Planeta OpenAlt

Národní knihovna zatím pod volnou licencí CCO zpřístupnila Českou národní bibliografii, Databázi národních autorit a Centrální adresář knihoven a informačních institucí. Tato licence umožňuje nejširší možné užití databází, a to jak pro nekomerční, tak komerční účely, bez nutnosti uvedení autorství. Jak se na tom podílela Wikimedia ČR a co to bude znamenat pro wikipedisty, jsme se ptali wikidatisty Mgr. Vojtěcha Dostála a wikidatistky a zároveň zaměstnankyně Národní knihovny PhDr. Lindy Jansové, Ph.D.

Jak se zpřístupněná data promítnou do Wiki projektů, potažmo do životů uživatelů Wikipedie?

Sídlo NK. Foto: Bruno Delzant, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

„Otevírá se tak přístup ke katalogům knižních děl, ale i k informacím o jejich autorech a dalším ‚metadatům‘, která knihovníci používají, když knihy popisují. Pro wikipedisty a zejména pro wikidatisty je to velký krok kupředu, protože donedávna jsme tento přístup měli jen k Databázi národních autorit, a to ještě jen k jejich části, která se věnuje osobám.

Nyní je těch dat mnohem více a můžeme se pustit do práce na jejich propojování a využívání. Než se to projeví na Wikipedii, tak to ještě chvíli potrvá, ale časem bychom se mohli dočkat třeba automatizovaných přehledů děl u autorů, o nichž máme článek. Neřekl bych ale, že přínos pro Wikipedii je to stěžejní. Celkově jsou to prostě užitečná data, z nichž budou čerpat různé databáze a externí služby,“ popisuje Vojtěch Dostál.

Kolik subjektů na uvolnění dat spolupracovalo, jak dlouho celý proces trval?

Linda Jansová. Foto: Linda.jansova, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„V rámci Národní knihovny ČR na zpřístupnění dat spolupracovala řada organizačních složek (od vedení knihovny přes právní oddělení až po IT) a jednotlivců,“ říká Linda Jansová.

„Koordinaci aktivit zajišťovala Mgr. Lenka Maixnerová, náměstkyně pro knihovní fondy a služby. Lenka zároveň vede Pracovní skupinu pro poskytování databází NK ČR externím subjektům, jež byla ustavena začátkem léta 2021. Mimo Národní knihovnu jsme spolupracovali s celkem třemi ministerstvy – kultury, vnitra a financí. Zde šlo především o konzultace vztahující se k praktickému postupu při otevírání dat a možnosti použití nejvolnější možné licence, tedy CC0.

Pokud jde o časové vymezení, počátky úvah o otevírání dat spadají do let 2018 a 2019, kdy jsme zahájili užší spolupráci s Wikidaty, konkrétně v souvislosti s propojováním a přidáváním položek z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) a následně se zpracováváním autoritních záznamů.“

Jakou úlohu v tom všem hrála Wikimedia ČR?

„Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR pro nás byla a stále je velkou podporou. Jednak jsme mohli čerpat z dříve zahájených projektů, jmenovitě ze spolupráce v oblasti zpřístupňování autoritních záznamů ve Wikibase. A také nám pomohly jejich přehledně zpracované informace o otevírání dat nebo jimi pořádané diskusní či vzdělávací akce, jako byla například lednová diskuse ve Skautském institutu.

„Veškeré pomoci ze strany spolku Wikimedia ČR si velmi vážíme a doufáme, že tato spolupráce bude pokračovat i do budoucna. Námětů na společné projekty a aktivity je zatím – zdá se – víc než dost,“ doplňuje Linda.

Jaké výhody má pro instituce spolupráce na zpřístupňování dat a archiválií s WMČR?

Planemad, Public domain, via Wikimedia Commons

„Myslím, že to přináší institucím celou řadu výhod, i když pominu to, že pomáhají dobré věci, na níž spolupracují lidé po celém světě a která slouží milionům uživatelů internetu každý den k získávání informací,“ říká Vojtěch.

„Zaprvé se jejich data zviditelní – z Wikidat čerpá třeba Wikipedie, jeden z nejnavštěvovanějších webů na světě. Instituce tak pomohou lidem najít správnou odpověď na jejich otázku, a navíc zvýší návštěvnost své databáze, protože údaje ve Wikidatech jsou vždy opatřené referencí. Databáze se fakticky posune o několik stupínků výše v kvalitě, neboť její napojení na Wikidata fakticky znamená vstupenku do vesmíru propojených dat. To umožňuje kontrolu správnosti jejich dat – porovnáním s jinými databázemi můžeme zjistit různé nesrovnalosti,“ dodává.

Linda kromě zviditelnění a propojení klade důraz právě na kontrolu: „Výrazným přínosem pro instituce je samozřejmě možnost díky této konfrontaci vlastních dat s vnějším světem zjišťovat nesrovnalosti a opravovat je. Na řadu chyb v praxi nelze snadno přijít a ukáží se až při podrobném zpracovávání a porovnávání stejných typů údajů z různých záznamů a zdrojů. Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR tak vlastně Národní knihovně ČR pomáhá neustále zlepšovat svá data a tím poskytovat stále kvalitnější službu veřejnosti a lépe naplňovat své poslání.“

Muzea, galerie, vědecké knihovny nebo umělecké sbírky rádi přivítáme na Wikidatech

Na otázku, na jaké další instituce wikidatisté číhají, odpovídá Vojtěch:

Vojtěch Dostál. Foto: Martin Strachoň (Bazi), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„Wikidata jsou specifická tím, že shromažďují data především z různých znalostních databází. Třeba data Českého statistického úřadu jsou velmi podrobná, obsahují různé číselné statistiky z různých úhlů pohledu, ale to není úplně náš šálek kávy. Jdeme většinou po obecnějších konceptech. Wikidata tak myslím nejvíce baží po spolupráci s vědeckými a kulturními institucemi. V hledáčku máme různá česká muzea, galerie, různé vědecké knihovny, ale i třeba geografické, přírodovědné nebo umělecké sbírky. Zajímavé jsou také historiografické databáze, v poslední době se někteří wikidatisté věnují třeba mapování obětí 2. světové války a podobně.“

Pokud patříte mezi takové instituce a chtěli byste pomoci s rozhodováním, jestli je uvolnění databází pro vás správnou volbou nebo podporu v tomto procesu, můžete se obrátit na manažerku Programů pro partnerství Evu Vele na e-mailu eva.vele@wikimedia.cz, nebo si přečíst více na stránkách projektu GLAM.

TLDR: minimalismus, výběr vhodných HW komponent, výběr vhodného OS, pouze nezbytné balíčky, nechat vše pokud možno v defaultních hodnotách, nenastavovat víc, než je nutné, firewall není potřeba, logy nejsou potřeba.

Už jsem to vlastně psal v mnoha článcích a v diskusích. Můj přístup k administraci serverů je odlišný od přístupu většiny lidí, se kterými jsem se potkal. Zde je můj pohled na věc.

Výběr HW

Tohle považuju za základ. HW komponenty vybírám tak, aby fungovaly out of box. Vzpomínám si, jak jsme v nějakém týmu řešili síťové karty (je to více než 12 let nazpět). Kupovaly se nějaké nejlevnější Realteky (ano…) s cenovou kolem 140Kč. A byly s nimi problémy (jak jinak). Prosazoval jsem, aby se kupovaly o něco dražší síťovky (tehdy tuším 3Com). Ne. Prý stačí nějak zkompilovat nějaký kernel modul, ten nějak nastavit a vše pojede. No nedopadlo to. Upřímně, nemá smysl věnovat čas (desítky hodin) na nastavení HW v této cenové kategorii. Ušetřeny stokoruny, promrhány desetitisíce.

Soukromě jsem to řešil tak, že po dvou hodinách nastavování Realteku na nějaké základní desce jsem prostě objednal Intel Pro Desktop Adapter (nebo tak nějak), s cenovou pár tisíc. Kernel module e1000e a běží všude. Kdykoliv mám problémy se síťovkou na desce (a je jedno, jestli Windows, Linux nebo FreeBSD) dám tam tuhle Intelku a je to. Zaplatila se už několikrát.

Nemám nic proti, pokud někoho soukromě baví ladit HW. Pokud je to jeho koníček a chce to dělat, tak je to skvělé. Já to nedělám. Od HW chci, aby fungoval. Chci si hrát se software.

Můj HW zkrátka musí fungovat out-of-box pro daný OS a podle toho jej vybírám. Dostaneme se k tomu ještě u software, obecně platí (moje zkušenost), že pokud jsou s něčím problémy už během instalace, provoz a řešení potíží bude už jenom horší.

Výběr OS

Není dobré se omezovat na jeden OS. Nejsem (už) ortodoxní linuxák, spravuju Linux, FreeBSD a už i nějaké ty Windows. Pokud je HW dodaný s nějakým OS, nemá smysl tam páčit něco jiného. V práci máme na stole HW přímo dodávaný s Windows (nejedná se o desktop PC nebo server, jde o specifický HW). Ano, zkusil se Debian 10 (s nevelkým úspěchem), Debian 11 fungoval, ale zase k tomu není potřebný software (byl by dejme tomu za několik měsíců). Proč tam tedy nenechat Windows? Když tam vše jede?

Stejně tak jeden pěkný server. Přišel s Windows Server (snad 2022). Nechat ho tam. Do Hyper-V se dají virtuálky s Debianem. Ideální kombinace. HW je plně podporován, hyper-v funguje. Ano, kdybych ten HW vybíral já, tak tam bude Linux / Promox a KVM. Ale výběr HW jde mimo mne a nevidím problém tam nechat MS Windows Server 2022.

Jsem velkým fandou FreeBSD, soukromě jej mám téměř výhradně, ale občas je lepší Linux (Debian). Z mnoha důvodů. Na VPS u Hetznera mám Debian. Proč ne.

