Planeta OpenAlt
Vhsky.cz provozujeme už skoro rok a víme, že dokážeme dobře poskytovat videa na vyžádání, tento víkend jsme si ale ukázali, že zvládneme i streamování větší konference. Celá akce nám přinesla velké množství zkušeností, které jsem shrnul v tomto blogovém zápisku. Listopadové RoboDoupě bude 8.11. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.
Program:
10:15 – 10:30 Slovo úvodem… 10:30 – 11:00 Jemný úvod do [...]Od 1. do 30. listopadu běží na české Wikipedii soutěž v psaní článků o Asii. Akci podpořil spolek Wikimedia Česká republika v rámci Komunitních minigrantů. Výzva stojí na jednoduchém principu: Pište nové články na téma Asie, přihlaste je a soutěžte o knižní ceny!
Soutěž má celosvětový charakter – letos se do ní zapojilo už čtyřicet jazykových verzí Wikipedie. Účastní se jak ty velké, například francouzská, arabská či perská (každá s více než milionem článků), tak i menší projekty, a to nejen z Asie, ale i z Evropy. Asijský měsíc Wikipedie tak poběží nejen na české Wikipedii, ale i na bosenské, maďarské nebo ásamské verzi.
Asijský měsíc Wikipedie se koná už od roku 2015. Z původně malého online editatonu se během deseti let stal globální projekt, který každoročně pomáhá rozšiřovat největší internetovou encyklopedii o stovky nových článků. Wikipedistky a wikipedisté po celém světě tak přispívají k pokrytí témat od pásma Gazy až po Japonsko.
Wikipedii tvoří dobrovolnice a dobrovolníci, kteří píší o tom, co je baví. Velké jazykové verze, například anglická, francouzská nebo portugalská, mají díky svému rozšíření do jisté míry globální pokrytí – uvedenými jazyky se mluví téměř na všech kontinentech. Díky tomu vzniká obsah rovnoměrněji napříč světem. Brazilští, portugalští i angolští wikipedisté a wikipedistky píší jak o Jižní Americe, tak o Evropě či Africe.
V českém prostředí je situace odlišná. Editoři a editorky píší především o tom, co znají ze svého okolí – a to je zcela přirozené. Česká Wikipedie tak nabízí velmi bohatý obsah o české kultuře, literatuře nebo vinařských regionech Moravy, zatímco pouště střední Asie zůstávají spíše „pouštěmi informačními“ – pahýly a články s řadou červených odkazů.
Asie může být na mapě daleko, ale rozhodně není nudná. Témata, která čekají na zpracování, skrývají nespočet fascinujících příběhů. Například japonský malíř Tan’jú Kanó byl oficiálním dvorním malířem Tokugawského šógunátu. Jak se mu podařilo projevit tvůrčí svobodu v tak přísné instituci? Co studoval a čím se inspiroval? Právě o něm – a o stovkách dalších osobností, míst či událostí – zatím česká Wikipedie mlčí. Nedokážeme ani spočítat, kolik zajímavých témat dosud chybí. A přitom všechna na Wikipedii patří – chceme přece umožnit všem lidem přístup k veškerému lidskému vědění.
Z té ohromné sumy témat jsme se snažili alespoň něco málo dát do seznamu požadovaných článků. Pokud tedy nemáte vlastní námět na konkrétní článek, nezoufejte.
Nemusíte se ani bát překládat z cizojazyčných Wikipedií. Dnes vás nerozhodí ani asijské jazyky psané exotickými písmy – jednoduše můžete použít online překladač nebo rozhraní pro překlad přímo na Wikipedii. Článek potom ale upravte do srozumitelné podoby.
A jak se soutěže zúčastnit?
Loni vzniklo v rámci Asijského měsíce Wikipedie několik set nových hesel. Soutěž znají čeští editoři encyklopedie již od roku 2018. Její první tři ročníky (2018, 2019 a 2020) připravil wikipedista Patriccck, na něj a jeho kolegy navázali jako organizátoři v letech 2022 až 2025 Aktron a KKDAII.
Projekt Otevřené sbírky, který pět let mapoval digitalizaci kulturního dědictví v Česku, končí. Poslední zpráva zveřejněná spolkem Wikimedia ČR ukazuje, že počet digitalizovaných artefaktů se od roku 2020 více než zdvojnásobil. Přesto přetrvávají překážky – zejména chybějící metodická podpora a jednotná platforma. Spolek nyní hledá instituci, která by výzkum převzala. Projekt byl realizován pod záštitou Ministerstva kultury ČR.
Otevřené sbírky jsou dlouhodobý výzkumný projekt, který sleduje, jak české muzejní, galerijní a archivní instituce digitalizují své sbírky a zpřístupňují je veřejnosti online. Jeho cílem je zmapovat vývoj digitalizace kulturního dědictví v České republice a upozorňovat na příklady dobré praxe i překážky, které institucím brání v otevřeném sdílení. Projekt vznikl z iniciativy spolku Wikimedia Česká republika, který se v Česku dlouhodobě věnuje rozvoji Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a zároveň podporuje volný přístup ke znalostem a odborně pomáhá kulturním institucím s využíváním otevřených licencí a online publikováním sbírkových předmětů.
