oddíly až do velikosti 2 TB a umí pracovat s daty po roce 2038.
Aktualizace je zdarma pro stávající licencované počítače, na nové stroje lze pořídit za 79 respektive 49 eur, dle konkrétního modelu počítače.
Zdroje:
Můžu na Sam460LE potvrdit, že Radeon HD5450 funguje v 3.20 mnohem lépe, než v 3.19 - například se obraz automaticky začne kreslit na výstupu, v němž je zapojený kabel a ne fixně na VGA portu. Bohužel ale nějaká chyba v systému na Sam znemožňuje použití sítě, takže jsem byl nucen stejně downgradovat zpět a čekám na opravu.
Od května 2026 se rozběhlo další kolo bezplatných advokačních konzultací s našimi experty a expertkami pro 6 organizací občanské společnosti.. Organizace, které usilují o systémové změny na lokální, regionální či na celostátní úrovni, získaly roční podporu v rozsahu 20 konzultačních hodin. Advokační konzultace reagují na konkrétní potřeby zapojených organizací a společná setkání jsou využita pro formulaci cílů kampaně, na analýzu problému a stanovení jeho příčin a důsledků, na strategii, jak problém řešit a koho do řešení zapojit.
Existuje typ zlyhania, o ktorom sa nehovorí na konferenciách. Nie zlyhanie z neschopnosti. Nie zlyhanie z lenivosti. Nie zlyhanie z toho, že ste robili veci zle.
Zlyhanie z toho, že ste robili veci dobre - len v hre, ktorá sa medzitým prestala hrať. A to je najnebezpečnejší druh. Lebo nemá jasný moment, kedy sa to stane. Nemá alarm. Nemá červené čísla. Naopak - dlho vyzerá ako úspech.
Keď firma rastie, buduje procesy. Tímy. Metriky. Operating model, ktorý funguje.
A čím dlhšie funguje, tým viac jej ľudia veria. Ale v tom je háčik.
Každý systém je optimalizovaný na svet, v ktorom vznikol. A svet sa mení - pomaly, potom rýchlo, potom ihneď. Firma, ktorá je dokonale naladená na včerajší trh, môže byť slepá voči zajtrajšiemu.
Nemá zlých ľudí. Nemá zlé procesy. Má len správne odpovede na otázky, ktoré už nikto nekladie.
V prvej fáze je často founder jediný, kto číta realitu priamo a presne. Bez filtrov. Bez reportov. Chodí k zákazníkom, počuje odmietnutia, cíti, čo trhu chýba.
Toto je výhoda. Founder vidí zmenu skôr než ktokoľvek iný - lebo je najbližšie k realite.
Ale má to odvrátenú stranu.
Founder je zároveň najväčší zdroj skreslenia. Lebo jeho prvá vízia - tá, pre ktorú všetko začal - sa stáva identitou. A identita sa bráni.
Keď trh začne hovoriť niečo iné, founder to často počuje ako útok. Nie ako informáciu.
Pivot je preto emocionálne ťažký nie preto, že by founder nevedel analyticky vyhodnotiť dáta. Je ťažký preto, že zmeniť smer znamená priznať, že pôvodná predstava nebola celá pravda.
Najväčšie riziko v tejto fáze: founder, ktorý si zamieňa svoju vieru s realitou trhu.
Kto to má ustrážiť? V tejto fáze takmer nikto - preto sú dôležité externé hlasy. Prvý mentor. Angel investor, ktorý sa pýta nepríjemné otázky. Zákazník, ktorý otvorene povie, prečo nekúpil.
Firma vyrastie. Pribúdajú ľudia, procesy, reporty, meetingy. CEO prestáva hovoriť so zákazníkmi každý týždeň. Prestane byť v prvej línii. A tu sa stane niečo nenápadné.
Informácie začnú putovať cez vrstvy. Každá vrstva ich trochu upraví - nie zo zlého úmyslu, ale preto, že každý manažér prirodzene filtruje to, čo posiela nahor. Zlé správy sa zjemňujú. Problémy sa rámujú ako „výzvy". Čísla, ktoré nevyzerajú dobre, dostanú kontext, ktorý ich vysvetľuje.
