Planeta OpenAlt19. březen 2026 V reakci na vývoj na poli umělé inteligence aktualizoval SPIR ve spolupráci s vydavatelskými asociacemi ČUV, SLPV a AOV svůj dřivější návrh standardu pro opt-out z výjimky pro vytěžování textu a dat (tzv. TDM). Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zastupující české online vydavatele zveřejnilo dne 7. července 2023 na svých webových stránkách[1] návrh standardizované...
Silná občanská společnost tvoří nezbytný základ pro zdravou demokracii, vzájemnou solidaritu a systémovou změnu. Proto otevíráme novou grantovou výzvu v programu Stronger Roots, která má za cíl podpořit crowdfundingové kampaně jako jeden z nástrojů, který napomáhá k budování silných komunit příznivců. V ní podpoříme vaše online crowdfundingové kampaně formou matchingového grantu.
Pokud od svých dárců vyberete alespoň 90 % cílové částky, váš výtěžek (až do výše 4 000 eur) zdvojnásobíme. Celkově rozdělíme v Česku, na Slovensku a v Maďarsku částku 120 000 eur, přičemž přímo na české organizace čeká 40 000 eur.
Rádi bychom vyzvali k přihlášení zejména menší, místní nebo regionální organizace. Abychom jim pomohli překonat menší míru příležitostí, budou upřednostněny tím, že v procesu hodnocení obdrží body navíc. Stejně tak bodově oceníme projekty, které ve své práci každodenně prosazují, chrání nebo aktivně komunikují práva a hodnoty Evropské unie.
Úspěšným žadatelům však nabízíme mnohem víc než jen finance. Zajišťujeme pro ně také expertní vzdělávací program, který obsahuje:
Máte nápad, jak zapojit komunitu a posílit svůj společenský dopad? Představte nám ho!
Své žádosti můžete podávat v databázi Grantys nejpozději do 20. května 2026 do 13:00.
Pro žadatele pořádáme během dubna a května informační webináře i online konzultace, kde rádi zodpovíme vaše dotazy.
Co pro vás znamená občanská společnost v praxi a jakým projektem ji právě teď posunete kupředu? Přečtěte si detailní podmínky na našem webu a začněte tvořit svou kampaň!
Program Stronger Roots financuje Evropská unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výlučně názory autorů a autorek a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou žádnou odpovědnost.
Miloš Čermák přišel s trefným shrnutím: „AI je dnes v podstatě tři věci najednou: obtěžující, znepokojující a fascinující.“ I bez toho jsem již dřívě uvažoval, čím bych se živil, kdybych zrovna nebyl programátorem. Pokusím se co nejméně plivat síru na AI a najít důvody, jak bych mohl obstát.
Kdysi jsem napsal pro Heroine článek o kroužku programování, jako titulek si vybrali: „U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením.“
Ano, mimo jiné, ale kdybych měl jmenovat superschopnosti programátorů, co by to asi bylo?
Nejsme placení za psaní kódu (i když nás to baví), ale za řešení problémů. Hned mi vytane scéna z Pulp Fiction: „Jsem pan Wolf, řeším problémy.“
Pokud jste si mysleli, že vaším problémem je rychlost psaní kódu, máte mnohem větší starosti.
Klademe otázky, na které nikoho jiného nenapadlo se zeptat, a rozbíjíme špatná zadání.
Aby bylo možné nahradit programátory roboty, budou muset zákazníci přesně popsat, co chtějí.
Martin Fowler a jeho kolegové se zamýšleli nad strojovou migrací COBOLu
Přímý překlad by v nejlepším případě věrně zachytil stávající architektonická omezení, nahromaděné technické dluhy a zastaralá projektová rozhodnutí. Neřešil by slabá místa; pouze by je převedl do jiného jazyka.
…
V praxi modernizace málokdy spočívá v zachování minulosti v nové syntaxi.
Richard Stallman se zamýšlí nad původním významem slova Hacking.
Je obtížné napsat jednoduchou definici něčeho tak rozmanitého jako je hacking, ale myslím si, že společným znakem těchto aktivit je hravost, chytrost a objevování. Hacking tedy znamená zkoumání hranic možného v duchu hravé chytrosti.
Programátoři jsou podle mě troufalí až drzí, ve stylu Pipi Dlouhá punčocha: „To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde!“ Naučit se nový framework, opravit myčku, debuggovat kotel či postavit dům svépomocí? Pusťte mě k tomu!