Nyní spolek Wikimedia ČR přináší pátou zprávu o stavu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, která shrnuje nejnovější přehled o tom, jak české instituce digitalizují a zveřejňují své sbírky. V rámci výzkumu oslovila organizace zástupkyně a zástupce více než 400 sbírkotvorných institucí po celé republice. Průzkumu se zúčastnilo 48 z nich.
“Ze srovnání dat v posledních pěti letech vyplývá, že digitalizace kulturního dědictví v České republice postupuje, i když stále čelí překážkám,” říká výkonná ředitelka Klára Joklová. Na jaře 2025 bylo možné online prohlížet 1 222 451 digitalizovaných artefaktů ze sbírek 158 institucí, což představuje přibližně 5,2 % celkového sbírkového fondu. Oproti roku 2023 přibylo 34 institucí, které zpřístupňují alespoň část svých sbírek online. Rostoucí trend je patrný i v dlouhodobém srovnání – v roce 2020, kdy byl výzkum zahájen, bylo veřejně dostupných pouze 550 000 digitalizátů, tedy méně než polovina současného počtu. Za pět let se tak množství digitalizovaných a online dostupných předmětů více než zdvojnásobil..
Instituce zároveň uvádějí, že se podmínky pro digitalizaci v posledních letech zlepšují. Z celkem 48 institucí, které letos vyplnily dotazník, označilo 37 současnou situaci za lepší než v roce 2023. Žádné zlepšení nezaznamenalo 10 respondentů. “Pozitivní posun nastal i v oblasti povědomí o svobodných licencích – zatímco v roce 2023 pojem neznaly dvě třetiny institucí, v letošním roce už pouze třetina,” dodává Vlastimil Slovák, koordinátor Advokačního programu.
Zvyšuje se rovněž počet organizací, které mají online zpřístupněny veškeré digitalizáty svého sbírkového fondu – mezi nimi například Galerie hlavního města Prahy, Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, Městská galerie ve Vysokém Mýtě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem nebo Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
Současně se ale ukazuje, že digitalizaci brzdí především chybějící jednotná metodika a nedostatek kvalifikovaného personálu. Tyto dvě překážky označilo nejvíce dotázaných institucí jako klíčové. Podle organizátorů výzkumu zůstává také problémem neexistence jednotné platformy pro zveřejňování digitalizátů – v mnoha případech není z webových stránek institucí zřejmé, kde lze digitalizované sbírky nalézt, a informace jsou často roztříštěné nebo obtížně dohledatelné. Získávání dat z otevřených zdrojů tak naráží na jejich nejednotnost a omezenou ověřitelnost, zejména tam, kde instituce na výzkumu aktivně neparticipují.
Letošní ročník průzkumu byl posledním. Pět let realizace projektu Otevřené sbírky ukázalo jeho přínos i limity. “Výzkum prokázal svou opodstatněnost, protože zde stále neexistuje jiná organizace, která by systematicky mapovala online dostupnost kulturního dědictví. Wikimedia ČR považuje za logické, aby v budoucnu převzala tuto roli veřejná instituce – například Ministerstvo kultury nebo některá z jím řízených organizací, říká Klára Joklová. Projekt tak nejen shrnuje aktuální stav digitalizace, ale zároveň otevírá diskusi o její dlouhodobé koordinaci a udržitelnosti v rámci státní kulturní politiky.
V případech, kdy sbírkotvorné instituce tápou v oblasti zveřejňování sbírkových předmětů online, nabízí Wikimedia ČR pomocnou ruku prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM, který podporuje kulturní instituce ve sdílení digitalizovaných sbírkových předmětů online.
Projekt Otevřené sbírky 2025 byl realizován pod záštitou:
Projekt byl realizován ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, které poskytlo datové podklady.
Celá zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.
Vyšel tradiční podzimní release OpenBSD a jako každý release i tento přináší řadu zajímavých novinek, úprav a oprav:
Seznam podporovaných architektur a platforem nedoznal žádných změn, co do počtu balíčků je nejlépe zásobována dvojice amd64 a aarch64, následuje riscv64, i386, powerpc64 a sparc64. Zbylé platformy buď nemají zajištěnu tvorbu binárních balíků, nebo nebyl počet zveřejněn.
Zdroj:
Původně jsem chtěl vyzkoušet už čtvrtý upgrade verze na tenkém clientu Wyse Cx0, ale nakonec se mi tu vyskytnul jiný zajímavý a pasivně chlazený hardware, tak asi po několika letech provedu čerstvou instalaci. Jsem zvědavý, jak tam vše poběží.
Již tento víkend se bude na Fakultě informačních technologií VUT v Brně konat další ročník tradiční konference OpenAlt a Fedora na ní opět nebude chybět. Budeme návštěvníkům k dispozici na stánku Fedory, odkud si kromě vědomostí můžete odnést taky propagační materiály s Fedorou. Otisk Fedory naleznete taky v programu. V sobotu od 13:00 se koná workshop Oživte svůj počítač: přejděte z Windows 10 na Linux, v rámci kterého si budete moct nainstalovat i Fedoru. Od 14:00 má pak přednášku Firefox Wayland & HDR Martin Stránský, dlouholetý vývojář Firefoxu a jeho správce ve Fedoře. V neděli od 15:00 si pak můžete poslechnout přednášku Migrace linuxového desktopu, která se bude primárně věnovat Fedoře.
