Planeta OpenAlt

Celá vetva PHP 7.x už stratila upstream podporu. To znamená, že pre ňu nie sú vydávané žiadne oficiálne bezpečnostné aktualizácie. Stalo sa tak konkrétne 28. novembra a pre verziu 7.4.33, ktorá bola v tejto vetve poslednou.

Aktuálne sú podporované dve verzie PHP a to 8.0 a 8.1. Na 8.0 je odporúčaná aktualizácia práve zo 7.4. 8.0 dostáva už len bezpečnostné aktualizácie do 26. novembra 2023, aktívny support nových funkcii bol pred pár dňami tiež ukončený.

Pokračuje ale pre PHP 8.1, kde sa očakáva do novembra budúceho roka a bezpečnostné aktualizácie budú k dispozícii do 25. novembra 2024.

Áno s PHP to ide rýchlo a pre veľa projektov a vývojárov aj bolestivo, keď vidím, čo všetko ešte stále beží na verzii 5.6.

Neoficiálnu podporu a záplaty garantujú ešte distribúcie, ktoré PHP obsahujú a sú podporované, alebo pre ne tvorcovia podporu predávajú.

Integrace systémů je podle mé zkušenosti jedna z nejkomplikovanějších věcí (kromě invalidace cache a pojmenování). Ne že by to byla raketová věda, ale existuje spoustu drobností, které se můžou rozsypat. Pravděpodobnost, že se to stane, hraničí téměř s jistotou. Jakmile věci vypustíte z rukou, těžko se ladí. Stopujete pak pouze své logy. Proto tímto apeluji, hlavně sám k sobě: „Loguj pořádně!“ Pojďme se podívat, jak ve Springu zapnout podrobnější výpis HTTP volání.

Úvod

Švy, ve kterých jsou systémy napojené k sobě, jsou místa, kde to může drhnout víc než jinde. Části se obvykle vyvíjejí samostatně a od první spasování snad ani nikdo nečeká, že by klaplo na první dobrou. Ovšem je potřeba mít zpětnou vazbu, co a jak opravit. Případně důkaz, že chyba není na vaší straně. Nemusí se nutně jednat o systémy třetích stran. Může to být jedna z mnoha vašich mikroslužeb.

Jako hlavní zásadu bych uvedl logovat okamžik před voláním jiného systému a pak výsledek. Ať už neúspěch nebo chybu. Samozřejmě dodat co největší kontext s přihlédnutím k osobním údajům (PII). Pro první okamžiky integrace a testovací prostředí bychom měli mít možnost si zapnout podrobnější výpis bez ohledu na citlivost dat.

Základní logování

Dejme tomu, že voláme službu, poskytující informace o uživateli. Může vracet spoustu citlivých údajů jako datum narození, číslo sociálního pojištění a podobně. Jako nutné, nikoliv postačující, minimum, vidím následující.

2022-11-29 21:29:43.262  INFO --- [main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Calling user detail for ID: 42
2022-11-29 21:29:43.345  INFO --- [main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Got name='Joe Smith' for user ID: 42

A ano, píšu o takové trivialitě, protože se mi to podařilo opomenout.

Spring

Pojďme si ukázat, jak lze nastavit podrobnější výpis HTTP volání ve Spring frameworku. Ten nám nabízí především dvě možnosti. Jednak třídu RestTemplate, která už od verze 5 není vyvíjena, pouze udržovaná, jednak WebClient s podporou asynchronního zpracování.

RestTemplate

Nastavme úroveň logování org.springframework.web.client.RestTemplate na DEBUG.

2022-11-29 21:34:51.427  INFO --- [main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Calling user detail for ID: 42
2022-11-29 21:34:51.447 DEBUG --- [main] o.s.web.client.RestTemplate   : HTTP GET http://localhost:8080/user/42
2022-11-29 21:34:51.484 DEBUG --- [main] o.s.web.client.RestTemplate   : Accept=[application/json, application/*+json]
2022-11-29 21:34:51.497 DEBUG --- [main] o.s.web.client.RestTemplate   : Response 200 OK
2022-11-29 21:34:51.500 DEBUG --- [main] o.s.web.client.RestTemplate   : Reading to [cz.zvestov.blog.User]
2022-11-29 21:34:51.510  INFO --- [main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Got name='Joe Smith' for user ID: 42

To jsme si moc nepomohli, že?

Podle článku Spring RestTemplate Request/Response Logging nastavíme použití Apache HttpClient.

final RestTemplate restTemplate = new RestTemplate();
restTemplate.setRequestFactory(new HttpComponentsClientHttpRequestFactory());

Dále nastavíme úroveň logování org.apache.http.wire na DEBUG.

2022-11-29 21:40:26.685  INFO --- [-main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Calling user detail for ID: 42
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "GET /user/42 HTTP/1.1[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "Accept: application/json, application/*+json[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "Host: localhost:8080[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "Connection: Keep-Alive[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "User-Agent: Apache-HttpClient/4.5.13 (Java/19.0.1)[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "Accept-Encoding: gzip,deflate[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.759 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 >> "[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "HTTP/1.1 200 [\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "Content-Type: application/json[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "Transfer-Encoding: chunked[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "Date: Tue, 29 Nov 2022 20:40:26 GMT[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "Keep-Alive: timeout=60[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "Connection: keep-alive[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "39[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.761 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "{"id":"42","name":"Joe Smith","dateOfBirth":"1979-08-10"}[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.779 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "0[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.779 DEBUG --- [-main] org.apache.http.wire          : http-outgoing-0 << "[\r][\n]"
2022-11-29 21:40:26.779  INFO --- [-main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Got name='Joe Smith' for user ID: 42

Ano, je to hrozně ukecané, ale nikdo přece neříká, že to máte mít puštěné pořád.

WebClient

Podle článku Logging Spring WebClient Calls pojďme nastavit použití Netty HttpClient.

final HttpClient httpClient = HttpClient.create()
        .wiretap(UserConnector.class.getCanonicalName(), LogLevel.TRACE, AdvancedByteBufFormat.TEXTUAL);
final WebClient webClient = WebClient.builder()
        .clientConnector(new ReactorClientHttpConnector(httpClient))
        .build();

Dále nastavíme úroveň logování cz.zvestov.blog.UserConnector na TRACE.

2022-11-29 21:49:48.252  INFO --- [           main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Calling user detail for ID: 42
2022-11-29 21:49:48.783 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae] REGISTERED
2022-11-29 21:49:48.810 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae] CONNECT: localhost/127.0.0.1:8080
2022-11-29 21:49:48.815 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] ACTIVE
2022-11-29 21:49:48.840 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae-1, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] WRITE: 93B GET /user/42 HTTP/1.1
user-agent: ReactorNetty/1.0.17
host: localhost:8080
accept: */*


2022-11-29 21:49:48.841 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae-1, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] FLUSH
2022-11-29 21:49:48.844 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae-1, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] WRITE: 0B
2022-11-29 21:49:48.845 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae-1, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] FLUSH
2022-11-29 21:49:48.846 TRACE --- [ctor-http-nio-2] cz.zvestov.blog.UserConnector : [cb7440ae-1, L:/127.0.0.1:65325 - R:localhost/127.0.0.1:8080] READ: 182B HTTP/1.1 200 
Content-Type: application/json
Transfer-Encoding: chunked
Date: Tue, 29 Nov 2022 20:49:48 GMT

39
{"id":"42","name":"Joe Smith","dateOfBirth":"1979-08-10"}
0


2022-11-29 21:49:48.908  INFO --- [           main] cz.zvestov.blog.UserConnector : Got name='Joe Smith' for user ID: 42

Ano, stejně jako případ RestTemplate, i tohle použití je hrozně ukecané, ale opět nikdo netvrdí, že je to řešení na stálo.