Budu citovat Frantu Řezáče:
Umět programovat znamená ve své podstatě umět myslet. Kdo to neumí sám, toho LLM nezachrání.
A mě baví myslet.
Programátoři jsou za svoji práci zodpovědní. AI agenti zlevňují výstupy. Nezlevňují však odpovědnost.
Tento výčet superschopností programátorů jistě nebude kompletní. Věřím, že bychom je uplatnili i jinde, kdyby nás náhodou nahradily stroje.
Zveme Vás na letošní třetí sraz spolku OpenAlt.
Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie, i tentokrát Vás zveme na sraz spolku OpenAlt.
Máte-li zájem přednášet, kontaktujte nás prosím přes obvyklé kanály (nebo info@openalt.org).
Sraz se bude konat 19. 3. 2026 v 18:00 a místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. Lab se nachází v pátém patře CERIT Science Park, místnost S505. Při vstupu hlavním vchodem se vydáte doprava po schodech, nebo můžete využít výtahy. Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420 910 117 377, nebo pište na konferenčním Telegramu. Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!
We would like to invite you to the third OpenAlt association meetup of year.
Our association meetings are freely accessible and open to all interested not only in open technologies, we invite you to the meeting of the OpenAlt association this time too.
If you are interested in giving a presentation, please contact us through the usual channels (or info@openalt.org).
The meetup will take place on March 19, 2026, at 6:00 p.m. at the Red Hat Lab at the Faculty of Informatics, Masaryk University, Botanická 68A. The lab is located on the fifth floor of CERIT Science Park, room S505. When entering through the main entrance, turn right and take the stairs, or you can use the elevators. If you get lost, don’t worry and call +420 910 117 377, or write on the conference Telegram. We would like to thank Red Hat for the opportunity to use the Red Hat Lab premises!
V pátek 16. ledna 2026 proběhla největší každoroční společenská akce české wiki-komunity Večer svobodné kultury. Kromě tradiční diskuse s partnery, vernisáže Czech Wiki Photo a vystoupení slammerů byla letos především oslavou 25 let existence Wikipedie.
Letošní ročník Večera svobodné kultury měl mimořádně slavnostní atmosféru. Oslavovala se dlouhodobá spolupráce s univerzitami, představila se nová série výjimečných snímků ze soutěže Czech Wiki Photo a především se připomínalo významné jubileum – 25 let Wikipedie.
Čtvrtstoletí existence největší online encyklopedie na světě je významným milníkem nejen pro českou komunitu, ale i pro celé globální hnutí Wikimedia. Wikipedie, která vznikla z jednoduché myšlenky sdílet znalosti otevřeně a bez bariér, se během těchto let proměnila v jeden z největších vzdělávacích projektů v historii internetu. Dnes obsahuje desítky milionů článků ve stovkách jazyků a stojí za ní práce statisíců dobrovolných editorek a editorů z celého světa.
Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsWikimedia Česká republika přišla u příležitosti výročí Wikipedie s vlastní iniciativou – výzvou 25 Wikidays. Ta byla inspirována mezinárodním konceptem #100wikidays a postavila před účastníky a účastnice nelehký úkol: napsat jeden nový článek každý den po dobu symbolických 25 dní.
Maraton odstartoval 22. prosince 2025 a vyvrcholil 15. ledna 2026, tedy přesně v den 25. narozenin Wikipedie. Účastníci a účastnice tak museli prokázat značnou dávku odhodlání a disciplíny, protože tempo psaní bylo potřeba udržet i během vánočních svátků a silvestrovských oslav, kdy většina republiky odpočívá.
Výsledky této narozeninové výzvy předčily očekávání. Do psaní se zapojilo 17 odvážných wikipedistů a wikipedistek, z nichž 16 maraton úspěšně dokončilo. Společnými silami tak české Wikipedii nadělili úctyhodných 424 nových článků.
Mezi úspěšnými účastníky a účastnicemi, kteří byli slavnostně vyhlášeni během Večera svobodné kultury, byli zkušení editoři a editorky, nováčci i zástupci seniorské komunity. Kromě věcných cen obdrželi také speciální medaili a samolepku na svou uživatelskou stránku jako připomínku toho, že byli u toho, když Wikipedie slavila své čtvrtstoletí.
Debata věnovaná roli univerzit ve společnosti otevřela téma spolupráce mezi akademickým prostředím a projekty Wikimedia. Univerzity mohou v rámci své tzv. třetí role, tedy společenského působení, plnit řadu nezastupitelných funkcí a mnohé z nich tuto roli již dlouhodobě naplňují.