CEO začne vidieť realitu cez dashboard. Nie priamo. A dashboard ukazuje výkon vo hre, ktorá sa hrá.
Pri 50–80 ľuďoch nastane ďalší zlom. Firma má dosť ľudí na to, aby bola sebestačná. Má vlastnú gravitáciu. Vlastnú logiku. A táto logika začne odolávať zmenám - nie zámerne, ale systémovo. Lebo zmena narúša to, čo funguje.
Najväčšie riziko v tejto fáze: C-level, ktorý optimalizuje výkon existujúceho modelu namiesto toho, aby spochybňoval jeho platnosť.
Kto to má ustrážiť? Toto je moment, kedy má CEO aktívne budovať mechanizmy spätnej väzby, ktoré obchádzajú hierarchiu. Pravidelný priamy kontakt so zákazníkmi. Interné fóra, kde môže povedať čokoľvek ktokoľvek. A C-level, ktorý vie rozlíšiť medzi „riadime dobre" a „riadime správnu vec".
Toto je fáza, kde sa to láme najmenej viditeľne. Firma má skvelých ľudí. Skutočne skvelých. S rokmi skúseností. S hlbokým know-how v odvetví. S procesmi, ktoré sú vybrúsené do dokonalosti.
A práve to je problém.
Čím hlbšia je kompetencia v súčasnom modeli, tým ťažšie je predstaviť si iný model. Ľudia, ktorí roky budovali expertízu na určitom type hry, majú odpor k myšlienke, že hra sa mení. Nie preto, že sú hlúpi. Ale preto, že zmena by znehodnotila to, čo ich robilo cennými.
Toto je moment, ktorý sa najťažšie pomenúva. Môžete mať najlepší management na svete. Môžete mať disciplínu, fokus, správnych ľudí. A napriek tomu prehrať - lebo všetka tá energia ide do udržania hry, ktorá sa pomaly stáva minulosťou.
Najväčšie riziko v tejto fáze: organizácia, ktorá skvele meria výkon - len vo hre, ktorú si sama definovala.
Niekoľko príkladov, ktoré hovoria za všetko:
Kodak vynašiel digitálny fotoaparát v roku 1975. Interne. Vlastnými ľuďmi. A rozhodol sa ho nerozvíjať - lebo by kanibalizoval filmový biznis, ktorý bol vtedy zlatou žilou. Management robil správne rozhodnutia pre hru, ktorá sa hrala. Len nevideli, že tá hra má dátum exspirácie.
Nokia dominovala mobilnému trhu s podielom cez 40 percent. Mala skvelých inžinierov, silný brand, globálnu distribúciu. Keď prišiel iPhone, interné analýzy ukázali, že ich hardvér je lepší. Podcenili softvér a ekosystém - lebo ich kompetencia bola v hardvéri. Optimalizovali výkon v hre, ktorú poznali.
Blockbuster mal v roku 2000 príležitosť kúpiť Netflix za 50 miliónov dolárov. Odmietol. Nie preto, že by mali zlý management. Ale preto, že ich celý operating model - tisíce pobočiek, poplatky za oneskorené vrátenie, fyzická distribúcia - bol tak hlboko zakorenený, že iný model nedával zmysel.
Vo všetkých troch prípadoch platí to isté: ľudia neboli nekompetentní.
Kto to má ustrážiť? Tu nestačí interný hlas. Tu treba štruktúru, ktorej úlohou je spochybňovanie. Board s ľuďmi zvonka odvetvia. Strategický tím, ktorého KPI nie sú prevádzkové výsledky, ale identifikácia slabých signálov. A CEO, ktorý má odvahu počuť odpovede, ktoré nechce počuť.
Každá fáza má svojho strážcu. A každý strážca má svoju špecifickú slepú škvrnu.
Founder vidí trh inštinktívne, ale môže byť zajatcom vlastnej vízie. Jeho slepota je emocionálna - bráni to, čo stvoril.
C-level riadi výkon systematicky, ale môže optimalizovať nesprávnu vec. Jeho slepota je operatívna - maximalizuje to, čo meria.
Board a externé hlasy vidia kontext, ale môžu byť príliš vzdialení od reality firmy.
