Planeta OpenAltDnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingový portál implementovaný formou zajímavé jednostránkové aplikace vytvořené s pomocí frameworku React…
V sobotu 8. listopadu 2025 se uskutečnil již čtrnáctý ročník Wikikonference – největšího setkání svého druhu, které pořádá komunita české Wikipedie s podporou spolku Wikimedia ČR. Celodenní program přesvědčil přítomné, že černé scénáře související s Wikipedií jsou zcestné, zůstane-li komunita silná a aktivní.
Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsKomunitní Wikikonference se podruhé vrátila do podzimního termínu a od “covidové pauzy” proběhla již potřetí v řadě. Organizační tým pod vedením Pavla Bednaříka a Michala Reitera zvolil letos provokativní téma: Je Wikipedie jen pro boomery?
Téma reflektovalo zřejmý úbytek mladých lidí mezi novými přispěvateli a přispěvatelkami a zároveň postupné stárnutí části editorské komunity. O to silněji vyzněl příspěvek Kláry Joklové, která představila zkušenosti s organizací první mezinárodní Wikimedia Youth Conference v Praze. Několik desítek mladých wikimediánek a wikimediánů z různých zemí zde ukázalo, že Wikipedie dokáže oslovovat mladou generaci napříč kulturami i sociálním zázemím.
Kontrast mezi tématem konference a zkušeností z mládežnické akce tak nabídl důležitou perspektivu: generační obměna není samozřejmá, ale je možná – pokud jí věnujeme pozornost.
Úvod konference patřil vztahu velkých jazykových modelů (LLM) a budoucnosti Wikipedie. Mediální analytik a pedagog Josef Šlerka ve své úvodní přednášce označil Wikipedii a umělou inteligenci za „dokonalý pár“.
Ve svém vystoupení však zároveň upozornil na několik zásadních háčků tohoto propojení. Zdůraznil unikátnost Wikipedie jako lidsky vytvářeného datasetu – hodnotu, kterou nelze snadno nahradit ani replikovat. Testování chatbotů na datech z Wikipedie je realitou současnosti. Otázkou zůstává, jakou roli v tomto vztahu budou hrát samotní editoři a editorky.
Na přednášku navázala diskuse s Josefem Holým, která ukázala výraznou shodu obou řečníků. Shodli se, že současný vztah technologických firem k Wikipedii je nerovnovážný – modely AI využívají její obsah, aniž by komunitě vracely odpovídající hodnotu. Zároveň zdůraznili, že hlavní devizou Wikipedie zůstává dlouhodobě budovaná důvěra a že nejlepší obranou proti dezinformacím je systematická práce na kvalitním a zdrojovaném obsahu.
Rozdíly se objevily spíše v důrazu: Josef Holý upozornil na možnou ekonomickou „bublinu“ kolem AI a navrhoval tvrdší obchodní přístup vůči velkým firmám, zatímco Josef Šlerka mluvil o nutnosti změnit pohled na metriky úspěchu a hledat systémová řešení. V oblasti vzdělávání se oba shodli, že práce s AI musí stát na pevných základech čtenářské a argumentační gramotnosti.
Odpolední program zahájil Bob Kartous, jehož vystoupení silně rezonovalo s přítomnými. Ve svém příspěvku zdůraznil nezastupitelnou roli Wikipedie v prostředí zahlceném informacemi – i dezinformacemi.
Bob Kartous varoval před rozpadem racionálního dialogu v éře „digitální džungle“ a vzestupem „digitálních feudálů“, kteří díky kontrole technologických platforem získávají bezprecedentní moc. Upozornil na propast mezi tempem technologického vývoje a schopností společnosti se mu přizpůsobit, což vede k erozi důvěry a oslabování demokratických principů. Wikipedii přitom označil za jeden z klíčových pilířů obrany – prostor, kde se stále pracuje s ověřenými informacemi a kde má smysl aktivně chránit hodnoty otevřené a svobodné společnosti.
Wikikonference je především oslavou komunity wikipedistů, wikipedistek a dalších wikimediánů a wikimediánek. Většina programu proto tradičně vychází z jejich aktivit a zkušeností.