Výběr software / služeb

Výběr systémové architektury je komplexní proces. Je třeba zvážit mnoho různých protichůdných požadavků. Pokud se jedná o interní vývoj, je třeba úzké komunikace mezi vývojáři, administrátory apod. Moc nevěřím na moderní DevOPS. Podle mě je myšlení programátora a technika naprosto odlišné. Jako admin požaduji stabilní software. Software, který je ideálně starší než já, má miliony uživatelů a jeho pád nikdo posledních 20 let neviděl. Programátoři (někteří), mají z nějakého důvodu rádi komponenty a frameworky, které před rokem neexistovaly a za rok už si na ně nikdo nevzpomene (na ten framework, ne na ty programátory ;-)).

Osobně se mi vždy vyplatila sázka na „30+“ let starý software. Ano, zní to konzervativně, ale na druhou stranu se mi nikdy nestalo, že by mě to nějakým způsobem zklamalo. Asi není překvapení, že DB je jednoznačně PostgreSQL, webserver za mě klidně Apache HTTPD (ale nic proti nginx), FreeBSD / Linux a jako backeng Python nebo ideálně Golang. Moje první stránky jsem psal v ANSI C, k tomu jako CGI Apache Webserver a nějaká souborová databáze (tuším snad TrivialDB). HTML je pouze text a text zvládne na výstup poslat jakýkoliv jazyk. Oblibu PHP považuju za velmi špatný krok stranou (fakt nevím, proč by se měla stránka renderovat při každém http requestu). Proč by měl být web psán ve skriptovacím jazyku? Python, ok, dejme tomu, ale proč ne rovnou kompilovaný jazyk? Dneska to vidím jednoznačně na Golang nebo Rust. Oba rychlé (dobře, Rust je mnohem rychlejší, ale když ono je to v podstatě takové C++ s lidskou tváří, Golang je mnohem jednodušší a zvládne totéž) memory safe jazyky s podporou multithreadingu a snadné pro psaní mikroslužeb, REST API apod.

Ale to jsem trochu odbočil. Vývoj vlastního software by měla být až ta poslední možnost. Poslední. Odmítnutá, tisíckrát posouzená, nakonec na výjimku povolná, pouze dočasně. Nemám žádný sentiment ke svému kódu. Jakmile najdu v repositáři vhodný program, který dělá co potřebuji, tak můj program jde okamžitě pryč a přechází se na balíčky z repositáře dané distribuce. A o starost je méně. Programy z repa používá víc lidí, jsou logicky více testované, většinou i lépe výkonnostně odladěné (no, i když tohle neplatí univerzálně) a nemusím se o ně starat. Ano, v repu toho hodně chybí, protože nejsou maintaineři, což je velmi odpovědná a záslužná práce. Svoje programy budu postupně dávat jako OSS pod licencí GPL/BSD, ale balíčky pro ně tvořit nebudu. Ostatně, je to Golang, takže kompilace jednoduchá a výsledek je jedna binárka. O mém postoji ke goučku jsem tu psal.

Software třetích stran

Nakousl jsem to už u výběru HW. Pokud je nějaký program složité nainstalovat, tak jeho provoz bude už jen horší. Můžete se mnou klidně nesouhlasit v diskusi.

Z praxe vím, jak složité je nainstalovat software různého typu. WordPress, Drupal, Gallery2 (ne, fakt ji nenechám umřít a budu na ni dál odkazovat. G2 považuju za jeden z nejlepších PHP programů. Galerie pro techniky, ACL, hromada komponent, funguje od PHP5 do PHP7.2, psaná pro PostgreSQL 7.4 a funguje i na PostgreSQL12 – takto se má psát software!) nainstalujete do pěti minut. Pokud nějaký software vyžaduje desítky manuálních kroků, tak jej dávám na blacklist. Instaloval jsem nejspíš GLPI (nevím, zda to byl tento projekt, nechci jim škodit), a instalační manuál byl na několik stránek. Takto tedy ne, přátelé. Potřebuješ DB, jméno heslo. Tím to prostě končí. Už i ta G2 uměla používat mnoho různých komponent na grafiku, takže pokud chybělo jedno rozšíření a bylo k disposici jiné, tak program prostě běžel. Software, který vyžaduje přesný seznam modulů a ještě ve specifických verzích je prostě špatně napsaný. Jiné programy to zvládnou levou zadní, očichají si prostředí, případně si řeknou o několik málo opravdu nutných komponent (kde několik málo jsou typicky 3) a spokojeně běží.

Administrace

Všechno dělat as simple as posible (simple as fuck ;-)). Tohle souvisí s výběrem služeb. Většina mnou provozovaných serverů (serverů, kde jsem měl svůj podpis), měla minimum služeb v naprosto minimální konfiguraci. Jako příklad můžu uvést diskové pole pro vmware cluster. Instalace linuxu, export NFS. Hotovo! Nic víc není potřeba, pokud si tak navrhnete infrastrukturu.

Shořelo nám pole (samozřejmě v noci, v neděli, po flámu a já nevím co), instalace OS (toho času snad ještě CentOS), nastavení exportů NFS, připojení do vmware. Hotovo za půl hodinky, největší zdržení byl snad boot hw raid řadiče (Areca). Dneska mi boot serveru zdržuje Adaptec.

Toto je moje rada pro adminy. Představte si, co všechno budete muset nastavit, když to CELÉ shoří. Já moc ne. Aplikační server znamená čistý minimální Debian, PostgreSQL (default), Apache Webserver (jen nastavení virtualhost) a daná appka. Práce na 20 minut, z toho 19 čekání na reboot a instalaci debianu. Potom je to jen o jednom řádku apt install, nastavení uživatelů v PostgreSQL, load dumpu do DB, nastavení virtualhostu a nakopírování appky. Done!

Firewall není potřeba

Firewall by neměl být potřeba. Na serveru by měly běžet pouze nezbytně nutné služby pouze v minimálním nastavení. Kde co umí používat UNIX sockety, nemusí mít vůbec IP socket. Kde co lze nabindlovat na localhost. Správně nastavený server by měl poslouchat pouze na portech, které mají být tak jako tak exportovány do světa. Na takto nastaveném serveru není potřeba firewall. A toto myslím zcela vážně.

Neříkám, že používat FW je chybou, to vůbec ne. Ale je chybou na něj spoléhat jako na jedinou ochranu serveru. Ne, mělo by to být něco doplňkového. Firewall – oddělení požárních prostor zde není pro každodenní použití. Ve fabrice / v bytovém domě by nemělo trvale hořet a obyvatelé by neměli být spokojeni s protipožárními dveřmi, které oddělují trvale hořící prostory od zbytku. Ne. Protipožární stěny svou funkci v ideálním případě nenaplní nikdy. Stejně by to mělo být s firewallem. Neměl by být vlastně vůbec potřeba.

Logy nejsou potřeba

Přijde mi zvláštní, kolik úsilí se věnuje logování. Každý nováček na pohovoru mi řekl, že nejdůležitější je správné a bohaté logování. No není.

Základem je znát všechny komponenty, všechny služby. Vědět proč jsou nainstalované, jak se chovají za různých situací a jak se pozná, že něco není ok. Měl jsem ve správě servery, u kterých jsem po letech už jenom z chování ssh konzole poznal, že něco není ok. Ta neuronka v naší lebce má ráda vyhledávání vzorů, velmi rychle se naučí správný stav a velmi rychle vyhodnotí, když je něco jinak.

Takže, ze znalosti všech služeb, jejich chování v nestandardních situacích lze velmi rychle a velmi snadno poznat, co je špatně. Na tohle téma jsem vedl hodně diskusí, které bych shrnul do: „admin přece neví, co je špatně, pokud nemá monitoring a logy“. Moje odpověď je, že by to prostě poznat měl. Taky dáváte auto do servisu, kde technik nepozná, že motor má divný zvuk, kola upadávají, řadička je nějak nakřivo a ve výfuku jsou díry, jen podle diagnostiky? Ne! Zkušený automechanik pozná během několika sekund, že motor dělá divný zvuk, které ložisko je zadřené, že je špatně geometrie apod. Jasně, diagnostika je potřeba, ale ne na absolutní základy. Opravdu nechci servis čehokoliv od člověka, který vůbec neví co servisuje a jen spoléhá na monitoring a logy.

Za ty roky jsem viděl desítky monitoringů, které byly sice krásně kompletně zelené (OK, NORMAL, NOMINAL), ale server vůbec neposkytoval potřebné služby. (Prý to je těžké nastavit, prej stačí monitorovat load – k tomu už se vůbec raději nebudu rozepisovat.) Potom jsem viděl monitoringy, které chrlily jeden warning za druhým a server fungoval zcela bezchybně. A zoufalé techniky, které jen řeší, jak ten warning vyřešit. Na tom zcela funkčním serveru.

Monitoring a logy jsou jistě fajn, ale není to základ. Základem je vědět co a proč a jak tam běží. A stačí se jen přihlásit na ssh, aby člověk poznal, že něco není ok.

Osobně logy moc nepoužívám a nenastavuju. Obvykle stačí default, dát si pozor na GDPR – za mě super věc. Konečně je vidět, kolik zcela zbytečných infromací se sbíralo. Nedávám souhlas se zpracováním nikde. A díky znalosti problematiky nastavuju logování pouze na nezbytné technické minimum. Když se ty logy dostanou do nesprávných rukou, tak tam stejně nic není – i IP lze anonymizovat (zcela nesmyslně je to osobní údaj, já nevím kde vy na těle máte network interface, ale já nic takového nenám). Logy jsou pro technika, ne pro šmíráky.

Zamyšlení nakonec, proč to tak je

Vůbec to nesouvisí s IT, souvisí to s povahou daných lidí. Krásně to vysvětluje vtip: oprava 200USD: 1USD šroubek, 199USD vím, kam patří. Spousta lidí oceňuje práci jen na základě stráveného času. A jsou rozčíleni, pokud si někdo za půl hodiny práce řekne 10tis.Kč. A tito lidé v práci pracují tak, aby to bylo co nejvíc vidět. Nastavují „všechno“, prakticky žádný soubor v /etc nezůstane v defaultu. Stráví tím (zbytečně) hromadu hodin. A dostanou ocenění, jak na tom makali. Na tom serveru, který potom bude nutné znovu nastavit při každém major update. Protože je tam nastavené zcela všechno.