Diskuse nazvané Třetí role univerzit, open science a projekty Wikimedia se zúčastnili zástupci a zástupkyně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Ostatní oslovené univerzity z Čech i Moravy se nakonec debaty nezúčastnily.
Debata pojmenovala několik současných trendů, mezi něž patří především otevírání univerzit širší veřejnosti, podpora principů open science nebo zapojování dobrovolníků a dobrovolnic z řad studentů, studentek, pedagogů a pedagožek do veřejně prospěšných aktivit. Patří mezi ně například pomoc při povodních nebo podpora ukrajinské menšiny při zajišťování základních životních potřeb po příchodu do České republiky.
Proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Václav Cvrček připomněl, že aktivní zapojování studentů a studentek Univerzity Karlovy do projektů Wikimedia má velký význam. Studující se totiž podílejí na zkvalitňování obsahu největší české internetové encyklopedie a přispívají tak k šíření ověřených informací.
Ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy Radka Římanová zdůraznila také klíčovou roli knihoven a jejich zapojení do mezinárodních projektů. Prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák poukázal na přínos univerzit pro širší rozvoj vzdělávání ve společnosti. Vedoucí Dobrovolnického centra téže univerzity Daniela Vonbauer pak sdílela pozitivní zkušenosti se studenty a studentkami, kteří mají zájem budovat dobré jméno univerzity právě prostřednictvím dobrovolnických aktivit.
Absence zástupců a zástupkyň dalších univerzit vedla přítomné k úvahám o vytvoření platformy, která by otevírala možnosti hlubšího zapojení univerzit do projektů Wikimedia a aktivit spolku. Nejbližším plánem je znovuotevření spolupráce s Masarykovou univerzitou, která byla v minulosti partnerem Wikimedia ČR a měla také svého wiki-rezidenta Marka Blahuše.
Součástí Večera svobodné kultury byla také slavnostní vernisáž spojená s vyhlášením výsledků fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2025, které se zúčastnili autoři a autorky fotografií, členové a členky poroty i zástupci a zástupkyně komunity.
Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit nejlepší snímky pořízené na území Česka, které byly během uplynulého roku nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons. Soutěž tak nejen podporuje kvalitní fotografickou tvorbu, ale zároveň rozšiřuje databázi svobodně dostupných snímků využívaných v článcích na Wikipedii. Organizátorem soutěže je Wikimedia Česká republika.
Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích – Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události – a porota každoročně vybírá také nejlepšího nováčka či nováčci.
Absolutním vítězem letošního ročníku se stal Lukáš Kött se snímkem ledňáčka, který zároveň zvítězil v kategorii Příroda a obhájil tak své loňské prvenství. V kategorii Vytvořeno člověkem uspěl autor vystupující pod jménem Skot s fotografií klenby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, která porotu zaujala citlivým zachycením architektonického detailu.
V kategorii Společnost, kultura a události zvítězil fotograf Svajcr se snímkem masopustu v Roztokách u Prahy, zachycujícím živou atmosféru tradiční lidové slavnosti. Titul nováčka roku získal Radek Satinský za fotografii plameňáka růžového.
Na vernisáži byly kromě vítězných snímků představeny také další fotografie z TOP 20. Výstava byla pro veřejnost přístupná v prostorách Kampusu Hybernská (HYB4 City, 3. patro) až do konce února 2026.
Vernisáž opět potvrdila, že Czech Wiki Photo není jen fotografickou soutěží, ale také důležitou platformou pro podporu svobodné kultury a kvalitního obrazového obsahu, který obohacuje českou Wikipedii i další projekty Wikimedia.
Vrcholem večerního programu bylo vystoupení předních českých slamerů a slamerek, kteří si připravili své příspěvky na téma Wikipedie. Celým večerem provázel slamer Dr. Filipitch.
Na pódiu se představili slameři a slamerky z různých částí České republiky, mimo jiné Nikola Týčová (Tyč), Kateřina Suchanková (Katuna) nebo Vítězslav Adamec (Siegfried).Slamové performace z letošního i předchozích ročníků si můžete prohlédnout na YouTube kanálu Wikimedia Česká republika.
Večer svobodné kultury opět ukázal, že komunita kolem Wikipedie – wikipedisté a wikipedistky i širší hnutí wikimediánů a wikimediánek – je pestrá, aktivní a životaschopná. A to i v době, kdy se stále častěji diskutuje o vlivu technologických gigantů a rozvoji tzv. umělé inteligence.