Pozorný čtenář si všimne, že v odkazovaném článku je kód

.wiretap("reactor.netty.http.client.HttpClient", LogLevel.DEBUG, AdvancedByteBufFormat.TEXTUAL);

Zatím co já navrhuji

.wiretap(UserConnector.class.getCanonicalName(), LogLevel.TRACE, AdvancedByteBufFormat.TEXTUAL);

To mi umožňuje vypínat a zapínat podrobný výpis s jemnější granularitou, ne pro všechna použití HttpClient. Zanikne však zdroj dat. Možná by šlo vyumělkovat na použití neexistující třídy cz.zvestov.blog.UserConnector.HttpClient pomocí:

.wiretap(UserConnector.class.getCanonicalName() + ".HttpClient", LogLevel.TRACE, AdvancedByteBufFormat.TEXTUAL);

Chtěl bych každopádně zvýraznit možnost (oproti RestTemplate) volby úrovně logování LogLevel.TRACE. Vídal jsem projekty, kde se nechávala úroveň DEBUG v prvních okamžicích i na produkčním prostředí a to tady pochopitelně nechceme.

Závěr

Ukázali jsme si způsob, jak si můžete připravit možnost zapnout podrobnější výpis HTTP komunikace ve Spring frameworku. Mít možnost zvýšit úroveň logování bez změny binárek je k nezaplacení. Bez podobných informací jste doslova slepí a nezbývá než jen hádat, co se na prostředí děje. Hádám, že nakonec stejně člověk skončí u toho, že prosí o nasazení nové verze, kde už logování vylepšil. A jak to řešíte vy (tedy pokud vám tam nedovolili napíchnout Wireshark)?

Související

• Spring RestTemplate Request/Response Logging
• Logging Spring WebClient Calls
• Poznatky z logování

- Čidla, indikátory / Sensors

Mastodon používám od roku 2017, aktivně pak od doby, kdy skončil Google+. Poslední týdny nestačím zírat. Co bylo roky ospalou sociální sítí, se mění v živou platformu, na které začínám vídat lidi, které bych tam nikdy nečekal. A za všechno může jeden člověk – Elon Musk.

Mastodon vznikl v roce 2016. Já si na něm založil účet o rok později. Víceméně jen ze zvědavosti, zajímalo mě, jak tato decentralizovaná síť postavená na open source funguje. První rok jsem ale účet pořádně nepoužíval. Natrvalo jsem se v Mastodonu usadil až poté, co Google oznámil, že ukončuje svoji sociální síť Google+. Tu si z nějakého důvodu oblíbila linuxová komunita. Roky jsme si budovali vazby a kontakty, aby se to pak s jedním oznámením zhroutilo jako domeček z karet. Nebyl jsem tenkrát jediný a konec Google+ znamenal první z vln nově příchozích uživatelů na Mastodon. Vlna zase opadla, většina uživatelů uvěřila, že něco takového se už nemůže stát, a přešla na Twitter. I já jsem nakonec používal primárně Twitter. Mastodon pro mě byl takovou oddechovkou od čím dál toxičtější modré sítě.

V poslední době se skloňuje jen Mastodon, ale ve skutečnosti to je jenom jeden kousek do skládačky, která se jmenuje Fediverse, svět služeb navzájem propojených otevřeným protokolem. Mastodon je zaměřený na microblogging, ale pokud preferujete sdílení obrázků, můžete používat Pixelfed, na videa máte případně PeerTube atd. Každá služba běží na na sobě nezávislých serverech, kterým se říká instance. Tím, že jsou vzájemně propojené a uživatelé spolu můžou komunikovat, ať už je jejich účet kdekoliv, to vytváří zdánlivě jednu platformu. Ve skutečnosti se ale jedná o tisíce nezávislých komunit, takže síť nejde z principu ovládnout, stejně jako nemůžete ovládnout třeba email.

Roky jsme argumentovali, že sociální sítě jsou dnes natolik důležitou součástí našich životů, že není úplně rozumné vsázet na platformy, kde je uživatel de facto produktem, který se prodává inzerentům, a vše závisí na libovůli úzké skupiny lidí. Argument, že to, co roky používají ke komunikaci s ostatními, může někdo ze dne na den ukončit nebo zcela překopat, brali lidi spíš jako teoretické riziko.

Až musel přijít Elon Musk, koupit Twitter a přesně toto udělat. Těžko říct, co s Twitterem bude. Někdo po odchodu téměř 90 % zaměstnanců čeká brzký kolaps. Můj tip je takový, že se Twitter nezhroutí technologicky a náhle, ale postupně bude degradovat po obsahové stránce, utápět se v kontroverzních rozhodnutích, boji s inzerenty a regulačními orgány. Je také možné, že z něj Musk udělá stroj na peníze, ale jsem přesvědčený, že už to nebude ten Twitter, který jsme milovali. Ať už to dopadne jakkoliv, mnoho lidí si uvědomilo, že ač si kolem Twitteru vybudovali svůj online život, mají jen roli pozorovatelů, kterým se tento online domov mění pod rukama, aniž by nad tím měli sebemenší kontrolu.

A tak začal „běh“ na Mastodon. Musím se přiznat, že jsem byl ze začátku skeptický. Za ty roky jsem zažil několik vln, kdy uživatele nějaká velká platforma v něčem zklamala a oni hledali alternativu v Mastodonu. Každá vlna přinesla určitý počet nových uživatelů, ale nikdy to nebylo nic, co by z Mastodonu udělalo relevantní sociální síť. Tato vlna ale předčí všechny předchozí násobně a pořád sílí.

Ještě před pár měsíci jsme se prakticky všichni čeští uživatelé Mastodonu znali, protože nás bylo jen pár desítek. Během pár týdnů český Mastodon narostl na vyšší tisíce, možná už nižší desetitisíce uživatelů. Celosvětově už míří k 10 milionům registrovaných a 3 milionům aktivních uživatelů. Já jen s úžasem zírám a přemýšlím, v co se Mastodon přemění.

Zvykám si taky na nebývalý ruch. Počet sledujících mi vzrostl na aktuálních 1200. Poměr zapojení/sledující je podstatně vyšší než na Twitteru. Navíc dosah zpráv není uměle omezovaný algoritmy. Když napíšete zprávu, která lidi osloví, může opravdu oběhnout svět. Jeden můj post má 1100 sdílení a 2000 „oblíbení“. Můj neúspěšnější tweet za 12 let na Twitteru měl 45 retweetů a 120 liků. Poprvé jsem se dostal do situace, kdy jsem musel vypnout notifikace na reakce, protože mi mobil blikal každých 10 sekund. Mastodon taky vždycky byl o interakci, ne o tom, že něco vypustíte do světa a dál nereagujete. Pokud chcete reagovat na komentáře, zabere to při takovém množství reakcí čas.