Samostatnou sekci měly aktivity pedagogů a pedagožek na vysokých školách. Pavlína Kolínová představila kurz Píšeme Wikipedii, který od roku 2024 probíhá na Ústavu informačních studií a knihovnictví (UISK). Kristýna Kysilková sdílela zkušenosti z výuky na Katedře architektury ČVUT, kde studenti a studentky rovněž přispívají do Wikipedie.
V tradičně odlehčeném a vtipném vystoupení popsal Michal Kormaník situaci slovenské Wikipedie, která čelí řadě výzev. Přesto se i menší komunita aktivně zapojila do nové výzvy Wiki Loves Film, kterou představil její hlavní koordinátor Pavel Bednařík.
Program věnovaný partnerstvím a GLAM spolupráci zahrnoval debatu wiki-rezidentů. Účast byla tentokrát komornější, diskuse tak probíhala spíše formou průběžné konzultace a sdílení zkušeností z jednotlivých institucí.
Polemické a zároveň perspektivní příspěvky přednesli Karel Čapka a Marek Blahuš, který své vystoupení předtočil kvůli osobní neúčasti. Jejich reflexe připomněly, že síla komunity není samozřejmost, ale výsledek dlouhodobé práce.
Budoucnost konference je v tuto chvíli nejistá. Základním předpokladem rozvoje komunitní wikikonference je dostatečné a výrazné zapojení komunity. Často jsme se mohli v průběhu příprav setkat s dílčími nápady, podněty a radami. Málokdo se však odhodlá pustit do náročné komunikace s přispěvateli, koordinace celého programu nebo oslovování externích hostů (jakými byli např. Josef Šlerka nebo Bob Kartous).
Odpovědností členů české wikikomunity i členů spolku Wikimedia ČR, který je logickým partnerem při pořádání, je rozhodnout, zda a jak se má konference konat. Je možné, že bude potřeba dát si roční přestávku nebo vymyslet jiný, méně organizačně náročný formát konference. Dorazí však na ni dostatek účastníků a zájemců? Bude možné udržet kvalitu příspěvků a technického zajištění (včetně přenosu a záznamu)? Tyto a mnohé další otázky si budou muset pořadatelé zodpovědět v následujících měsících.
Informace o historii a programu jednotlivých ročníků wikikonference najdete na wikikonference.cz, kompletní fotogalerii pak na Wikimedia Commons.
Bob Kartous, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Josef Šlerka, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jaroslav Mašek, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jiřina Kádnerová, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Společné foto, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsNadace OSF ve spolupráci se Sociálním bankovnictvím České spořitelny vás srdečně zve na první letošní setkání ze série regionálních sdílecích akcí pro sociální podnikatele. Tentokrát se potkáme v Olomouci, a to ve čtvrtek 16. dubna 2026 od 10:00 do 15:00 v Galerii Dolní. Program zahájí speciální host Radek Holík s příspěvkem o firemní kultuře jako zdroji úspěchu v 21. století. Celým dnem nás provede zkušená facilitátorka Tereza Mádlová.
Akce sází na osvědčený formát založený na sdílení dobré praxe a řešení aktuálních témat, která přinesou sami účastníci a účastnice. Vycházíme z velmi pozitivní zkušenosti z roku 2025, kdy si zapojení lídři nejvíce cenili vzájemné inspirace, motivace a možnosti probrat konkrétní zkušenosti s ostatními z oboru. Setkání je otevřené pro zástupce sociálních podniků z regionu a díky podpoře partnerů je pro registrované účastníky zcela zdarma.
Máte-li zájem se připojit k diskuzi a posílit svou síť kontaktů, prosíme o registraci do pátku 8. dubna 2026. Kapacita je omezena na maximálně 2 osoby za jednu organizaci. Těšíme se na společné hledání cest k systémové změně a rozvoji podnikání s pozitivním společenským dopadem.
Děkujeme Sociálnímu bankovnictví České spořitelny za důvěru a dlouhodobý společný závazek vůči sociálně-ekonomické budoucnosti České republiky.
Bylo oznámeno vydání Fedory 44 Beta, první a posledního zastavení na cestě k finální Fedoře 44. Vydání přináší připravované GNOME 50. KDE Plasma přináší poinstalační úvodní nastavení a taky novou přihlašovací obrazovku Plasma Login Manager.