Právě lidský faktor, spolupráce a ochota věnovat čas a energii rozvoji největší online encyklopedie světa zůstávají tím, co dává Wikipedii její skutečnou hodnotu. Svobodné znalosti totiž nevznikají automaticky – stojí za nimi práce lidí, kteří chtějí sdílet ověřené informace a společně budovat otevřený prostor pro poznání.
Oslavy 25 let Wikipedie se promítly také do výrazného mediálního ohlasu. Výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová a předseda spolku Martin Urbanec poskytli v souvislosti s výročím řadu rozhovorů pro národní média, televizi i rozhlas. Tématu se věnovaly například pořady Studio 6, Věda 24, Události a Newsroom ČT24, Zprávičky České televize nebo pořad Akcent na ČRo Vltava. O výročí Wikipedie a aktivitách Wikimedia Česká republika informovala také řada online médií a deníků, mimo jiné Deník.cz, Chip.cz, Newstream.cz, Deník Referendum či Rexlex.cz.
Kompletní fotogalerie je k dispozici na Wikimedia Commons.Veškeré informace o Večeru svobodné kultury jsou na webu debata.wikimedia.cz. Pokud chcete i vy přispět k programu a obsahu příštího Večera svobodné kultury v roce 2027, napište nám na info@wikimedia.cz!
Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsDnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingový portál implementovaný formou zajímavé jednostránkové aplikace vytvořené s pomocí frameworku React…
V sobotu 8. listopadu 2025 se uskutečnil již čtrnáctý ročník Wikikonference – největšího setkání svého druhu, které pořádá komunita české Wikipedie s podporou spolku Wikimedia ČR. Celodenní program přesvědčil přítomné, že černé scénáře související s Wikipedií jsou zcestné, zůstane-li komunita silná a aktivní.
Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsKomunitní Wikikonference se podruhé vrátila do podzimního termínu a od “covidové pauzy” proběhla již potřetí v řadě. Organizační tým pod vedením Pavla Bednaříka a Michala Reitera zvolil letos provokativní téma: Je Wikipedie jen pro boomery?
Téma reflektovalo zřejmý úbytek mladých lidí mezi novými přispěvateli a přispěvatelkami a zároveň postupné stárnutí části editorské komunity. O to silněji vyzněl příspěvek Kláry Joklové, která představila zkušenosti s organizací první mezinárodní Wikimedia Youth Conference v Praze. Několik desítek mladých wikimediánek a wikimediánů z různých zemí zde ukázalo, že Wikipedie dokáže oslovovat mladou generaci napříč kulturami i sociálním zázemím.
Kontrast mezi tématem konference a zkušeností z mládežnické akce tak nabídl důležitou perspektivu: generační obměna není samozřejmá, ale je možná – pokud jí věnujeme pozornost.
Úvod konference patřil vztahu velkých jazykových modelů (LLM) a budoucnosti Wikipedie. Mediální analytik a pedagog Josef Šlerka ve své úvodní přednášce označil Wikipedii a umělou inteligenci za „dokonalý pár“.
Ve svém vystoupení však zároveň upozornil na několik zásadních háčků tohoto propojení. Zdůraznil unikátnost Wikipedie jako lidsky vytvářeného datasetu – hodnotu, kterou nelze snadno nahradit ani replikovat. Testování chatbotů na datech z Wikipedie je realitou současnosti. Otázkou zůstává, jakou roli v tomto vztahu budou hrát samotní editoři a editorky.
Na přednášku navázala diskuse s Josefem Holým, která ukázala výraznou shodu obou řečníků. Shodli se, že současný vztah technologických firem k Wikipedii je nerovnovážný – modely AI využívají její obsah, aniž by komunitě vracely odpovídající hodnotu. Zároveň zdůraznili, že hlavní devizou Wikipedie zůstává dlouhodobě budovaná důvěra a že nejlepší obranou proti dezinformacím je systematická práce na kvalitním a zdrojovaném obsahu.
Rozdíly se objevily spíše v důrazu: Josef Holý upozornil na možnou ekonomickou „bublinu“ kolem AI a navrhoval tvrdší obchodní přístup vůči velkým firmám, zatímco Josef Šlerka mluvil o nutnosti změnit pohled na metriky úspěchu a hledat systémová řešení. V oblasti vzdělávání se oba shodli, že práce s AI musí stát na pevných základech čtenářské a argumentační gramotnosti.
Odpolední program zahájil Bob Kartous, jehož vystoupení silně rezonovalo s přítomnými. Ve svém příspěvku zdůraznil nezastupitelnou roli Wikipedie v prostředí zahlceném informacemi – i dezinformacemi.
