Bílkoviny se v lidském organismu starají o imunitu, pomáhají při regeneraci a působí preventivně proti rozvoji některých civilizačních chorob. Přesto jich většina lidí přijímá méně, než je potřeba. I proto se dnes tradiční pečení přesouvá do laboratoří, kde vědci hledají způsoby, jak běžné potraviny upravit, aby byly nejen chutné, ale i výživnější. Jednou z cest je vysokoproteinové pečivo, které může pomoci doplnit důležité bílkoviny, podpořit zdraví a reagovat na měnící se životní styl i potřeby společnosti. Jeho vývojem se v laboratoři na Fakultě chemické VUT věnuje doktorandka Olga Stoklásková.👩🍳🥐
Proč jsou bílkoviny pro naše tělo tak důležité? Je současný „proteinový boom“ skutečně cestou ke zdraví? Kde je hranice mezi funkční a ultra zpracovanou potravinou? A může vývoj nových potravin pomoci řešit globální hlad?
Timeline epizody:
1:17 – Co je vysokoproteinové pečivo 2:53 – Kolik bílkovin skutečně potřebujeme 7:09 – Důležitost funkčních potravin 10:52 – Jak se vyvíjí pečivo v laboratoři 14:10 – Limity vysokoproteinového pečiva 15:35 – Nové zdroje bílkovin, udržitelnost a soběstačnost 21:08 – Je proteinový boom skutečně zdravý 25:06 – Budoucnost stravování
Zveme Vás na dubnový sraz spolku OpenAlt, tentokrát online.
Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie.
Sraz tentokrát proběhne online prostřednictvím meet.vpsfree.cz/OpenAlt dne 24.4.2026 v 18:00 a tématem bude organizace spolku a přípravy k letošnímu ročníku konference.
We invite you to the April meeting of the OpenAlt association, this time online.
Our association meetings are freely accessible and open to all those interested not only in open technologies.
This time the meeting will take place online via meet.vpsfree.cz/OpenAlt on April 24, 2026 at 6:00 PM and the topic will be the organization of the association and preparations for this year’s conference.
Známe úzké nominace na Novinářskou cenu 2025, kterou vyhlašuje Nadace OSF. Do 16. ročníku prestižní soutěže nominovala veřejnost a zástupci novinářské obce 640 příspěvků ze 70 médií. Cenu udělujeme v celkem 13 kategoriích. V devíti z nich porotci a porotkyně vybírají tři nejlepší příspěvky, z nichž vzejde vítěz nebo vítězka. Zbývající čtyři kategorie jsou určeny pro zvláštní ceny. Vítězky a vítěze vyhlásíme 13. května 2026.
V linuxovém jádře ve verzi 7.1 přibude zcela přepracovaný ovladač souborového systému NTFS, který nahradí dosud používaný NTFS-3G driver, který běžel v rámci FUSE v userspace. Začlenění ovladače do jádra přinese řadu výhod, NTFS díky němu získá prakticky stejné postavení jako ostatní souborové systémy podporované přímo jádrem. Ovladač je založen na starším kódu, který byl ale neudržovaný již od pětkové verze kernelu. Teď jej prakticky od začátku přepsal Namjae Jeon a Linux Torvalds schválil jeho přidání. Vzhledem k tomu, že odpadne například nutnost přepínání kontextu mezi jádrem a userspace, bude nový ovladač podstatně rychlejší, než dosavadní NTFS-3G.
Osobně mi to až tak moc nepřinese, protože na svém hlavním hardware buď Windows ani mít nemůžu (POWER9) nebo nechi (Core i5, Ryzen). Ale chápu, že když člověk dostane někde v terénu do ruky flashdisk a potřebuje z něj dostat data, je v dnešním světě stále ještě nejpravděpodobnější, že to bude NTFS. Pořádná podpora tak potěší.
Když se řekne Voron, většina lidí si vybaví jednu z nejlépe navržených DIY 3D tiskáren – ať už populární Voron 2.4, Trident, nebo kompaktní Voron 0.2. Komunita kolem tohoto open-source projektu patří k nejaktivnějším v celé 3D tiskové scéně a jejich dokumentace je přehledná a pro stavitele velmi přehledná a srozumitelná. A teď Voron tým opouští vody 3D tisku a vstupuje do úplně jiné disciplíny – třískového obrábění. Nová open-source CNC frézka Voron Cascade právě vyšla a slibuje ten samý přístup, který proslavil jejich tiskárny.