Kromě čisté instalace můžete rovněž aktualizovat existující instalace Fedory 42 a 43. Použít lze jednak DNF:
sudo dnf upgrade --refresh sudo dnf install dnf-plugin-system-upgrade sudo dnf system-upgrade download --refresh --releasever=44 sudo dnf system-upgrade reboot
V případě problému se závislostmi může být potřeba přidat i parametr --allowerasing na konec řádku s příkazem „…system-upgrade download…“. Pokud k nějakým potížím dojde, tak prosím nahlaste chybu na balík fedora-obsolete-packages s přiloženým výstupem z terminálu.
A případně GNOME Software:
# Nainstalovat všechny dostupné aktualizace gsettings set org.gnome.software show-upgrade-prerelease true # a poté otevřít GNOME Software a obnovit záložku "Aktualizace"
Vzhledem k tomu, že jde o beta verzi, očekávejte, že může obsahovat chyby, nebo chybějící vlastnosti. Pro hlášení chyb objevených při testování kontaktujte Fedora QA tým na mailing-listu nebo v Matrix kanálu a na Telegramu. Jak bude testování postupovat, chyby se budou objevovat na seznamu běžných chyb F44 (ENG).
Pokud chcete hlásit chyby tak, aby to pořádně pomohlo, přečtěte si jak nahlašovat chyby (ENG).
Beta vydání je po stránce kódu kompletní a je tak velmi podobné konečnému vydání. Pokud si uděláte čas stáhnout a vyzkoušet betu, můžete se podívat a ujistit se, že věci, které považujete za důležité, jsou funkční. Každá nalezená a nahlášená chyba nepomůže jenom tomu, kdo ji nahlásil, ale zlepšuje zážitek miliónům uživatelů po celém světě. Společně vytváříme dokonalou Fedoru. K naší kultuře práce patří koordinace nových vlastností a vytváření oprav v upstreamu. Vaše zpětná vazba tak zlepší nejen Fedoru, ale Linux a svobodný software jako celek.
Podrobnější informace o tom, co je nového ve Fedora 44 Beta najdete Fedora 44 Změny (ENG), která obsahuje technické informace o nových balíčcích a vylepšeních v tomto vydání.
Letošní ročník editační soutěže Popiš památku je za námi. Od jejího tradičního startu 15. ledna vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření soutěže na kulturní památky z celé Evropy, díky čemuž jsou nově vzniklé články tematicky pestřejší a rozmanitější než v předchozích letech.
Zájem letos vzbudily zejména oblasti v pohraničí České republiky. To je velmi pozitivní, protože právě pohraniční místopis je dlouhodobě tematickou studnicí pro řadu aktivit našeho spolku. Pořádají se zde například Wikiměsta, dříve také Wikiexpedice a další fotografické akce. Nižší hustota obyvatel a menší počet místních editorů přirozeně znamenají, že místní témata bývají dlouhodobě méně pokrytá. O to více si těchto nových článků vážíme.
Mezi nimi najdeme například původně gotickou kapli sv. Josefa v nejjižnějším českém městě Vyšším Brodě, jejíž počátky sahají do 14. století, nebo Sieglovu vila v Šumperku, která byla po druhé světové válce znárodněna. Zapomínat bychom neměli ani na památkově chráněné mosty – například kamenné mosty v Žichovicích u Klatov (horní a dolní).
Nové články však přibývaly i v dalších částech republiky. Palác Živnostenské banky na Příkopě přímo v centru Prahy například donedávna vlastní článek na Wikipedii neměl. Přitom stojí na místě, kudy doslova kráčely dějiny, a je dílem známého architekta Osvalda Polívky. Další nové články vznikly například o památkách v Plzni nebo v Pardubicích.
Specifikem letošního ročníku bylo také rozšíření soutěže na památky z celé Evropy. V minulosti se v soutěži objevily například památky ze Slovenska a v loňském roce také z Portugalska. Letos jsme se však rozhodli otevřít soutěž všem evropským památkám.
Důvod je přitom jednoduchý – v předchozích ročnících soutěže vzniklo už více než dva a půl tisíce článků. Seznam českých památek se tak začíná postupně vyčerpávat.
Co tedy zaujalo naše editory mimo Českou republiku? Například francouzské středověké kostely. Patří mezi ně i katedrála v Lyonu, jejíž počátky sahají až do 12. století a která přesto na české Wikipedii dosud neměla vlastní článek. Zájem byl ale také o památky v menších sídlech, především na venkově – například o kostel Saint-Trojan de Rétaud nebo chrám sv. Mikuláše v Civray.
