Planeta OpenAlt

Pořád se mě na to lidi ptají – jestli mají mít v mobilu antivir, i když neinstalují appky z neznámých

Příspěvek Má smysl mít antivir v mobilu? pochází z Spajkovo postřehy z kyberprostoru 👾

Problémy s wifi kartami, či už sú zabudované v zariadení alebo ako „dongle“ či „stick“ pichnuté do USB portu sa po nejakom čase v linuxe zvyknú znova objaviť. Je to podobné ako „evergreen song“, vždy sa to po čase vráti. Len aktéri sa menia. Pred nejakým časom sme mali na… Číst dále →

Pro měsíc březen jsem vybral rovnou 17 novinek a jedna lepší než druhá. Čtyři distributoři naskladnili zajímavý hardware mezi kterým najdete modul osvětlení, novou verzi Raspberry Pi se 3 GB RAM, pájecí stanici, třífázový elektroměr s WiFi, nejvíc univerzální pájecí desku, vzdělávací sadu, nebo sonoff kameru či shelly záplavový senzor.

📖 Přečíst celý článek →

Jedna krize za druhou, nedostatek kondenzátorů, součástek, cena surovin a logistické problémy a teď tu máme pro změnu krizi plynoucí z nedostatku RAM pamětí. Cena RAM pamětí do osobních počítačů se během pár měsíců vyšplhala na dvojnásobek. A samozřejmě se to dotýká dalších produktů, které RAM paměti mají. Třeba jednodeskové počítače Raspberry Pi. Výrobce ohlásil zdražení až o 20%. Aktualizace2: Raspberry Pi 4 a 5 bude používat RAM paměti z Číny. Aktualizace3: Raspberry Pi 4 se 3 GB RAM. A opět další zdražení.

📖 Přečíst celý článek →

Světlo světa spatřil nový operační systém nazvaný VitruvianOS, jehož pilotní verze 0.3.0 byla v minulém týdnu vydána pro veřejnost. Systém je sice založen na jádře Linux a využívá i některé linuxové knihovny a komponenty, ale tím jeho vztah k systémům se stejným jádrem končí. Vše nad úrovní samotného základu systému je totiž vyvíjeno samostatně a silně inspirováno systémem BeOS či Haiku, včetně toho, že systém bude v budoucnu s těmito svými předobrazy kompatibilní na úrovni API.

Již tato raná verze obsahuje vlastní kernelové moduly, které do systému zavádí například real-time latence, interface mapující systémové zprávy BeOS na odpovídající volání v Linuxu, vlastní správu zařízení či monitoring souborových systémů. Tato sada modulů je nazvána Nexus a ve finálním stavu by měla umožnit překlad aplikací pro BeOS/Haiku ze zdrojového kódu bez dalších úprav.

Systém má i zcela vlastní grafické rozhraní, které není založeno ani na X11 ani na Waylandu, ale jeho předobrazem je (opět) BeOS/Haiku.

Hlavní vývojář, Dario Casalinuovo, na projektu pracuje od roku 2019 a během uplynulé doby jej několikrát od základu přepisoval. Aktuálně vydaná verze, zveřejněná pod hybridní licencí GPL/MIT, je zatím relativně nestabilní, velmi nedodělaná a není určena k běžnému použití. Předpokládá se brzká opravná verze 0.3.1 a  u verze 0.3.2 bude hlavním cílem, aby systém bylo možné sestavit v něm samotném. 

Zdroje:

• VitruvianOS 0.3.0
• Vitruvian OS — Project (Re)Announcement
• VitruvianOS

A proč ne? Linuxové jádro vyřeší podporu hardware tempem, kterým jí nemá Haiku šanci řešit a zbytek bude v podstatě stejný. Tedy samozřejmě až bude Nexus a GUI na stejné úrovni stability, jako je po dvaceti letech vývoje Haiku.

Projekt HackMaster Pi je levný, otevřený a modulární nástroj postavený na Raspberry Pi, který umožňuje simulovat i analyzovat různé útoky. HackMaster Pi je open-source projekt určený primárně pro výuku a experimentování v oblasti bezpečnosti.