Ne. Tohle nepovažuju za správné. Důvod je ten, že 199USD za „vím kam ho zašroubovat“ opravdu neznamená jen těch 10minut času. Všechny IT problémy jsem schopen vyřešit do několika minut. Výměna disků v mdadm, zfs, btrfs. Instalace a nastavení PostgreSQL. NFS storage, webservery apod. Co ti lidé obvykle nevidí jsou ty stovky nebo už spíše tisíce hodin času, které jsem na tom strávil učením, zkoušením, přemýšlením, jak to co nejvíce rozbít a potom zase opravit. PostgreSQL umím adminovat proto, že jsem si vzal dokumentaci, celou jsem ji přečetl a všechno si vyzkoušel, včetně krajních situací. Proto vím, co má smysl se ještě pokusit opravit a kde už je lepší obnovit zálohu.

Stejně tak v SVJ (jsem předseda SVJ, už 10 let, a k tomu nově předseda BYTOL). Opravdu nechci, aby tam každý řemeslník trávil zbytečně hodiny času navíc. Umíš to za půl hoďky? Super. Faktura na 10tis? No problémo. Kolegové (někteří) s tím mají problém a raději ocení někoho, kdo to dělá desítky hodin a jede tam 4x, než člověka, který má vše v autě a profesionálně to vyřeší během jedné návštěvy (taky nesnášíte, když přijede řemeslník na předem přesně dohodnutou práci a vzápětí odjede nakoupit? Proč to nemá v dodávce? O to víc oceňuju profíky, kteří prostě přijedou a udělají vše potřebné na jeden zátah). Tak s kolegy ve výboru SVJ/spolku vedu diskusi na téma, kdo jiný by to udělal tak dobře a za nás s menšími náklady na administraci (předání klíčů, prostor, hlídání apod.). Tohle jsou další náklady navíc. Stejně jako ty nefunkční a levné síťovky. Kolem špatného řemeslníka musíte neustále běhat. Dobrý to vyřeší hned napoprvé. Ať si to klidně nechá zaplatit, ušetřil mi spoustu času. Já jako předseda chci také trávit administrací SVJ a spolku minimum času. Chci, aby to fungovalo a ne se v tom neustále hrabat.

Tohle se jen tak nezmění. Jsou lidé, kteří rádi ukazují, co všechno umí nastavit a jejich díla jsou maximalistická. Zbytečné komponenty, zbytečné nastavení, zbytečná kompilace driverů z důvodů špatného výběru HW. A jsou lidé, kteří účtují jen podle času. 30h je lepší, než půl hodiny. Protože přece se potom nebude v práci 7.5h flákat… Ale to je další téma na jindy.

Základem je být profík v dané oblasti. Už to pomalu, velmi pomalu nastupuje do česka. Už to nejsou „brouci pytlíci“, kteří umějí všechno a zároveň nic pořádně. Už to jsou profíci na danou oblast. Ano, místo jednoho technika jich bude potřeba třeba 5, ale každý z nich udělá rychle, efektivně svou část práce a výsledek bude stát za to. Stejně tak v IT je blbost dělat všechno. Někdo umí DB, storage, systémy souborů, někdo jiný umí nastavit MX server, někdo další umí programovat, někdo zná dokonale HW. Každý ve své expertní oblasti. Snad už opravdu končí doba, kdy se všechno oceňovalo jen pouze podle vykázaného času nebo podle řádků kódů (hehe, kdybych chtěl být placen za kód, tak budu psát XML/XSD, co by se jinak zvládlo na pár desítkách řádků má už několik tisíc :-D). Cílem by mělo být nezbytné minumum.

Pěkné počasí, volají kámoši, tak proč sedět doma.

V sobotu na letišti

V neděli tradičně na rybách

Umiestňuje sa na popredných miestach najobľúbenejších programovacích jazykov. Skriptujú v ňom administrátori, píšu sa v ňom webové aplikácie. Obľúbili si ho ľudia na pozícii Data scientist, našiel si miesto v IoT a je doma aj v strojovom učení (machine learning). Reč je o jazku Python. Predstaví nám ho Richard Kellner, ktorý pôsobí ako Hlavný projektant informačných systémov dohľadu v Národnej banke Slovenka a tiež je zakladateľom a predsedom SPy o.z. (Slovak Python User Group).

Richard je DevSecOps inžinier, zameriava sa na programovanie webových aplikácií v Pythone a správu Linux serverov. Ako programátor má bohaté skúsenosti s vývojom rôznych typov aplikácií, ale aj integrácií medzi rôznymi systémami. Vo voľnom čase organizuje Python meetupy v Bratislave a tiež najväčšiu slovenskú Python konferenciu PyCon.

V diskusii s Richardom Kellnerom sa dozviete:
00:00 - Úvod a predstavenie
02:00 - Čo je to Python
03:00 - Aká je jeho filozofia
05:00 - Prečo zabezpečuje vysokú produktivitu pre programátora
06:15 - Na čo sa Python hodí
08:00 - Na čo sa naopak nehodí
10:00 - Kto za Pythonom stojí a určuje jeho smerovanie
13:50 - Existuje viacero verzií Pythonu?
15:45 - Aký je rozdieľ medzi modulom, knižnicou a balíčkom
18:00 - Ako fungujú balíčky a repozitáre
19:45 - Aký bezpečný je Python
23:20 - Prechod medzi verziami
27:15 - Python a data science
30:10 - Čo potrebujete na začiatok
32:00 - Ako sa Python naučiť
34:35 - Prečo sa Python hodí do škôl
39:00 - Ako vyzerá Python komunita na Slovensku
44:35 - Bez čoho si nevieš predstaviť svoj deň
45:30 - Otázky od divákov

Websupport Tech Talks sú diskusie s expertmi o témach ako cloud, vývoj aplikácií a webov, backend, DevOps, bezpečnosť, vzdelávanie v tímoch a open-source.

Nedávno jsme na jednom IRC kanále dělali zajímavý psychologický experiment. Přečtěte si následující příběh.

Od května začne 12 vybraných organizací, které usilují o systémové změny na lokální, regionální či na celostátní úrovni, čerpat roční podporu v rozsahu 30 konzultačních hodin. Advokační konzultace reagují na konkrétní potřeby zapojených organizací. Společná setkání jsou využita pro formulaci cílů kampaně, na analýzu problému a stanovení jeho příčin a důsledků, na strategii, jak problém řešit a koho do řešení zapojit. 

Výzva

Advokační konzultace probíhají v rámci našeho projektu „Posílení kapacit, dovedností a schopností organizací občanské společnosti v advokační práci“, který je financován z programu Active Citizens Fund. Jedná se o 4. a zároveň poslední roční balíček konzultací, který v letech 2019 – 2023 z tohoto programu poskytneme. 

Tým konzultantek a konzultantů

Tým konzultujících Advokačního fóra Nadace OSF tvoří Jana Smiggels Kavková, Petr Machálek, Štěpán Drahokoupil, Milan Štefanec, Martin Ander a Věnek Bonuš.

Ve 4. kole výzvy získaly podporu tyto organizace:

Arnika, z.s. – kampaň Za živé řeky

Kampaň Arniky se zaměřuje na ochranu přirozeného charakteru vodních toků.  Odmítá ničení řek ve jménu „ekologické“ vodní dopravy. Arnika v rámci kampaně podporuje zavádění soustavy Natura a udržení přírodní rozmanitosti v řekách i na jejich březích. Apeluje na využívání aktuálních podkladů a metodik při hodnocení investic do vodní dopravy a upozorňuje na fakt, že v podmínkách ČR vodní doprava již dávno není považována za nejekologičtější dopravní řešení. V rámci České republiky se Arnika v této oblasti soustředí na dvě kauzy: kanál Dunaj-Odra-Labe a splavnění dolního Labe (výstavba jezu v Děčíně).

Asistence

Asistence, o.p.s. v první řadě poskytuje sociální služby (osobní asistence a sociální rehabilitace) lidem s postižením a pomáhá jim tak žít svobodně a samostatně. Kromě toho také dlouhodobě usiluje o systémové změny, momentálně zejména o zvýšení dostupnosti pomoci pro lidi s postižením. Za tímto účelem spustila Asistence pilotní projekt Pátý stupeň, jehož cílem je prosazení změny zákona o sociálních službách a zavedení pátého, individualizovaného stupně příspěvku na péči pro lidi s nejvyšší potřebou pomoci.

Czexpats in Science

Organizace Czexpats in Science sdružuje české vědce působící v zahraničí. Od března 2022 pomáhá ukrajinským vědcům s hledáním vědecké práce v ČR. Mapuje české vědce po celém světě, snaží se utvářet aktivní komunitu a posílit vazbu vědců na ČR a českou vědu. Za tímto účelem mj. každoročně pořádá konferenci. Pomocí článků, blogů a sociálních sítí Czexpats in Science zviditelňuje tyto vědce a jejich úspěchy. Pořádá vzdělávací workshopy pro mladé vědce v ČR a podporuje jejich mobilitu. Organizace se snaží umožnit vědcům s dlouhodobou zahraniční zkušeností inspirovat a ovlivňovat české vědecké prostředí. Cílem těchto aktivit je zlepšování akademické kultury v ČR a zvyšování otevřenosti české vědy. 

Česká ženská lobby – pracovní skupina pro porodnictví

Vizí pracovní skupiny pro porodnictví při České ženské lobby je informovaná a svobodná volba porodní péče, k jejímuž naplnění vedou tyto priority: právní předpisy v souladu s „evidence based practice“; implementace právních předpisů v porodnictví; zvyšování povědomí veřejnosti o „evidence based practice“; rovnocenné postavení porodních asistentek a lékařů/ lékařek; zveřejňování standardních postupů péče a dat o kvalitě poskytované péče v porodnictví.