Soutěž, která probíhala měsíc a půl, nyní vstoupila do fáze vyhodnocování. Porota postupně posuzuje jednotlivé články. U některých hesel dostali autoři a autorky více času na jejich dopracování a dodatečné úpravy. Celkem vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících.
Vítězové soutěže budou vyhlášeni v nejbližší době. Soutěž byla financována prostřednictvím programu Komunitní minigranty a organizována na dobrovolnickém principu. Organizátory byli Aktron a KKDAII a porotci Mojmír Churavý, Roman Vyšanský a KKDAII.
Nadace OSF společně s Českou spořitelnou již popáté ocení knihovny, které přináší příklady dobré a inspirativní praxe. Letos se zaměříme na knihovny a jejich aktivity přispívající k posilování demokracie. Do nominací na cenu Bibliotheca inspirans se můžete zapojit od 9. března do 30. dubna 2026.
Byla vydána nová verze moderního pokračovatele OS/2. Tentokrát se jedná o verzi čistě udržovací, nepřináší žádné významné novinky, pouze aktualizuje na nové verze řadu systémových komponent, například:
Zdroje:
Verze 5.1.1 a 5.1 přinesly nového opravdu hodně, takže tentokrát se toho ani nedalo moc čekat, nicméně doufám že Arca Noae má něco v rukávu a zase dorazí i nějaká převratnější aktualizace, přeci jen ten systém není levný a i když jej používají hlavně lidé, kteří o to opravdu stojí, neškodilo by vydat i něco, co zaujme nováčky.
Asi po 2 letech jsem se dostal k Pavlovi OK1PVT. Chtěl změřit anténu - delta loop co má na KV. Návštěvu jsem spojil s kolaudací kuchyně. Mimochodem perfektní! Teda kuchyně, anténa ne... Anténa vlastně je taky skoro perfektní. Na 7,14,21 a i na desetimetru je swr přímo parádní:
7,146MHz - SWR 1,3
10,3MHz - SWR 2,0
14,18MHz - SWR 1,4
18,0MHz - SWR 2,0
21,3MHz - SWR 1,1
28,36MHz - SWR 1,2
Bohužel asi nejvíc používaná 80m je špatná - nejlepší SWR je na 3,64MHz a to SWR 4,7 :-(
Anténa tam rezonuje, je tam vidět "korýtko" , ale impedančně to je špatné a tuner v TRXu už na to nestačí. I kdyby stačil, bude to k ničemu, neboť mezi tunerem a delta loopem je několik metrů koaxu 50ohmů a vznikají tam už veliké ztráty.
Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby byl tuner přímo u antény a doladění impedance probíhalo u napájení smyčky. Ale to je moc komplikovaný setup. Ideální by tedy bylo, aby ta smyčka měla i s přizpůsovovacím obvodem v celém KV pásmu ideálních 50Ohmů. Ale to je problém, zejména na zmíněných 80m. Antény bývají nízko nad zemí a impedance je pak mnohem menší , než ideálních 200 Ohmů. A při 1:4 balunu transformovaných 50Ohmů je pak přizpůsobení špatné. . Na webu popisuje podobné zkušenosti např. DK5EC Ve svých měřeních uvádí, že na 80m bandu dosáhnul nejlepšího přizpůsobení připojením smyčky přímo k 50Ohm napaječi.
Pavel OK1PVT ještě zkusil pro jistotu vyměnit balun, který jsem měl z doby, kdy jsem jej měřil a tvořil pro OK1MJG.
Jinak, než že se to vyzkouší to nepůje. Už tak je jasné, že když nebude tuner u napájení smyčky, bude se muset balun nejspíš přepínat. Původní pro pásmo 40 - 10m a jiný pro 80metrů band. Tahat další anténu jen kvůli 80m je také možnost, ale přepínání balunů by bylo snažší.
Takže to bude chtít balun 1:2 pro 80m band. Minimálně otestovat, co to udělá. Jenomže 1:2 není až tak jednoduchá věc, jako 1:4.