Bob Kartous varoval před rozpadem racionálního dialogu v éře „digitální džungle“ a vzestupem „digitálních feudálů“, kteří díky kontrole technologických platforem získávají bezprecedentní moc. Upozornil na propast mezi tempem technologického vývoje a schopností společnosti se mu přizpůsobit, což vede k erozi důvěry a oslabování demokratických principů. Wikipedii přitom označil za jeden z klíčových pilířů obrany – prostor, kde se stále pracuje s ověřenými informacemi a kde má smysl aktivně chránit hodnoty otevřené a svobodné společnosti.
Wikikonference je především oslavou komunity wikipedistů, wikipedistek a dalších wikimediánů a wikimediánek. Většina programu proto tradičně vychází z jejich aktivit a zkušeností.
Samostatnou sekci měly aktivity pedagogů a pedagožek na vysokých školách. Pavlína Kolínová představila kurz Píšeme Wikipedii, který od roku 2024 probíhá na Ústavu informačních studií a knihovnictví (UISK). Kristýna Kysilková sdílela zkušenosti z výuky na Katedře architektury ČVUT, kde studenti a studentky rovněž přispívají do Wikipedie.
V tradičně odlehčeném a vtipném vystoupení popsal Michal Kormaník situaci slovenské Wikipedie, která čelí řadě výzev. Přesto se i menší komunita aktivně zapojila do nové výzvy Wiki Loves Film, kterou představil její hlavní koordinátor Pavel Bednařík.
Program věnovaný partnerstvím a GLAM spolupráci zahrnoval debatu wiki-rezidentů. Účast byla tentokrát komornější, diskuse tak probíhala spíše formou průběžné konzultace a sdílení zkušeností z jednotlivých institucí.
Polemické a zároveň perspektivní příspěvky přednesli Karel Čapka a Marek Blahuš, který své vystoupení předtočil kvůli osobní neúčasti. Jejich reflexe připomněly, že síla komunity není samozřejmost, ale výsledek dlouhodobé práce.
Budoucnost konference je v tuto chvíli nejistá. Základním předpokladem rozvoje komunitní wikikonference je dostatečné a výrazné zapojení komunity. Často jsme se mohli v průběhu příprav setkat s dílčími nápady, podněty a radami. Málokdo se však odhodlá pustit do náročné komunikace s přispěvateli, koordinace celého programu nebo oslovování externích hostů (jakými byli např. Josef Šlerka nebo Bob Kartous).
Odpovědností členů české wikikomunity i členů spolku Wikimedia ČR, který je logickým partnerem při pořádání, je rozhodnout, zda a jak se má konference konat. Je možné, že bude potřeba dát si roční přestávku nebo vymyslet jiný, méně organizačně náročný formát konference. Dorazí však na ni dostatek účastníků a zájemců? Bude možné udržet kvalitu příspěvků a technického zajištění (včetně přenosu a záznamu)? Tyto a mnohé další otázky si budou muset pořadatelé zodpovědět v následujících měsících.
Informace o historii a programu jednotlivých ročníků wikikonference najdete na wikikonference.cz, kompletní fotogalerii pak na Wikimedia Commons.
Bob Kartous, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Josef Šlerka, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jaroslav Mašek, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jiřina Kádnerová, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Společné foto, Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsNadace OSF ve spolupráci se Sociálním bankovnictvím České spořitelny vás srdečně zve na první letošní setkání ze série regionálních sdílecích akcí pro sociální podnikatele. Tentokrát se potkáme v Olomouci, a to ve čtvrtek 16. dubna 2026 od 10:00 do 15:00 v Galerii Dolní. Program zahájí speciální host Radek Holík s příspěvkem o firemní kultuře jako zdroji úspěchu v 21. století. Celým dnem nás provede zkušená facilitátorka Tereza Mádlová.
Akce sází na osvědčený formát založený na sdílení dobré praxe a řešení aktuálních témat, která přinesou sami účastníci a účastnice. Vycházíme z velmi pozitivní zkušenosti z roku 2025, kdy si zapojení lídři nejvíce cenili vzájemné inspirace, motivace a možnosti probrat konkrétní zkušenosti s ostatními z oboru. Setkání je otevřené pro zástupce sociálních podniků z regionu a díky podpoře partnerů je pro registrované účastníky zcela zdarma.