Hodně lidem přijde federalizovaný model sítě nepřirozený nebo matoucí. Na jednu stranu se jim nelze divit, protože to poslední léta fungovalo přesně opačně, centralizovaně, na druhou je to jen návrat k tomu, jak to fungovalo dřív. Lidi se sdružovali na fórech, které měli k uživatelům mnohem blíž, většinou jejich správce dobře znali, protože byl sám v komunitě aktivní. Vzpomeňme na legendární fóra Nyx nebo Hofyland, která mimochodem fungují dodnes. My jsme třeba při webu o našem městě Luhacovice.com provozovali Luhačovický hydepark, který byl jednu dobu tak populární, že ho používalo vedení města ke komunikaci s občany. Pak se stalo to, že jsme hromadně odevzdali prostor pro naši online diskusi americkým korporacím, což se zpětně ukazuje jako ne zcela moudrý krok, který teď vyvolává nekonečné diskuse o selhání role sociálních sítí ve společnosti a který se snažíme řešit všemožnými regulacemi. Fediverse je návratem zpět a představuje evoluci oněch fór s přidanou hodnotou v tom, že můžete komunikovat i s uživateli ostatních fór.

U centralizovaných služeb typu Facebook nebo Twitter je problém s moderováním. Jedna sada pravidel nikdy neuspokojí všechny. Když služba rozhodne tak, bude ji obviňovat jedna strana, že nadržuje druhé, když rozhodne onak, bude ukřivděná zase druhá strana. Jsou navíc natolik velké a důležité pro společenskou diskusi, že jim nelze nechat zcela volnou ruku. Na scénu tak nastupuje regulace, která nikdy není elegantní. U Fediverse něco takového funguje přirozenějším, samoregulačním způsobem. Pravidla si stanovuje každá instance sama. Uživatel si tak může vybírat tu, která je jeho smýšlení nejbližší. Pokud ho nějaká zablokuje, nemůže si stěžovat, že je to omezení svobody projevu, protože má další stovky instancí, kde najde útočiště. Jednotlivé instance se můžou také rozhodovat, s kterými jinými instancemi komunikovat. Každá instance pak musí zvažovat, zda se stane útočištěm toxických lidí a ohrozí možnost všech svých uživatelů komunikovat s ostatními, nebo bude vynucovat rozumná pravidla, aby s ní chtěli ostatní bavit. Ve Fediverse vznikla řada instancí, které bych se nebál nazvat odpudivými místy. Nikdo jim ale nebere právo na existenci (pokud tedy přímo neporušují zákony země, kde sídlí), jen se s nimi ostatní nebaví. Přesně podle hesla „freedom of speech isn’t freedom of reach“, neboli můžete si říkat, co chcete, ale ostatní nemají povinnost vás poslouchat.

Na Mastodonu mě také baví to opětovné přiblížení správců a uživatelů. Na Twitteru jste jakékoliv stížnosti řešili z odosobněnou službou. Když už na vás zareagovala, tak se s vámi příliš nemazala. Když jsme provozovali naše malé městské fórum, řešili jsme věci na individuální úrovni. Uživatelé znali nás a my i většinu uživatelů. U malým instancí Mastodonu je to podobné. U naší sice neznám admina osobně, ale vím, kdo to je, jak má nastavené hodnoty, vím, že v případě problémů se mu můžu kdykoliv ozvat. Co se týče nákladů na provoz, jsme soběstační. Měsíčně vybereme na dobrovolných příspěvcích skoro 200 dolarů. Admin s uživateli probírá, za co to utratit, jak instanci rozvíjet. Nasadili jsme třeba ElasticSearch, který přinesl full-textové vyhledávání. Teď se diskutuje, jestli investovat peníze do automatických překladů zpráv pomocí DeepL. Prostě člověk má pocit, že není jen pouhým pozorovatelem bez jakékoliv možnosti službu ovlivnit.

Zpráva od admina

Mastodon a celkově Fediverse teď dostal díky Muskovi šanci, na kterou roky čekal. Co zatím fungovalo na vzorku statisíců uživatelů jako taková utopie, bude muset obstát v prostředí s řádově větším počtem lidí. Obstojí? Těžko říct. Moc rád bych si přál, aby obstálo. protože zavedené sociální sítě selhávají a mají na naše společnosti spíše negativní dopad. Je to jeden velký sociální experiment. Bude decentralizované moderování a nastavování pravidel škálovat? Nezmění se prostředí na toxické s růstem počtu uživatelů, jak se to stalo Twitteru a Facebooku? Překoná UX problémy, které jsou s decentralizací spojené? Na odpovědi si budeme muset počkat.

V polovici novembra bola oznámená akvizícia Evernote – tá má byť ukončená začiatkom budúceho roka a novým majiteľom je Bending Spoons.

Bending Spoons tvorí aplikácie pre editáciu videa, fotografií a fitnes.

Zdá sa že pre Evernote by sa mohlo skončiť obdobie pádu v rukách spoločnosti zameranej na vývoj mobilných aplikácií. Evernote ste mohli vídať roky v rebríčkoch odporúčaných aplikácii. Hviezda ale začala padať približne po roku 2015.

Evernote niekoľko krát vymenil manažment, prepustil vývojárov, zoštíhlil portfólio produktov a služieb, spoluprác so značkami ako Moleskine alebo Adobe. Reštart zažila aj aplikácia, kedy sa z pokročilého profesionálneho nástroja stal predražený digitálny zápisník.

Nemal som na to už nervy a energiu, samozrejme aj zbytočné prostriedky. Prešiel som na Notion a neviem si ho vynachváliť.

Máme nové SI predpony, ktoré boli schválené na konferencii pre miery a váhy. Predpony sú smerom hore a dole a sú tak pekne spárované.

ronna

10²⁷
Značka: R
Názov: kvadriliarda
Násobok: 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000

quetta

10³⁰
Značka: Q
Názov: kvintilion
Násobok: 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000

ronto

10⁻²⁷
Značka: r
Názov: kvadriliardtina
Násobok: 0,000 000 000 000 000 000 000 000 001

quecto

10⁻³⁰
Značka: q
Názov: kvintiliontina
Násobok: 0,000 000 000 000 000 000 000 000 000 001

Takže napríklad naša planéta Zem váži 6 ronnagramov.

V úterý 15. listopadu 2022 proběhla přednáška a seminář věnovaný editaci hesel na Wikipedii se zaměřením na ženy v českém filmu. Přednášku a školení vedl hlavní lektor Wikipedie Pavel Bednařík pro studenty semináře pedagožky Terezy Czesany Dvořákové na Katedře filmových studií FF UK v Praze. Studenti připraví pod odborným dohledem články k vybraným filmařkám a jejich tvorbě. Projekt částečně doplňuje program Československo 1948–1989, kam patří několik významných českých osobností, jako výtvarnice Ester Krumbachová nebo dramaturgyně Marcela Pittermannová.

