Planeta OpenAlt

BitBeam – stavebnice, která kombinuje univerzální principy s LEGO kompatibilitou a otevřeným přístupem.

📖 Přečíst celý článek →

Regulovatelné zdroje RIDEN patří mezi špičku, kterou bastlíři mohou v této cenové kategorii koupit pro domácí a poloprofi užití. Skvělý výkon, rozměry, aktualizovaný i alternativní FW, podpora 3D tiskové komunity. Teď RIDEN přichází s naprosto fantastickým modelem, který chcete.

📖 Přečíst celý článek →

Do interního týmu Wikimedia ČR vítáme nového kolegu – na pozici koordinátora programů pro editory nastupuje Tadeáš Bednarz. Ve své roli se bude věnovat rozvoji komunity editujících Wikipedii: organizaci tematických výzev, podpoře nováčků i zkušených wikipedistů a wikipedistek, posilování diverzity a podpoře dlouhodobé aktivity. V týmu nahrazuje Honzu Beránka, který i nadále zůstává aktivní v rámci Wikimedia hnutí – nově jako zaměstnanec Nadace Wikimedia.

Tadeáš není ve Wikimedia ČR žádným nováčkem – s hnutím je propojen dlouhodobě a má za sebou řadu různorodých rolí. V říjnu 2025 ukončil své působení v radě Wikimedia ČR, kde působil od roku 2021. V komunitě je pod uživatelským jménem Plánovací kalendář známý především jako aktivní fotograf na Wikimedia Commons, zároveň patří mezi správce české Wikipedie, kam přispívá i vlastními články. Profesně působí jako kronikář města Orlová a věnuje se dokumentování místní historie. Paralelně studuje ve Finsku námořní navigaci a příležitostně absolvuje praxi na finských lodích.

K projektům Wikimedia jsem se dostal přes fotografii – původně jsem chtěl „jen“ doplnit chybějící ilustrační snímky, postupně jsem si ale našel cestu i k encyklopedickému psaní a údržbě obsahu. Na české Wikipedii působím jako správce, kde se věnuji každodennímu chodu projektu, podpoře nováčků a kultivaci článků. Ve spolku jsem kromě působení v radě také pracoval jako hodnotitel žádostí v rámci projektu Fotíme Česko a příležitostně také jako lektor.

Studium námořní navigace ve Finsku a praxe na lodích mi navíc rozšířily fotografický záběr – od měst a regionů až po přístavy a život na moři.

Největší radost mi dělá, když se na Wikipedii objeví nováček, kterého editování chytne a zůstane. Udržování a rozšiřování komunity napříč projekty Wikimedia považuji za to nejdůležitější, co má smysl dlouhodobě – jak pro obsah, tak pro lidi, kteří za ním stojí.

Vítej Tadeáši!

(více…)

Dlouho jsem tu nenapsal žádnou novinku z dílny výrobce jednodeskových počítačů Banana Pi. Teď přišel s Router boardem R4 Pro. Na desce s využitím jako (nejen) router můžete najít rozhraní PCIe, USB3.2 a nechybí gigabitové ethernet porty. Srdcem desky je procesor MediaTek MT7988A(Filogic 880) Quad-core ARM Corex-A73.

📖 Přečíst celý článek →

Brněnské vodárny nám před časem nainstalovaly chytrý vodoměr, který každý den hlásí svůj stav, ale ten není nikde dostupný v jednoduché strojově čitelné podobě. V blogpostu jsem se rozepsal o tom, jak jsem odečítání vyřešil a integroval ho do Home Assistantu. Vzal jsem to také jako experiment, jak si s tvorbou takového projektu poradí AI.

Tooltrace je nový projekt, který posouvá organizaci dílny na úplně novou úroveň díky chytrému využití 3D tisku. Nevíte jak přehledně uschovat šroubováky? Vrtáky? Nebo další nářadí? Pak by Tooltrace mohl být to pravé právě pro vaši dílnu.

📖 Přečíst celý článek →

(více…)

Televize, filmy a seriály. Rád se podívám na kvalitní tvorbu, ať už tu seriálovou nebo filmovou, filmy a seriály mě baví. Stejně tak i dokumenty, o přírodě, o horách, ale třeba i válečné. Od doby kdy jsem se odstěhoval od rodičů z rodného domu, jsem se už nikdy nevrátil ke sledování klasické televize, tedy programu, který běží v určitý čas na určitém kanále. Nova, Prima, ČT1, ČT2 ... a desítky dalších ... pro mě jsou sprostá slova. V dobách dávno minulých jsme si filmy půjčovali na VHS kazetách, pak přišla éra externích harddisků a nebo pirátských DVD disků. No a dnes se vše streamuje.