Na webu lze nalézt inspiraci , např od OE7OPJ:
Nakonec jsem našel pěknou inspiraci zde: https://www.hfkits.com/manual-12-balun-600-watts-for-delta-loop-quad-loop-antennas/ Popis používá jádra FT240-43. Bohuže jsem takové jádro neměl, ale našel jsem ve svých zásobách menší FT140-43 čínského původu.
Po chvíli laborací jsem dospěl k "ideálnímu" počtu závitů, s optimalizací pro 80m band. Nejprve jsem namotal na jedno jádro balun - impedanční transformátor 50/50ohmů:
Následně jsem namotal vlastní impedanční transformátor 1:2 a připojil za 1:1 transformátor:
Opět jsem zhotovil další kompletní balun s tím rozdílem, že převodní transformátor 2:1 je namotaný jen 0,8mm drátem.narozdíl od původního s průměrem drátu 1,3mm:
Chtěl jsem vědět rozdíl v provedení s různými průměry drátu:
A opět měření SWR druhého balunu se zátěží 100Ohmů:
Samozřejmě jsem ještě oba kompletní baluny zapojil za sebe a změřil průchozí útlum celku:
Se začátkem měsíce tu máme již tradičně i novou epizodu podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete na YouTube a podíváme se v ní mj. na bezpečnostní aspekty moderních AI nástrojů, problematiku ověřování věku na internetu, internetový blackout v Íránu i řadu dalších témat…
Od roku 2016 pořádáme Arduino Day jako součást celosvětových aktivit Arduino. I letos se připojíme a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy opět Arduino Day uspořádáme, a to v sobotu 28. března.
Pořadateli jsou MFF UK, Spolek Robonika a RoboDoupě jako mediální partner.
Arduino Day je každoroční celosvětová „narozeninová oslava“ platformy Arduino. Jako obvykle, chceme [...]
Všimli ste si tú paniku posledné dni?
Ja ani nie, ale ako to tu (Linkedin) spätne rolujem po pár dňoch nestíham sa diviť.
Ľudia hromadne „odchádzajú z ChatGPT“, iní si preventívne kupujú Mac Mini na OpenClaw, lebo sloboda, nezávislosť, decentralizácia, suverenita, bla bla bla.
Úprimne - ChatGPT je stále len nástroj.
Tiež si nerobím osobnú značku z toho, či som cez víkend použil vidlicový kľúč alebo nástrčák. Dôležité je, či je skrutka dotiahnutá. Nie značka náradia.
Doteraz to boli tí istí ľudia, ktorí roky stále hľadali „lepšiu appku“, namiesto toho, aby sa akúkoľvek naučili poriadne používať. A teraz sa pateticky a verejne lúčia s ChatGPT, akoby odchádzali z duchovného hnutia, nie menili pracovný nástroj.
A pri tej druhej vlne ma fascinuje ešte viac jedna vec:
Človek, ktorý si nevie preinštalovať Windows, nevie si odzálohovať fotky z mobilu a slovo "router" mu evokuje "roaming", ma ide poučovať o tom, ako mám manažovať armádu botov, self-host infraštruktúru a distribuované modely.
Veď majte radosť. Technologická suverenita je super.
Ale nástroje sa menia.
Zručnosť myslieť zostáva.
A možno menej hystérie a viac schopnosti pracovať s tým, čo máme, by nám všetkým prospelo viac než ďalší unboxing „strategického“ Mac Mini.
Vyhlašujeme grantovou výzvu, ve které podpoříme veřejné knihovny v menších obcích. Chcete ve své knihovně posílit digitalizaci a mediální gramotnost, rozvíjet vzdělávání knihovnic a knihovníků? Ucházet se můžete o náš grant ve výši 5 000 až 20 000 korun.
Na české Wikipedii tvoří ženy jen 18,4 % biografií. Nerovnováhu už několik let pomáhá měnit komunita editorek a editorů kolem Měsíce žen na Wikipedii – jen loni upravili téměř 500 článků. Wikimedia Česká republika proto vyhlašuje další ročník výzvy (1. března – 8. dubna 2026) a zve veřejnost k zapojení. Vrcholem bude 24. března veřejný editaton v Akademii věd ČR.
Libor Staněk, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsBřezen bude na Wikipedii opět patřit ženám. Spolek Wikimedia Česká republika vyhlašuje výzvu Měsíc žen na Wikipedii, která proběhne od 1. března do 8. dubna 2026. Cílem je rozšířit a doplnit články o významných ženách současnosti i historie a zároveň podpořit komunitu žen, které se na tvorbě Wikipedie podílejí.