Autor fotografie: NoJin, CC-BY-SA-4.0

Wikipedistická soutěž Československo 1948-89 je letos zpestřena odměnou ve formě ponožek pro všechny účastníky a běží až do 18. prosince. Inspirujte se články, které již v rámci letošní výzvy vznikly a podívejte se, jak můžete vyhrát i vy.

Jak se žilo za železnou oponou v Československu?

To je jedna z otázek, na kterou wikipedistické články a fotky nahrané do soutěže Československo 1948-89 odpovídají. Témat, která nejsou zatím na Wikipedii pokryté, je celá řada. Jedná se například o významné muže a ženy tehdejší doby – odbojáře, funkcionáře, novináře nebo třeba umělce. I mnoho pojmů a věcí běžné potřeby stále postrádá na Wikipedi svůj popis.

Foto: Sametová revoluce, Josef Šrámek ml., CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Poukázky Darex, lustrační osvědčení nebo Mírový klub Johna Lenonna jsou jedny z mnoha pojmů, ke kterým jsou dostupné online zdroje a stačí je jen převést do encyklopedického stylu a nahrát na Wikipedii. Pokud chcete vytvořit v rámci výzvy nový článek, ale nemáte s tím zkušenosti, mrkněte na průvodce. Není to nic těžkého a s trochou úsilí to zvládne každý. Poradíme vám s tím každé pondělí večer ve Wikiporadně nebo přímo na některém z editatonů k výzvě. Podrobná pravidla soutěže a postup najdete tady.

Přijďte na editaton a přednášku v Praze, Hradci Králové a Liberci

Pokud jste na Wikipedii nováčky, určitě se vám při psaní článků a nahrávání fotek může hodit pomoc zkušenějších wikipedistů. Té se vám dostane na editatonech v Praze, Hradci Králové a Liberci.

• 23. 11. 2022, Didaktikon Kampus Hybernská, Praha. Registrace, FB událost.
• 30. 11. 2022, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Hradec Králové. Registrace, FB událost.
• 10. 12. 2022, Technická univerzita Liberec, Liberec. Registrace.

Jak vypadá editaton? Po krátkém úvodu se společně (a zároveň každý sám) pustíme do editování, lektoři jsou k dispozici pro konzultace a pomoc. Na konci sdílíme, na jakých článcích jsme pracovali a jak nám to šlo. Aby šlo editování lépe od ruky, bude pro všechny zdarma k dispozici drobné občerstvení.

Samotným editačním maratonům budou předcházet přednášky. V Praze bude tématem Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968: koncepty, výzvy, projekty (Mgr. Ondřeje Holub, Ph.D.). V Hradci Králové se zaposloucháme do přednášky Hospitál v Kuksu a památková péče po roce 1945 (Mgr. Jindřich Kolda Ph.D.).

Už bylo provedeno 31 editací nejrůznějších článků

K 17. listopadu bylo zatím v rámci výzvy vytvořeno a rozšířeno 23 článků. Na Wikipedii přibyly informace mimo jiné do následujících článků:

• Nikolaj (pracovní tábor),
• Jaroslava Gloserová (architektka),
• Jan Dus (teolog, chartista, politický vězeň),
• Jáchymovské doly,
• Požár papírny v Harmanci.

Jak vidíte, záběr je opravdu široký. Jedno ale témata spojuje – vypovídají o integrální součásti československé historie, kterou je třeba popsat pro příští generace. Přidejte se k tomuto úsilí a kromě dobrého pocitu si odnesete i věcnou odměnu.

Mějte nohy v teple! Každý účastník výzvy vyhraje ponožky

Partnerem letošního ročníku soutěže je Klub Pánů z Ponožkovic, který nám daruje 100 párů ponožek v československých barvách a 2měsíční členství pro prvních 100 účastníků. Pokud chcete ponožky vyhrát, stačí po účasti v soutěži vyplnit tento formulář a jsou vaše.

Foto: Ponožkovice.cz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„V Ponožkovicích máme rádi příběhy. A protože Wikipedie patří k největším zdrojům informací o příbězích lidí, věcí či společností na světě, s oblibou ji využíváme prakticky na denní bázi. Je nám proto velkou ctí, že můžeme darem v podobě ponožek a členství u nás v Klubu Pánů z Ponožkovic přispět k dalšímu prohloubení studnice znalostí, které celé lidstvo díky Wikipedii má kdykoliv k dispozici,“ říká Vojtěch Formánek z Klubu Pánů z Ponožkovic.

Děkujeme Ponožkovicím za to, že podporují svobodné informace pro všechny. Také wikipedistům a wikipedistkám, kteří se do soutěže již zapojili, i těm, kteří to teprve mají v plánu.

Svetová populácia dosiahla ďalší míľnik a to 8 miliárd ľudí. Najľudnatejšou krajinou je Čína s 1,452 miliardami ľudí. V tesnom závese s Indiou.

Dosiahnutie čísla 9 miliárd vychádza na rok 2037 a 10 na 2058.

Aj keď bude populácia ďalej rásť, tak medziročný „prírastok“ začína klesať a populácia starnúť. Aktuálne je priemerný vek 31 rokov, v roku  2058 to má byť 36 rokov.

Z pohľadu kontinentov je Ázia so 4,6 miliardami ľudí na prvom mieste. Afrika má 1,3 miliardy a Európa 0,7.

Za celý ten čas bolo na našej planéte odhadom 106 miliárd ľudí.

Inak narodil som sa, keď nás bolo 4,5 miliardy.

Spolek Wikimedia ČR zve 23. listopadu všechny Pražany do Didaktikonu Kampusu Hybernská na přednášku Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968 a editaton, kde se mohou naučit psát Wikipedii. Akce je pro všechny zdarma v rámci Soutěže Československo 1948-1989, která trvá až do 18. 12.

Přednáška historika Mgr. Ondřeje Holuba Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968: koncepty, výzvy, projekty bude trvat od 16 do 17 hodin a od 17 do 20 hodin mohou příchozí psát wikipedistické články týkající se Československa mezi lety 1948 a 1989. Přítomní zkušení wikipedisté jim i s případnými prvními krůčky na Wikipedii, kterou v Česku tvoří stovky dobrovolníků, pomohou.

33 let po Sametové revoluci na Wikipedii stále chybí desítky článků na témata významných osobností, reálií a poměrů této doby. Ze Sametové revoluce v je na Wikipedii pouze 63 fotografií. Cílem spolku Wikimedia (a Wikiprojektu Československo 1948-1989) je to změnit a soutěží podpořit naši svobodu tím, že dobře popíšeme totalitu, která ji předcházela. Každý, kdo se výzvy zúčastní vyhraje odměnu v podobě ponožek v národních barvách a dvouměsíční členství v Klubu Pánů z Ponožkovic, partnera soutěže. 
Více informací je k nalezení  ceskoslovensko.wikimedia.cz nebo facebookové události. Registrace účastníků je vítaná.

FOTO: Sametová revoluce, Cerekk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Už nejakú dobu sa snažím vyhľadávať oddych na menej tradičných miestach. A skôr ak su tieto miesta ideálne v prírode, ako napríklad spomínaný Zikmundov.