Byl jsem několik let uživatelem služby, kterou letos ukončila Policie ČR, že prý je nelegální. Platil jsem zhruba 100 Kč měsíčně. Dalo se tam najít úplně všechno a vše se streamovalo online. Zvyknul jsem si, fungovalo to. Najedno jsem si začal klást otázku "a co teď?", koupil jsem k hloupě televizi Android TV box, udělal z ní chytrou, nainstaloval jsem Youtube aplikaci a aplikaci České televize a pak ještě Seznam.cz TV a Stream.cz TV no a myslel jsem si, že to bude stačit. Vlastně pro mě by to i stačilo, když jsem měl chuť, kouknul jsem do archivu ČT a něco jsem si našel. Není toho mnoho, ale máme kvalitní seriály i filmy. Problém byl s dětma. Na ČT:D se nedá koukat, a těch věcí na internetu ČT moc není. Děti chtějí pěkný animáky od Disney, Rumburak, Arabela a staré pohádky je nebaví - a ty novější české už viděli stokrát. Jenže něco jako Zpívej, Zootropolis nebo Kniha džunglí se prostě na internetu jen tak zadarmo najít nedá.

Klasickou TV anténu nemám, při rekonstrukci jsem si kabel zadělal kdoví kam, takže tudy cesta nevede. Zkusil jsem IPTV, nejdřív Sleduj.TV, pak KODI, pak Skylink, potom Pecka.TV ... asi toho bylo víc, vždy jsem využil nabídku na jeden až šest měsíců zadarmo na zkoušku. Jenže celé IPTV má jeden neduh - pokud nejste včas u TV a nedíváte se online dle jejich časového plánu, tak zpětně ty dobré vběci pustit nějdou - vždy to napsalo, že obsah již není dosupný. Děti měli smůlu. Vlastně to funguje exaktně stejně jako anténa, která je zadarmo, akorát tady za to v případě IPTV platíte. Vyhodnotil jsem to jako službvu (promiňte mě ten výraz) na hovno!

Jedno dne, kdy jsem opravdu potřeboval zabavit jedno 6ti, jedno 9ti a jedno 12ti letý dítě, aby byli chvilku v klidu a zticha (a venku pršelo a byla zima a já potřeboval uklízet a vařit) jsem prostě nainstaloval a zaregistroval Netflix. Asi minutu po instalaci si děti vybrali první animák, který to nabídlo a měl jsem na dvě hodiny čas. Animák, který byl nový, moderní a ještě ho neviděli. Dlouho jsem službu jako je Netflix odmítal, na druhé straně jsem byl ochotem nějaké drobné platit za IPTV, což bylo zcela k ničemu. Vlastně jsem nakonec za ten Netflix rád. I já jsem si našel velmi rychle nějaké věci, na které se rád podívám.

Kombinace Youtube, Ceska...

Jak mladí Wikimediáni proměňují hnutí Wikimedia? Co jim chybí, co je motivuje, a jaké plány si odvážejí? Přinášíme ohlédnutí za historicky první Wikimedia Youth Conference, která se konala v květnu 2025 v Praze.

O co vlastně šlo

Wikimedia Youth Conference 2025 se konala ve dnech 16.–18. května v pražských Holešovicích. Jednalo se o pracovní setkání 83 mladých Wikimediánů z celého světa, jehož hlavním tématem bylo: Jak přitáhnout mladé lidi k Wikipedii?

Na rozdíl od běžných konferencí byl program postaven na aktivní spolupráci, facilitaci, zapojení účastníků a vzájemném sdílení. Cílem bylo vytvořit prostor, kde mladí lidé nejen diskutují, ale také formulují konkrétní kroky pro své komunity. Konference cílila zejména na dobrovolnice a dobrovolníky s potenciálem pro leadership.

Celkový průběh a výstupy shrnuje oficiální závěrečná zpráva. Úplný přehled výstupů z konference lze najít na webových stránkách v sekci výstupy.

Program postavený na spolupráci

Účastníci a účastnice byli už před konferencí motivováni přemýšlet o výzvách ve svých komunitách. Na místě se pak formou peer facilitace a skupinových diskusí zaměřili na hledání řešení a sdílení osvědčených postupů. Veškerý program byl postaven na interaktivitě a vytváření osobních akčních plánů, které měli účastníky vést k dalším krokům po návratu domů.