Trochu osobnější pohled na MeshCore. Jak jsem se z běžného uživatele, dostal přes pořízení vlastního repeateru a po psaní vlastního klienta. Vše během pár měsíců a samotná síť se rozvíjí podobným tempem.
Tim Cook, který převzal nejvyšší výkonnou pozici v Apple v roce 2011 po nemocném Stevu Jobsovi, ji v září letošního roku předá svému nástupci, kterým bude John Ternus, dosavadní nejvyšší šéf hardwarového vývoje.
Cook do Apple přešel na žádost Steva Jobse v roce 1998 z v té době stále ještě giganta na trhu PC-kompatibilních strojů, ze společnosti Compaq. Předtím působil například ve společnostech Intelligent Electronics nebo IBM a vždy to bylo v nejvyšších příčkách manažerských postů. I do Apple tak nastoupil rovnou coby hlavní provozní vice-president. V této pozici pak zůstal až Jobsova odchodu a dle svých zastánců provedl Apple složitým obdobím po smrti jednoho ze zakladatelů a hlavní tváře společnosti. Dle svých kritiků naopak prostě nebyl druhým Jobsem, ale obyčejným spíše nudným manažerem, během nějž Apple ztratil část své image. Ať už je více pravda to či ono, faktem je, že v pozici CEO strávil ze všech svých předchůdců (včetně Jobse) nejdelší dobu a společnost během jeho vlády bezprecedentně rozšířila oblast své působnosti i stavy svých kont. Tim Cook v Apple zůstane, stane se výkonným předsedou přestavenstva.
John Ternus, který je o patnáct let mladší než Cook, do Apple přišel v roce 2001 jako člen hardwarového týmu, kde na úvod podílel na vývoji Apple Cinema Display. Ve společnosti se postupně propracovával až do pozice senior vice-president for hardware engineering. Když se tak v roce 2022 stalo, byl nejmladším členem nejužšího vedení společnosti.
Tento nepravidelně aktualizovaný článek bude o zajímavostech, novinkách a produktech v akci, které mě zaujaly a vás možná taky.
Alza patří mezi TOP prodejce nejen elektroniky a má spoustu produktů, které samozřejmě využije široká veřejnost mezi níž patří i kutilové, bastlíři a 3D tiskaři.
Nedávno jsem potřeboval přestěhovat stolní PC na nové místo, kde by bylo nešikovné táhnout síťový kabel. Tento stolní počítač starý přibližně 10 let bohužel nemá vestavěný Wi-Fi modul. Rozhodl jsem se tedy pořídit nový Wi-Fi adaptér do USB, což se může časem hodit i jinde.
Původně jsem si myslel, že stačí vybrat něco levného, co umí alespoň Wi-Fi 5. Při zkoumání dostupných Wi-Fi adaptérů jsem bohužel zjistil, že jejich kompatibilita s Linuxem je tragická. Ukázalo se, že většina z nich obsahuje čip od firmy Realtek, který není zrovna vzorným přispěvatelem ovladačů do kernelu.
Po dlouhém zkoumání jsem koupil TP-Link Archer TXE50UH za 1028 Kč. V balení najdete USB Wi-Fi adaptér s vyklápěcí anténkou a USB stojánek s delším kabelem. Adaptér tak nemusí být schovaný někde za PC, ale můžete si ho položit trochu dál, například na nějakou skříň nebo poličku.
Tento model (konkrétně TXE50UH EU/1.0) jako jeden z mála obsahuje čip MediaTek MT7921AUN s dobrou podporou v Linuxu. Ovladač mt7921u je přímo součástí kernelu (5.18+), takže Wi-Fi adaptér funguje v systému Fedora 43 ihned po připojení do USB portu. V lsusb se adaptér TXE50UH hlásí jako 35bc:0107.