Posed Vinica je v Modre v krásnom prostredí viníc, ktoré sa v polovici mája, kedy som tu bol nádherne zelenali.

Wild Kitchen Modra

Cestou na Posed sme sa zastavili vo Wild Kitchen nastaviť si aj chuťové bunky na „divočinu“ a bol to veľmi príjemný zážitok.

Samotný Posed Vinica má všetko potrebné na užitie si okamihu počas jedného alebo dvoch večerov. Nechýbalo vínko z miestnej vinice. Môžete si pripraviť čaj alebo kávu.

K dispozícii je solárna sprcha, suchá kompostovacia toaleta a skvelé posedenie aj pod posedom.

Ja vravím, že príjemné „stanovanie“ pre ľudí, čo neradi stanujú. Ale určite to je aj parádny spôsob ako sa na chvíľku odpojiť a utriediť si myšlienky. Alebo ich nechať doma.

Sledovať srnky, zajace a iné divoké zvieratá na návšteve vo vinohrade je fakt zážitok.

Wikidata jsou pravděpodobně největším agregátorem českých databází vůbec. Databáze se ale neustále vyvíjí, mění a aktualizují. Jak to řešit? Nezbývá než jednou za čas stáhnout aktuální obraz databáze a provést synchronizaci. Jenže je to pracné, nudné a zbytečné. Daleko lepší je v pravidelných intervalech provést import automaticky. Právě to se nyní podařilo zařídit u Databáze národních autorit Národní knihovny ČR.

Automatické aktualizace jsou výzvou

Projekt vznikl za finanční podpory Národní knihovny, která dlouhodobě podporuje prohlubování „komunikace“ mezi jejich databázemi a Wikidaty. Největší a pro nás možná nejzajímavější databází je Báze národních autorit, která shromažďuje údaje o různých konceptech (osobách, místech, organizacích). Následně se tyto „štítky“ používají při popisování knih v dalších databázích, jako je Česká národní bibliografie.

O národních autoritách jsme psali již mnohokrát, ale veškeré naše snahy se zatím točily kolem jednorázových importů nebo ruční práce. Automatické aktualizace jsou složitější. Je potřeba vše perfektně ošetřit tak, aby nemyslící robot neudělal na Wikidatech chybu. A právě o to jsme se nyní pokusili.

Data, která přenášíme

V rámci letošního projektu jsme se rozhodli zprovoznit pravidelnou aktualizaci odkazů na Wikidata a identifikátorů ORCID a ISNI, které knihovníci ručně přidávají do autoritních záznamů. Tyto odkazy jsou pro Wikidata velmi cenné, protože umožňují propojovat různé databáze a také vyhledávat a slučovat duplicity na Wikidatech. V neposlední řadě představují tyto odkazy cenná data pro uživatele Wikidat, třeba pro různé internetové databáze osob, které mohou vytvářet automatické odkazy na „související databáze“.

Data zatím cestují jen jedním směrem, tedy z národních autorit do Wikidat, takže se nejedná o synchronizaci v pravém slova smyslu. Nicméně ani na druhý směr nezapomínáme a poskytujeme Národní knihovně různá chybová hlášení, na základě nichž mohou svou databázi dále zkvalitňovat.

Ukázka editace našeho bota. Přidání odkazu na Národní autority díky tomu, že knihovník při zakládání či editaci záznamu vložil do pole 024 odkaz na Wikidata.

Jak je to řešeno technicky?

Národní knihovna publikuje svá opendata zejména ve formátu MARC XML. V pravidelných týdenních intervalech probíhá jejich aktualizace o nová data. Následně náš nástroj stáhne soubor a potřebné údaje z něj převede do tabulky, čili do formátu CSV. Tato tabulka je mimochodem veřejně k dispozici. Mezi tímto CSV a Wikidaty je následně poměrně složitá logika, v niž se vyhodnocuje, který údaj ještě ve Wikidatech není a měl by být vložen. A navíc, pokud ve Wikidatech hodnota sice je, ale je takzvaně „zavržena““”, k importu nepřistupujeme. Značí to totiž, že je s hodnotou něco v nepořádku.

Další technické detaily naleznete na GitHubu, kde je kód zveřejněn. Editace našeho robota na Wikidatech jsou označeny speciálním štítkem, takže je možné si je nechat vypsat. K 3. listopadu 2022 nástroj „vylepšil“ 3900 položek a další každý týden přibývají.

Grafy popisující první cca týden importu. Vlevo nahoře: Identifikátor, který byl vložen. Vlevo dole: Typ položky, která byla upravena (v drtivé většině nyní osoby). Vpravo: Počet identifikátorů, který se v editovaných položkách nachází. Čím více identifikátorů položky mají, tím více je možné je využít pro propojování se s ostatními databázemi. Mnohé editované položky mají desítky různých identifikátorů!

Výhled do budoucna

Tímto jsme završili letošní projekt spolupráce s Národní knihovnou, v rámci něhož jsme také připravovali skripty pro manuální extrakci různých „Wikidata-ready“ údajů z Báze národních autorit a používali je k naimportování několika desítek tisíc nových záznamů do Wikidat. Kromě jasných výstupů pro Wikidata je celá záležitost přínosem i pro Národní knihovnu. Ta se stává propojenější s Wikidaty, z nichž čerpá řadu údajů, ale také může využívat alternativní datový formát svých dat – CSV, které jsme v rámci projektu připravili.

V budoucnu plánujeme vybudovanou infrastrukturu dále využívat. Zmíněné CSV obsahuje celou řadu údajů z Národních autorit, jako jsou například místa narození a úmrtí, data narození a úmrtí, povolání a podobně. Po pečlivém zvážení a zavedení patřičné „automatické kontroly kvality“ by bylo možné i tyto údaje začít z Báze národních autorit přenášet automaticky každý týden do Wikidat.

Projekt je finančně podporován Národní knihovnou České republiky. Autory technického řešení jsou Vojtěch Dostál (User:Vojtěch Dostál) a Jiří Sedláček (User:Frettie).

Často se mě lidé na školeních ptají, zda je bezpečné zálohovat do cloudu. A tak jsem se rozhodl sepsat moje

Příspěvek Zálohování do cloudu pochází z Spajk.cz

    DRM – Digital Radio Mondiale je standard pro digitalizaci klasického AM vysílání. Digitálním zpracováním signálu pomocí modulace a komprese lze údajně dosáhnout srovnatelné nebo lepší kvality zvuku než u FM vysílání a zároveň lze snížit až pětkrát požadavky na výkon vysílače v porovnání s klasickým AM vysíláním. Dnes po celém světě vysílá s technologií DRM asi 75 radií. Nejvíce stanic vysílá z Evropy a z Asie. Seznam stanic si můžete prohlédnout zde.

  Historicky byly první testy technologie u nás provedeny v roce 2003 Českými Radiokomunikacemi ve spolupráci s Českým rozhlasem. vysílalo se na 774kHz z Hradce králové program stanice     ČRO 6.  První stále vysílání české stanice bylo spuštěno v roce 2006, a to mezinárodní vysílání ČRO 7 Praha z britského Rampishanu. Rádio vysílalo až do roku 2010, pak to vypli díky snížení rozpočtu od ministerstva zahraničí. V roce 2009 například začalo na technologii DRM vysílat All India Radio, které pokrylo až 600 milionů lidí.