„Wikipedie je společné dílo tisíců lidí. Měsíc žen na Wikipedii není jen o doplňování chybějících článků, ale také o posilování a podpoře komunity wikipedistek, fotografek, wikidatistek i organizátorek, které se na tvorbě Wikipedie podílejí, ale nejsou na první pohled vidět,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika.
Na české Wikipedii bylo v půlce roku 2025 159 065 biografií, z toho 29 270 o ženách – ženy tak tvoří 18,4 % všech biografických hesel. V roce 2021 to bylo 17,3 %. Podíl se postupně zvyšuje i díky dlouhodobé iniciativě Měsíc žen na Wikipedii, v jejímž rámci vzniklo již více než 1 500 článků.
Vrchol programu představuje hlavní editaton s názvem Ženy ve vědě, který se uskuteční 24. března 2026 od 15:00 na Akademii věd.
Akce vzniká ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR a zaměří se na významné vědkyně, které na Wikipedii chybí nebo mají pouze stručná hesla.
“Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se tématu postavení žen ve vědě věnujeme dlouhodobě – otevíráme otázky slaďování vědecké kariéry a rodiny, podporujeme rovné příležitosti a vytváříme prostor pro sdílení zkušeností našich vědkyň. Spolupráce na editatonu je pro nás přirozeným krokem – Wikipedie je dnes jedním z hlavních zdrojů informací pro veřejnost i studenty. Pokud chceme, aby si mladá generace dokázala představit svou budoucnost ve vědě, ať už v oborech humanitních, přírodovědných či technických, musí mít možnost poznat i konkrétní příběhy žen, jejichž výzkum přináší inovace a hlubší porozumění světu kolem nás.“ říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.
Editaton je otevřen zkušeným editorkám a editorům i úplným nováčkům – lektorky a lektoři budou na místě i online pomáhat s prvními úpravami i prací se zdroji.
Součástí programu bude také komentovaná prohlídka budovy Akademie věd včetně knihovny.
Do výzvy se lze zapojit odkudkoli. Stačí napsat nový článek nebo rozšířit stávající a při uložení přidat do pole „Shrnutí editace“ hashtag #WikiGap. Všichni účastníci a účastnice obdrží speciální virtuální odznak; vybraní přispěvatelé a přispěvatelky budou oceněni věcnými cenami, které do soutěže věnovalo nakladatelství wo-men.
Měsíc žen na Wikipedii dlouhodobě přispívá nejen k rozšiřování obsahu, ale také k posilování různorodosti české wikimediánské komunity. Ženy nejsou jen tématem Wikipedie – jsou její nedílnou součástí.
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na pokuty udělené ve Velké Británii v souvislosti s nedostatečnou kontrolou věku na webu, propady cen akcií bezpečnostních společností díky přeceňování AI nebo přešlap Googlu vedoucí ke zvýšení oprávnění u veřejně dostupných autentizačních klíčů…
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na pokuty udělené ve Velké Británii v souvislosti s nedostatečnou kontrolou věku na webu, propady cen akcií bezpečnostních společností díky přeceňování AI nebo přešlap Googlu vedoucí ke zvýšení oprávnění u veřejně dostupných autentizačních klíčů…
Keď vzniká firma, málokto si sadne za stôl a povie: „Poďme si najprv presne zadefinovať misiu, víziu, stratégiu a kultúru.“ Väčšinou je to oveľa jednoduchšie - a teda oveľa surovejšie. Niekto má nápad. Niekto vidí dieru na trhu. Niekto je frustrovaný z toho, ako sa veci robia dnes.
A tak sa ide.
Presne ako keď sa rozhodneš vyraziť na horu. Najprv je tam chuť ísť hore. Až potom začneš riešiť, kadiaľ vlastne pôjdeš, čo si zoberieš so sebou a kto s tebou ide.
Toto je prirodzené. A je to v poriadku.
Väčšina firiem vznikne z príležitosti alebo presvedčenia. Nie z dokumentu.
Fero Volár
Founder má predstavu, má ťah na bránu, má ochotu riskovať. Postupne sa formuje tím. A ten tím si so sebou nesie osobnosti, hodnoty, pracovné návyky, ambície.