Máte-li zájem se připojit k diskuzi a posílit svou síť kontaktů, prosíme o registraci do pátku 8. dubna 2026. Kapacita je omezena na maximálně 2 osoby za jednu organizaci. Těšíme se na společné hledání cest k systémové změně a rozvoji podnikání s pozitivním společenským dopadem.
Děkujeme Sociálnímu bankovnictví České spořitelny za důvěru a dlouhodobý společný závazek vůči sociálně-ekonomické budoucnosti České republiky.
Bylo oznámeno vydání Fedory 44 Beta, první a posledního zastavení na cestě k finální Fedoře 44. Vydání přináší připravované GNOME 50. KDE Plasma přináší poinstalační úvodní nastavení a taky novou přihlašovací obrazovku Plasma Login Manager.
Kromě čisté instalace můžete rovněž aktualizovat existující instalace Fedory 42 a 43. Použít lze jednak DNF:
sudo dnf upgrade --refresh sudo dnf install dnf-plugin-system-upgrade sudo dnf system-upgrade download --refresh --releasever=44 sudo dnf system-upgrade reboot
V případě problému se závislostmi může být potřeba přidat i parametr --allowerasing na konec řádku s příkazem „…system-upgrade download…“. Pokud k nějakým potížím dojde, tak prosím nahlaste chybu na balík fedora-obsolete-packages s přiloženým výstupem z terminálu.
A případně GNOME Software:
# Nainstalovat všechny dostupné aktualizace gsettings set org.gnome.software show-upgrade-prerelease true # a poté otevřít GNOME Software a obnovit záložku "Aktualizace"
Vzhledem k tomu, že jde o beta verzi, očekávejte, že může obsahovat chyby, nebo chybějící vlastnosti. Pro hlášení chyb objevených při testování kontaktujte Fedora QA tým na mailing-listu nebo v Matrix kanálu a na Telegramu. Jak bude testování postupovat, chyby se budou objevovat na seznamu běžných chyb F44 (ENG).
Pokud chcete hlásit chyby tak, aby to pořádně pomohlo, přečtěte si jak nahlašovat chyby (ENG).
Beta vydání je po stránce kódu kompletní a je tak velmi podobné konečnému vydání. Pokud si uděláte čas stáhnout a vyzkoušet betu, můžete se podívat a ujistit se, že věci, které považujete za důležité, jsou funkční. Každá nalezená a nahlášená chyba nepomůže jenom tomu, kdo ji nahlásil, ale zlepšuje zážitek miliónům uživatelů po celém světě. Společně vytváříme dokonalou Fedoru. K naší kultuře práce patří koordinace nových vlastností a vytváření oprav v upstreamu. Vaše zpětná vazba tak zlepší nejen Fedoru, ale Linux a svobodný software jako celek.
Podrobnější informace o tom, co je nového ve Fedora 44 Beta najdete Fedora 44 Změny (ENG), která obsahuje technické informace o nových balíčcích a vylepšeních v tomto vydání.
Letošní ročník editační soutěže Popiš památku je za námi. Od jejího tradičního startu 15. ledna vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření soutěže na kulturní památky z celé Evropy, díky čemuž jsou nově vzniklé články tematicky pestřejší a rozmanitější než v předchozích letech.
Zájem letos vzbudily zejména oblasti v pohraničí České republiky. To je velmi pozitivní, protože právě pohraniční místopis je dlouhodobě tematickou studnicí pro řadu aktivit našeho spolku. Pořádají se zde například Wikiměsta, dříve také Wikiexpedice a další fotografické akce. Nižší hustota obyvatel a menší počet místních editorů přirozeně znamenají, že místní témata bývají dlouhodobě méně pokrytá. O to více si těchto nových článků vážíme.
Mezi nimi najdeme například původně gotickou kapli sv. Josefa v nejjižnějším českém městě Vyšším Brodě, jejíž počátky sahají do 14. století, nebo Sieglovu vila v Šumperku, která byla po druhé světové válce znárodněna. Zapomínat bychom neměli ani na památkově chráněné mosty – například kamenné mosty v Žichovicích u Klatov (horní a dolní).
Nové články však přibývaly i v dalších částech republiky. Palác Živnostenské banky na Příkopě přímo v centru Prahy například donedávna vlastní článek na Wikipedii neměl. Přitom stojí na místě, kudy doslova kráčely dějiny, a je dílem známého architekta Osvalda Polívky. Další nové články vznikly například o památkách v Plzni nebo v Pardubicích.