Jedním z klíčových nástrojů konference byla platforma Slido, která umožnila sběr výstupů v reálném čase, hlasování i zpětnou vazbu napříč skupinami.

Ale konference nebyla jen o práci. Významná část programu byla zaměřena na socializaci a budování vztahů — klíčový prvek komunitní práce. Mladí wikimedisté trávili volný čas společnými procházkami po Praze, odpočinkovými aktivitami, hraním deskových her nebo sledováním finále Eurovize.

Co si mladí odnesli?

Mentoring, duševní pohoda, silnější zapojení do rozhodovacích procesů – to jsou témata, která opakovaně zaznívala napříč diskusními skupinami. Mladí lidé chtějí být slyšet, mít přístup k podpůrným strukturám a být aktivními hybateli změn.

• Mentoring – klíčový nástroj pro udržení motivace a sdílení zkušeností.
• Rebranding Wikipedie – modernější vizuální styl, více videí, silnější přítomnost na sociálních sítích a gamifikace.
• Duševní pohoda – důraz na bezpečné prostředí, prevenci vyhoření a péči o sebe i ostatní.
• Lokální aktivity – zakládání wiki-klubů, práce s mládeží, propojení s institucemi a komunitami.

Regionální plány a dopady

Výsledkem třídenní spolupráce byly konkrétní regionální akční plány, které ukazují, že mladí Wikimediáni se chtějí aktivně podílet na budoucnosti hnutí. Některé plány zahrnují:

• Obnovení pravidelných setkání mládeže v CEE regionu,
• Vytvoření wiki-klubů pro mladé v ESEAP nebo MENA,
• Pořádání regionálních youth konferencí v dalších letech,
• Budování mostů mezi komunitami, např. Ukrajina–Polsko.

Účastníci tak nejen získali novou motivaci, ale i jasnou představu o tom, jak přispět svým dílem k rozvoji hnutí Wikimedia.

Konference šetrná k planetě

Udržitelnost byla důležitým tématem celé akce. Organizátoři připravili manuál udržitelnosti, zvolili catering v znovupoužitelných obalech, minimalizovali odpad a nevyužité jídlo darovali matkám s dětmi v azylovém domě.

Součástí programu byl také mikro-workshop o zeleném pořádání akcí, který inspiroval účastníky k přenesení principů udržitelnosti do jejich komunit.

Reflexe a ozvěny

Zpětná vazba účastníků byla velmi pozitivní – průměrné hodnocení akce dosáhlo 4,58 z 5. Mnozí už nyní organizují editatony, mentorují další mladé nebo se aktivně podílejí na činnosti svých lokálních user groupů. Konference účastnice a účastníky výrazně motivovala a posílila jejich sebevědomí – řada z nich se následně rozhodla aktivně vstoupit do struktur Wikimedia Foundation nebo se ucházet o vedoucí pozice v rámci mezinárodního hnutí.

Již nyní se můžete podívat i na oficiální shrnující video z konference na našem YouTube kanálu – odebírejte nás, ať vám neunikne! A pokud by vám to bylo málo, sledujte nás také na Facebooku a Instagramu, kde postupně zveřejňujeme krátká videa s pohledy a zkušenostmi účastníků.

Díky všem, kdo pomohli

Organizaci Wikimedia Youth Conference 2025 vedl tým Wikimedia Česká republika s podporou CEE Hubu a dalších partnerských organizací z celého světa. Děkujeme všem účastníkům, facilitátorům, dobrovolníkům a podporovatelům za nezapomenutelný víkend!

Third hackday happend on 2nd September as planned. Here are few topic we worked on.

Attendees

• Andrea
• David Heidelberg
• Pavel Machek
• Jakub Jirutka
• Petr Hodina

Videos on Librem 5

Pavel presented his pipeline for recording videos on the Librem 5 with reasonable quality.

Xiaomi 11 Lite 5G

Next time, Pavel Machek will brief us about his new phone based on the Snapdragon 778G.

Smart Charging

David and Pavel discussed possibilities to make the phone smarter during charging to optimize for longer battery life. Pavel shared his scripts for achieving something similar on his previous phone.

Purism Librem 5 + Dell U2723QE

We tested the Dell U2723QE together with the Librem 5 phone, and it seems that both charging and 4K output at 30 Hz work well (for some reason, the correct resolutions are only detected after the second USB-C plug-in).