Stánek Fedory na OpenAlt 2024.
„V energetické síti musí platit zákony zachování. To, co vyrobím, musím zase spotřebovat. To se soláry a větrem nemusí vždycky platit, když přestane foukat nebo svítit slunce, tak mám problém. Já tohle musím nějak vykrýt, jinak dojde k blackoutu. Tohle slovo jsme donedávna neznali, ale v Česku jsme zaznamenali několikahodinový blackout, a právě tady můžou velkou roli sehrát vodní elektrárny. Nemáme v současné době jiné technické zařízení, které by ve velmi rychlé době dokázalo najet do plného výkonu.“
Vodní energie je tu s námi od nepaměti a vypadá to, že tu s námi bude i ve věku solárních a větrných elektráren. A to i v době klimatické změny, kdy se některé země potýkají s nedostatkem vody. Moderní zařízení dokážou pracovat i s malým spádem nebo si díky přečerpávacím elektrárnám energii uložit na období, kdy je potřeba. Podle odborníků je technická část na výstavbě nových vodních elektráren ta nejjednodušší, mnohem náročnější je se vypořádat s ekologickým dopadem na krajinu a také s předsudky lidí. Dají se v Česku ještě někde takové elektrárny postavit? V čem vyhrávají nad solárními panely? A čím je pro strojní inženýry Viktor Kaplan? Lidsky a srozumitelně přišel do studia o tématu vyprávět Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství VUT.
Šestý ročník soutěže na české Wikipedii, zaměřený na zpracování historie, osobností a každodenního života Československa, probíhá od 28. října do 10. prosince 2025. Projekt organizuje Wikimedia Česká republika. Do soutěže se mohou zájemkyně a zájemci zapojit rozšiřováním článků, tvorbou nových textů nebo nahráváním fotografií. Doprovodný program zahrnuje mimo jiné editaton Československo v Českém rozhlase 12. listopadu. Prvních sto soutěžících získá ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic a nejlepší autoři a autorky obdrží knihy od nakladatelství Historického ústavu AV ČR.
Závod míru, rok 1977. Foto: Bundesarchiv, Bild 183-S0522-0011 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE, via Wikimedia CommonsVýzva Československo zve všechny, kdo mají rádi příběhy, fakta i paměť míst, aby pomohli doplnit mozaiku našich společných dějin. Na české Wikipedii i ve svobodné multimediální knihovně Wikimedia Commons stále chybí stovky článků, fotografií a drobných příběhů z období Československa.
“Od prvních kroků republiky po její rozdělení v roce 1992 – každá éra měla své hrdiny a hrdinky, tvůrce, vědce i obyčejné lidi, jejichž stopa dosud chybí v digitální encyklopedii. Soutěž proto vyzývá veřejnost, aby psala, rozšiřovala a doplňovala články, nahrávala dobové fotografie nebo dokumenty a pomohla tak oživit dějiny, které sdílíme,” říká Klára Joklová výkonná ředitelka WMČR.
Zpracovat lze biografie osobností, události, ale i dobové fenomény a předměty – mezi hesly k doplnění tak můžeme najít Jitku Fučíkovou, významnou českou překladatelku, budovatelskou poezii nebo legendární kropící tramvaje. Inspirací je celá řada.
Do soutěže Československo se lze zapojit i nahráváním fotografií, plakátů či jiných dobových materiálů na úložiště Wikimedia Commons, kde mohou sloužit k ilustrování článků na Wikipedii. Hledají se snímky z každodenního života i velkých událostí – od prvomájových průvodů a spartakiád přes architekturu sídlišť až po rodinné momentky z dovolených nebo školních tříd. Každá autentická fotografie pomáhá oživit dějiny Československa pohledem lidí, kteří je skutečně žili. Pokud nejste autory snímků, lze po dohodě získat svolení jejich autorů k uvolnění pod svobodnou licencí – s tím pomůže tým Wikimedia ČR.
Editaton Československo 2024 ve Vojenském historickém ústavu. Foto: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsProjekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může opravdu každý – ať už jste zkušená wikipedistka či wikipedista, student či studentka, pamětník či pamětnice nebo prostě člověk, který se do editování pouští úplně poprvé. Stačí chuť podělit se o znalosti, používat ověřené zdroje, řídit se pravidly Wikipedie a do políčka „shrnutí editace“ napsat hashtag #ceskoslovensko. Pokud si nejste jistí, jak začít, můžete se připojit do online Wikiporadny, která probíhá každé pondělí od 18 hodin, nebo dorazit osobně na některý z letošních editatonů. Největší z nich pořádá spolek za podpory Českého rozhlasu ve středu 12. listopadu 2025 od 15:00 do 19:00 v budově Rozhlasu na Vinohradské 12 v Praze 2. Editační maraton je otevřený všem – zkušení lektoři a lektorky pomohou nováčkům s prvními kroky, a kdo nechce hned editovat, může se přijít jen podívat nebo na chvíli posedět u kávy. Akce bude přístupná také online prostřednictvím platformy ZOOM, takže se můžete přidat odkudkoli. Stačí se registrovat, aby vám dorazil odkaz na připojení i potřebné materiály.