Pilotní vysílání zahájily České radiokomunikace letos  v červenci a  spuštěné bylo kvůli ověřování a nastavení různých modulačních parametrů, pokrytí a dosah ve dne i v noci, využitelná kapacita sítě a odolnost proti rušení.

Signál DRM je šířen výkonem 3,1 kW z Českých Budějovic na kmitočtu 954 kHz z vertikálního příhradového anténního systému o výšce 107 m. Je  vysílána rozhlasová stanice ČRo Radiožurnál. ČRA pro příjem a vyhodnocení využijí specializované měřicí přístroje a také speciální přijímače SDR.

Nějaké podrobnosti lze nalézt např. zde. Podrobnosti o DRM standardu, typu modulace atd. jsou pak tady.

     Byť je vysílání jen dočasné a dle informací bude po nějaké době ukončeno, je mezi radioamatéry velký zájem si vyzkoušet toto vysílání zachytit/dekódovat. Možná to znáte – některé věci obecně nemají smysl, ani budoucnost, ale člověk je tvor zvídavý a musí si občas vyzkoušet i takové věci, které jsou jaksi zbytečné. U DRM zbytečné v tom smyslu, že tu již máme velmi slušné pokrytí DAB a na malém komerčním a dostupném přijímači lze zachytit spoustu stanic ve slušné kvalitě. Tak proč se o to pokoušet jinak? Proč takové „sebemrskačství“ ?  Protože je to výzva, protože o není tak jednoduché a na trhu na to chybí hotové přijímače.  Minimálně se při tom člověk něco naučí, nezblbne něco si vyzkouší a i když to nebude mít  budoucí reálné využití, může se zkušenost hodit.  V momentě, kdy zjistíte, že to funguje, jak se to ovládá a nastavuje, co to umí to ale zpravidla člověka přestane bavit. V mém případě to byla i sázka, když jsem prohlásil, že to doma v Klatovech musí jít poslouchat, když mám signál i na feritce.Tu jsem zkusil připojit pomocí jednoduchého zesilovače s legendárním BF245 rovnou k SA:

Výhoda tohodle zapojení je, že se feritová anténa nezatlumí nízkou impedancí SA a LC obvod je minimálně zatěžován vstupní impedancí tranzistoru. Bohužel BF245 se již nevyrábí a náhrady ve formě BF545 se k  bastlení nehodí, neboť jsou SMD.  SRI

 Zkusil jsem stanici poslouchat na starém DRM přijímači HIMALAYA 2009, bohužel neúspěšně. Patrně díky starému ( úplně původní FW byl požkozený )  FW v přijímači, který neumí dekódovat AAC+. Novější nejde sehnat a FW co jsem sehnal umí jen kodek AAC. Nakonec  údaj MER na display  je jen cca 3,7 dB i s externí anténou a to je pro příjem nedostatečné. Sice display ukáže název programu, ale nic nedekóduje, ticho..

  Příjem DRM v amatérských podmínkách jsem zkoušel i pomocí mého transceiveru FLEX . A dále také pomocí RTL-SDR „klíčenky“ do USB portu a počítače. Už protože je to nejlevnější způsob, jak si DRM příjem „osahat“.  PC má dnes každý, SW lze stáhnout zdarma a RTL-SDR „dongl“ lze zakoupit za cenu do 300kč. Většina z nás ho ale stejně má někde v šuplíku. Je třeba použít verzi V3, která umí příjem i HF pásma. Já mám starší verzi V2, která umí přijímat v rozsahu cca 30-1700MHz. 

   Lze použít také, ale je třeba použít UP-convertor na vstupu , který  zkonvertuje signály z pásma středních vln někam  mezi oněch 30 – 1700MHz. Nebo mnohem jednodušeji použít mod „direct sampling“. Je to mod, který využívá samotný převodník v RTL-SDR ( bez tuneru ) a signál je zpracován přímo na  I nebo Q vstupech. Kdo ještě RTL-SDR nevyzkoušel, rozhodně doporučuji jako levný přijímač vyzkoušet, velmi dobře lze poslouchat na KV, VKV radioamatérská pásma včetně SSB signálů. Lze poslouchat  i  leteckou komunikaci  v AM na 120-130MHz, případně příjem ADS-B majáků letadel na 1090MHz včetně dekódování jejich polohy. Podobně velké lodě na moři.  Jde přijímat i profesionální služby v pásmu 80,160 a 450MHz včetně digitálních DMR sítí.     ( pozor nezaměňovat s DRM ). Jde přijímat i dekódovat polohu, a parametry meteorologických sond v pásmu 403MHz,   jde dekódovat různé FAX protokoly s počasím...  Existuje i experimentální SW, kterým lze přijímat a dále zpracovávat i GSM signály. Všechno výše popsané jsem osobně vyzkoušel a i když mám mnohem lepší přijímače, je právě RTL-SDR dongl ten, který se nebojím nechat trvale připojený na LW anténě na chalupě.  Prostě za málo peněz hodně muziky, ale je třeba vědět, jak RTL-SDR správně použít v tom či onom případě. 

   Při použití externí antény je třeba vždycky zajistit, aby se na vstup nedostaly nějaké nežádoucí silné signály VKV rozhlasu, TV a GSM, LTE vysílačů, které mohou být klidně o 50dB silnější, než úroveň žádoucího přijímaného kmitočtu. Vstup je širokopásmový a RTL-SDR má pouze 8 bitový převodník – vstup může zahltit právě nějaký silný místní signál. 8 bitů  zpracování A/D by mělo dle pravidla  1bit=cca 6dB mít dynamiku  8x6 = 48dB. V praxi jsem ale naměřil  víc, cca 55 – 60dB, vliv na to bude mít nějaké integrované AVC, nebo prosté matematické průměrování, které nejspíš převodník umí. Při určitých vzorkovacích kmitočtech ( 2000kHz ) jsem dokonce naměřil dynamiku  od cca -35dBm do  - 100dBm ( 65dB ) , ale při silných signálech od cca -50 dBm a méně se v pásmu začínají objevovat různé signály, které tam rozhodně být nemají.

   V praxi pro příjem DRM pomocí RTL-SDR ( a obecně SV a KV AM ) použijeme  nějakou dolní propust s mezním kmitočtem cca 15MHz, nebo přímo filtr na pracovní kmitočet, který chceme přijímat. Bez této „preselekce“ nemá vůbec žádný smysl se o cokoliv pokoušet s výjimkou např. přijmu FM VKV rozhlasu na „kus drátu“.  Nebo lze přímo na vstup připojit např. krátkovlnnou laděnou rámovou anténu, smyčku,  která má sama o sobě již slušnou selektivitu, případně feritovou anténu s ladicím kondenzátorem a případným zesilovačem. V mém případě jsem v QTH Klatovy použil pro příjem DRM z Českých Budějovic drátovou (LW) anténu délky cca 25m s dolní propustí 30MHz a preselektorem. Ten je původní pro pásmo 3,5 – 21MHz.  A úpravou (zvětšením indukčnosti pro 3,5MHz) jsem přidal ještě pásmo 800-1900kHz a naladil propustné pásmo na střed DRM signálu: 954kHz:

  Před vlastními pokusy jsem zkusil prohlédnout pásmo cca 500kHz – 1500kHz  spektrálním analyzátorem a zjistil několik silných  vysílačů.