Asociace Dítě a Rodina

Asociace je sdružením 79 organizací z celé České republiky, které působí v oblasti péče o ohrožené děti, a to v rámci podpory dítěte v původní rodině, podpory náhradních rodin, i podpory mladých dospělých opouštějících ústavy. Jejím posláním je přispívat ke zlepšování a rozvoji systému tak, aby všechny děti mohly vyrůstat v rodinném prostředí. Je platformou usilující o to, aby: každé dítě mělo někoho, s kým může navázat trvalý a bezpečný vztah; dítě mohlo primárně zůstat ve své rodině; dítě, které nemůže vyrůstat ve své rodině, vyrůstalo v rodině náhradní a aby žádné dítě mladší sedmi let nebylo umístěno do ústavní péče. 

Kokoza

Kokoza od roku 2012 pomáhá lidem z města kompostovat a pěstovat. Mrkev, bylinky i vztahy. Věří, že soužití člověka a přírody nejvíce podpoří šířením myšlenky uzavřeného cyklu jídla mezi širokou i odbornou veřejnost. Proto vytváří partnerství s veřejnou správou nebo firmami, kterým pomáhá s udržitelností, budováním firemní kultury, komunitních zahrad či zpracováním bioodpadu. Kokoza nenatírá nic nazeleno a se svými partnery stráží dopad společné práce. V rámci integrační dílny vytváří smysluplné pracovní příležitosti pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním.

NESEHNUTÍ

Iniciativní skupina Za práva Zvířat, která je součástí NESEHNUTÍ Brno, věří, že lidé by měli ke zvířatům přistupovat s respektem, umožnit jim žít plnohodnotný život a být schopni naplnit jejich přirozené potřeby. Iniciativa se zaměřuje na práva zvířat v továrních chovech (včetně sekundárních negativních dopadů, například na životní prostředí). Po aktivitách cílících na změnu způsobu zacházení s hospodářskými zvířaty (aktivní účast v evropské koalici Konec doby klecové) začalo NESEHNUTÍ plánovat kampaň zaměřenou na systémovou změnu jídelníčků školních jídelen. Vydalo také dvě publikace zaměřené na veganství v dětství.

Rozalio

Spolek Rozalio se zabývá svobodnou a informovanou volbou v očkování. Podporuje rodiče i pacienty v rozhodnutí na základě kvalitních informací bez obav ze sankcí. Snaží se o úpravy doporučení a postupů s principem předběžné opatrnosti. Poškozeným po očkování poskytuje poradenství a pomoc s podáním žádostí o náhradu újmy.

Spolu 

Spolu je rodičovský spolek zaměřený na podporu rodin dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, bez ohledu na druh znevýhodnění. V praxi se často setkáváme se situacemi, kdy jsou tyto děti vyčleňovány ze škol, aniž by jim byla poskytnuta podpora, na kterou mají zákonný nárok. Organizace Spolu se věnuje odbornému pedagogicko-právnímu poradenství, vzdělávání a advokační činnosti. Účastní se veřejných vystoupení, dojednává schůzky se zákonodárci, připravuje odborná stanoviska ke školské legislativě. Je dlouhodobým členem ČOSIV a od roku 2019 zároveň členem odborné platformy projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (NPI). V roce 2021 se Spolu připojilo do Platformy pro včasnou péči (Nadace OSF).

Svoboda zvířat

Svoboda zvířat je celostátní nezisková organizace pro ochranu práv zvířat. Jejím cílem je změnit vztah lidí ke zvířatům. Připomínkuje návrhy zákonů a vyhlášek týkajících se ochrany zvířat, vypracovává z hlediska ochrany zvířat příznivé návrhy, jedná s úřady, zúčastňuje se správních řízení, organizuje petiční akce, demonstrace, přednášky atd. Svoboda zvířat uděluje v ČR mezinárodní certifikáty HCS a HHPS a Obchod bez kožešin a napomohla či prosadila například ukončení drezury a vystupování mláďat divokých druhů v cirkusech v ČR, zavření kožešinových farem v ČR či celoevropský zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech.

Výluka

Výluka věří, že jen spokojení a motivovaní učitelé mohou mít spokojené a motivované žáky. V českých školách je však učitelů a učitelek nedostatek, a to nejen těch motivovaných. Proto je posláním organizace pomáhat potenciálním i vážným zájemcům o učitelství na jejich cestě za katedru. Zároveň Výluka podporuje pedagogy a pedagožky i v začátcích ve školství, aby svou motivaci neztratili ani tehdy. To vše se děje pod hlavičkou projektu Začni učit!

Živá krajina – neformální skupina koordinátorů

Neformální skupina lokálních koordinátorů projektu Živá krajina ve Středočeském kraji se věnuje adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Lepším zadržováním vody v krajině pomocí přírodě blízkých opatření se snaží zmírnit jak dopady přívalových povodní, tak i dlouhotrvajícího sucha. Pomocí sítě místních dobrovolníků, které skupina školí, mapuje krajinu v povodích a na základě toho tvoří návrhy opatření, tzv. studii proveditelnosti. Vše se řídí metodikou Živá krajina. Zatím neformální spolek si klade za cíl více se soustředit na Středočeský kraj, dobrovolníky zde lépe propojit, vymyslet lepší strategii v rámci kraje, zajistit lepší osvětu místních lidí a zastupitelů apod.

Jak konzultace probíhají

Při konzultacích se zaměřujeme na konkrétní potřeby organizací. Každé konzultace tedy probíhají odlišně, nejčastěji se však soustředíme na následující oblasti: 

• analýza problému, jeho příčin a důsledků
• výběr a definice správného řešení 
• zmapování politického prostředí
• volba vhodné strategie, jak dosáhnout  řešení 
• podpora při implementaci advokační strategie (např. v legislativním lobbingu, přípravě dokumentů a na klíčová jednání, při vyhodnocování strategie)

Výzva je součástí projektu „Posílení kapacit, dovedností a schopností organizací občanské společnosti v advokační práci“. Projekt je podpořen v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska 2014 – 2021.

Tretieho mája bol vydaný Kubernetes vo verzii 1.24, ide o prvé vydanie v tomto roku. Toto vydanie pozostáva zo 46 vylepšení: štrnásť prešlo do stabilnej verzie, pätnásť vylepšení sa presúva do beta verzie a trinásť vylepšení vstupuje do alfa fázy. Dve funkcie boli tiež zastarané a dve funkcie boli odstránené.

Logo vydania Kubernetes 1.24 Stargazer

Dockershim bol definitívne odstránený z kubelet. Čiže je potrebné prejsť na niektorý z podporovaných runtime ako napríklad containerd alebo CRI-O. Fungovať s Dockerom bolo pre vývojárov neudržateľné, lebo museli doň investovať takmer toľko úsilia, ako do CRI. Prinášalo to kopec závislostí a integrácia aj tak obsahovala veľa chýb. Docker tak svoju historickú úlohu pri Kubernetes splnil, ale oba projekty si už plávajú svojimi cestami.

Dôležitou novinkou z pohľadu bezpečnosti je podpisovanie a verifikácia images. Ide o spôsob ako overiť, či s images nebolo manipulované. Ide o celkom zásadné nasadenie Sigstore.

Pribudla možnosť rozširovať existujúci persistent volume. Cez CSIStorageCapacity je možné sledovať kapacitu storage.

Všetky ďalšie novinky nájdete v blogposte k vydaniu verzie 1.24. Kubernetes 1.25 môžeme očakávať koncom augusta.

CoreOS ma navnadil na kontajnerové operačné systémy. Tá kombinácia ľahkosti a presnej účelovosti sa mi veľmi páčia. Ako projekt skončil po akvizícii Red Hat vieme. Zapáčil sa mi Flatcar a ten zase kúpil Microsoft. Asi nemám na výber. Práve po Flatcar som sa rozhliadal, kam ďalej a oslovil ma moderný operačný systém pre Kubernetes z názvom Talos Linux.

Ten to počas mája dotiahol na stabilnú verziu 1.0 a jeho tvorca Andrew Rynhard pekne popísal svoje pocity z tejto cesty od projektu po stabilný, spoľahlivý, dobre testovaný a osvedčený systém pre produkciu v každom prostredí, na ktoré si spomeniete – cloud, bare-metal, edge, hybrid, beh na hypervízoroch. Novinkou v tejto verzii je alpha podpora pre NVIDIA GPU.

Talos je zostavený s Go 1.17.8:

• Linux: 5.15.32
• Kubernetes: 1.23.5
• CoreDNS: 1.9.1
• etcd: 3.5.2
• containerd: 1.6.2
• runc: 1.1.0

Ak hľadáte prostredie, v ktorom chcete sami prevádzkovať Kubernetes a jednoducho ho updatovať, tak si Talos Linux otestujte. Je k dispozícii ako open source pod Mozilla Public License Version 2.0.

K dispozícii je aj komerčná podpora, školenia a pod. od spoločnosti Sidero, ktorá za projektom stojí.

WikiGap 2022, naše vlajková měsíční a celostátní akce, je u konce. Během 30 dnů se na zmenšení gender gapu na české Wikipedii podílelo 57 uživatelů, 6 z nich byli nováčci (tyto statistiky bohužel nejsou přesné kvůli nedostatku údajů v účtech účastníků). Máme velkou radost, že do WikiGapu aktivně zapojily Wikipedistky – nejen v roli editorek, ale i lektorek! Navíc polovinu vylosovaných vítězů #WikiGap2022 výzvy činily ženy.

Březen – měsíc žen. Jak to dopadlo?

Foto: Wikigap prg 2022-30.jpg, autor: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0

Proběhlo 5 Editatonů – offline i online

V rámci letošního projektu jsme uspořádali 4 editační maratony – zahajovací v Praze, na konci měsíce v Brně, studentský v Olomouci a online pro absolventy kurzů Senioři píší Wikipedii. U každého setkání jsme zajistili i paralelní online variantu, což se osvědčilo. Díky tomu se účastníci a účastnice mohli naučit editovat na dálku. V rámci takové práce vznikl mimo jiné i článek o Ženách na Ukrajině.  