Since the phone start heating up, we cooled it with cooling pad.

LD_PRELOAD, using glibc optimizations under musl-libc

David and Jakub discussed the possibility of using more assembly optimizations in Alpine/postmarketOS by leveraging existing performance optimizations done for glibc (licensed under GPL, thus they cannot be shared upstream with musl-libc).

Outcome: Separate optimized functions, preloaded.

OpenWRT on Acer Predator W6X

Together with Andrea, we tried to improve the router device tree, but later discovered it had already been mainlined the previous month.

Lenovo A6010

Andrea flashed her first Linux phone.
Things to address:

• Enable charging in Linux.
• Fix Adreno 306 display flickering.

Mainline on Sony Devices Powered by Snapdragon 845

Petr prepared the kernel to test patches that support UFS storage without wiping its contents (previously an issue due to poor design of SDM845-based Sony phones). Testing should happen in the coming days on one device in very poor condition (so no big loss if it fails).

Tak jako každý měsíc, i v říjnu je tu nová epizoda speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na nedávný ransomware útok s dopadem na řadu evropských letišť, aktivně zneužívané 0-day zranitelnosti ve firewallech Cisco, nový malware inspirovaný ransomwarem Petya i řadu dalších aktuálních témat…

V technologickém světě je dnes WOW. Postaral se o něj Qualcomm. Oznámil akvizici Arduina, legendární platformy pro kutily a vývojáře.

📖 Přečíst celý článek →

Říjnové RoboDoupě bude 11.10. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.

Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.

Program:

10:15 – 10:30   Slovo úvodem… 10:30 – 11:00 Jemný úvod do hardware [...]

Za měsíc září jsem vybral 16 novinek od čtyř distributorů. Co mezi nim najdete? Dolujete Bitcoiny? Je tu miner. Ve výběru nechybí ePaper, stavebnice, sada s Raspberry Pi 500, psí robot Unitree a také solární panel s integrovanou baterií.

📖 Přečíst celý článek →

SAP HANA je in-memory platforma, která slouží jako základ moderních podnikových řešení typicky od firmy SAP. Tato technologie umožňuje zpracování dat v reálném čase. Tento článek poskytuje přehled základních informací o SAP HANA a detailní návod, jak s ní pracovat. Bude zahrnovat následující kroky: instalace platformy SAP HANA, postupy pro její používání, návod na zálohování dat.

Před chvílí jsem měl prezentaci na LinuxDays – konferenci, kterou mám fakt rád. Když jsem se před cca

Příspěvek LinuxDays 2025 pochází z Spajkovo

Spolek Wikimedia Česká republika spouští Wikikompas.cz, nový online rozcestník, který přehledně propojuje pestrou komunitu lidí a institucí podílejících se na rozvoji Wikipedie a sesterských projektů Wikimedia. Webová stránka vznikla jako odpověď na potřebu sdílet přehledně informace, zkušenosti i možnosti zapojení – a nabídnout praktickou podporu každému, kdo chce svobodné sdílení znalostí rozvíjet: editorkám a editorům, seniorkám a seniorům, učitelkám a učitelům, partnerkám a partnerům, studentkám a studentům, dárkyním a dárcům, vývojářkám i vývojářům.

„Naši komunitu tvoří mozaika nejrůznějších skupin – od zkušených po nováčky. Zahrnuje ženy, partnery, novináře a novinářky, samozřejmě komunitu wikipedistickou a fotografickou, seniorskou, učitelskou a rovněž naše podporovatele a podporovatelky. Chceme proto vytvořit místo, kde se každá a každý z nich rychle zorientuje a najde v naší nabídce to, co ho o kousek posune,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR.

Wikikompas: Přehledně, srozumitelně, pro všechny

Wikikompas je praktickým průvodcem a vstupní branou do světa Wikimedia projektů. Nabízí přehled aktivit, návodů, vzdělávacích materiálů, ale i možností spolupráce a podpory ze strany spolku Wikimedia ČR. Učitelky a učitelé zde najdou nabídku školení i materiály pro výuku mediální gramotnosti. Knihovnice a knihovníci objeví možnosti, jak zapojit své instituce do programů GLAM. Editorky a editoři získají odpovědi na časté otázky a inspiraci ke psaní. Dárkyně a dárci se dozvědí, jak jejich příspěvky pomáhají šířit svobodné vědění. A nováčci – ať už seniorky, studenti nebo čtenářky Wikipedie – tu najdou vstupní bránu k širšímu zapojení.