Další doprovodné akce:
Ponožky v národních barvách od Klubů Pánů z Ponožkovic. Foto: Ponožkovice.cz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsKaždý, kdo se do výzvy Československo 2025 zapojí, získá symbolické ocenění v podobě virtuální medaile – speciálního uživatelského vyznamenání, které se zobrazí na jeho wikipedickém profilu. Prvních sto přihlášených navíc obdrží oblíbené ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic, které se staly poznávacím znamením soutěže. Desítka nejlepších účastníků a účastnic si odnese knižní ceny od nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Oceněni budou jak zkušení editoři a editorky, kteří do Wikipedie přidají nejvíce soutěžních příspěvků, tak ti, kteří se zapojí poprvé. Na odměny se mohou těšit i vylosovaní soutěžící i výherci a výherkyně, které vybere porota v rámci tří speciálních kategorií.
Když OpenAI před pár dny vypustilo svůj nový browser Atlas, cybersec komunita explodovala. Ne nadšením, jak linkedinový AI
Příspěvek 800 milionů beta testerů a kritický zranitelnosti, aneb co se pokazilo s ChatGPT Atlas browserem pochází z Spajkovo
Na stránkách fedoramagazine.org bylo oficiálně oznámeno vydání Fedory 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Workstation a KDE Plasma Desktop pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také vznikající edice Silverblue a alternativní desktopy a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Můžete tedy začít stahovat a instalovat!
Ke stažení jsou k dispozici jak oficiální edice, tak i spiny, laby a ARM verze. V prvních hodinách po vydání mohou být servery přetížené. V takovém případě můžete stahovat pomocí torrentů. Vizte také stránku Jak stáhnout. Uživatelům Windows a macOS se na getfedora.org ke stažení nabízí místo obrazu Fedora Media Writer, jednoduchý nástroj, který jim pomůže vybrat verzi Fedory, stáhne ji a nahraje na vybraný USB flash disk. Uživatelům Linuxu jsou i nadále primárně nabízeny přímo obrazy.
Obraz vám pomůže na USB flash disk nahrát a instalační médium vytvořit již zmiňovaný Fedora Media Writer. Verze pro Windows a macOS naleznete přímo na getfedora.org. Uživatelé Fedory jej mohou nalézt v GNOME Software nebo v balíčku s názvem mediawriter. Uživatelé ostatních distribucí si mohou stáhnout verzi pro Flatpak. U Fedora Media Writeru není potřeba obraz dopředu stahovat (i když i to je možné), ale můžete jej stáhnout pomocí něj. Žádný jiný nástroj (kromě dd) se nedoporučuje, protože s ním není Fedora oficiálně testovaná. Chcete-li obraz vypálit na DVD, můžete použít třeba program Brasero nebo v Nautilu kliknout pravým tlačítkem na obraz a dát Zapsat na disk.
Uživatelům Fedora Workstation bude upgrade nabídnut přes GNOME Software. Během několika dní po vydání by se měl na obrazovce Aktualizace objevit panel, který jim upgrade na novou verzi nabídne. Měli by o tom být informováni také upozorněním. Celou věc můžete uspíšit tak, že na obrazovce Aktualizace kliknete tlačítko v levém horním rohu, které vyvolá okamžitou aktualizaci metadat. Chcete-li upgradovat v příkazové řádce, použijte plugin pro DNF. Nainstalujte balíček dnf-plugin-system-upgrade a spusťte proces příkazem sudo dnf system-upgrade download --releasever=43. Může se stát, že některý balíček není upgradovatelný a DNF odmítne systém upgradovat. V takovém případě přidejte parametr --allowerasing. Po úspěšném dokončení, spustíte samotný proces upgradu příkazem sudo dnf system-upgrade reboot. Více informací naleznete v instrukcích k upgradu.
Pro upgrade můžete použít taky neoficiální nástroj fedora-upgrade, který je vyvíjený Mirkem Suchým a který umožňuje upgrade za plného běhu systému a jehož balíček naleznete v repozitářích. Jedná se ovšem o oficiálně netestovaný nástroj, který je určený pouze pro uživatele, kteří ví, co dělají.
Máte-li již nainstalovanou předfinální Fedoru 43 (např. betu), nemusíte provádět upgrade, stačí aktualizovat balíčky ať už pomocí GNOME Software nebo DNF.
Používáte-li stále Fedoru 41, vězte, že její podpora skončí za měsíc. Chcete-li i nadále dostávat bezpečnostní aktualizace, upgradujte v následujících několika týdnech. Používáte-li Fedoru 42, máte podporu zajištěnou ještě zhruba sedm měsíců.
Máte-li s instalací či upgradem Fedory problémy, obraťte se na české fórum Fedory nebo diskusní skupinu na Telegramu. Před tím, než se pustíte do instalace nebo upgradu, si prostudujte známé problémy.