Žiadna z týchto rolí nedokáže sama ustrážiť situáciu. Preto najsilnejšie firmy nemajú jedného strážcu reality. Majú systém, kde každá rola aktívne vyvažuje slepotu tej druhej. Founder, ktorý počúva C-level aj keď sa mu to nepáči. C-level, ktorý eskaluje slabé signály namiesto ich vysvetľovania. Board, ktorý kladie nepohodlné otázky a dostáva na ne skutočné odpovede, nie pripravené prezentácie.
Hra sa nemení cez noc. Mení sa cez signály, ktoré sú spočiatku slabé a nepohodlné.
Zákazníci, ktorí sa nepýtajú na vašu novú funkcionalitu - ale pýtajú sa na niečo, čo nerobíte. Konkurent, ktorý vyzerá primitívne - ale rastie v segmente, ktorý ste považovali za nezaujímavý. Nový zamestnanec, ktorý sa opýta „prečo to robíme takto" a odpoveď je „lebo to tak vždy bolo". Konferencia, kde sa čoraz viac hovorí o veciach, ktoré sa vás „zatiaľ netýkajú".
Tieto signály nie sú alarmujúce. Sú len nepohodlné. A nepohodlné veci sa v zabehaných firmách ľahko odsúvajú. Sú príliš malé na to, aby ich dashboard zachytil. A príliš dôležité na to, aby sa ignorovali.
Toto nie je výzva spochybňovať všetko každý mesiac. Je to výzva na jednu konkrétnu vec: rozlišovať medzi výkonom a relevanciou.
Výkon hovorí, ako dobre hráte. Relevancia hovorí, či hra, ktorú hráte, ešte stojí za to hrať.
Oboje treba merať. Len jedno z toho sa ľahko dá na dashboard.
Keď sa pozriete na vašu firmu dnes - čo optimalizujete? Výkon v hre, ktorú hráte? Alebo schopnosť spoznať, keď sa hra mení?
Lebo prvé vás dostane na vrchol tabuľky. Druhé vás tam udrží.
Pomáhejte budovat demokracii. A pomáhejte lidem investovat do budoucnosti Česka. Do našeho týmu rozvoje hledáme zkušenou fundraiserku nebo zkušeného fundraisera, která*ý dokáže budovat dlouhodobé vztahy s lidmi, kteří chtějí měnit Česko k lepšímu. Nabízíme plný úvazek s možností nástupu ideálně od července, případně dohodou.
Nebudete „shánět peníze“. Budete propojovat dárce s tématy, organizacemi a příběhy, které mají skutečný dopad.
Vaší rolí bude rozvíjet vztahy se stávajícími dárci a dárkyněmi, navazovat nová partnerství a pomáhat lidem nacházet příležitosti, jak investovat do témat a změn, kterým věří. Budete úzce spolupracovat s ředitelkou rozvoje: společně se připravovat na jednání, setkávat se s dárci a partnery a hledat cesty k dlouhodobé spolupráci.
Rok 2025 byl již pátý v pořadí, kdy v krajském Muzeu východních Čech v Hradci Králové (MVČ) fungoval aktivní wiki-rezidentský program. V prvních letech byl kladen důraz na rychlé odstranění počátečního nevyhovujícího stavu s chybějícími klíčovými hesly a informacemi o činnosti a působení muzea. Od roku 2023 došlo k rozvoji aktivit a jejich následné stabilizaci na úrovni většího rozsahu při zachování vysoké kvality.
Rok 2025 se nesl také ve znamení personálních změn. Interní wikipedistka MVČ Kristýna Juráčková odešla na mateřskou dovolenou a byla zastoupena již v roce 2024 proškoleným kolegou s jiným odborným zaměřením. Po určitou dobu (zhruba tří měsíců) se na projektu podíleli oba. Navíc se podařilo získat ještě jednoho kvalitně pracujícího studenta z kurzu Studenti píší Wikipedii pro další doplnění týmu.