„Wikikompas je naším mostem mezi těmi, kdo se ve světě Wikimedia už pohybují, a těmi, kdo teprve hledají cestu, jak začít. Nabízíme jasné informace i pomocnou ruku,“ doplňuje Pavel Bednařík, manažer Programů pro partnerství.

Každá a každý má své místo – na jedno kliknutí!

Stránka myslí na specifické potřeby různých cílových skupin, např.:

• Seniorky a senioři najdou aktuální kurzy, informace o programu Senioři píší Wikipedii i pozvánky na komunitní setkání.
  
• Učitelky a učitelé se snadno propojí s lektorským týmem a získají nástroje pro výuku o práci s informacemi.
  
• Partnerky a partneři objeví možnosti spolupráce v rámci projektů GLAM, Wikidata nebo advokační činnosti.
  
• Lektorky, lektoři, fotografky, fotografové, wikidatistky, vývojářky a další dobrovolnice a dobrovolníci najdou podporu, komunitní akce a zapojení do konkrétních projektů.
  
• Dárkyně a dárci se dozvědí, jak jejich příspěvky pomáhají konkrétním lidem i programům – například vzdělávání seniorek nebo podpoře komunitních editatonů.
  
• Nováčky čeká přehledný vstup do světa Wikipedie – včetně návodů, podpory a kontaktů.
  

Prozkoumejte Wikikompas

Webová stránka je dostupná na adrese www.wikikompas.cz. Je otevřená, přehledná a průběžně doplňovaná. Pokud jste se dosud na Wikipedii jen dívali – teď je možná ten správný čas stát se její součástí. A pokud už Wikipedii tvoříte, Wikikompas vám pomůže najít nové cesty, jak růst, propojovat se a inspirovat ostatní.

Za 14 dní tu máme další ročník brněnského Maker Faire - největší výstavu kreativity, bastlení, 3D tisku i netradičního umění na Moravě. Organizátoři si pro vás připravii desítky vystavovatelů, spoustu workshopů a taky jednu netradiční soutěž.

📖 Přečíst celý článek →

2. října 2025 se symbolicky na Mezinárodní den zvonů rozezní téměř 90 zvuků zvonů, z nichž mnohé dnes již neexistují. Pilotní projekt spolupráce Wikimedia ČR a Českého rozhlasu Zaniklé zvony nabídne unikátní kolekci zvuků.

Archiv Českého rozhlasu v rámci spolupráce zpřístupnil kolekci zvuků zvonů, z nichž velká část byla na konci druhé světové války zrekvírována a zničena. Unikátní soubor zvonů pochází ze sbírek Českého rozhlasu a umožní tak uživatelům Wikipedie pustit si tyto unikátní zvony přímo u hesel vybraných kostelů a obcí.

O propojení s Wikidata položkami a provázání zvuků s jednotlivými články na Wikipedii se za komunitu a spolek Wikimedia ČR postaral Michal Josef Špaček, v Českém rozhlase měla na starosti nahrávání, popisy a propojování archivářka Jana Bartošová.

Spolupráci s rozhlasem zaštítil vedoucí Archivu ČRo Tomáš Dufka. „Zvuky zvonů byly v letech 1940–1941 pořízeny jako součást rozhlasového cyklu Zvony mého kraje. Když jsme se rozhodovali, čím spolupráci se spolkem Wikimedia začít, ukázalo se, že tento výjimečný zvukový materiál je ideální volbou,“ říká Tomáš Dufka.

Projekt Zaniklé zvony je pilotním projektem spolupráce Wikimedia ČR a Českého rozhlasu, který vyplývá z Advokační strategie WMČR. Ta definuje spolupráci s veřejnoprávními médii jako klíčovou pro zpřístupnění důležitých nehmotných statků a děl, která jsou obsažena v archivech institucí, jako je Český rozhlas a Česká televize.

„Věříme, že na spolupráci navážeme i v našich dalších projektech, jako je naše podzimní výzva Československo,“ říká ředitelka Klára Joklová.

Projekt Zaniklé zvony nekončí samotným nahráváním a propojením zvuků se stránkou kostela. V dalších fázích je možné pokračovat v hledání a doplňování informací k existujícím zvonům, kostelům, nebo psaní článků o kostelech, které dosud neexistují. Více informací na stránce Zaniklé zvony.