📖 Přečíst celý článek →

Čas od času mě nějaký juniorní bezpečnostní specialista, nebo člověk, který by chtěl do kybernetické bezpečnosti teprve profesně proniknout, požádá o pár rad „do začátku“. Technická specifika mých doporučení se pochopitelně liší případ od případu s ohledem na zájmy či plány konkrétní osoby, nicméně neb některá obecnější doporučení a myšlenky zmiňuji těmto lidem opakovaně, a neb jde dle mého o něco, co se může potenciálně hodit v podstatě každému juniornímu „bezpečákovi“, rozhodl jsem se dát dohromady pár myšlenek, které jsou z mého pohledu podstatné pro smysluplné, efektivní a spokojené profesní působení v kybernetické bezpečnosti.

Níže tedy najdete 10 doporučení (+ jedno dodatečné, abych udělal radost fanouškům skupiny Spinal Tap), která bych si při pohledu zpět přál, aby mi někdo dal, když jsem s kybernetickou bezpečností sám historicky začínal. Doplním, že tyto body samozřejmě odrážejí jen můj osobní pohled a názory. A byť si za vším níže uvedeným stojím, pokud se jakýkoli bod bude rozcházet s vaším pohledem na věc, nebudu vám to mít za zlé…

1. Bezpečnost vždy závisí na lidech, procesech a technologiích – v tomto pořadí. Nikdy na to nezapomínejte, ani pokud vás vaše profesní působení dovede k prodeji bezpečnostních technologií nebo do bezpečnostního managementu. Snaha o zajištění bezpečnosti nákupem softwarových nebo hardwarových systémů, o které se nemá kdo starat, je cesta k velmi snadnému splnění checklistů ověřujících existenci bezpečnostních opatření, ale reálný přínos něčeho takového bude vždy velmi omezený, neb technologie samy o sobě rozumnou úroveň bezpečnosti nikdy v žádném prostředí nezajistí.
2. Buďte obezřetní vůči samozvaným autoritám. V odborné komunitě máme mnoho odborníků hodných označení autorita, tedy extrémně šikovných a kompetentních lidí, kteří jsou obecně uznávaní (a také mnoho šikovných a kompetentních lidí, o kterých bohužel nikdo mimo jejich blízké okolí neví).
   Máme v ní ale i řadu těch, kteří jsou za „autority“ považováni jen proto, že se tak sami prezentují, neb se bezpečnosti věnují dlouho a jsou v nějakém smyslu hodně hlasití nebo jsou hodně vidět. Reálné odborné – tím spíše technické – znalosti těchto lidí jsou ale mnohdy jen velmi omezené. Problém není v tom, že by tito lidé byli uznávaní víc, než si zaslouží, ale že v důsledku své omezené odbornosti mnohdy šíří myšlenky, které jsou již překonané, nebo dokonce myšlenky, které mohou být aktivně škodlivé. Je proto vhodné dobře zvažovat, v jakou „autoritu“ budeme vkládat naši důvěru. Dobrým testem odbornosti těch, kteří jsou hodně vidět, je podívat se kriticky na odbornou hloubku jejich publikovaných výstupů. Jsou-li veškeré články dané osoby, témata jejích konferenčních příspěvků nebo obsahy vystoupení v médiích plná výhradně obecných proklamací bez skutečné hloubky (tedy například standardní mantry typu „musíme řídit rizika“, „musíme vzdělávat uživatele“, nebo – nedej bože – „musíme zajistit zero-trust“), máme k dispozici poměrně jasný ukazatel odborné úrovně dané osoby. Shrnuto a podtrženo, i v naší profesi bohužel platí, že nejhlasitější hlasy nejsou nezbytně ty nejkvalifikovanější…
3. Neprezentujte se jako „experti na kybernetickou bezpečnost“. Nikdy. Bez ohledu na to, jak dobré si budete myslet, že máte znalosti, a bez ohledu na „expertní“ certifikace, které možná v průběhu své kariérní cesty získáte. Nejen proto, že jako lidé nejsme schopní být vůči sobě samým plně objektivní (pamatujte na práci pánů Dunninga a Kruegera), ale i proto, že kybernetická bezpečnost je dnes již extrémně širokou odbornou oblastí a skutečnou expertízu v celé její šíři – od detailů konfigurace firewallů, přes procesy pro zvládání incidentů, techniky reverzního inženýrství, metodiky pro kvantitativní analýzu rizik, mechanismy digitální forenzní analýzy, ofenzivní postupy pro red teaming až po zabezpečení OT nebo specifika bezpečnostní architektury aplikací – už tak dnes nemůže mít v podstatě nikdo.