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na netradiční phishingovou zprávu, která obsahovala “neviditelné” znaky ve svém předmětu…
Italská společnost ACube Systems, známá mimo jiné výrobou základních desek Sam 440 a Sam 460, představila na výroční akci Amiga 40 nový ovladač SATA řadiče Silicon Image Sil3132 pro systém AmigaOS 4.x. Ovladač je nyní k dispozici zdarma, což je na této platformě ne zcela běžné, značná část ovladačů pro AmigaOS (například pro grafické karty) je placená.
Podpora tohoto řadiče byla již dříve přidána do firmware UBoot, díky čemuž je z něj možné na deskách řady Sam 460 nabootovat. V systému však dosud fungoval pouze v režimu kompatibility se staršími modely (Sil312, Sil3114), které pracovaly výhradně na sběrnici PCI. Nový ovladač přináší plnou podporu rozhraní PCI Express, což by mělo přinést znatelné zrychlení přístupu k datům, zejména při použití SATA SSD.
Zdroj:
Tahle novinka se mé Sam 460 LE bohužel netýká - dalo dost práce poskládat do ní karty tak, aby vše fungovalo - PCI SATA řadič, PCIe x1 zvukovka, PCIe x16 grafika. Kdybych chtěl zrychlit disk, musel bych sehnat funkční PCI zvukovku a to se mi předtím ani po třech nákupech nezdařilo, takže těch "pár" megabajtů za sekundu holt oželím, ostatně AmigaOS 4.1 je bleskurychlý i tak, jak je teď.
Zhruba dva měsíce po vydání nové major stable verze desktopového operačního systému Debian přichází i jeho mobilní varianta nazvaná Mobian. Příprava této verze trvala zhruba dva roky a lze ji plnohodnotně rozeběhat na těchto zařízeních:
Dalších několik zařízení má podporu částečnou.
S výjimkou Librem 5 všechna zařízení dostala jádro ve verzi 6.12, grafická rozhraní jsou k dispozici dvě - Phosh 46.0 a Plasma Mobile 6.3.
Zdroj:
Nemám ani jedno ze zařízení, na kterých systém běží, nemůžu tedy srovnat jak je na tom ve srovnání třeba se Sailfish OS, nicméně každá konkurence je na mobilních platformách vítána a pokud je zcela open-source, tak o to více.
Již devatenáctý ročník konference OpenAlt se o víkendu 1. a 2. listopadu 2025 uskuteční v prostorách Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Konference má za sebou bohatou historii - poprvé se uskutečnila pod názvem LinuxAlt v roce 2006, od roku 2010 se k ní přidala "sesterská" konference zaměřená na otevřené mobilní platformy nazvaná Openmobility, načež se v roce 2014 obě akce sloučily do jedné, která nese současný název.
Dle programu poběží přednášky paralelně v sedmi místnostech, je tedy z čeho vybírat. Namátkově vybrané názvy, na nichž spočinulo oko redaktorovo:
Ačkoliv přímo na webu konference o tom zmínku nenajdete, vstup je zdarma (je to uvedeno na webu stejnojmenného spolku, který konferenci provozuje). Konference bude přístupná i online, po jejím skončení budou záznamy z přednášek sestříhány a publikovány.
Zdroje:
Na záznamy se už teď těším, bohužel osobně se tam nevydám, to už bych při počtu různých akcí nebyl doma nikdy.
Těšíme se, že letošní OpenAlt nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky našim partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře nám však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
OpenAlt je tradičně česká konference. Našim hlavním cílem je přinášet zajímavý obsah v češtině a nechceme na tom nic měnit. Současně ale vidíme příležitost v tom, že dokážeme zajistit zajímavé přednášející, kteří češtinu neovládají. Věříme, že to naši návštěvníci zvládnou a přednášky v angličtině budou mít úspěch. Pokud se to podaří, tak bysme chtěli využít umělou inteligenci k simultálnímu překladu a zobrazování titulků.
Zůstaňte v obraze ohledně digitálních svobod a kybernetické bezpečnosti. Hned několik přednášek se zaměří na palčivé politické snahy, které ohrožují soukromí: Marcel Kolaja a Marian Kechlibar budou diskutovat o plánech Evropské komise na omezování šifrování a historii návrhu Chat Control. Zásadní je i téma bezpečnosti Open Source projektů po skandálu XZ Utils, kde Michal Altair Valášek položí otázku, jak FOSS odolá útokům zevnitř.
Program samozřejmě nabízí i pokročilé technické témata: Tomas Vondra představí novinky v databázi PostgreSQL 18 a Ľubor Jurena ukáže revoluční open-source projekt Umelý pankreas. Nebude chybět ani řešení pro mobilní komunitu – David Koňařík bude analyzovat, co dělat s aktuálním směřováním Androidu.
Michal Kohútek ukáže, jak na Self-hosting LLM modelů pro soukromí a nezávislost. Z oblasti hardwaru uslyšíte o praktické implementaci post-kvantové kryptografie na ESP32 od Davida Cermaka a o RTOS mikrokernelu CMRX s totální izolací paměti.
Snažíme se zvát přednášející, kteří posunují svůj obor vpřed. V sobotu Bogomil „Бого“ Shopov přinese své zkušenosti z Thunderbirdu. V neděli nám jeden z hlavních vývojářů Ubuntu Touch Alfred Neumayer umožní nahlédnout pod pokličku vývoje Lomiri a konvergence, tedy používání zařízení současně jako telefon i jako stolní počítač. Později se s Dmitry Belyavskiym ponoříme do tajů OpenSSL a šifrování.