TP-Link Archer TXE50UH podporuje Wi-Fi 6E, tedy i 6GHz pásmo. To jsem zatím v praxi nemohl vyzkoušet, doma mám jen Wi-Fi 6 MESH síť (2× TP-Link Deco X55). Propojení s PC je realizováno pomocí USB 3.0 (konektor USB-A), což by mělo poskytovat dostatečnou přenosovou rychlost. Pro měření propustnosti jsem použil nástroj iperf3. Wi-Fi router byl od adaptéru vzdálen asi 4 m přes jednu zeď. Naměřil jsem propustnost ~640 Mb/s, můj Framework Laptop 13 na stejném místě dosáhl rychlosti ~700 Mb/s.
Wi-Fi adaptér používám již několik dnů a nenarazil jsem na žádný problém. Patří sice mezi dražší modely, ale myslím, že se tato investice vyplatila. Pokud hledáte USB Wi-Fi adaptér pro Linux a chcete mít jistotu, že bude fungovat bez instalace ovladačů, je TP-Link Archer TXE50UH jedna z mála dostupných voleb na českém trhu. Obzvlášť pokud máte router s podporou Wi-Fi 6E a chcete využít vyšší přenosové rychlosti.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
Vyhlašujeme spolu s Nadací Olgy Havlové výzvu pro hodnotitelky a hodnotitele programu EEA Civil Society Fund. Chcete se stát součástí týmu EEA Civil Society Fund a podílet se na výběru projektů, které přispějí k sebevědomé a odolné občanské společnosti v České republice? Hledáme externí hodnotitelky a hodnotitele projektových žádostí. Rolí hodnotitelů bude posoudit kvalitu předložených projektových žádostí a efektivitu jejich rozpočtů.
Od kamaráda se ke mně dostal rok starý notebook od ASUSu s procesorem Qualcomm Snapdragon X1-26-100, 32GB RAM a 1TB SSD. Dokonce má 14“ OLED panel (1920×1200), váží méně než kilogram a na baterku vydrží věčnost. Přesto ho kamarád nedávno nahradil zpět notebookem s procesorem architektury x86-64. Proč? Se samotným notebookem byl spokojený jako nikdy. […]
V pondělí 20. dubna otevřeme hlasování v Ceně veřejnosti – rozhodněte o tom, který novinářský počin za rok 2025 měl největší společenský dopad. Hlasovat můžete tady nebo na webu Novinářské ceny do půlnoci 24. dubna 2026. Z hlasujících vylosujeme jednu výherkyni či výherce, který získá roční předplatné ekonomického a byznysového webu e15.
Joshua Stein, který je znám v komunitě příznivců starých počítačů Macintosh nejen svými videi "C Programming on System 6", tentokráte na svém blogu zveřejnil informaci z úplně jiné oblasti: Přichystal port operačního systému OpenBSD na přenosné elektronické "psací stroje" Pomera DM250.
Tato zařízení o rozměrech zhruba 26x12 cm mají notebookovou ("chiclet") klávesnici, sedmipalcový displej a ve výchozím stavu obsahují pouze textový editor. Přesto se vzhledem k jejich podstatě musí jednat a také jedná o plnohodnotné přenosné počítače, takže by na nich mělo jít provozovat i plnohodnotný operační systém, což se po jistém úsilí i potvrdilo
Parametry jsou:
SoC: Rockchip RK3128
RAM: 1 GB
eMMC: 8 GB
LCD: 1024x600
SD slot, WiFi, Bluetooth
Firmware: U-Boot
Port není zatím zahrnut do upstream kódu OpenBSD, nutno tedy stahovat zvlášť přichystané diskové obrazy, vše je pouze na vlastní riziko, ale pokud by si někdo chtěl svůj "psací stroj" vylepšit, je zde příležitost.
453 upravených hesel a 328 nových článků o ženách. Wikipedie se znovu měnila před očima
Od 1. března do 7. dubna 2026 probíhal Měsíc žen na Wikipedii, během kterého 61 účastnic a účastníků upravilo 453 hesel, z nichž 328 vzniklo zcela nově. Napříč knihovnami, univerzitami i online prostředím tak přibyly stovky příběhů žen, které dosud na Wikipedii chyběly. Vrcholem programu byl 24. března editaton Ženy ve vědě v Akademii věd ČR, který propojil komunitu s odbornými partnery a ukázal, jak může společná práce měnit podobu encyklopedie.