Z toho začne spontánne vznikať kultúra.
Ak je founder rýchly a impulzívny, firma je rýchla a impulzívna.
Ak je analytický a opatrný, firma je opatrná.
Ak je extrémne náročný, firma bude výkonná - ale možno aj tvrdá.
Kultúra na začiatku nie je napísaná na webe ani stene kancelárie - ak nejakú vôbec má. Je v správaní. V tom, čo sa toleruje. V tom, čo sa netoleruje. V tom, čo sa oslavuje.
A to je zdravé. Lebo firma je spočiatku živý organizmus, nie korporátna štruktúra.
Kým ste malý tím, funguje to intuitívne. Všetci sú blízko k founderovi, rozhodnutia sa robia rýchlo, smer je viac-menej jasný.
Potom príde rast.
A s rastom prídu situácie, ktoré sa nedajú vyriešiť len energiou:
A zrazu nám nestačí doterajšia odpoveď „lebo takto to robíme“.
Vtedy sa objaví potreba pomenovať veci, ktoré boli dovtedy implicitné.
Misia nie je slogan. Je to dôvod existencie.
Pri výstupe na horu je to odpoveď na otázku: Prečo tam chceme ísť? Kvôli egu? Kvôli objavovaniu? Kvôli výzve? Kvôli tomu, aby sme dokázali, že to ide?
Vo firme je to otázka: Prečo existujeme? Aký problém riešime? Pre koho sme tu?
Zaujímavé je, že veľa firiem svoju misiu žije dávno predtým, než ju dokáže pomenovať. Opakovane robia rozhodnutia, ktoré niečo prezrádzajú o ich hodnotách. Až časom si uvedomia, že toto je ich identita.
Ownerom misie je founder alebo CEO. Nie marketing. Nie HR. Misia je DNA firmy. A DNA sa nemení každú sezónu.
Pohorie má viacero vrcholov. Niektoré sú bezpečné, iné ikonické. Vízia je voľba konkrétneho vrcholu. Je to obraz budúcnosti, ktorý dokážeš opísať tak, že ho ostatní vidia s tebou.
Vízia hovorí: Tam chceme stáť. Takto bude vyzerať náš svet, keď tam dôjdeme.
Kým je firma malá, vízia môže byť v hlave foundera. Keď rastie, musí byť zdieľaná. Inak začne každý ťahať iným smerom.
Vízia sa môže vyvíjať. Svet sa mení. Trh sa mení. Ale ak sa mení každú chvíľu, tím stráca dôveru. Ale nie prosím každý kvartál.
Máš vybratý vrchol. Teraz sa rozhoduješ, akou trasou pôjdeš.
Stratégia je séria vedomých rozhodnutí. Čo budeme robiť. Čo nebudeme robiť. Kde budeme hrať. Ako tam chceme vyhrať.
Bez stratégie sa môže stať, že síce makáš, ale lezieš po nesprávnej stene. Energia sa míňa, ale výška nepribúda.
Ownerom stratégie je top manažment ako celok. CEO drží smer, C-level drží realizovateľnosť. Stratégia je tímová dohoda o ceste, nie sólo jazda.
A áno, stratégia sa môže upravovať. Počasie na horách sa mení. Ale ak každá zmena vetra znamená nový smer, nikdy sa nikam nedostaneš.
Tu by som sa pozastavil. Najmä pri aktivitách konkurencie - oni spustia kampan, my nemusíme. Oni spravia akciu, my nemusíme. Fakt nemusíme - máme svoju stratégiu.
Taktika je každodenný pohyb. Koľko dnes vystúpime, kde postavíme tábor, kto pôjde prvý.
Vo firme sú to projekty, kampane, operatíva, KPI.
Taktika je dôležitá. Bez nej sa nehýbeš. Ale ak nie je napojená na stratégiu, je to len aktivita bez smeru.
A tu veľa firiem uviazne - žijú v neustálej operatíve. Makajú, ale nevedia, či sa približujú k vrcholu, ktorý si vybrali.
Je úplne normálne, že firma vznikne z energie a príležitosti. Je normálne, že kultúra sa formuje z osobnosti foundera. Je normálne, že misia a vízia sa vyjasňujú až postupne.