 Signál DRM na 954 kHz je mezi nimi poměrně utopený - těsně vedle je nějaký signál na 985kHz.. Bohužel se ukázalo, že v pásmu jsou další silné signály, které nebyly vůbec vidět kvůli velkému kroku nastavenému na SA. Objevuje se např. signál na 515,625kHz s úrovní -41dBm, nebo 616kHz -38dBm. Signály jsou čisté nosné , v druhém případě modulované brumem 50Hz a nejspíš pocházejí z nějakých spínaných zdrojů v okolí. Jsou vidět jen při BW  nastaveném na 10Hz. Ve večerních hodinách se pak objevují silné signály zahraničních AM vysílačů.

   Pro příjem signálů pomocí RTL-SDR používám SW HDSDR ve verzi 2.80 .

 Připadá mi lepší než oblíbený SDRSharp ve kterém jsou nějaké chyby. Např. nefunguje dobře  výstup v režimu RAW, některé verze ve spojení s Ryzen procesory mrznou. Při použití v propojení s DREAMem  ( výstup  USB a příslušné posunutí f RX ) byl i o něco horší s/š než u HDSDR. Nepřišel jsem na to proč i když jsem laboroval s nastavením. SDRSharp také od verze v1700 změnil desing – pro mě nepříjemná změna. A také je třeba instalace runtime… L

  Do HDSDR je třeba přidat soubor  ExtIO_RTL2832.dll jinak nebude fungovat ovládání RTL-SDR donglu. Samozřejmě je třeba do systému nainstalovat driver „zadig“ RTL-SDR. Používám všude verzi 2.7, je funkční i na W11. Na deskách s Ryzenem nefunguje RTL –SDR v USB 3.0 portech. Hodně jsem se s tím vyvstekal u kamaráda, kde nechtěl RTL-SDR fungovat. Driver zadig hlásil úspěšnou instalaci, avšak RTL-SDR nebyl v systému vidět. Na Ryzenech (zkoušeno 1x stolní PC a 1x NTB)  je i nějaký další problém s RTL-SDR co používají tuner E4000, zřejmě nefunguje správně komunikace s tímto donglem, protože velmi dlouho trvá, než se tuner přeladí. Reakce na změny v SDRSharp jsou někdy neúměrně dlouhé a nastavování vyžaduje trpělivost.

  V HDSDR pak nastavujeme u RTL-SDR direct sampling:

 Šířku pásma na cca 9kHz a výstup digital. 

Úroveň volume v HDSDR nastavíme tak, aby signál na bargrafu v hlavní obrazovce programu DREAM nebyl  přebuzený - v červeném poli.

Já používám vzorkovací kmitočet 300kHz. Je  ale možné, že s jiným vzorovacím kmitočtem bude lepší odstup s/š, nevnikají pak například na vodopádu různé aliasy v užitečné šířce přijímaného spektra. Je třeba ostatní předvolené vzorkovací kmitočty vyzkoušet. V žádném případě neznamená, že pokud použijeme menší  vzorkovací kmitočet a uvidíme ve spektru jen menší šířku pásma s absencí silných signálů, že tam nemohou vadit. Pokud na vstupu SDR ten signál je, může vadit i když ho díky nastavenému kmitočtu samplování nezpracujeme a nevidíme na vodopádu!

   Pro vlastní dekódování jsem použil známý SW DREAM. S některými verzemi je problém, řve to, že chybí soubory wpcap.dll a packet.dll.  A nejde bez problému přepínat zvukové vstupy a výstupy. Pokud zkusíme přepnout zvukový vstup z interní zvukové karty např. na virtuální kabel, DREAM spadne.  Našel jsem ale starší verzi 2.1.1 , která je stabilní, nepadá, ale neumí zase dekódovat  xHE-ACC ( ACC+) .  Stačí ale do adresáře DREAM dokopírovat soubor faad2_drm.dll , který tam není nejspíše z nějakých licenčních důvodů. Pak dekódování funguje bezchybně. Kromě programu HDSDR, driveru ZADIG pro RTL-SDR a programu DREAm pro dekódování DRM je třeba ještě další program: WB CABLE. Jedná se o program, který zajistí virtuální propojení audio výstupu z programu HDSDR do programu DREAM. Jedná se o verzi virtuálního kabelu „zdarma“ podobné programy jsou i v placené verzi.

V HDSDR pak zvukový výstup nastavíme na vstup tohoto virtuálního kabelu, v DREAMu pak vstup nastavíme na výstup virtuálního kabelu. Zvukový výstup pak není směrován z HDSDR do reproduktorů ale do VB a zvukový výstup z Dreamu je třeba nastavit do reproduktorů.

Pokud dodržíme doporučená nastavení a odstup s/š v záložce Evaualtion dialog v programu DREAM jeSNR  alespoň 13-15dB, mělo by dojít k dekódování a přehrávání audio signálu:

Video z přehrávání DRM signálu na stolním PC:

Video youtube

   Nejhorší výsledky jsou ve večerních hodinách, signál je občas nedekódovatelný, zvedá se rušení . Mezi 4-16 hodinou  je příjem lepší, bezproblémový.  Nejsilnější signál bývá okolo 18-20 hodiny. I při této páře ale dekódování „zabije“ nějaký další rušicí signál:

   Příjem v pásmu SV a KV znemožňuje i hojně rozšířené ADSL a VDSL byť provozované na symetrických kabelech vyzařuje a zvedá úroveň šumu na pozadí.

  To jsou patrně důvody bránící většího rozšíření DRM v praxi. Na rozdíl od DAB totiž jsou průmyslové lokality, kde je příjem dlouhých, středních a krátkých vln naprosto nemožný. I kvůli tomu já používám vzdálený RX na chalupě, kde je lokalita skoro rádiově čistá a vysílám pak ze svého QTH v Klatovech. A i s obyčejným SDR 8bit dongle mám na chalupě mnohem lepší příjem než ve městě. Šum na pozadí je tam  „jen“  S 6 , t.j na úrovni okolo  - 90dBm. Pro srovnání ve městě mám  šum v klidu na úrovni -70 až – 65dBm, některé frekvenční úseky ale i okolo -50dBm!!!

 Obecně lze vlastně pro příjem DRM použít jakýkoliv SDR přijímač a jeho výstup pomocí virtuálního kabelu poslat do proramu DREAM. Na stránce http://sdr.ipip.cz/hardware   je výčet dostupných SDR  přijímačů spolu s uvedenými parametry. S kvalitními SDR RX je příjem mnohem jednodušší, není třeba preselekce, SDR přijímače mají již zabudované nějaké vstupní propusti a hlavně mají mnohem větší dynamický rozsah díky použití A/D převodníků s více než 8 bity.