Měsícem žen na Wikipedii usiluje wiki-komunita o vyrovnávání dlouhodobé genderové nevyváženosti na Wikipedii – jak v obsahu, tak v samotné komunitě. Na české Wikipedii je dnes popsáno přes 133 tisíc mužů, zatímco žen jen kolem 30 tisíc, tedy přibližně 22 % biografických článků. Zároveň se na tvorbě encyklopedie podílí výrazně méně žen než mužů. Cílem projektu je tuto nerovnováhu systematicky narovnávat: podporovat vznik nových článků o ženách nebo tématech s ženami spojenými, zlepšovat ty stávající a nahrávat ilustrační tématicky vhodné obrázky.
Derivate by: Hynek KaplanOriginal:Libor Staněk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Letos jsme se zároveň zaměřili na samotnou komunitu, která za obsahem stojí. Připravili jsme sérii medailonků editorek, fotografek, wikidatistek a dalších aktivních přispěvatelek, které spoluutvářejí české projekty Wikimedia. Měsíc žen na Wikipedii tak nepatří jen významným ženám z historie a současnosti, o nichž články vznikají, ale také těm, které je samy vytvářejí. Přestože v komunitě editorů a editorek stále převažují muži, ženský pohled je pro vyváženost, kvalitu i tematickou pestrost největší české encyklopedie zásadní. Prostřednictvím těchto příběhů přibližujeme motivace, zkušenosti i cesty ke svobodné tvorbě a ukazujeme, že Wikipedie je otevřeným prostorem pro každého, kdo chce sdílet své znalosti. Tento důraz na diverzitu a zapojování nových skupin odpovídá i dlouhodobým strategickým cílům spolku v oblasti rozvoje komunity a vyvažování její genderové struktury.
Derivate by: Hynek KaplanOriginal:Libor Staněk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
61 lidí, stovky článků, miliony znaků
Letos se do výzvy zapojilo 61 účastnic a účastníků.
Společně:
upravili 453 hesel,
z nichž 328 vzniklo nově,
nahráli 221 fotek,
z toho přibližně 125 výrazně rozšířili,
a přidali téměř 2,6 milionu bytů textu.
Za těmito čísly jsou konkrétní hodiny práce – hledání zdrojů, ověřování informací, diskuse nad podobou článků.
Den, kdy se psaly ženy ve vědě
Vrchol letošního programu přišel 24. března v Praze, kdy se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem konal editaton Ženy ve vědě.
„Velmi si vážíme spolupráce s Akademií věd ČR, která se letos přirozeně rozvinula díky propojení s Fyzikálním ústavem a dlouhodobému zapojení Míly Moudré. Právě její zkušenost s Wikipedií i institucionální zázemí pomohly letošní ročník výrazně nasměrovat směrem k vědě. Díky tomu jsme mohli otevřít témata a příběhy vědkyň, které na Wikipedii dosud chyběly – Míla vytvořila seznam několika stovek českých i zahraničních vědkyň, které jsou na Wikipedii stále v červených odkazech. Ukazuje se, že propojení komunitní energie a odborné expertizy patří k nejsilnějším momentům celé výzvy,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.
Ke společné editaci se v jedné místnosti potkávali seniorky a senioři z kurzů, studentky a studenti, akademici i akademičky, zkušení wikipedisté i úplní začátečníci, kteří si přišli editování poprvé vyzkoušet. Právě tato pestrost dávala celé akci jedinečnou energii – sdílení zkušeností, vzájemná pomoc i společné hledání témat, která stojí za zpracování.
„Editatonu se účastním už třetím rokem. Baví mě, že můžu přispět k tomu, aby na Wikipedii nechyběly významné ženy – třeba sportovkyně, jako je Vivianne Miedema, která byla deníkem The Guardian vyhlášena jednou z nejlepších fotbalistek všech dob,“ říká účastnice editatonu a sportovní novinářka Kristina Němcová.Výsledný článek už doplňuje paletu sportovkyň na české Wikipedii.
Editaton ale nebyl jen o práci. Účastníci a účastnice si s průvodkyní prošli budovu Akademie věd, nahlédli do knihovny i galerie. Dozvěděli se tam mj., že dnešní sídlo Akademie vzniklo už v 19. století jako reprezentativní budova Spořitelny české a při jeho stavbě byl vůbec poprvé v Praze použit beton. Prohlídka tak nabídla nejen odpočinek od editování, ale i další inspiraci.