Tematika se stále drží tří hlavních linií: 1) všeho, co se přímo týká muzea (budovy, expozice, výstavy a osobnosti, které zasáhly do historie muzea), 2) osobností a významných rodů města a kraje, 3) staveb, institucí a míst ve městě a kraji. Zde je důležité poznamenat, že zatímco před začátkem wiki-rezidentství v muzeu problematiku staveb, expozic a aktivit MVČ pokrývaly jen dva články o souhrnné roční čtenosti přibližně 4 500 zobrazení, za rok 2023 se už jednalo o 11 stránek s více než 10 500 zobrazeními a podobné číslo platilo i v roce 2025 (podrobnosti na projektové stránce).
Do tohoto počtu nejsou zahrnuty medailonky osobností spjatých s muzeem. Těch už existuje 17 o celkové čtenosti 3,3 tisíce zobrazení za uplynulý rok. K tomu lze do určité míry připočíst i heslo architekta historické budovy muzea Jana Kotěry, které má ročně přes 13 tisíc zobrazení. Za zmínku stojí, že hesla o výstavách z předchozích let měla relativně srovnatelnou návštěvnost jako v době po zveřejnění.
V rámci Wikipedie byl nakonec proveden rekordní počet 1139 editací na 539 heslech. Z toho nově bylo založeno 74 hesel a dalších 24 bylo výrazně rozšířeno. Zajímavou novinkou bylo zpracování všech náměstí v Hradci Králové, která dosud neměla heslo, a rozšíření hesel stávajících. Pozornost byla věnována i seznamům, zaniklým stavbám, judaismu, stezkám či dalším paměťovým institucím v Královéhradeckém kraji (mj. Zaniklé stavby v Hradci Králové).
Vznikly i nové články týkající se nehmotného dědictví a navazujících aktivit, které jsou v gesci muzea, a také o významných sbírkových předmětech, které byly vystaveny u příležitosti 800 let města (Eliščin pás a Purkmistrovský poklad). Čtyři takovéto nově založené články si v roce 2025 vysloužily souhrnně zhruba 500 zobrazení.
Část připravovaných textů zatím nebyla zveřejněna, neboť se jedná o dlouhodobé a časově náročné úkoly s cílem zajištění co nejvyšší kvality budoucího výstupu tak, jak bylo zmíněno v úvodu příspěvku. Samozřejmostí jsou také navazující úpravy Wikidat. V průběhu roku bylo zároveň nahráno 553 souborů na Wikimedia Commons.
Specifickou kapitolu ve wiki-rezidentství MVČ představuje pětiletý projekt Ministerstva kultury NAKI III Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén. Projekt odstartoval v roce 2023 a bude trvat až do konce roku 2027. Je realizován v konsorciu Muzea východních Čech v Hradci Králové, Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu Akademie věd České republiky.
V roce 2025 se jednalo už o třetí rok projektu, a tak jsme se dostali do druhé poloviny jeho trvání. V rámci wiki-činností proběhla druhá etapa. Byly publikovány články a zveřejněny obrázky s tematikou lázeňství v Královéhradeckém kraji a v návaznosti na Historický atlas měst Mariánské Lázně vydaný v rámci projektu také články věnující se tomuto lázeňskému městu. Celkově bylo editováno 70 hesel, z toho 13 bylo nově založeno, což je v rámci projektu rekordní počet. Došlo mj. k výraznému rozšíření hesla Zpívající fontána (Mariánské Lázně) či k založení hesla Vesna (dětská léčebna) či Janské Lázně (lázně). Ještě větší rozvoj je očekáván v roce 2026. Na Wikimedia Commons bylo nahráno 26 obrázků.
Na podzim 2025 proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové již čtvrtý zimní semestr v řadě, kdy byla v rámci spolupráce univerzity a muzea otevřena výuka předmětu Studenti píší Wikipedii. Po předchozím roce s extrémně vysokým počtem studentů došlo k návratu na nižší čísla a předmět úspěšně zakončilo 11 studentů, kteří mohli dostat zápočet.
Většinově se opět jednalo o studenty prvního ročníku, pro které to byl jeden z prvních předmětů na vysoké škole a kteří dosud neměli takřka žádné zkušenosti s prací se zdroji. Tím spíše považujeme aktuální výsledek za opětovný úspěch a za příslib do budoucna. Témata jsme směřovali stejně jako v předchozím roce primárně na další muzea v Královéhradeckém kraji (např. Stará papírna – Čapkův mlýn) a na osobnosti s nimi spjaté (např. Karel Plachetka).