Kontakty

Pavel Bednařík – pavel.bednarik@wikimedia.cz

Tomáš Dufka – tomas.dufka@rozhlas.cz

Příklady

• Přehled všech nahraných zvuků zvonů na Wikimedia Commons
• Kostel Nanebevzetí panny Marie Česká Skalice
• Kostel Nejsvětější trojice Dobříš

Příklad nové položky na Wikidatech, kde se nacházel zvon: Hasičská zbrojnice (Betlém)

Apple na podzim vydal aktualizaci iOS 26, iPadOS 26 a macOS Tahoe 26 a s ní přišla i velká

Příspěvek Rodiče, pozor! Po aktualizaci iPhonu může vaše dítě ztratit oblíbené hry pochází z Spajkovo

Milan Lesák – Schaeffler
14. 10. 2025 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava

Jak vypadá vývoj pro automotive od návrhu po reálné nasazení? Například vývoj inteligentní kliky pro automobily (door handle sensor) kombinuje NFC komunikaci, kapacitní snímač a komunikaci s řídicí jednotkou přes CAN sběrnici.

First impressions of Ubuntu Touch on Fairphone 5. Flashing quirks, using noble/daily, MTP/ADB issues. Calls, SMS & 5G work well! Check out my review.

Do rukou se mi dostal zajímavý kapesní USB-C napájený regulovatelný zdroj DPS-150 od firmy Fnirsi. Provedl jsem základní změření zdroje - zdroj mile překvapil. Ovládání je ale zklamání a přitom by stačilo vyměnit jednu součástku.

📖 Přečíst celý článek →

Úvod

Nejprve se vraťme do historie. V dobách, kdy počítače zabíraly celé místnosti a programy se připravovaly na děrných štítcích nebo páskách, byla práce s nimi čistě dávková. Uživatelé připravili úlohu, odevzdali balík štítků a čekali na výsledek vytištěný na papíru. Programátoři tak připomínali průvodčí – celý den totiž „cvakali“ lístky.

První skutečně interaktivní práci umožnily "teletype" terminály (TTY) – elektromechanické psací stroje připojené k počítači přes sériové rozhraní. Uživatel mohl zadávat příkazy a okamžitě dostával textovou odpověď. V 70. letech se k nim přidaly obrazovky a objevily se legendární terminály jako DEC VT100. Samotné terminály byly sice technicky „hloupé“ (veškeré zpracování probíhalo na centrálním počítači), ale uživatelský komfort se blížil prostředí pozdějších osobních počítačů.

S terminály přišla i potřeba, aby se k jednomu stroji mohlo přihlašovat více lidí současně. Zatímco dávkové systémy obsluhovaly úlohy postupně, time-sharing (sdílení času) umožnil spravedlivě rozdělit výkon mezi více uživatelů. Každý měl dojem, že pracuje na „svém“ počítači, i když se o něj dělil s ostatními.

Právě v tomto prostředí vznikl na přelomu 60. a 70. let v Bellových laboratořích UNIX – od začátku víceuživatelský a multitaskingový systém. Nabízel mimojiné:

• samostatné účty a přístupová práva,
• paralelní běh procesů, mezi nimiž jádro přepínalo,
• sdílený souborový systém s možností omezení přístupů,
• terminály chápané jako souborová zařízení, sjednocující práci s uživatelem.

Tento model byl tak úspěšný, že jej převzaly jak univerzitní varianty (BSD), tak i komerční systémy (HP-UX, AIX, Solaris) a nakonec i Linux, který si jej drží dodnes. Terminál a vzdálený přístup se tak staly nedílnou součástí unixového světa.

Možná se zdá, že doba vzdáleného přihlašování je dávno pryč. Opak je ale pravdou – dnes máme ještě více zařízení, která potřebujeme spravovat na dálku. Často ani nemají klávesnici či obrazovku.

V tomto článku si nicméně ukážeme, jak nastavit počítač s Fedorou a prostředím GNOME tak, aby fungoval jako server, ke kterému se lze připojit vzdáleně. To oceníte, pokud nejste fanoušci čistě textového připojení přes ssh, chcete využít výkon jiného stroje, nebo si s počítačem na dálku jen tak pohrávat.

---

Nastavení serveru

Podpora vzdáleného přihlášení je v Gnome už delší dobu, ale teprve od verze 48 (Fedora 42) je konečně dostatečně použitelná.
Místo starší technologie VNC se dnes používá protokol RDP, který je rychlejší, plynulejší, univerzálnější a bezpečnější. Pro nastavení není navíc třeba nic instalovat – stačí funkci zapnout.