Specifikem letošního ročníku bylo také rozšíření soutěže na památky z celé Evropy. V minulosti se v soutěži objevily například památky ze Slovenska a v loňském roce také z Portugalska. Letos jsme se však rozhodli otevřít soutěž všem evropským památkám.
Důvod je přitom jednoduchý – v předchozích ročnících soutěže vzniklo už více než dva a půl tisíce článků. Seznam českých památek se tak začíná postupně vyčerpávat.
Co tedy zaujalo naše editory mimo Českou republiku? Například francouzské středověké kostely. Patří mezi ně i katedrála v Lyonu, jejíž počátky sahají až do 12. století a která přesto na české Wikipedii dosud neměla vlastní článek. Zájem byl ale také o památky v menších sídlech, především na venkově – například o kostel Saint-Trojan de Rétaud nebo chrám sv. Mikuláše v Civray.
Soutěž, která probíhala měsíc a půl, nyní vstoupila do fáze vyhodnocování. Porota postupně posuzuje jednotlivé články. U některých hesel dostali autoři a autorky více času na jejich dopracování a dodatečné úpravy. Celkem vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících.
Vítězové soutěže budou vyhlášeni v nejbližší době. Soutěž byla financována prostřednictvím programu Komunitní minigranty a organizována na dobrovolnickém principu. Organizátory byli Aktron a KKDAII a porotci Mojmír Churavý, Roman Vyšanský a KKDAII.
S radostí představujeme sérii inspirativních případových studií od 23 organizací a sítí zapojených do programu Stronger Roots, který společně realizují Nadace OSF (Česko), Glopolis (Česko), Nadácia otvorenej spoločnosti (Slovensko) a NIOK Foundation (Maďarsko). V roce 2025 se ke konsorciu připojila Nadace The Stefan Batory Foundation a program rozšířila do Polska.
Nadace OSF společně s Českou spořitelnou již popáté ocení knihovny, které přináší příklady dobré a inspirativní praxe. Letos se zaměříme na knihovny a jejich aktivity přispívající k posilování demokracie. Do nominací na cenu Bibliotheca inspirans se můžete zapojit od 9. března do 30. dubna 2026.
Byla vydána nová verze moderního pokračovatele OS/2. Tentokrát se jedná o verzi čistě udržovací, nepřináší žádné významné novinky, pouze aktualizuje na nové verze řadu systémových komponent, například:
Zdroje:
Verze 5.1.1 a 5.1 přinesly nového opravdu hodně, takže tentokrát se toho ani nedalo moc čekat, nicméně doufám že Arca Noae má něco v rukávu a zase dorazí i nějaká převratnější aktualizace, přeci jen ten systém není levný a i když jej používají hlavně lidé, kteří o to opravdu stojí, neškodilo by vydat i něco, co zaujme nováčky.
Asi po 2 letech jsem se dostal k Pavlovi OK1PVT. Chtěl změřit anténu - delta loop co má na KV. Návštěvu jsem spojil s kolaudací kuchyně. Mimochodem perfektní! Teda kuchyně, anténa ne... Anténa vlastně je taky skoro perfektní. Na 7,14,21 a i na desetimetru je swr přímo parádní:
7,146MHz - SWR 1,3
10,3MHz - SWR 2,0
14,18MHz - SWR 1,4
18,0MHz - SWR 2,0
21,3MHz - SWR 1,1
28,36MHz - SWR 1,2
Bohužel asi nejvíc používaná 80m je špatná - nejlepší SWR je na 3,64MHz a to SWR 4,7 :-(
Anténa tam rezonuje, je tam vidět "korýtko" , ale impedančně to je špatné a tuner v TRXu už na to nestačí. I kdyby stačil, bude to k ničemu, neboť mezi tunerem a delta loopem je několik metrů koaxu 50ohmů a vznikají tam už veliké ztráty.
Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby byl tuner přímo u antény a doladění impedance probíhalo u napájení smyčky. Ale to je moc komplikovaný setup. Ideální by tedy bylo, aby ta smyčka měla i s přizpůsovovacím obvodem v celém KV pásmu ideálních 50Ohmů. Ale to je problém, zejména na zmíněných 80m. Antény bývají nízko nad zemí a impedance je pak mnohem menší , než ideálních 200 Ohmů. A při 1:4 balunu transformovaných 50Ohmů je pak přizpůsobení špatné. . Na webu popisuje podobné zkušenosti např. DK5EC Ve svých měřeních uvádí, že na 80m bandu dosáhnul nejlepšího přizpůsobení připojením smyčky přímo k 50Ohm napaječi.