Dále se můžete těšit na celou řadu známých tváří a expertů z FOSS komunity, jako jsou Petr Krčmář (Root.cz), Petr Hodač (SUSE), Tomas Vondra (PostgreSQL), Michal Kohútek (ubuntu.cz), Jiří Eischmann (Fedora), Lukáš Jelínek (CZ.NIC) a mnoho dalších!
Těšit se můžete na dvě párty: tradiční warm-up party v pátek a další párty v sobotu ve Studentském klubu na Starém pivovaru.
David Heidelberg ve své přednášce ukáže současný stav mobilního Linuxu. Na stánku potom budete mít možnost zabřednout do detailů jednotlivých distribucí, případně si sami vyzkoušet jak se mobilní Linux používá. Na ukázku bude mít nejen Linuxové mobily, ale i chytré hodinky. Pokud máte vhodné zařízení, tak vám on a jeho kolegové pomůžou s jeho přeinstalací. K pokroku vývoje můžete přispět i vy tím, že darujete nepoužívané nebo rozbité zařízení (viz seznam), které může být použito pro CI a další testy.
Na místě dále najdete stánek brněnského hackerspace Base48. Dále zde bude stánek OpenHardware, 3D tisk a Radioamatérů. K odpočinku mezi přenáškami můžete zavítat i na stánek laserové střelnice, která se na OpenAltu objeví po několika letech.
Se svými ratolestmi určitě zavítejte na přednášku Sáry Šimerdové (nejmladší přednášející na konferenci) a potom na stánek Robotárny a do dětského koutku.
Nezapomeňte si v kalendáři označit první listopadový víkend a dorazte! Pokud nemůžete dorazit osobně, tak sledujte naše webové stránky, kde by se těsně před konferencí měl objevit odkaz na živý přenos. Pro lepší požitek bez reklam bude letos pro živý přenos použita svobodná platforma PeerTube, konkrétně instance vhsky.cz. Záznam z přednášek pokládáme za samozřejmost. Pokud chcete mít jistotu, že nezmeškáte ani vteřinu svého oblíbeného přednášejícího kvůli výpadku zvuku, tak přijďte osobně. Budeme se těšit v sobotu a neděli 1. a 2. listopadu 2025.
Rok 2024 byl pro nás ve Wikimedia Česká republika obdobím završení jedné kapitoly a otevření další. Uzavřeli jsme čtyřleté období strategického plánu pro roky 2021–2024, během něhož jsme výrazně rozšířili naše programy, posílili komunitu a stabilizovali organizaci po všech stránkách. Rok 2024 byl tedy nejen o bilanci a hodnocení, ale především o plánování – o přemýšlení, kam se jako spolek i v rámci hnutí chceme dále posouvat.
Tým WMČR v r. 2024. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsNa tvorbě nového Strategického plánu pro roky 2025–2027, který jsme dokončili v květnu 2024, se podílela široká škála lidí z naší komunity – členové a členky spolku, dobrovolníci a dobrovolnice, partneři i zaměstnanci a zaměstnankyně. Využili jsme při tom zkušenosti z předchozích let i poznatky z komunitního výzkumu. Chtěli jsme, aby tentokrát zazněly všechny hlasy a aby plán odrážel potřeby všech, kdo s námi tvoří české Wikimedia hnutí.
Proces probíhal několik měsíců a zahrnoval řadu konzultací, workshopů a diskusí. Výsledkem je dokument, který stojí na hodnotách otevřenosti, spolupráce a udržitelnosti. Vnímám ho jako důležitý krok k tomu, abychom i v následujících letech mohli rozvíjet naši činnost v souladu s potřebami komunity i proměnami společnosti.
Rok 2024 byl zároveň obdobím, kdy jsme si znovu potvrdili, že naše práce má skutečný dopad – a že síla hnutí Wikimedia spočívá ve spolupráci, důvěře a ochotě sdílet znalosti napříč lidmi, institucemi i generacemi.
Rok 2024 byl pro Wikimedia Česká republika obdobím, kdy jsme zúročili dlouhodobé úsilí a potvrdili stabilní růst ve všech oblastech naší činnosti. Naše programy se rozšířily, komunitní i partnerská spolupráce zesílila a dopad našich aktivit se stal zřetelnější než kdy dříve. Byla to doba, kdy se ukázalo, že systematická práce, otevřenost a důraz na spolupráci přinášejí trvalé výsledky.
V průběhu roku jsme uspořádali 416 akcí a aktivit, které dohromady zaznamenaly více než čtyři tisíce návštěv (včetně opakované účasti) – studentek a studentů, seniorů a seniorek, nováčků i zkušených editorek a editorů. Z toho téměř 1 800 bylo zapojeno do projektů Wikimedia poprvé, což dokládá, že se nám daří držet otevřený, nízkoprahový přístup. Rostl také podíl žen, které tvořily zhruba dvě pětiny všech účastnic a účastníků.