Zrelosť neprichádza v deň založenia firmy. Prichádza v momente, keď si organizácia uvedomí, že už nestačí fungovať na intuícii a osobnom vplyve jedného človeka.
Fero Volár
Vtedy sa začnú veci pomenúvať. Nie preto, aby vznikol pekný dokument. Ale preto, aby ľudia vedeli, prečo ráno vstávajú, kam smerujú a aké rozhodnutia sú v súlade s tým, kým firma chce byť.
Výstup na horu nie je len o tom, že ideš hore. Je o tom, že vieš, prečo ideš, kam ideš a akou cestou sa tam chceš dostať.
Lebo najväčšie riziko nie je únava ani zlé počasie. Najväčšie riziko je, že vylezieš vysoko - a až tam zistíš, že si mieril na nesprávny vrchol.
Čo ak sa vízia naplní? Čo ak stojíš na vrchole, na ktorý si roky liezol?
Predstav si tú horu. Roky príprav. Energia. Investície. Tím sa zomkol. Riskovali ste. Padali ste. Vracali sa späť. A potom sa to stane.
Stojíš hore.
Výhľad je presne taký, ako si si ho kedysi predstavoval. Možno ešte lepší.
A teraz čo?
Tu sa láme charakter organizácie.
Vízia je silný zdroj energie, lebo vytvára napätie medzi „kde sme“ a „kde chceme byť“. Keď sa toto napätie vytratí, môže sa vytratiť aj ťah.
Niektoré firmy po naplnení vízie:
Z expedície sa stane správa horskej chaty. To nie je zlé. Ale je to iný typ organizácie. Stabilizačný, nie priekopnícky.
Skúsení horolezci vedia, že vrchol je len medzistanica. Keď sa rozhliadneš, zistíš, že za týmto štítom je ďalší.
Ak je firma zdravá, naplnenie vízie vyvolá otázku:
Tu sa vízia môže posunúť. Nie z paniky. Ale z dozretia.
Príklad: Firma chcela byť lídrom na lokálnom trhu. Stala sa ním. Teraz môže byť víziou medzinárodná expanzia. Alebo technologická transformácia segmentu. Alebo úplne nová kategória.
Vízia sa nenaplnila preto, aby firma skončila. Naplnila sa preto, aby firma vyrástla.
Občas sa ukáže, že pôvodná vízia bola limitovaná odvahou vtedajšieho tímu. To nie je zlyhanie. To je dôkaz vývoja.
Keď firma vyrastie kapacitne, mentálne aj finančne, tak jej ambícia môže narásť. A to, čo kedysi vyzeralo ako Everest, sa zrazu javí ako Vŕštok medzi Kostolištom a Gajarmi.
Je to zdravý posun identity.
Čo ak sa vízia naplní… a founder je vnútorne hotový?
Nie každá firma je stavaná na nekonečný rast. Nie každý founder chce stále nové vrcholy.
Niekedy je naplnenie vízie prirodzený bod:
A to je tiež v poriadku. Problém vzniká, keď si to nikto neprizná.
Ak je misia (poslanie) hlbšia než konkrétny vrchol, firma má pevný základ.
Misia hovorí, prečo lezeme. Vízia hovorí, kam práve teraz.
Keď sa naplní vízia, misia ostáva. A z nej môže vyrásť nová vízia.
Ak však firma nikdy nemala skutočnú misiu a žila len z ambície „dostať sa tam hore“, po dosiahnutí vrcholu môže prísť prázdno.
Najsilnejšie organizácie často zažijú krízu nie počas rastu, ale po úspechu.
Lebo rast mobilizuje. Úspech uspáva. Otázka po naplnení vízie teda neznie: „Čo budeme robiť?“
Ale: „Kto chceme byť teraz?“ No a to je opäť návrat k identite.
Naplnená vízia nie je koniec. Je to test. Test toho, či firma stojí na hlbšom základe než len na jednom cieľovom vrchole.
Ak má silnú misiu, dokáže si nájsť nový smer. Ak má zdravú kultúru, unesie transformáciu. Ak má zrelé vedenie, zvládne prechod z „dobývania“ do „vedomého výberu ďalšieho vrcholu“.
Lebo v horách platí, že vrchol nie je cieľ. Vrchol je bod rozhodnutia.
Česká komunita MojeFedora.cz 
Josef Jebavý 