   Pokud se navíc experty v jakékoli dílčí oblasti kybernetické bezpečnosti někdy stanete, nebojte se – začnou vás tak bezpochyby označovat jiní…
4. Neignorujte bezpečnostní vzdělávání mimo svou primární oblast zájmu. Specializace na jednu konkrétní oblast kybernetické bezpečnosti je naprosto v pořádku a pro většinu profesionálů je dokonce žádoucí. Určitý základní všeobecný přehled o kybernetické bezpečnosti jako celku by však měl být standardem pro jakéhokoli bezpečnostního specialistu – přinejmenším proto, že mu může poskytnout hodnotný kontext pro jeho vlastní profesní aktivity. Aneb aby mohl svou práci dělat skutečně odborně na výši, i systémový inženýr nastavující firewally by měl mít alespoň obecnou představu o tom, že v oblasti kybernetické bezpečnosti existuje nějaká legislativa (neb ta může determinovat kdy a kde mají/musí být firewally použity), a penetrační tester by měl mít tušení o tom, jak funguje bezpečnostní dohled v rámci SOC (neb pro něj může být v případě neohlášených testů potenciálně žádoucí vyhnout se detekci).
5. Pokud se vaší specializací stane technologické řešení určitého výrobce – například firewally od společnosti Checkpoint nebo EDR/XDR řešení od Microsoftu – nikdy si nedovolte padnout do mentálního nastavení, v němž byste danou technologii považovali za ideální. Žádný firewall, SIEM, WAF ani EDR/XDR není plošně „nejlepší“ a nemá smysl něco takového tvrdit, ani kdybychom danou technologii prodávali…
6. Vysoká pozice negarantuje odbornost a nízká pozice její absenci, nesuďte tedy profesní kolegy jen dle jejich titulů a – konec konců – ani dle odborných certifikací, které mají. V praxi se v kybernetické bezpečnosti setkáte se spoustou velmi chytrých a kompetentních lidí bez jakýchkoli certifikací na všech pozicích, od juniorních po manažerské, stejně tak ale můžete ve všech těchto pozicích potkat i řadu lidí ověnčených certifikacemi a přesto vykazujících velkou míru amatérismu a neznalosti.
7. Nevěřte, že nějakou oblast bezpečnosti skutečně znáte, pokud jste jí do detailu viděli jen v jedné organizaci. Ani vidět jednu oblast (bezpečnostní monitoring, řízení rizik, penetrační testování, apod.) do detailu v řadě podobných organizací nebo řadě různých organizací působících ve stejném regionu nebo ve stejném sektoru vám nemůže dát skutečně hluboké povědomí o tom, jak může/má být daná oblast řešena všeobecně, nebo jak bývá řešena v jiných regionech či sektorech.
8. Váš čas je drahý a měli byste si důsledně vybírat, čemu jej budete věnovat. Pokud se tedy budete chtít vzdělávat a nebudete mít jen touhu hledat další vhodný bezpečnostní produkt nebo službu pro vaše prostředí, dobře si vybírejte konference, kterých se budete účastnit. Převážná většina rádoby odborných konferencí je totiž ve skutečnosti převážně marketingově, nikoli odborně orientovaná, a prezentace v rámci nich mají často za cíl ne vzdělat posluchače, ale přesvědčit je, že produkt firmy X nebo služba firmy Y je to, co si nezbytně potřebují pořídit, aby byla jejich organizace v bezpečí.
9. Pokud chcete pracovat v kybernetické bezpečnosti a nemáte alespoň základní technické znalosti, získejte je, neb bez nich nebudete schopní vykonávat žádnou bezpečnostní pozici skutečně efektivně.