V průběhu roku pokračovala setkání s dalšími wiki-rezidenty z různých institucí. Klíčový však byl zejména rozvoj Wikiprojektu Zoo, který vznikl v závěru roku 2024 právě díky iniciativě hlavního wiki-rezidenta Lukáše Nekolného. Mezi projekty GLAM jednoznačně patří muzea, ale neměli bychom zapomínat také na tzv. paramuzeální instituce, tedy zoo a botanické zahrady. Navíc už od roku 2018 probíhá spolupráce se Zoo Praha.
V roce 2025 byly představeny role a význam wiki-platforem také dalším zoologickým zahradám a postupně se rozjíždí spolupráce. WikiProjekt Zoo je zaměřen na systematickou a průběžnou spolupráci s českými a slovenskými zoologickými zahradami. Cílem je aktualizace informací o samotných zoo, chovatelských projektech a aktivitách, ochranářských projektech i o jednotlivých druzích zvířat.
V březnu 2025 proběhla dvě školení pro zaměstnance sedmi zoologických zahrad a v té souvislosti byly zavedeny hashtagy jednotlivých institucí. V říjnu 2025 se konalo odborné zasedání pracovníků marketingu a vzdělávání českých a slovenských zoo na Slovensku, v rámci něhož byl bilancován rok od počátku projektu a řešil se další postup. Došlo k předběžnému zapojení dalších tří zoo.
V jednom případě docházelo v rámci Wikiporadny k základnímu proškolení a diskuzi možných cest další spolupráce. Aktuálně tak evidujeme alespoň deklarovanou účast osmi českých a dvou slovenských zoologických zahrad. Do konce roku 2025 se v rámci projektu (s #zoo) povedlo provést 116 editací na 42 heslech, několik hesel bylo vytvořeno zcela nově.
Kromě toho dále probíhá zmíněný projekt v Zoo Praha, jehož budoucnost bude záviset i na nové ředitelce zoo (ve funkci od března 2026). V prosinci 2025 proběhlo setkání v Zoo Praha, které přineslo vzájemnou aktualizaci informací o stavu prací a personálních možnostech. Bylo zjištěno, že část aktivit probíhala bez uvádění hashtagů, a není tak zpětně možné rozsah těchto prací identifikovat. S hashtagem #zoopraha bylo v průběhu roku 2025 i tak provedeno 150 editací na 62 heslech.
V listopadu 2025 jsem také poprvé výše zmíněné aktivity prezentoval na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, kde bylo zároveň možné diskutovat situaci ve wiki-rezidentství s kolegy z Národní knihovny ČR (novinka zde, video z konference zde).
I počátek roku 2026 ukazuje, že wiki-rezidentské aktivity mají budoucnost. Věříme, že naše česká GLAM komunita bude růst i nadále a že se budeme moct pochlubit dalšími pokroky. Průběžné aktualizace i historické přehledy v rámci spolupráce s Muzeem východních Čech v Hradci Králové můžete sledovat na stránkách WikiProjektu, stejně jako v případě WikiProjektu Zoo.
Lukáš Nekolný
V grantové výzvě „Vzdělávání a rozvoj v malých knihovnách” jsme podpořili 27 projektů veřejných knihoven v menších obcích do cca 20 tisíc obyvatel napříč republikou. Výzva byla zaměřená zejména na projekty, které posílí digitální a mediální gramotnost samotných knihovnic a knihovníků i jejich komunity. Každá podpořená knihovna získala nadační příspěvek ve výši 5 000 až 20 000 Kč, celkově bylo rozděleno 400 000 Kč. Tato podpora je jedním z kroků k posílení knihoven jako moderních vzdělávacích a komunitních center i v těch nejmenších obcích.
Petr Víteček – Neat Solutions
9. 6. 2026 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava
Lepší než Alexa, často i než Anička z kanclu. Od osobního asistenta přes Claude Vision po autonomní fakturaci bez stopování času. Proč jedno Max-ko je málo a dvě moc, co dostanete za miliardy tokenů měsíčně a sbírka failů, co by člověk snad nikdy nevymyslel a jak to ukočírovat, ať z toho opravdu není fuckup.