Pro zajímavost přidáváme seznam tří nejčtenějších článků (k 6. dubnu 2022), které vznikly v rámci výzvy WikiGap 2022:

1. Jada Pinkett Smith (2 629 zobrazení)
2. Ariana DeBose (1 016 zobrazení)
3. Olha Perebyjnis (416 zobrazení)

Zapojila se i Wikidata

Kromě příspěvků do článků se naše komunita zapojila do WikiGapu také jinými způsoby: koordinátor programů Wikidata/Tech, Michal Špaček, uspořádal online Wikidata:WikiGap Czech Editaton 2022 a Wikipedista Packa udělal 125 editací na Wikidatech spojených s WikiGapem. 

Výzva WikiGap. Kdo byl nejpilnější?

V rámci výzvy bylo 43 wikipedisty vytvořeno 401 článků. Nejvíc příspěla uživatelka Tynako, která rozšířila v rámci WikiGapu 82 článků. Na druhém místě byl uživatel Svajcr s počtem 67 článků, třetí místo obsadil RPekař s 39 editacemi. Pro sledování výsledků jsme používali nástroj Hashtag,  podrobnosti najdete statistikách nástroje. Ze všech účastníků jsme vylosovali 6 výherců, které jsme ocenili mimo jiné poukázkami, které nám věnovalo nakladatelství wo-men. Za dar jim moc děkujeme.

Přečtěte si některé z nejzajímavějších článků:

• Mary Whiton Calkins (TheSubterranean)
• Emilie Flöge (Gampe)
• Franziska Gadová (Svajcr)
• Karolina Hildprandtová z Ottenhausenu (Dobroš)
• Charlotte Aagaardová (Tynako)
• Věčná slečna Bledá (RPekař)

Foto: Wikigap prg 2022-20.jpg, autor: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0

Usnadnění překladů článků

Dva z našich editatonů byly komunikovány jako překladatelské, na nich se editoři učili nejefektivnější způsob překladů cizojazyčných článků. Naše lektorky Helena Dvořáková a Czeva vytvořily návod, jak používat nástroj na překlad, který budeme využívat i pro budoucí akce. Návod najdete zde. 

Děkujeme všem za účast a podporu 

WikiGap se konal díky spolupráci s Americkou ambasádou, v prostorech jejich Amerického centra v Praze a Moravské zemské knihovny v Brně. Děkujeme za součinnost jim i za podporu výše zmíněnému nakladatelství wo-men.

Především ale děkujeme všem, kteří se do WikiGapu zapojili a doufáme, že během příštího ročníku se Wikipedie opět rozšíří o podobně ohromující počet článků o významných ženách.

Foto: Wikigap 2022 rad, autorka: Emajeblahova, , CC BY-SA 4.0

20. narozeniny české Wikipedie jsou tady. Oslavovat bychom měli především dobrovolníky, kteří největší českou online encyklopedii píší. Naštěstí mezi ně patří i všichni naši radní. Bereme to tedy jako příležitost vás s nimi více seznámit a zjistit, jaká narozeninová přání mají pro Wikipedii oni.

Předseda spolku: „Ať je psaní Wikipedie stejně běžné jako psaní statusů“

Stejně jako pobočka Wikimedia ČR vyrostla i česká Wikipedie – slaví 20 let a zároveň 500 000 článků. Pokroky, které Wikipedie udělala, jsou nejlépe vidět na jejím vnímání okolím. Většina lidí dnes ví, že Wikipedie je nejen spolehlivým zdrojem informací, ale také že ji lze upravovat a svobodně využívat. Našim největším úkolem se nyní tedy stává ukázat široké i odborné veřejnosti, že úprava Wikipedie a souvisejících projektů je jednoduchá – zvládne ji každý! Do dalších let tedy Wikipedii přeji, aby se editování stalo běžnou součástí života co možná nejvíce uživatelů internetu – stejně jako napsání statusu na Twitter nebo přidání fotografie na Instagram.

Jan Groh

Jan Groh. Foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jan Groh (*1992, Praha) je projektový manažer a předseda spolku Wikimedia Česká republika. Takto by asi začínal článek o mě na Wikipedii… Ve wikipedistickém světě se pohybuji bezmála 15 let, kdy jsem se plynule přesunul od wikipedistické činnosti, zejména v oblasti dopravy a geografie, přes činnost správcovskou dostal až k práci pobočkové. Do Wikimedia Česká republika jsem přišel nedlouho po jejím vzniku a ze začátku se věnoval zejména podpoře fotografických grantů, které v té době vznikaly, a pokrývavly pouze focení českých obcí. Nyní má pobočka k desítce zaměstnanců, vlastní systém grantů a je aktivní na mezinárodním poli.

Radní pro komunitu stál u zrodu Wikipedie a přeje jí, aby se dokázala „dotknout hvězd“

20. narozeniny slaví česká jazyková verze Wikipedie jen chvíli poté, co dokázala překonat metu půl milionu článků. Přeji jí, aby do budoucna dosáhla jednoho milionu a ještě dál – aby se dokázala „dotknout hvězd“. Tedy, aby se dokázala posunout takovým směrem, který si třeba ani my, kteří jsme stáli jejího zrodu, nedokážeme dnes ještě představit. 

Jan Loužek

Jan Loužek. Foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jmenuji se Jan Loužek a jsem členem spolku Wikimedia Česká republika od roku 2008. V civilním životě pracuji jako asistent na Magistrátu hlavního města Prahy. Zajímám se o fotografii, informatiku, cestování, lingvistiku, balkanistiku a pokud je to možné, tak i o okrajovější oblasti, jako např. autorské právo nebo právo na informace. 

Od roku 2005 jsem editorem české Wikipedie. V roce 2008 jsem se stal členem spolku Wikimedia Česká republika. Od roku 2011 jsem členem Rady spolku, v letech 2014-2015 jsem byl jeho předsedou. Uskutečnil jsem dva ročníky soutěže CEE Spring, která se věnovala regionu střední a východní Evropy, pět ročníků soutěže Popiš památku na české Wikipedii, zorganizoval jsem tři fotografické expedice (a na čtyřech dalších jsem se podílel). V letech 2015 a 2019 jsem se podílel na dvou informačních kampaních ohledně svobody panoramatu a reformy autorského práva.

„Ať zvládne výzvy,“ říká radní pro vzdělávání

Wikipedie bude v nadcházejících letech čelit mnoha výzvám. Za dobu její existence se toho mnoho změnilo: čtenáři často získávají informace raději vizuální formou než prostřednictvím dlouhých textů. Také přispívání je obtížnější, než bylo dříve, protože je Wikipedie výrazně větší, než když před dvaceti lety začínala. Wikipedii přeji, ať se s každou z nadcházejících výzev vypořádá co nejlépe, ať tady s námi zůstane nejméně dalších dvacet let.

Martin Urbanec

Martin Urbanec. Foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jmenuji se Martin Urbanec a na české Wikipedii působím od roku 2014. Od roku 2018 aktivně spolupracuji s týmem Growth nadace Wikimedia, který má za cíl co nejvíce usnadnit nováčkům přispívání na Wikipedii. Kromě toho jsem také aktivním členem technické komunity a pomáhám s provozem Wikipedie i dalších Wikimedia projektů. V roce 2021 jsem se rovněž stal členem rady spolku Wikimedia ČR, kde mám na starosti vzdělávací programy. Mimo hnutí Wikimedia studuji na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze, kde se zajímám především o informatiku v různých podobách. Rád se ale dozvídám nové informace i z oborů nesouvisejících.

Radní pro PR a fundraising: „Wikipedie je jen o chlup starší než já.“

Wikipedii k jejím krásným kulatinám (teď mi dochází, že je vlastně o chlup starší než já) přeji, aby na ní vznikaly stále nové kvalitní články, ubylo konfliktů a přibylo co nejvíce plodných uživatelů.

Tadeáš Bednarz

Tadeáš Bednarz. FOTO: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jmenuji se Táda Bednarz. Jsem student, letošní maturant přivydělávající si jako kronikář půvabného městečka Orlové. Z toho také vyplývá má záliba v nejen slezském místopisu. Dlouhou dobu jsem působil jako sportovní fotograf v novinách, avšak mým největším koníčkem je v posledních dnech překládání polských básní.

Na wikiprojektech působím oproti svým kolegům v Radě poměrně krátce, od roku 2016. Přestože jsem se svou činností začal na Wikipedii, v posledních letech se věnuji hlavně focení pro Commons (i to však nyní strašlivě zanedbávám). V rámci spolku funguji jako radní pro PR, fundraising a globální směřování a podílím se na rozvoji projektu Fotíme Česko.

„Aby se jí stejně dobře dařilo i v dalších 20 letech.“

Česká wikipedie je úžasný projekt, který se zcela zaslouženě drží v první desítce nejnavštěvovanějších webových stránek v České republice. Komunita wikipedistických nadšenců tak poráží i mnohé profesionální redakce s desítkami novinářů a nemusí s sebou nést břímě reklamy a s tím spojených komerčních zájmů. České wikipedii k jejím 20. narozeninám přeju, aby se jí stejně dobře dařilo i v dalších 20 letech, aby i nadále zůstávala spolehlivým zdrojem informací pro širokou veřejnost. To však nebude možné bez komunity wikipedistů, české wikipedii tedy přeju i to, aby komunita kolem ní vzkvétala a i nadále zvládala i generační obměnu.

Josef Klamo

Josef Klamo. FOTO: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jmenuji se Josef Klamo a jsem členem spolku Wikimedia Česká republika. Vzděláním i povoláním jsem právník. Již dlouho mám rád moderní technologie a svobodné projekty vytvářené s pomocí crowdsourcingu a publikované pod svobodnou licencí. Jedním z mých koníčků je tak již dlouho psaní Wikipedie, ale i přispívání do jiných projektů Nadace Wikimedia či dalších svobodných projektů jako OpenStreetMap. Rád také fotografuji.

Editorem české Wikipedie jsem od roku 2005, na té anglické jsem začal ještě o rok dříve. V roce 2005 jsem také nahrál první fotografii na Commons, později jsem si také oblíbil fotografický WikiProjekt České obce a s ním spojené Wikiexpedice. Od roku 2013 také přispívám na Wikidata. 