Měsíc žen na Wikipedii se ale neodehrával jen v Praze. V Olomouci se účastníci a účastnice setkali na wikisrazu Bo ženy!, kde se editování propojilo s debatou se sociologem Martinem Fafejtou, závěr pak patřil online editatonu Dopiš svou ženu. Zapojit se ale mohl kdokoliv – odkudkoliv. Stačilo otevřít Wikipedii a začít editovat.
Měsíc žen nekončí – teď je řada na vás
Právě teď se příspěvkům letošního ročníku věnuje porota, která je postupně vyhodnocuje. Výsledky soutěže budou oznámeny v následujících týdnech.
Stovky nových a rozšířených článků ukazují, že změna je možná i během několika týdnů. Ale Wikipedie se netvoří jen v březnu.
Můžete začít kdykoliv:
opravit chybu,
doplnit zdroj,
rozšířit existující článek,
nebo napsat úplně nový.
Stačí udělat první krok. Protože i malá editace může znamenat, že jeden důležitý příběh nezůstane zapomenutý.
Koupil jsem si na zkoušku pájecí pero, celou sadu, od firmy Sequre - konkrétně typ SI012 Pro Max. S pájecí pinzetou, od stejné firmy, jsem byl a stále jsem velmi nadšený. Jaké bude pájecí pero SI012 Pro Max?
Trochu cirkus, ochrana před nahráním špatného firmware, ale rychlost nahřívání nic moc.
Firmy dnes investujú do AI viac ako kedykoľvek predtým.
A napriek tomu sa deje zvláštna vec: produktivita sa výrazne nemení.
Nie preto, že by AI nefungovala, ale preto, že firmy narážajú na limit, ktorý tu bol dávno pred ňou.
Firmy nakupujú nástroje, robia workshopy, vytvárajú interné iniciatívy. A napriek tomu sa deje zvláštna vec: produktivita sa zásadne nehýbe. Nie preto, že by AI nefungovala, ale preto, že firmy narážajú na limit, ktorý s technológiou nemá veľa spoločné. Je organizačný. A hlavne - je dlhodobo ignorovaný.
Väčšina firiem totiž pristupuje k AI ako k vrstve navyše. Niečo, čo sa „pridá“ k existujúcej práci a automaticky ju zefektívni. Lenže ak je samotná práca zle nastavená = nejasné procesy, rozmazané zodpovednosti, slabé rozhodovanie, tak AI to nevyrieši. Naopak, zrýchli to. Zrýchli chaos, zrýchli neefektivitu, zrýchli frustráciu.
Ak neviete, ako má dobrá práca vyzerať bez AI, s AI na tom nebudete lepšie.
Do toho vstupuje druhý problém: manažéri čoraz menej rozumejú tomu, ako práca v ich tímoch reálne prebieha. Riadenie sa presunulo do reportov, dashboardov a meetingov. Realita práce ako konkrétne kroky, prekážky, rozhodnutia ostáva mimo ich zorného poľa. A práve túto realitu AI mení najviac. Firmy sa tak dostávajú do paradoxu: snažia sa transformovať niečo, čomu už sami nerozumejú.
AI v tomto zmysle nie je riešenie. Je to stresový test. V dobre fungujúcich firmách dokáže násobiť výkon - pretože má čo násobiť. V tých ostatných len odhalí, ako veľmi je systém rozbitý. Slabá komunikácia sa stáva viditeľnejšou, zlé procesy bolestivejšími a manažérsky disconnect ešte výraznejším.
AI nič nezhoršuje. Len berie ilúziu, že veci fungujú.
Najväčší problém je, že firmy tento signál nechcú čítať. Chcú AI, ale nechcú meniť spôsob práce. Nechcú prehodnotiť rozhodovanie, zjednodušiť štruktúru, jasne definovať ownership alebo odstrániť zbytočné vrstvy riadenia. Namiesto toho sa snažia „nalepiť“ AI na existujúci systém a dúfajú, že sa niečo zlepší. Nezlepší.