1. 1. Otevřete Nastavení.
   2. Vyberte položku Systém.
   3. Otevřete kartu Vzdálená plocha.
      
   4. Přejděte na záložku Vzdálené přihlášení.

1. 1. Klikněte na Odemknout (je nutné administrátorské heslo).
   2. Zapněte posuvník u položky Vzdálené přihlášení.
   3. Zkontrolujte, že se vyplnily údaje Název hostitele a Port (standardně 3389).
      Název hostitele pochází ze souboru /etc/hostname.
   4. V části Podrobnosti o přihlášení zadejte uživatelské jméno a heslo
      pro vzdálené připojení (doporučuje se jiné než to systémové).
   5. Pokud nechcete heslo vymýšlet, klikněte na Vygenerovat nové heslo.

1. Pomocí tlačítka Ověřit šifrování můžete prohlédnout a zapsat bezpečnostní kódy, abyste je později mohli ověřit, že připojení probíhá správně a že na vás třeba neskočil prostřední muž.

Pro správnou funkci je nakonec třeba počítač restartovat.

Poznámky

1. Fedora má standardně porty otevřené, takže připojení by mělo fungovat. Pokud jste firewall upravovali, ověřte stav:

   sudo firewall-cmd --list-all

   Pokud není služba povolená, přidejte ji a až poté restartujte počítač:

   sudo firewall-cmd --permanent --add-service=rdp

2. Pro připojení budete potřebovat IP adresu serveru. Název hostitele většinou nestačí. Adresu zjistíte například na
   whatismyip.com nebo příkazem:

   ip a

   Pokud začíná na 192, 10 nebo 172.16–31, jde o neveřejnou adresu – připojení pak funguje jen v rámci domácí či firemní sítě.

3. Vzdálené přihlášení funguje jen tehdy, když stejný uživatel není zároveň přihlášen i lokálně. Nelze mít současně aktivní lokální i vzdálenou relaci.
4. Připojit se však mohou různí uživatelé k různým účtům – jeden počítač tak zvládne obsloužit více lidí najednou jako v oněch starodávných dobách.

---

Připojení z klienta

Server máme připravený, teď se podívejme, jak se k němu připojit z jiného počítače. V Gnome k tomu slouží praktická aplikace Připojení (Connections). Umožňuje pohodlně spravovat více vzdálených spojení a díky podpoře RDP plynule pracovat s desktopem na dálku.

Instalace Connections

Ve Fedoře bývá aplikace standardně k dispozici. Pokud ji nemáte, nainstalujete ji jednoduše:

sudo dnf install gnome-connections

Po instalaci ji najdete v nabídce aplikací pod názvem Connections.

Vytvoření nového připojení

1. 1. Spusťte Připoiení.
   2. Klikněte na tlačítko + (Přidat nové připojení).
   3. Vyberte Připojení k ploše (RDP).
   4. Do pole Adresa zadejte IP adresu nebo název hostitele serveru
      (adresu najdete v části Jak se připojovat nebo příkazem ip a).
   5. Zadejte jméno a heslo, které jste nastavili v sekci Podrobnosti o přihlášení na serveru.
   6. Klikněte na Připojit.

1. Ověřte, že bezpečnostní kódy odpovídají těm, které jste si opsali ze serveru.

V tuto chvíli by se měla zobrazit vzdálená plocha našeho serveru a máme hotovo.

---

Závěr

Jestli se Vám zdá, že vzdálená správa není nic pro vás a že to nikdy nebudete potřebovat ... vzpomeňte si, až vám dá manželka spát dítě do pracovny a zrovna v tu chvíli budete potřebovat na počítači něco spíchnout. Pak vám třeba přijde vhod, že si postup budete moct znovu osvěžit v tomto článku.

Letošní třetí ročník české výzvy Přidej obrázek (dříve WPWP Czechia) opět překonal výsledky z předchozích let. Motivem iniciativy je doplňovat obrázky do článků na Wikipedii, které dosud žádné ilustrace neobsahují. Tím se jednak lépe využívají existující soubory na Wikimedia Commons a jednak se díky přidání vizuálního kontextu zvyšuje kvalita samotných článků. Článek bez obrázku je jako jídlo bez koření – ztrácí na atraktivitě a schopnosti zaujmout čtenáře. Vizuální obsah obohacuje text, vysvětluje informace a zvyšuje zážitek z čtení.