Projekty Nadace Wikimedia ovšem nejsou jen články, fotky a data, ale i komunita lidí okolo, jejíž značná část se sdružuje kolem spolku Wikimedia Česká republika. S jeho členy jsem se poprvé setkal v roce 2016, shodou náhod při příležitosti oslavy 15 let české Wikipedie. O rok později jsem se stal členem spolku a v roce 2017 jsem byl zvolen i do Rady spolku. V letech 2019 až 2021 jsem byl předsedou spolku.

Baví vás komunikace, psaní textů a sociální sítě? Nebojíte se nových výzev a chcete se učit? Hledáte práci, kde se nebudete nudit a kde budete součástí skvělého týmu, který staví na důvěře a kolegialitě? Nechybí vám zodpovědnost a nadhled? Pojďte pracovat jako koordinátor/ka komunikace do Nadace OSF!

Budete mít na starost zejména prezentaci nadace na online kanálech. Pozice je vhodná i pro absolvent/ky, student/ky či začínající PRist/ky. 

Co Vás čeká?

• Vaším hlavním úkolem bude editorská práce a copywriting. Budete pravidelně aktualizovat články a příspěvky na všech online kanálech nadace, včetně přípravy nebo editace textů.
• Budete mít na starosti rozvoj všech online kanálů nadace.
• Vaší zodpovědností bude moderování diskuzí a reakcí na našich sociálních sítích.
• Budete editovat nadační web (WordPress) a podílet se na přípravě a odesílání elektronického newsletteru.
• Budete připravovat pravidelné analýzy online kanálů (Google Analytics) a monitorovat sociální sítě.
• Úzce budete spolupracovat s koordinátorkou a manažerkou komunikace.

Co nabízíme?

• pracovní úvazek ve výši 0,5 (nástup ideálně červen-červenec 2022)
• nástupní plat ve výši 13 000 – 15 000 Kč hrubého / poloviční úvazek 
• práci na dobu určitou (s možností prodloužení)
• dynamickou, kreativní a smysluplnou práci
• zajímavé pracovní prostředí progresivní nadace s 30-letou historií
• možnost profesního růstu, odborného rozvoje a vzdělávání
• pružnou pracovní dobu
• 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování, 3 placené dny zdravotního volna (sick-leave)

Co potřebujete?

• Chuť učit se a rozvíjet se v oblasti Public Relations.
• Mít cit pro psaný text.
• Umět se orientovat v online prostředí.
• Nutností je výborný mluvený a písemný projev v češtině a v angličtině.
• Samostatnost a proaktivní přístup, spolehlivost a důslednost.
• Mít zájem o rozvoj občanské společnosti a témata Nadace OSF.
• Kreativitu, komunikativnost a také schopnost navazovat a kultivovat vztahy.
• Mít smysl pro práci v týmu

V Nadaci OSF pečujeme o demokracii v Česku: Podporujeme a vzděláváme občanskou společnost a rozvíjíme stát, kde mají všichni rovné šance a zapojují se do dění ve svém okolí.

Nadace OSF je zaměstnavatel, který se řídí zásadou rovných příležitostí pro všechny a zavazuje se dodržovat Politiku ochrany práv dětí a zvláště zranitelných dospělých. 

Jak probíhá výběrové řízení? 

Na pozici se hlaste nejpozději do 24. května 2022 přes Jobs.cz, zároveň předložte:

1. Strukturovaný životopis v češtině a angličtině
2. Motivační dopis (max. na 1 stránku)
3. Jméno a kontakt (telefon a e-mail) dvou osob, které mohou poskytnout referenci

Uchazeči a uchazečky, kteří projdou prvním kolem výběrového řízení, budou pozváni na osobní pohovor na konci května. 

Děkujeme.

Zbaliť alebo spakovať súbory a adresáre v macOS nie je ťažké. Operačný systém od Apple to ponúka priamo v kontextovej ponuke Findera, keď na dáta kliknete pravým tlačidlom. Komplikovanejšie to je ale ak chcete takýto archív chrániť heslom.

Tu prichádza na na rad terminál. Stačí sa nastaviť do adresára, ktorý chcete komprimovať ako napríklad Data na ploche, čo je v mojom prípade ~/Desktop/Data.

cd ~/Desktop/Data

A následne zadať

zip -er data.zip .

Kde data.zip je názov archívu, ktorý chcem vytvoriť a bodka . znamená, že zo všetkých dát, ktoré sa nachádzajú tam, kde som. Samozrejme namiesto toho môžete uviesť konkrétny adresár, alebo súbor.

Následne si zip utilita vypýta heslo a jeho potvrdenie. Že všetko funguje ako má otestujete opäť dekompresiou vo Finderi.

Windows jsou nejoblíbenějším operačním systémem pro notebooky a osobní počítače a pravděpodobně jej používáte i Vy. Je tedy nejvyšší čas,

Příspěvek Jak upravit nastavení Windows pro větší soukromí pochází z Spajk.cz

„Když budeme mít milimetr vody, nebo deset metrů, každého napadne, že je vody moc. U světla to nevnímáme, protože jsme si zvykli a nikdo nezná město bez světla. Když se zhasne, najednou lidi vnímají, že je to špatně a většinou hned volají. Kdybychom si zvykli, že normální je mít světla méně, možná by pak začali volat s tím, že někdo moc svítí.“

Hormony v lidském těle jsou jako dirigent orchestru. Ve chvíli, kdy ho zmateme, vše se rozsype. Nenápadným narušitelem bezvadného fungování organismu lidí i zvířat je třeba i přemíra umělého osvětlení, která způsobuje takzvané světelné znečištění. Silné a téměř nepřetržité nasvícení výrobních areálů nebo památek doplňují tisíce pouličních lamp a billboardů. V důsledku toho málokdo ve větším městě uvidí při pohledu na noční oblohu hvězdy. Nadbytek umělého světla může způsobovat dřívější rozkvétání stromů, úhyn hmyzu a komplikuje práci například astronomům. Petr Baxant z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT dokázal zhasnout na jednu noc celé Brno a nejen o tom mluví v podcastu věnovaném světelnému smogu a jeho regulaci. Proč nám vadí hlasitá noční hudba, ale necháváme se rušit světlem?

Nejen pro produktovou firmu je důležité logování. Bez kvalitní dokumentace a logů padá na úroveň podpory L3 příliš mnoho věcí. Neříkám, že vím, jak logovat správně, ale pár průšvihů, třeba s JPA a asynchronním logováním, už jsem zažil. Chtěl bych sepsat, k čemu jsem dospěl, protože podobné otázky u nejednoho code review (zejména při změnách ve složení týmu) opakovaně diskutujeme.

Úvod

Popis API jednotlivých knihoven naleznete v dokumentaci. Možná mám jen dlouhé vedení, protože mi trvalo roky, než jsem se dopracoval k těmto poznámkám. Nebo se jedná o neuvědomělou znalost, kterou nelze postihnout pouze slovy, jak se píše v článku Why Tacit Knowledge is More Important Than Deliberate Practice. Hezky to přirovnávají k jízdě na kole.

Kontext

Svatým grálem logování je vědět co logovat, aby toho nebylo ani málo ani moc. Když se daný problém nevyskytuje pravidelně, z nedostatečného logu to těžko vykoukáte. Přílišné logování zase nezaručí dostatečný odstup signálu od šumu. S tím vám bohužel univerzálně neporadím. Co jsem se ale naučil a na čem trvám, je kontext. Udělejte si z logu příběh.

Co vám řekne tato zpráva?

User has been deleted

A tahle?

User(id=1) has been deleted

Daný kontext, v tomto případě User(id=1), se snažím držet pro všechny logovácí hlášky, které se týkají konkrétního use-casu. Někdo může namítat, že je to zbytečné. Nestačilo by si zprávy pospojovat přes korelační id nebo identifikátor vlákna? Vlákna se můžou v logu různě míchat, takže pro mě je čtení náročnější. Mnohdy jsem dostal z logu jen úryvek a mohl jsem se jen domnívat, co se dělo před tím.

SLF4J

Často kladené otázky SLF4J jsou asi jedna z mnou nejnavštěvovanějších stránek. SLF4J je logovací fasáda, pod kterou si můžete dát, co je libo a následně to i snadno vyměnit. Ať už se bude jednat o Log4j, Logback, Commons Logging nebo samotnout SLF4J implementaci.

Používejte parametrizované zprávy

logger.debug("The new entry is {}", entry);

a nemusíte (zpravidla) testovat úroveň logování.

if (logger.isDebugEnabled()) {
    //...
}

Posledním parametrem logovací hlášky může být výjimka a nemusíte pro ni mít zástupku.

String s = "Hello world";
try {
  Integer i = Integer.valueOf(s);
} catch (NumberFormatException e) {
  logger.error("Failed to format {}", s, e);
}

Staří pardálové pamatují, že v historických verzích s tím byl problém a možná na novější zápis ještě nepřešli.

Můžete se bát, že netrefíte počet zástupek ku počtu parametrů. Dřív nám to chytalo až pravidlo Sonaru, ale už nějaký pátek to umí zobrazovat IntelliJ Idea jako varování.

Lombok

Neustálé psaní následujícího idiomu může někomu přijít otravné.

private static final Logger logger = LoggerFactory.getLogger(Foo.class);

Lombok má anotaci @Slf4j, která však ve výchozím nastavení vytváří logger jménem log. To lze v konfiguraci změnit pomocí klíče lombok.log.fieldName.

Úrovně logování

Logovat můžete pod různými úrovněmi. Zpětně viděno jsem to trefoval spíš od boku. Nakonec jsem si to pro sebe kategorizoval následovně (může se to samozřejmě lišit dle projektu, týmu…).