Červnové RoboDoupě bude 20.6. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.
Program:
10:00 – 10:15 Slovo úvodem… 10:15 – 11:00 Tipy a triky [...]
Nikto nezaloží firmu s tým, že povie: „Naším cieľom je vybudovať toxické prostredie." A predsa sa to stáva.
Nie zo zlého úmyslu. Ale z nepozornosti.
Fero Volár
Kultúra nie je to, čo napíšeš na web. Nie je to hodnota na plagáte v kuchynke. Nie je to onboarding deck, kde stojí "Sme rodina".
Kultúra je vedľajší produkt toho, čo každý deň toleruješ. Čo oslavuješ. Čo ignoruješ. A ak si to nikto cielene a vedome nestráži, kultúra sa vyvinie sama. Len nie vždy tak, ako by ste asi chceli.
V startupe netreba definovať kultúru. Lebo kultúra je founder.
Ak je founder rýchly, firma je rýchla. Ak je perfekcionista, firma je perfekcionistická. Ak pracuje do polnoci, tím pracuje do polnoci - nie preto, že musí, ale preto, že cíti, že sa to očakáva.
Toto nie je zlé. Je to úplne prirodzené.
Problém nastane vo chvíli, keď firma vyrastie za túto jednu osobnosť. A táto chvíľa má konkrétnu veľkosť. Väčšinou okolo 15 až 20 ľudí.
Fero Volár
Dovtedy founder pozná každého osobne. Vie, kto je unavený, kto je motivovaný, kto potrebuje brzdu a kto plyn. Kultúra sa prenáša priamo - cez každodennú blízkosť.
Po dvadsiatke to prestáva fungovať. Pribúdajú ľudia, ktorí foundera nikdy osobne nevideli rozhodovať. Manažéri interpretujú jeho správanie po svojom. Firma sa začne riadiť nie hodnotami, ale odhadmi toho, čo by sa zakladateľovi asi páčilo.
Vtedy kultúra prestane byť živá.
Je jeden test, ktorý kultúru odhalí rýchlejšie než akýkoľvek dokument.
Čo sa stane, keď niekto urobí chybu?
Nie veľkú chybu. Malú, každodennú. Zabudol na termín. Pokazil prezentáciu. Dal zákazníkovi zlú informáciu.
Ak sa ľudia boja priznať chybu - kultúra je o sebaochrane. Ak sa chyba rieši verejne a ponižujúco - kultúra je o strachu. Ak sa chyba zamete pod koberec - kultúra je o pohodlí. Ak sa chyba pomenuje, pochopí a poučenie sa zdieľa - kultúra je o raste.
Nikto to nikomu nepovedal. Nikto to nenapísal do dokumentu. Ale každý to vie.
Lebo kultúra je to, čo sa vo vašej firme stane, keď nikto nepozerá.
Kultúra sa väčšinou nerozpadne naraz. Rozpadá sa v konkrétnych momentoch, ktoré prejdú nepovšimnuté.
Prvé prepustenie. Ako to prebehlo? Vedel o tom celý tím deň vopred cez drby, alebo sa to stalo dôstojne a transparentne? Prvý odchod nastavuje štandard pre všetky ďalšie. Ľudia si to pamätajú roky.
Prvý manažér z vonku. Keď firma vyrastie na 30–40 ľudí a príde prvý líder, ktorý nevrástol z vlastných radov, nastane tichý test. Prijme ho tím, alebo ho izoluje? Záleží na tom, ako ho uviedol CEO. Ak bez kontextu a podpory, kultúra ho vyhodí skôr, než stihne čokoľvek zmeniť.
Prvá skutočná kríza. Strata veľkého klienta. Produkt, ktorý nefunguje. Výpadok, ktorý videli zákazníci. Kultúra sa ukáže v surovej forme. Ak lídri v kríze skrývajú informácie, obviňujú tím a hľadajú vinníkov - ľudia si to zapamätajú. Ak komunikujú otvorene a preberajú zodpovednosť - tiež.