Společně jsme vytvořili nebo rozšířili 5423 článků napříč projekty Wikimedia a nahráli přes 15 tisíc souborů na Wikimedia Commons. Na Wikidatech vzniklo nebo bylo upraveno více než 50 tisíc položek. Tato čísla potvrzují, že naše komunita je nejen početnější, ale i aktivnější a obsahově rozmanitější než kdy dřív.
Významnou součástí naší práce zůstala i spolupráce s institucemi. V roce 2024 jsme zrealizovali celkem 161 spoluprací se vzdělávacími a kulturními institucemi, knihovnami, archivy či univerzitami. Díky nim jsme mohli zprostředkovat další tisíce svobodně dostupných materiálů veřejnosti.
Tento růst se odráží i v kvartálním srovnání: zatímco v roce 2020 jsme realizovali 54 akcí, v roce 2024 jich bylo téměř osmkrát více. Počet účastníků se během čtyř let zvýšil ze zhruba 1 100 na více než 4 000 a podíl nováčků zůstal stabilně vysoký. Tyto výsledky ukazují, že Wikimedia ČR se stala respektovaným a dlouhodobě udržitelným aktérem v oblasti otevřeného vzdělávání a kultury.
Podrobnější přehled aktivit, výsledků a dopadů naší práce najdete v naší Výroční zprávě za rok 2024, která nabízí detailní analýzu všech programových oblastí i konkrétních projektů.
Tematické výzvy a kampaně zůstávají důležitou součástí našich aktivit – propojují různé programové oblasti, zapojují nováčky i zkušené editorky a editory a umožňují zaměřit pozornost na témata, která ve Wikipedii chybí nebo si zaslouží hlubší rozpracování.
Účastnice a účastníci editatonu Ženy ve vědě 2024, Akademie věd. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsV roce 2024 jsme pokračovali ve čtvrtletních výzvách, které tradičně určují rytmus naší komunitní práce. Mezi nimi nechyběla výzva Měsíc žen na Wikipedii, která se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování zastoupení žen v obsahu i mezi přispívajícími, nebo výzva Československo, propojující historická témata s lokálními příběhy. Významnou událostí roku byl také poslední ročník výzvy Lidská práva na Wikipedii, která po několika letech úspěšného fungování uzavřela svou kapitolu. Od roku 2025 ji nahradí nová tematická výzva Měsíc vědy na Wikipedii, zaměřená na popularizaci vědeckého poznání a propojení akademického světa s otevřeným sdílením znalostí. Nedílnou součástí byla také soutěž Czech Wiki Photo, jež každoročně propojuje komunitu fotografek a fotografů a přináší do Wikimedia Commons kvalitní a unikátní snímky zachycující rozmanitost života i přírody.
Vernisáž Czech Wiki Photo 2023, výkonná ředitelka Klára Joklová s výherkyní kategorie Nováček roku Olgou Havlíčkovou, Didaktikon 2024. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsVedle těchto dlouhodobých kampaní se objevila celá řada menších formátů. Mezi nejúspěšnější patřil první ročník výzvy Filmy na Wikipedii, WPWP Czechia (která meziročně zaznamenala více než pětinásobný nárůst účasti), Přidej citaci či Focení mobilem, které otevřelo prostor pro kreativní zapojení komunity mimo tradiční fotografické soutěže. Tematické výzvy tak i nadále zůstávají nástrojem, který přirozeně propojuje naše vzdělávací, komunitní i partnerské programy.
Rok 2024 přinesl další posílení komunity, růst partnerství i výrazný rozvoj naší advokační práce. Ukázal, že Wikimedia Česká republika stojí na pevných základech spolupráce – mezi jednotlivci, institucemi i organizacemi, které spojuje společný cíl: otevřený přístup ke znalostem.
Jedním z nejvýznamnějších momentů roku bylo desetileté výročí programu Senioři píší Wikipedii. Během této doby se program rozrostl z několika kurzů do sítě vzdělávacích aktivit po celé republice, které propojili přes 700 seniorek a seniorů se světem Wikipedie.
Workshop Mediální výchova a lidská práva na Wikipedii pro studenty ZŠ Londýnská, 2024. Jan Beránek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsPokračoval také růst významu komunitních minigrantů, které členkám a členům komunity umožňují realizovat vlastní nápady a lokální projekty. V roce 2024 jsme díky minigrantům podpořili desítky akcí po celé republice – od regionálních wikisrazů a wikiklubů po tematické editatony. Tyto granty se staly symbolem důvěry v komunitu a její schopnost sama určovat, jak a kde rozvíjet projekty Wikimedia.
Silný rok zažil i program GLAM, který dále rozšiřoval spolupráci s kulturními institucemi. V roce 2024 působilo v českých muzeích, knihovnách a archivech dvanáct wiki-rezidentek a rezidentů, kteří pomáhali otevírat sbírky a archivy veřejnosti. Společně s institucemi, jako jsou Univerzita Karlova, Národní knihovna ČR, Muzeum východních Čech, Státní oblastní archiv a další, jsme pokračovali ve zpřístupňování kulturního dědictví prostřednictvím projektů Wikimedia.