• ERROR chyba, vyžaduje zásah admina
• WARN aplikace se nehroutí, ale admin by tomu měl věnovat pozornost (například ponechané výchozí nastavení, které vede na ne zcela bezpečné prostředí)
• INFO běžný provoz, úroveň v produkci zapnutá, může obsahovat i očekávané negativní scénáře
• DEBUG v produkci tuto úroveň neočekávám, leda dočasně zapnuto po dobu nějaké krize. Naopak očekávané na staging, test a vývojářském prostředí; citlivé údaje pro jistotu nevypisuji
• TRACE super podrobné logování určené k dohledání záludných chyb či prvních krůčků integrace systémů; může obsahovat citlivé údaje

Výjimky

Na jednom projektu jsme to možná přehnali s tím, že se velká část byznys logiky řídila výjimkami. Naučilo nás to ovšem lepší práci s logováním výjimek. Tedy prvotní problém byl v tom, že pro negativní scénáře (z pohledu byznysu; aplikace jinak fungovala, jak má), byl log plný stacktrace. Zatáhli jsme za ruční brzdu a výjimky logovat přestali, ale pak jsme nebyli schopní vyřešit příčiny třeba chybné konfigurace. Došli jsme k tomu, že je dobré logovat alespoň e.getMessage() a na podrobnější úroveň celý stracktrace.

logger.info("Unable to delete User(id={}) - {}", id, e.getMessage());
logger.debug("Unable to delete User(id={})", id, e);

V neposlední řadě mi vadí vícenásobé logování výjimky. Následující kód v dobré víře umístíte do nižší vrstvy. Slušně vychovaná vyšší vrstva stacktrace zaloguje, což ale vede na to, že ho máte zalogovaný dvakrát.

} catch (MySpecialException e) {
    logger.error("Problem to delete User(id={})", id, e);
    throw e;
}

Osobně preferuji nechat logování na nejvyšší vrstvy, abych měl stacktrace v logu právě jednou. Případně si v nižších vrstvách logovat jen e.getMessage() a nějaký vysvětlující kontext.

} catch (MySpecialException e) {
    logger.error("Unexpected exception while deleting User(id={}) - {}", id, e.getMessage());
    throw e;
}

Ono to nakonec vede na to, že se lze takovému logování vyhnout a místo toho si držet cause výjimku a požadovaný kontext vložit jako message do výjimky.

} catch (RuntimeExeption e) {
    throw new MySpecialException("Unexpected exception while deleting User(id=%d)".format(id), e);
}

Někdo bere Sonar pravidla jako šikanu, ale já mám tenhle nástroj v oblibě. Naučil mě o něco lépe programovat. Kdo mě znáte, tak víte, že pravidla mám rád. Tomuhle pravidlu osobně říkám „sežraná výjimka“.

Citlivé údaje

Asi úmyslně nebudete logovat heslo. Může se vám však omylem dostat do toString. Tak jistě, stejně byste měli mít heslo jako byte[] i kvůli string poolingu, ale ne vždycky to klapne. Dejme tomu, že si na to někdo při generování metody toString dá pozor, ale může to později někdo přegenerovat z dobře na špatně. Proto jsme pro citlivé objekty vyžadovali triviální test.

User user = new User();
user.setPassword("top secret");

String result = tested.toString();

assertFalse(result.contains("top secret"));
assertTrue(result.contains("password=*****"));

Pak jsou údaje, které běžně logujete, do té doby než vstoupíte na trh do země, kde je situace zcela odlišná. Představte si, že v USA je číslo účtu citlivý údaj. Věděl jsem o potížích s číslem sociálního zabezpečení, ale i tak mě to překvapilo. Žádný div, že tam uspěl PayPal. Ale protože se vám nechce všechno předělávat a v zemích, kde to jde, chcete logování zachovat, sáhnete po filtrování a maskování. Tady například popis, jak maskovat citlivá data v logbacku.

Závěr

Nehodlám si nárokovat patent na rozum. Možná někomu ulehčím začátky s logováním. Zároveň uvítám ohlasy, jak by to šlo dělat lépe a v čem jsou případně moje úvahy mimo.

Když to shrnu, tak dávejte do logu kontext, rozmyslete si úrovně logování a nežerte výjimky.

Související

• Úskalí produktové firmy
• JPA a asynchronní logování

Wikiměsto – tým wikipedistů se vydá na misi, jejíž cílem je lepší zmapování jednoho města na Wikipedii. Členové výpravy v místní knihovně, muzeu a podobně načerpají informace dostupné z lokálních zdrojů a doplní je na Wikipedii. Také digitalizují fotografie, které se jim zde podaří získat. Co se na posledním Wikiměstu v jižních Čechách podařilo? Proč zrovna Třeboň? A jaké to vlastně je, uspořádat Wikiměsto v listopadu?

O rok odložený start kvůli pandemii

Třeboňské Wikiměsto se mělo konat již v říjnu 2020. Barvy podzimního sluníčka, krásné rybníky a historické památky lázeňského města – to vše slibovalo krásnou akci. Žel, pandemie koronaviru zasáhla bohužel i Wikiměsto, a tak musela být akce odložena. A to o více než rok. Vhodný termín se nakonec podařilo najít v listopadu 2021. Historicky sedmé Wikiměsto se tak uskutečnilo ve dnech 12. až 14. listopadu 2021. Bylo první v Jižních Čechách.

Akce se zúčastnilo osm lidí přímo v Třeboni (Czeva, Packa, Aktron, KKDAII, Xth-Floor, Anaj7, ArtJarka, Tynuskaodluss), další tři se Wikiměsta účastnili online: Gampe, Jklamo, Dirillo (Gampe nahrával soubory, Jklamo se zabýval Wikidaty, Dirillo doplňovala články). Z prezenčních účastníků se pět pustilo hlavně do psaní a tři do fotografování. Někteří účastníci svoji přislíbenou účast odřekli – ať už kvůli zhoršující se situaci ohledně koronaviru, nebo kvůli problematickému dopravnímu spojení.

Účastníci Wikiměsta přímo v Třeboni. Kromě toho se další zapojili i online. (autor: KKDAII, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:T%C5%99ebo%C5%88,_skupinov%C3%A9_foto.jpg)

Desítky nových článků, stovky nových fotek!

Napsáno bylo celkem 44 nových článků o třeboňských dějinách, památkách, kultuře nebo osobnostech. 11 dalších bylo rozšířeno nebo zcela přepracováno. Mezi nové články patří např. Dějiny Třeboně, Dům přírody Třeboňska nebo Galerie buddhistického umění ve vodárenské věži – zcela unikátní umělecká galerie a jediná svého druhu v celé České republice. Přepracovány byly následující články:

• Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu,
• Hradecká brána (Třeboň),
• Radnice (Třeboň I),
• Masarykovo náměstí (Třeboň),
• Budějovická brána (Třeboň),
• Svinenská brána (Třeboň),
• Novohradská brána (Třeboň),
• Svět (rybník),
• Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny,
• Opatovický rybník,
• Okolo Třeboně (naučná stezka)

Co dalšího vzniklo? V rámci akce jsme získali také 652 souborů, většinou nafocených na místě, někteří účastníci ale donahráli i dříve pořízené snímky. Třeboňské rybníky, krásné památky nebo zajímavosti z místních muzeí si lze prohlédnout v příslušném nástroji. Lze si také zobrazit i informace o tom, kdo byl jak aktivní.

Listopadové počasí bylo pro fotografy výzvou

Je úspěch, že se naši dobrovolní fotografové zvládli popsaovat s listopadovým počasím, které bývá pro fotografy nevyzpytatelné. Na rozdíl od předchozích obdobných Wikiměst, jako např. v Hustopečích nebo v Přibyslavi, nebylo již tolik potřebné fotografovat vzdálenější venkov. Koneckonců, po více než deseti letech projektu Foto českých obcí, několika letech Fotíme Česko a řadě Wikiexpedic je již do značné míry hotovo. Na této akci se proto fotografování soustředilo spíše na samotnou Třeboň a bezprostřední okolí. Odpadly tak časově náročné přesuny, které většinou během zimního času působí více škody než užitku. Nakonec i přes nesnadné podmínky obohatili naši fotografové Wikimedia Commons o mnoh krásných snímků.

Rybník Děkanec u Domanína (Autor: Anaj7, CC BY-SA 4.0, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:D%C4%9Bkanec,Doman%C3%ADn(13).jpg)

Co akci předcházelo? Dlouhá a trnitá cesta k Wikiměstu v Třeboni

V předchozích letech bylo Wikiměsto uspořádáno vždy většinou okolo léta. Zmatek, který způsobilo různé posouvání a překládání akcí kvůli koronaviru ale nakonec znamenal, že třeboňské Wikiměsto přišlo na řadu až na podzim. Základy pro vzájemnou spolupráci byly přitom položeny již v červenci 2020. Původně měla navíc Wikiměsto hostit zcela jiná instituce. Ta měla po osobním setkání dvou organizátorů (Aktrona a KKDAII) sice upřímný zájem akci uskutečnit, nakonec vše ale změnily podmínky okolo koronaviru.

Původní myšlenka na spolupráci byla jasná – Třeboň byla jako lázeňské historické město na Wikipedii nedostatečně reprezentované a úspěšná Wikiměsta se konala všude jinde jen ne v Jihočeském kraji. Tak proč to nenapravit?

V mezičase se uskutečnila dvě úspěšná seniorská Wikiměsta v uvedeném regionu, takže lze říci, že Wikimedia v jižních Čechách „zapustila kořeny“. A samozřejmě se zlepšila úroveň článků o jihočeském místopisu na české Wikipedii, což byl důležitý cíl.

Velké díky patří městu a knihovně

Wikiměsto bylo možné uskutečnit především díky spolupráci s městem Třeboň, které akci zaštítilo a pro naše dobrovolné editory i fotografy připravilo bohatý program s prohlídkami galerií, muzeí a radniční věže. Lví podíl na tom mělo informační centrum města Třeboně a jeho lidský a otevřený přístup k dobrovolníkům editorům i fotografům. Městská knihovna v Třeboni poskytla útočiště našim editorům po oba dva víkendové dny, díky čemuž jsme mohli za pomoci jejího knižního fondu a připravené studovny veškerý obsah připravit. Jmenovitě děkujeme ředitelce městské knihovny, dále také paní Jiřině Psíkové, místní historičce, která nás v knihovně navštívila.