Pro úspěšný příjem jde využít i nějaký upravený SW analogový přijímač. Analogovým přijímačem je míněn i takový, který má digitální stupnici a zpracování signálu probíhá standardně pomocí jednokonverzního nebo dvojkonverzního směšovače a demodulátoru.  Je třeba vytáhnout ven z rádia výstup  MF na 450kHz ( 455, 465kHz ) a např. pomocí obvodu SA612  MF signál zkonvertorovat na 12kHz. A ten dál zpracovat zvukovou kartou v PC a programem DREAM. Problém tady může být s malou šířkou MF filtru, která je pro DRM nedostatečná. Proto se používá onen down konvertor a MF se připojuje před filtr.  DRM vysílání má oproti DABu jednu výhodu - pokud se provozuje na SW a KV, je možno využít velký dosah takového vysílání - typicky zahraniční vysílání. A oproti AM je tu samozřejmě vyšší kvalita zvuku a ve večerních hodinách nevadí případné uniky signálu dané šířením těchto delších vln v atmosféře Země. Na druhé straně jsou zatím stále drahé komerční přijímače. Plánuji vyzkoušet ještě DRM příjem někde v terénu, daleko od civilizace, nebo na chalupě. Je také dostupný SW pro Android na dekódování DRM za cenu cca 120kč. Telefon/tablet by pak měl umět po připojení SDR do USB přehrávat DRM signál:

Video

Video_2 

odkaz na APK  

Doplnění 14.11.2022

   Je až s podivem, kolik jsem dostal e-mailů a dotazů ohledně přijmu DRM. Zvlášť když se obecně ví, že to nebude mít pokračování a stanice v českých Budějovicích ukončí svoji činnost.  Bohužel nemám čas na každý dotaz  zvlášť odpovídat,  psát jednotlivcům. Nejdůležitější věci shrnu tady:

   Většina dotazu zní, jaké minimální úrovně musí být pro správné dekódování audia. Mnozí píšete, že vám sice úvodní obrazovka ukazuje informace o vysílání, ale není nic slyšet.

   Natočil jsem jedno video zobrazující, při jakých hodnotách SNR je ještě dekódování audia v pořádku. Na vstupu RTL-SDR mám attenuátor a vstup pomalu zatlumuji - je vidět, kdy se dekódování zastaví. Hodnoty, které jsou ve videu musíte mít, aby vám to hrálo. SNR pod 14-15dB už je špatně. To samé MSC/MER by mělo být více než 15dB, v podstatě je to nejdůležitější údaj. Na VIDEU je to vidět nejlépe.

Další dotazy jsou k filtru/preselektoru na vstupu RTL-SDR. Používám dolní propust v podstatě hned za LW anténou. Mám ji tam připojenou stále i kvuli QRM. 

Za dolní propustí,která odlehčí RTL-SDR přijímači od GSM, LTE, FM a TV silných signálů používám pásmovou propust:

Další věc, kterou používám ve spojení s RTL-SDR je attenuátor. Občas je třeba silný signál zatlumit aby nebyl přetížený převodník, někdy je dobré otestovat, při jakých úrovních signálu to , či ono ještě je poslouchatelné.

Pro kmitočty do cca 150MHz je použitelný tento v provedení "potenciometr":

 Další dotazy jsou k Direct sampling "MODu".   Google na tento dotaz doplněný RTL-SDR vyhodí spousty odkazů. O co se tedy jedná? Je to HW úprava, kdy se obchází tuner v RTL-SDR klíčence a signál je připojený přímo na vstupy I nebo Q kvůli možnosti přijímat nízké kmitočty.  Úpravy popsané na webu jsou ve stylu rozpojení cesty  (odstranění kondenzátorů do I vstupů) Já jsem použil nezapojené vstupy Q. Programy je umí využívat. Úprava je pak o to jednodušší, stačí připojit transformátor 1:4 ( nebo lépe 1:16 ) přímo k těmto vstupům. A vstup transformátoru přes tlumivku rovnou k anténnímu konektoru. Zde je foto mojí úpravy:

SDR pak využívá pro HF kmitočty přímo Q vstupy,  původní kmitočty od cca 26MHz výše normálně dál přijímá pomocí tuneru, který zůstává připojený na I vstupy. Výhoda donglu z obrázku je, že má vyvedené Q vstupy převodníku na desce jako pájecí body. Lze do nich bez problému strčit dráty o průměru 0,5mm. Asi hůře se bude shánět transformátor , nebo bude drahý ( v ceně klíčenky SRI. ) Jedná se o 50/200OHM , 

23.11.2022

Dnes večer  mělo  DRM na 954 kHz výpadek. Vypadá to, že se dělají nějaké změny na vysílači, možná nějaká údržba, měření.

 Jen pro zajímavost sem dávám článek z roku 2003, který vyšel v časopise sdělovací technika. Tehdá ČRa taktéž testovaly DRM vysílání.  Letos to je tedy skoro přesně po 19 letech. Bylo by zajímavé, kdyby ČRA zveřejnily současné výsledky pro porovnání s testovacím vysíláním v. r. 2003.

Dnes 27.11.2022 večej jsem již DRM zkušební vysílání nenaladil. Vypadá to na onen avízovaný konec.  Stanice zmizela i ze seznamu DRM aktuálních vysílačů.  Možná ale opět jen údržba, testy???

Uvidíme co v budoucnu s DRM bude. Aktuální dění budu sledovat a případně dám info.

Ak vás zaujímajú témy ako observability a monitoring vo svete cloud native, tak je pre Prometheus už dostupná oficiálna certifikácia. The Prometheus Certified Associate (PCA) skúška má demonštrovať vaše skúsenosti s touto open-source platformou.

Je určená každému, kto pracuje s cloud native aplikáciami, či už ide o administrátora alebo developera. Za certifikačnou skúškou opäť stojí CNCF ako to je aj pri ostatných.

Cena je 250 dolárov, platnosť 3 roky a trvá 90 minút. V cene máte ešte jeden pokus v prípade neúspechu do jedného roka od zakúpenia.

Zároveň vznikol krátky dokumentárny film s názvom Inside Prometheus: An Open Source System That Changed Technology. Ten mapuje ideu vzniku ale aj jeho komunitu.

Právě jedu 🚄 Pendolinem do Ostravy kde zítra školím a potřebuji se připojit na Wi-Fi českých drah. Ale ono to

Příspěvek Připojení k ČD Wi-Fi na macOS pochází z Spajk.cz

World Usability Day je sviatok pre nadšencov UX dizajnu. Ak sa chcete dozvedieť viac o použiteľnosti webov, aplikácií a ďalších produktov, tak ide o jedinečnú príležitosť.

Tohtoročnou témou je "Naše zdravie" a zameriame sa na systémy, ktoré poskytujú zdravotnú starostlivosť vo všetkých jej rozmanitých podobách, i na digitálne riešenia súvisiace so zdravím. Prezentácie, ako sa tvoria súkromné zdravotné systémy, aplikácie pre zdravý životný štýl, ako vznikal štátny systém na zdravotné údaje - e-recepty, alebo čo robiť pre svoje duševné zdravie.

WUD - World Usability Day Slovensko 2022 sa bude konať online 10. novembra od 9:00 do 15:00. Registrácia je zadarmo a nezaberie vám žiaden čas.