Ak má mať AI reálny dopad, nezačína sa nástrojmi. Začína sa prácou samotnou. Tým, ako vzniká hodnota, kto o čom rozhoduje a ako sa veci reálne robia. To je oveľa menej sexy ako nové AI tooly, ale presne tam dnes leží rozdiel medzi firmami, ktoré AI využijú, a tými, ktoré len sledujú ďalší technologický hype bez reálneho efektu.
Před několika dny oznámil Bambu Lab novinku - X2D. 3D tiskárnu, která by 3D tisk měla posunout zase o krok dál. Oficiální vydání se očekává dnes (tj. 14.4.2026) v 16:00 našeho času. S chiptron.cz se to ale dozvíte zase dříve. Uniklé fotografie i specifikaci X2D, najdete právě tady.
Ačkoliv původní informace se datuje už do doby oslav Amiga 40, tedy někdy zhruba do začátku druhé poloviny loňského roku, více se toho na veřejnost dostalo až v nedávném čísle diskmagu WhatIFF? a následně pak z něj na weby Amigou se zabývající: v brzké době bude vydána nová grafická karta P-Vision, určená pro Amigu 600 a 1200, která se bude zasouvat do PCMCIA slotu.
Kartu P-Vision má na svědomí Oliver Achten a oficiálně představena a vydána bude v polovině května na setkání Amiga Ruhrpott Convention v německém Duisburgu. Ke kartě je ve vývoji ovladač dle de-facto standardu P96 RTG, bude schopná až FullHD rozlišení ve 32bit barvách, monitor se bude připojovat pomocí HDMI a 64bitový blitter by měl zvládat přesuny až 320 megapixelů za sekundu.
Minimálně bude pro svůj běh chtít procesor 68020, což v případě Amigy 600 znamená turbokartu, Amiga 1200 teoreticky vystačí s původním procesorem. Do obou strojů ale bude zapotřebí doplnit alespoň nějakou FastMEM.
Výrobní cena je údajně kolem 100 eur, cena prodejní zatím nebyla uvedena, prodej a distribuci bude zajišťovat Alinea Computer.
Pokud výrobní cena 100 nebude znamenat prodejní cenu 300, tak si to asi do své dvanáctistovky pořídím. Hry takřka nehraju, ale pořádné rozlišení ve Workbenchi a moderní monitor, to by se mi líbilo.
Podnikám jako nezávislý konzultant již mnoho let. Jsem takzvaně na volné noze nebo freelancer.
Konkrétně živnost jsem si založil v lednu roku 2014. Za tu dobu jsem měl příležitost se ledacos naučit a v poslední době se o tyto zkušenosti dělím při osobních setkáních.
A protože se pracovní a podnikatelský IT trh mění, dneska například díky AI, tak za mnou chodí lidi, kteří žádají o rady z oblasti podnikaní a freelencingu.
Abych svoje znalosti efektivně předal, tak jsem se rozhodl nejdůležitější informace předat formou tohoto článku.
Když se řekne radar, většina lidí si představí kovovou mísu na střeše letiště nebo obří vojenskou instalaci obklopenou ostnatým drátem.
Projekt AERIS-10 (zkratka z Array Electronic Radar with Integrated System) se pouští do vývoje vlastního, domácího, radaru - a všechno dává k dispozici zdarma. Schémata, layout (DPS), firmware pro FPGA i mikrokontrolér, simulace, BOM. Všechno na github.
MeshCore jako alternativa k populární off-grid textové komunikaci Meshtastic je nyní už i v Česku. Během velmi krátké chvíle se vytvořila silná komunita, která pracuje na vylepšení pokrytí právě sítí MeshCore pracující pomocí rádií s podporou LoRa. Chcete se zapojit? "Jak na to" se dozvíte v tomto článku - jak funguje, rozdíly mezi MeshCore a Meshtastic, podporovaný hardware a jak jej v Česku nastavit.
Aktualizace1! Nový preset pro Českou republiku.
Aktualizace2! Nový firmware pro Repeatery, přechod z 1B na 2B síť.
Zhruba před půl rokem jsem dostal nový pracovní notebook. Už nějakou dobu jsem pokukoval po počítačích značky Framework, takže když se objevila možnost výběru nového pracovního notebooku, zvolil jsem právě Framework Laptop 13 DIY (AMD Ryzen™ AI 300 Series). Kdo by také nechtěl notebook, který si můžete sestavit sami a v případě potřeby ho snadno opravit nebo například vyměnit porty.