Wikiměsto Třeboň bylo organizováno na dobrovolnické bázi dvěma členy spolku Wikimedia Česká republika – Aktronem a KKDAII. Finanční stránku akce zajistil spolek a a příslušné výdaje jsou uvedeny v konkrétním ticketu. Záštitu nad akcí převzal starosta města Třeboně PaedDr. Jan Váňa.

Moja najstaršia spomienka na ňu sa spája s prázdninami. Mne a môjmu bráchovi nám u nej dávala úplnú voľnosť v aktivitách. Spomínam si na výlety za humno, boso chodila po pokosenom poli po strnisku, nevyhýbala sa žihľave, vraj ju nepŕhlila a pomáha to na reumu.

Bola polovica devadesátek a začal som tieto výlety dokumentovať, ako audio na MC kazety (mal som dve) prenosným diktafónom. Každý deň prázdnin sa nahrala (pôvodná premazala) nová expedícia a večer sme to spolu počúvali. 90 minút, babka bola trpezlivá. Nedávno som poslednú našiel a zdigitalizoval pre budúce generácie. S bráchom sme teda už v týchto rokoch robili podcast a mali svoju posluchačku.

Ak sme si chceli postaviť na jej dvore plnom kvetov a liečivých rastlín náš bunker, či cez potok most, tak ukázala na kľúče od kôlne a už sme z nej vynášali sekeru, pilku a klince. Žiadne obmedzenia neboli. Dôverovala nám a my sme si dávali pozor, aby sme tú dôveru nesklamali. Raz večer sme u nej pozerali film, ako Alexander Graham Bell vynašiel telefón. Ďalší deň som náhodou okolo klinca omotal medený drôt, ktorý sa po pripojení batérie premenil na elektromagnet. Po základnej škole som skončil na elektrotechnike.

Strašne rada vtedy čítala krimi prípady a krížovky, vraždy a podobne. Večer nám to rozprávala, ako príbehy s odhalením vinníkov a ja som sa neraz bál zaspať vo vedľajšej izbe. Každý horor mi potom oproti tomu prišiel amatérsky. Fakt som sa bál, ale teraz sa nad tým pousmejem.

Najmä posledné roky som si uvedomil v súvislosti s ňou spätne veľa vecí. Asi som sa nestretol so skromnejším človekom. To materiálne a finančné málo, ktorého sa držala bolo neskutočné. Nebolo to, že by si nedopriala – alebo nasilu sa obmedzovala. Jednoducho nepotrebovala. Po duchovnej stránke bola veriaca, ale nechodila do kostola a nevyhľadávala cirkev. Hovorila, že s Bohom sa môže porozprávať kdekoľvek, aj doma.

Mám pocit, že som od nej zdedil návyky, čo sa týka time managementu. Kalendár bol jej kamarát, dôležité veci si poctivo značila. A prvé malé vreckové kalendáre som mal od nej. Aj keď boli staršie a odložené, tak dátumovo sedeli :)

Babka sa rada zabávala – hudba bola jej. A rovnako aj spoločnosť ľudí, ktorá najmä s pribúdajúcim vekom bola pre ňu veľkým potešením. Práve ona bolo to, čo spájalo 4 generácie rodiny.

Sama to nemala v živote jednoduché: od jej vlastných rodičov, prvého manžela až po svojich synov. Nedokázal som si predstaviť, či by som to v jej životných situáciach dal. A vedel sa ešte s pokorou tešiť zo života a byť vďačný. Hovorila o dôležitosti lásky v živote. Toto je pre mňa tá najväčšia inšpirácia, čo mi dala.

Bol neskorý večer 27. apríla 2021, bol som ešte hore a na parapetnú dosku otvoreného okna priletela hrdlička. Pár minút na to mi prišla správa, že moja babka Cecília Hudáková zomrela v požehnanom veku 90 rokov. Moja mama hovorievala, že babka nás všetkých prežije. Bez váhania by som povedal, že 100 rokov dá úplne v pohode. Celosvetová pandémia to však zariadila inak.

S babkou odišiel celý svet, ktorého bola nositeľkou a pamätníčkou. Všetko to múdro a dobro, ktorým sa nám prihovárala v nás zostanú.

3. května 2022 oslaví své 20. narozeniny česká verze Wikipedie – největší online encyklopedie na světě. Toto jubileum připomíná dvě dekády úsilí stovek českých dobrovolníků, kteří Wikipedii píší. Rozvíjí tak svobodný přístup k informacím a znalostem pro všechny, což nesmí zůstat bez povšimnutí.

Od svého vzniku v květnu roku 2002 Wikipedie setrvale roste. Aktuálně tempem zhruba 70 článků denně. Rozvíjí ji cca 2500 aktivních editorů a hlídá 34 dobrovolných správců. Wikipedie je a vždy bude zdarma a bez reklam. Dnes si na té české mohou lidé přečíst více než 502 tisíc článků vytvořených, kteří wikipedisté tvoří bezplatně ve svém volném čase.

Účastníci Wikimania ’17, autor: VGrigas (WMF), CC-BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons

Wikipedie je čím dál tím více přijímaná jako kvalitní sekundární zdroj, a to i na školách. Dokazují to úspěšné projekty spolku Wikimedia ČR jako Studenti píší Wikipedii nebo Uč (s) Wiki. Místo toho, aby učitelé žákům Wikipedii zakazovali, učí je, jak s encyklopedií, a tedy i se zdroji obecně, pracovat. Českou Wikipedii navštíví denně v průměru 900 tisíc unikátních zařízení. Je součástí životů většiny z nás.

„Za posledních 20 let se svět hodně zrychlil, máme více možností a naše pozornost je rozštěpená. Mít proto jeden digitální prostor, kam můžeme jít pro informace, je zásadní. Tisíce dobrovolníků denně na Wikipedii tvoří články a navzájem se kontrolují v jejich správnosti a ověřitelnosti uvedených faktů. Kolaborativní princip je nejlepší ochranou proti dezinformacím, což je dnes výjimečně cenné, říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

Kdo může psát Wikipedii? Kdokoliv, pokud dodrží její pravidla, a zejména jejích 5 hlavních pilířů. A pokud se to nestane, komunita informace opraví, poradí nováčkům, jak se chyb vyvarovat, a pokud by šlo o záškodnictví neboli wikipedistický vandalismus, uživatele zablokuje. Většina vandalismu je na Wikipedii vyřešena do 5 minut.

Wikipedie je tedy živý organismus, její obsah se nedá tesat do kamene. Hlavní přínos Wikipedie ale tkví někde jinde. „Wikipedie je rozcestníkem, kde si můžete jakoukoliv informaci, kterou se dozvíte, okamžitě porovnat s obecným konsensem a najít k tématu desítky relevantních zdrojů,“ doplňuje Joklová.

Navzdory rokům tvrdé práce mnoho článků v češtině na Wikipedii stále chybí. Jako oslavu jubilea Wikimedia Česká republika pořádá od 22. 4. do 22. 5. k příležitosti 20. narozenin Wikipedie editační výzvu #Wikipedie20, která je určena i pro nováčky. Stačí vytvořit jakýkoliv nový článek a přidat hashtag #Wikipedie20 do shrnutí editace. Účastníci výzvy získají wiki-odznak a někteří i drobné ceny. Podle návodu, pravidel a s pomocí komunity zvládne editovat každý.

Kontakt:
PR spolku Natálie Schejbalová
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Solomon Hykes, ktorý dal svetu Docker a tým sa zmenil spôsob ako sú vyvíjané a doručované aplikácie sa hlási s novým projektom. Docker, ako spoločnosť si za ten čas odkedy Solomon stiahol z vedenia prešla všeličím. Koncom marca Docker uzavrel Series C financovanie v hodnote 105 miliónov dolárov.

Začiatkom apríla Solomon predstavil Dagger, ktorý založil spolu s ľuďmi z Dockeru. Dagger sa zameriava na CI/CD pipelines – čiže jednu z najdôležitejších, ale aj najotravnejších častí DevOps.

Nejde o ďalšiu CI/CD platformu, ale skôr ďalšiu vrstvu nad tým, čo už existuje resp. čo už používate. Takto vytvorené pipelines sú prenositeľné, alebo sa môžete inšpirovať od ďalších ľudí, ktorí ich publikovali do Dagger Universe.

Dagger má byť dostupný ako open-source, rovnako ako tomu je pri Dockeri. Zároveň bude existovať komečná cloud verzia. To, že investori projektu veria potvrdzuje Series A financovanie v hodnote 20 miliónov dolárov, ktorému predchádzalo pre-seed v hodnote 10 miliónov. Samozrejme dôležité bude ako príjmu Dagger používatelia a či je naozaj tým správnym riešením.

Presne na prelome leta a jesene privíta hlavné mesto Českej republiky DrupalCon Europe 2022. Praha tak bude po nútenej covidovej prestávke, kedy podujatie prebiehalo len online hostiť fanúšikov CMS Drupal.

DrupalCon je medzinárodné vzdelávacie podujatie, ktoré spája ľudí, ktorí používajú, vyvíjajú, navrhujú a podporujú platformu Drupal. Ide o pravidelné podujatie s prezentáciami a diskusnými panelmi od najvplyvnejších ľudí a prispievateľov v rámci komunity Drupal aj mimo nej. Zároveň vytvára priestor pre networking, prispievanie k samotnému Drupalu a neformálne rozhovory.

DrupalCon je veľmi vhodné miesto pre zdokonaľovanie vašich Drupal zručností, spojenie s komunitou a príležitosťou dozvedieť sa viac o budúcnosti webových technológií na platforme Drupal.

DrupalCon Europe 2022 bude konať v Prahe 20. až 23. septembra v O2 Universum. Do 4. mája prebieha Call for Papers a early bird vstupenky budú dostupné na začiatku mája. Viac informácií nájdete na events.drupal.org/prague2022