Významný posun zaznamenala také naše advokační činnost. Přijetím Advokační strategie 2024–2025 jsme se zaměřili na spolupráci s veřejnoprávními médii, především s Českou televizí a Českým rozhlasem. Téma svobodné kultury a otevřených dat jsme představili na řadě veřejných akcí a debat, kde jsme otevírali otázky přístupu ke znalostem, dostupnosti informací a odpovědnosti institucí vůči veřejnosti. Mj. jsme se také připojili k signatářům otevřeného dopisu Global Digital Compact a stali se partnerem Site-event debaty v rámci Summitu budoucnosti vzáří 2024 (OSN, New York).
Rok 2024 tak potvrdil, že růst Wikimedia ČR nestojí jen na rozšiřování počtu aktivit, ale především na prohlubování vztahů a posilování komunity, která za nimi stojí.
Rok 2024 potvrdil rostoucí roli Wikimedia Česká republika v mezinárodním hnutí Wikimedia. Naše zapojení přesáhlo hranice republiky a stále více se podílíme na formování směřování celého hnutí – od evropské úrovně až po globální iniciativy.
Jedním z vrcholů roku bylo hostování valné hromady Wikimedia Europe v Praze, na jejíž organizaci jsme se podíleli společně s dalšími evropskými pobočkami. Praha se tak na několik dní stala centrem evropského wikimedického dění, kde se diskutovalo o budoucnosti otevřených znalostí, advokačních prioritách i spolupráci mezi pobočkami. Byla to příležitost představit naši práci v evropském kontextu a posílit naši pozici mezi klíčovými partnery hnutí.
Pokračovali jsme také v aktivní účasti na regionální úrovni prostřednictvím Wikimedia CEE Hubu, kde dlouhodobě působíme v jeho řídicím výboru. Zkušenosti z českého prostředí sdílíme s kolegy a kolegyněmi ze střední a východní Evropy a zároveň přinášíme do České republiky nové přístupy, které posilují naši komunitu i programy.
Valná hromada Wikimedia Europe 2024, Praha Lampárna. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsVýznamnou součástí našeho mezinárodního zapojení je i CEE Youth Group, kterou jsme pomohli založit v roce 2023 a v roce 2024 dále rozvíjeli. Skupina propojuje mladé wikimediánky a wikimediány z celého regionu a umožňuje jim společně tvořit projekty a sdílet zkušenosti. Právě z této platformy vzešla i myšlenka uspořádání první globální Wikimedia Youth Conferenci, kterou Wikimedia ČR organizovala letos v květnu v Praze.
Rekordních 15 zástupců a zástupkyň tvořilo českou delegaci na mezinárodní konferenci Wikimania 2024 v Katovicích, kde jsme se aktivně zapojili do programu, sdíleli zkušenosti z oblasti komunitní podpory, vzdělávání a partnerství a vedli panelovou diskusi o budoucnosti hnutí Wikimedia v kontextu střední Evropy.
Díky těmto aktivitám se nám daří nejen přispívat k mezinárodní spolupráci, ale navíc ji aktivně utvářet. Česká pobočka Wikimedia je dnes respektovaným partnerem, který pomáhá propojovat lidi, nápady i regiony – a přináší tak do globálního hnutí jedinečnou kombinaci zkušeností, otevřenosti a inovačního ducha.
Rok 2024 byl pro Wikimedia Česká republika obdobím, kdy jsme završili jednu etapu a s novou energií vykročili do další. Naše činnost se rozrostla, zprofesionalizovala a zároveň zůstala věrná svým základním hodnotám – otevřenosti, spolupráci a důvěře v komunitu.
Každá z našich aktivit – ať už vzdělávací program, komunitní projekt, partnerství s institucí nebo mezinárodní spolupráce – je výsledkem společného úsilí lidí, kteří věří v sílu sdílených znalostí. Právě díky nim má naše práce smysl a dopad.
Těší mě, že jsme v roce 2024 dokázali nejen naplnit naše cíle, ale i otevřít nové cesty. Společně jsme ukázali, že Wikimedia ČR je stabilní a sebevědomou organizací, která si drží své místo v českém i mezinárodním prostředí.
Věřím, že i v následujících letech budeme dál společně rozvíjet svět, v němž má každý člověk přístup k veškerým lidským znalostem – a může se na jejich tvorbě svobodně podílet.
Klára Joklová
výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika
V rámci oslav Amiga 40 se toho dělo hodně a každý, kdo na této platformě něco znamená, přišel se zajímavou novinkou. Hyperion Entertainment například představil aktualizaci operačního systému AmigaOS pro moderní počítače s PowerPC procesory. Jak název napovídá nejde o žádnou revoluční velkou verzi, ale o aktualizaci v celé řadě oblastí:
Aktualizace je pro všechny vlastníky licence systému k dispozici zdarma prostřednictvím AmiUpdate.
Zdroj:
Musím ihned vyřešit problém s grafickou kartou v Sam460 a provést aktualizaci!
Konec podpory Windows 10 přináší zajímavou příležitost pro Linux, protože nechává bez podpory miliony počítačů, které by mohly dál sloužit a na kterých by mohl běžet právě Linux. Proč přechod na Linux dává větší smysl než kdykoliv před tím a jak jsme se rozhodli tomu jít naproti na OpenAltu. 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
Jiří Eischmann 
Česká komunita MojeFedora.cz 
Pavel Matějíček 
OpenAlt z.s.