Prvý „výkonný toxik". Každá firma ho zažije. Človek, ktorý dodáva výsledky, ale za sebou necháva spáleniská. Rozháňa ľudí, ide cez mŕtvoly, ignoruje pravidlá, ktoré platia pre ostatných. A otázka nie je, či takého človeka budete mať. Otázka je, čo s ním urobíte. Ak ho necháte robiť - práve ste definovali kultúru.
Rýchly nábor. Keď firma rastie z 20 na 50 ľudí za rok, kultúra sa zriedi. Jednoducho preto, že noví ľudia nemali čas vstrebať to, čo bolo implicitné. A ak v tom tempe nie je nikto, kto kultúru vedome prenáša - po roku máte inú firmu. Nie lepšiu ani horšiu. Len inú.
Väčšinou to nepríde ako šok. Príde to pomaly.
Niekto odíde a v exit rozhovore povie veci, ktoré vás prekvapia - nie tým, čo povie, ale tým, že to nepovedal skôr. Nastúpi nový človek a po troch mesiacoch sa opýta otázku, ktorú by nikto starý nenastolil - lebo sa to „neriešilo". Začnete si všímať, že ľudia na meetingoch súhlasia, ale za dverami hovoria opak.
Toto sú signály. Nie alarm. Nie kríza. Signály.
A signály sa dajú čítať - ak ich chcete vidieť.
Nie veľkou udalosťou. Ale malými toleranciami.
Niekto príde na meeting nepripravený. Raz. Dvakrát. Nikto nič nepovie. Stane sa normou.
Niekto v C-leveli rieši konflikty tak, že ich ignoruje. Vyhýba sa ťažkým rozhovorom. Firma sa naučí, že problémy sa nevyslovujú - lebo aj tak nevedú nikam.
Niekto dosiahne výsledky, ale spôsobom, ktorý rozbíja ostatných. A je odmenený. Firma sa naučí, že výsledky ospravedlňujú všetko.
Každá z týchto tolerancií je malý podpis pod kultúrnym dokumentom, ktorý nikdy nevznikol na papieri. Ale existuje. A ľudia ho čítajú každý deň.
Keď si to uvedomíte, prvý inštinkt je: napíšeme hodnoty. Spravíme workshop. Dáme to na web.
Nefunguje to.
Nie preto, že je to zlý nápad. Ale preto, že hodnoty na papieri bez zmeny správania sú len dekorácia.
Ľudia nie sú hlúpi. Vedia rozpoznať rozdiel medzi tým, čo firma hovorí, a tým, čo firma robí.
Ak napíšete „otvorená komunikácia" a zároveň trhá niekto hlavu každému, kto prinesie zlú správu - ľudia si zapamätajú toto správanie.
Kultúra sa mení len vtedy, keď sa mení správanie lídrov. Každodenne. V malých veciach. Nielen v krízach.
Najprv pomenovať.
Nie s obžalobou. Nie s panikou. Ale s poctivou otázkou: Aká kultúra tu reálne vznikla?
Opýtajte sa ľudí, ktorí sú vo firme krátko - tí ešte vidia to, čo "veteráni" nevidia. Opýtajte sa tých, čo odišli - tí už nemajú čo stratiť. Pozrite sa na to, čo sa v poslednom roku tolerovalo. Čo sa oslávilo. Kto postúpil - a prečo.
Potom sa rozhodnite: čo chcete zachovať? Čo musíte zmeniť?
A potom - a to je kľúčové - žite to. Nezaprezentujte to. Žite to v tom, ako sa zachováte v najbližšom ťažkom rozhovore. Ako zareagujete na najbližšiu chybu. Koho najbližšie povýšite.
Nie je to niečo, čo sa vybuduje a hotovo. Je to niečo, čo sa každý deň buď potvrdzuje, alebo podkopáva.
A zodpovednosť za ňu nie je v rukách HR. Nie je v hodnotách na plagáte na stene.
Je v každom rozhodnutí, ktoré urobíte - aj keď si myslíte, že nikto nepozerá.
Najmä vtedy.
Aká je kultúra vašej firmy - nie podľa toho, čo máte napísané, ale podľa toho, čo sa stane, keď niekto urobí chybu?
Ak vám odpoveď chvíľu trvá, to je samo osebe odpoveď.
Česká komunita MojeFedora.cz