Statistiky letošního ročníku

Do třetího ročníku se zapojilo celkem 30 uživatelek a uživatelů, kteří dohromady doplnili obrázky do 1 501 článků. To představuje nárůst o více než 150 % oproti loňskému ročníku.

Na prvním místě se umístila Dirillo s 447 doplněnými články. Druhé místo získal Henryk Siuda s 333 doplněnými články. Třetí místo patří OndraMixovi se 150 doplněnými články. Vítězům gratulujeme!

Jaké články byly vylepšeny?

Příklady dvaceti pěti článků, které byly během výzvy rozšířeny. Tyto články mají široký záběr, neobvyklé téma nebo potenciál být fascinující pro čtenáře:

1. Radar absorbent material – technologie pro stealth a vojenské aplikace.
2. Kappa (japonský folklór) – zajímavá mytologie a kultura.
3. Lidský kapitál – sociálně-ekonomický koncept.
4. Oniománie – psychologická porucha, nákupní závislost.
5. Kvantová pěna – fascinující koncept z kvantové fyziky.
6. Vimana – starověké indické létající stroje.
7. Africké mistrovství národů – sportovní turnaj s historií a kulturou.
8. Podjednotková vakcína – moderní medicína a imunologie.
9. Bezkartáčový stejnosměrný motor – technologie a mechanika.
10. Udržitelná doprava – aktuální téma v urbanismu a ekologii.
11. Cesta kolem světa – klasické dobrodružství a cestování.
12. Neverbální komunikace – psychologie, sociologie.
13. Molekulární stroj – nanotechnologie a chemie.
14. Ethoxid titaničitý – chemie a průmyslové aplikace.
15. Plastoceridae – zajímavý biologický druh.
16. Phycosecidae – entomologie, specializované skupiny hmyzu.
17. Nostoc punctiforme – biologie, cyanobakterie.
18. Grand Tour (cyklistika) – sportovní a historický kontext.
19. Video asistent rozhodčího – sportovní technologie.
20. Wi-Fi Protected Setup – technologie, bezpečnost sítě.
21. MapReduce – informatika, velká data.
22. Hydrostatika – základ fyziky a aplikace.
23. Selektivní katalytická redukce – environmentální technologie.
24. Superpohár UEFA – sportovní událost s mezinárodním dosahem.
25. Svobodný software – počítače, licence a kultura otevřeného zdroje.

„Největší rozdíl je v tom, že nemáte hmotu. Pracujete s objektem, který je na monitoru a můžete do něj poměrně jednoduše zasahovat. Nevýhodou je, že objekt nedržíte fyzicky v ruce, chybí vám základní zpětná vazba. A co je taky úžasné je tlačítko zpět. Nestane se vám, že uděláte zásah a zjistíte, že předtím to bylo lepší, ale už nemáte šanci vrátit to zpátky.“

 

Zatímco staré mistry sochaře si představíme s kladívkem a dlátem u bloku mramoru, dnes můžou být sochaři mnohem nenápadnější. Někteří z nich si totiž jako svůj ateliér zvolili virtuální prostředí a jejich nápady nejprve spatří modelovací program a pak 3D tiskárna. Pro některé je 3D tisk finální a pracují třeba s matematickými modely, kdy se objekty postupně mění. Pro jiné je to zase jen mezikrok k restaurování soch nebo jejich odlívání. Nezkušené lidské oko nedokáže sochy vytvořené s pomocí 3D technologií poznat, proto jsme se jim věnovali celý díl a pokusili se najít hranice autorství, kreativity ale i materiálu a technologie. Jako host přišel Martin Králík z Fakulty výtvarných umění VUT. Kolik času by mu zabrala „běžná“ socha oproti jejímu dvojčeti z 3D tisku? A proč tak rád vzpomíná na restaurování perlorodek zámku v Českém Krumlově?

Čerstvá novinka z dílny Heltec - výrobce IoT zařízení - vylepšil populární Heltec LoRa 32 z verze 3.1 na v4. Čip je založen na Wi-Fi a Bluetooth čipu ESP32-S3 a LoRa konektivitu zajišťuje SX1262. Univerzální deska má podporu Meshtastic, stojí 19.90 USD, nechybí možnost nabíjení ze solárního panelu a konektor pro připojení GPS modulu.

📖 Přečíst celý článek →