Den po objednání (konec října 2025) odeslal výrobce balík s notebookem z Taiwanu a během tří dnů dorazil do ČR. Vyšlo to tehdy akorát na pátek, takže jsem měl celý víkend na sestavení a instalaci nového notebooku. Jako obvykle jsem zvolil operační systém Fedora Linux (Workstation). Sestavení a instalace notebooku byly otázkou pár hodin a pak už jsem ho mohl vesele používat a sbírat zkušenosti.
Zkušenosti po 5 měsících
Za těch pár měsíců, co Framework Laptop 13 používám, můžu konstatovat, že s Fedorou 43 funguje perfektně. Všechny komponenty fungují pod Linuxem dobře, a to i včetně čtečky otisků prstů. Jelikož používám zašifrovaný disk, využil jsem TPM2 čip pro automatické odemykání šifrovaného oddílu podle tohoto detailního komunitního návodu. Ve zkratce stačí zavolat tyto dva příkazy:
Původně jsem se obával spolehlivosti vestavěné WiFi karty Mediatek MT7925 (RZ717) pod Linuxem, protože řada uživatelů reportovala problémy se stabilitou. Možná jsem měl jen štěstí (nebo novější kernel), ale za celou dobu používání jsem nenarazil na jediný problém s WiFi.
Celkové zpracování Framework Laptop 13 je velmi dobré. Nechybí česká klávesnice včetně podsvícení. Velikost (15,85 mm x 296,63 mm x 228,98 mm) a váha (1,3 kg) nikoho neomezí při častém přenášení. Moje konfigurace obsahuje sice jen základní model procesoru, ale šestijádrový AMD Ryzen AI 5 340 běžící na frekvenci až 4,8 GHz má výkonu dostatek.
Ovšem to nejlepší je displej: ideální úhlopříčka 13,5" s netradičním poměrem stran 3:2 a obnovovací frekvencí 120 Hz. Jemné rozlišení 2880x1920 px umožňuje fungovat v režimu HiDPI se škálováním na 200 %. Kéž by se takové displeje staly standardem.
Ale nic není dokonalé a také tento Framework Laptop 13 má slabší stránky. Oproti mému předchozímu Lenovu ThinkPad T480s (Intel Core i7-8550U) pozoruji výrazně větší zahřívání celého notebooku a s tím související vyšší hlučnost chlazení. Také výdrž baterie není na dnešní dobu žádný zázrak – Framework Laptop 13 v průměru vydrží cca 7 h na jedno nabití.
Problémy, které jsem pozoroval
Zde uvádím popis několika problémů, které jsem při používání Framework Laptop 13 zaznamenal. Většina z nich má poměrně snadné řešení a nejspíš se projevuje jen na Linuxu. Třeba vám to nějak pomůže.
Chybné reportování vybité baterie
Tento problém se objevuje jen velmi zřídka (obvykle tak jednou za měsíc) a zatím zřejmě nemá řešení. Zničehonic začne systém hlásit vybitou baterii (0 %), přestože před okamžikem byl stav například 77 %. Téměř vždy se během několika vteřin systém sám zotaví a začne hlásit správný stav baterie. Nicméně jednou už se mi stalo, že tento chybný stav trval déle a notebook se začal vypínat. Stejný problém reportovalo více uživatelů.
Nefunkční digitální mikrofon
Digitální mikrofon pod Linuxem podle všeho vůbec nefunguje a je potřeba používat analogovou verzi. Pro méně komplikovaný život je nejlepší rovnou zakázat jeho ovladač. Vytvořte soubor /etc/modprobe.d/blacklist-snd_soc_dmic.conf s následujícím obsahem:
Narazil jsem také na grafický bug s problikávající obrazovkou, který se projevuje při pohybu kurzoru na některých webech (například web HN) ve Firefoxu. Problém lze vyřešit vložením MUTTER_DEBUG_DISABLE_HW_CURSORS=1 do souboru /etc/environment a restartováním.