Pavel OK1PVT ještě zkusil pro jistotu vyměnit balun, který jsem měl z doby, kdy jsem jej měřil a tvořil pro OK1MJG.
Jinak, než že se to vyzkouší to nepůje. Už tak je jasné, že když nebude tuner u napájení smyčky, bude se muset balun nejspíš přepínat. Původní pro pásmo 40 - 10m a jiný pro 80metrů band. Tahat další anténu jen kvůli 80m je také možnost, ale přepínání balunů by bylo snažší.
Takže to bude chtít balun 1:2 pro 80m band. Minimálně otestovat, co to udělá. Jenomže 1:2 není až tak jednoduchá věc, jako 1:4.
Na webu lze nalézt inspiraci , např od OE7OPJ:
Nakonec jsem našel pěknou inspiraci zde: https://www.hfkits.com/manual-12-balun-600-watts-for-delta-loop-quad-loop-antennas/ Popis používá jádra FT240-43. Bohuže jsem takové jádro neměl, ale našel jsem ve svých zásobách menší FT140-43 čínského původu.
Po chvíli laborací jsem dospěl k "ideálnímu" počtu závitů, s optimalizací pro 80m band. Nejprve jsem namotal na jedno jádro balun - impedanční transformátor 50/50ohmů:
Následně jsem namotal vlastní impedanční transformátor 1:2 a připojil za 1:1 transformátor:
Opět jsem zhotovil další kompletní balun s tím rozdílem, že převodní transformátor 2:1 je namotaný jen 0,8mm drátem.narozdíl od původního s průměrem drátu 1,3mm:
Chtěl jsem vědět rozdíl v provedení s různými průměry drátu:
A opět měření SWR druhého balunu se zátěží 100Ohmů:
Samozřejmě jsem ještě oba kompletní baluny zapojil za sebe a změřil průchozí útlum celku:
Se začátkem měsíce tu máme již tradičně i novou epizodu podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete na YouTube a podíváme se v ní mj. na bezpečnostní aspekty moderních AI nástrojů, problematiku ověřování věku na internetu, internetový blackout v Íránu i řadu dalších témat…
Od roku 2016 pořádáme Arduino Day jako součást celosvětových aktivit Arduino. I letos se připojíme a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy opět Arduino Day uspořádáme, a to v sobotu 28. března.
Pořadateli jsou MFF UK, Spolek Robonika a RoboDoupě jako mediální partner.
Arduino Day je každoroční celosvětová „narozeninová oslava“ platformy Arduino. Jako obvykle, chceme [...]
Všimli ste si tú paniku posledné dni?
Ja ani nie, ale ako to tu (Linkedin) spätne rolujem po pár dňoch nestíham sa diviť.
Ľudia hromadne „odchádzajú z ChatGPT“, iní si preventívne kupujú Mac Mini na OpenClaw, lebo sloboda, nezávislosť, decentralizácia, suverenita, bla bla bla.
Úprimne - ChatGPT je stále len nástroj.
Tiež si nerobím osobnú značku z toho, či som cez víkend použil vidlicový kľúč alebo nástrčák. Dôležité je, či je skrutka dotiahnutá. Nie značka náradia.
Doteraz to boli tí istí ľudia, ktorí roky stále hľadali „lepšiu appku“, namiesto toho, aby sa akúkoľvek naučili poriadne používať. A teraz sa pateticky a verejne lúčia s ChatGPT, akoby odchádzali z duchovného hnutia, nie menili pracovný nástroj.
A pri tej druhej vlne ma fascinuje ešte viac jedna vec:
Človek, ktorý si nevie preinštalovať Windows, nevie si odzálohovať fotky z mobilu a slovo "router" mu evokuje "roaming", ma ide poučovať o tom, ako mám manažovať armádu botov, self-host infraštruktúru a distribuované modely.
Veď majte radosť. Technologická suverenita je super.
Ale nástroje sa menia.
Zručnosť myslieť zostáva.
A možno menej hystérie a viac schopnosti pracovať s tým, čo máme, by nám všetkým prospelo viac než ďalší unboxing „strategického“ Mac Mini.
Vyhlašujeme grantovou výzvu, ve které podpoříme veřejné knihovny v menších obcích. Chcete ve své knihovně posílit digitalizaci a mediální gramotnost, rozvíjet vzdělávání knihovnic a knihovníků? Ucházet se můžete o náš grant ve výši 5 000 až 20 000 korun.
OpenAlt z.s. 
Josef Jebavý 
Česká komunita MojeFedora.cz 