Závěr
Přestože Framework Laptop 13 není dokonalý a má své chyby, dobře se mi na něm pracuje a jsem s ním spokojený. Pokud jste technologický nadšenec nebo uživatel Linuxu, bez debat vám ho doporučím. Nicméně Framework Laptop 13 nepatří mezi nejlevnější počítače a pokud člověk nepotřebuje nějakou jeho speciální vlastnost (třeba zmíněný specifický displej), dává velký smysl uvažovat o alternativách. Kdybych měl dnes koupit dobrý počítač pro běžného uživatele za dobrou cenu, koupil bych repasovaný, pár let starý Lenovo ThinkPad vyšší kategorie. S tím člověk udělá ještě spoustu parády a stojí to pár korun.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
Srdečně vás zveme na další cyklus Akademie Stronger Roots. Na webinářích společně prozkoumáme nové aspekty budování komunity příznivců a budeme sdílet zkušenosti z praxe různých organizací občanské společnosti.
Kultura jako magnet: Jak budovat komunitu kolem nápadu
Termín: úterý 28. dubna 2026, 15:00 – 17:00, ZOOM
Kulturní organizace mají specifickou výhodu, kterou jsou emoce a kreativní obsah. Jak proměnit nárazového návštěvníka v aktivního člena komunity, který se podílí na rozvoji místa nebo regionu? Hlavním tématem tohoto webináře bude budování komunity kolem kulturního tématu a organizace. Specifika fundraisingu s tématem kultury a zapojování dobrovolníků, čím se to liší a co se osvědčilo. Jak využít kulturní program jako nástroj pro networking a jaké aktivity nejlépe fungují pro dlouhodobé udržení zájmu.
Na koho se můžete těšit?
Broumov 2028+ – Anna Smékalová – Jak do kulturních aktivit zahrnout jednotlivé cílové skupiny a vytvořit z nich „spolumajitele“ projektů. Jak přemýšlet nad udržitelnou prací s komunitou.
BalCan CrossOver – Jakub Novosad a Tereza Mádlová – Vášeň a vztahy jako klíč k síťování a budování komunity. Jak se buduje komunita kolem kolem festivalu zaměřeného na současnou balkánskou kulturu a kinematografii.
Sudetikus – Martina Seidlerová
Na webinář se prosím registrujte nejpozději do 26. dubna 2026 na odkaze níže.
Komunitní prostory a jejich využití: Když místo tvoří vztahy
Termín: úterý 26. května 2026, 10:00 – 12:00, ZOOM
Fyzický prostor není jen prázdnou kulisou, ale je katalyzátorem setkávání. Podíváme se na to, jak architektura, káva nebo knihy pomáhají bořit bariéry mezi lidmi. Hlavní téma bude využití prostoru a jak zařídit, aby se lidé u vás nebáli mluvit a tvořit společně. Ukážeme si, že k vybudování živého sousedství nestačí jen otevřít dveře, ale je třeba vědomě pracovat s atmosférou a komunitou.
Na koho se můžete těšit?
Sdružení Neratov – Antonín Nekvinda
Stará Jedáleň – Anna Karako(SK)
Komunitní centrum a zahrada Kotlaska – Kateřina Jirová
Na webinář se prosím registrujte nejpozději do 24. května 2026 na odkazu níže.
Komunita v sociálních službách: Více než jen klientela
Termín: úterý 9. června 2026, 10:00 – 12:00, ZOOM
Tento webinář se zaměří na to, jak v sociálních službách překročit stín „poskytovatel–klient“ a budovat ekosystém kolem rodin, sousedů a podporovatelů. Hlavní téma bude změna mindsetu u vedení i týmu. Jak přejít od „my jim pomáháme“ k „tvoříme to společně“.
Na koho se můžete například těšit?
Cesta domů – řečník či řečnice budou upřesněni
Sue Ryder – Monika Havlová
EUROTOPIA.CZ – Petra Večerková a Lucie Veverková
Na webinář se prosím registrujte nejpozději do 4. června 2026 na odkazu níže.
Program Stronger Roots financuje Evropská unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výlučně názory autorů a autorek a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou žádnou odpovědnost.
Známe hlavní témata letošní Novinářské ceny 2025, kterou vyhlašuje Nadace OSF. Do 16. ročníku soutěže nominovala veřejnost a novinářská obec 640 příspěvků ze 70 médií. Cenu udělujeme v celkem 13 kategoriích. Vítězky a vítěze vyhlásíme 13. května 2026.