   Výše uvedené nemá vyznívat jako gatekeeping, nebo naznačovat, že by každý CTI analytik, manažer kybernetické bezpečnosti nebo specialista řízení rizik měl být schopný psát exploity, hledat zero-day zranitelnosti nebo detailně analyzovat síťový provoz. Pokud ale ti, kteří zastávají výše zmíněné role, nebudou znát ani absolutní technické základy typu jaký je rozdíl mezi TCP a UDP a proč je tento rozdíl relevantní pro funkci firewallů, co je to Active Directory a co by principiálně znamenala kompromitace účtu doménového administrátora, či jak konceptuálně funguje EDR nebo SIEM a jaké škodlivé chování po „vybalení z krabice“ tyto systémy zřejmě dokáží a nedokáží detekovat, nemohou svou práci vykonávat skutečně efektivně a kvalitně.
   Z úst mnohých zástupců vzdělávacích organizací i vybraných firem v posledních letech často zaznívá, že kybernetické bezpečnosti se může profesně věnovat v podstatě kdokoli, bez ohledu na předchozí vzdělání či znalosti. Tato myšlenka je do jisté míry platná, má však své významné limity – kdokoli se může ZAČÍT profesně věnovat kybernetické bezpečnosti, ale určitě ne kdokoli může v této profesní oblasti následně i dlouhodobě smysluplně působit.
   Pravdou je, že ne každý bezpečnostní specialista musí mít za sebou předchozí odborné vzdělání zaměřené na kybernetickou bezpečnost, aby mohl svou práci dělat dobře. Rozdílný znalostní background může být u některých rolí (např. těch zaměřených na CTI) dokonce žádoucí a junior bez předchozího IT vzdělání či odborné praxe se tak určitě může v bezpečnosti smysluplně uchytit.
   Pokud si ale takový člověk velmi rychle neosvojí alespoň základní technické povědomí, nebude z principu schopný dodávat svému zaměstnavateli a/nebo zákazníkům výstupy s jakoukoli odbornou hodnotou, a to i kdyby se měl věnovat jen procesním aspektům kybernetické bezpečnosti. Přeci jen nemůžeme smysluplně řídit kybernetická bezpečnostní rizika spojená se škodlivým kódem, nebo psát bezpečnostní směrnice a politiky zaměřené na ochranu před touto hrozbou, pokud nemáme nejmenší tušení, jak vlastně takový škodlivý kód obecně funguje a „malware“, „virus“, „trojan“ a „červ“ jsou pro nás jen jakési vágní, mlhou zahalené termíny s de facto ekvivalentním významem, a „C2“ chápeme jen jako označení pole na šachovnici.
10. Nevěřte všemu, co je psáno. Odborná i populární literatura, ale také kurzy a materiály pro přípravu k certifikačním zkouškám (i ty oficiální) bohužel relativně často obsahují vedle technických fakt i řadu marketingových tvrzení a osobních názorů prezentovaných jako fakta. Nezřídka pak v těchto materiálech potkáte vedle pravdivých informací i řadu polopravd a chyb. Odlišit technická fakta od marketingu a chybné od pravdivého vyžaduje určitou odbornost a ne vždy tak budete něčeho takového schopní. Pokud se vám nicméně bude zdát, že to, co jste si právě přečetli, možná nebude v pořádku, raději nespoléhejte na jediný informační zdroj a dané informace si ověřte jinde.
11. Připravte se na to, že kybernetická bezpečnost v jakékoli organizaci, v níž budete působit, bude mít slabá místa, která se vám nebudou líbit. Pokud nebudete vlastníky či manažery organizací, v nichž budete působit, vaším úkolem nebude fakticky nikdy zajistit kybernetickou bezpečnost dané organizace, ale snažit se pomoci dané organizaci fungovat co nejbezpečněji v mantinelech vytyčených jejími vlastníky či managementem. Neb management je zodpovědný za zajištění fungování organizace a vlastní i všechna s tím spojená rizika – včetně těch bezpečnostních. Naší rolí z pozice bezpečnostních specialistů je pomoci managementu správně tato rizika vyhodnocovat a řídit.
    Pokud tedy budete v rámci své praxe vnímat nějaké slabé místo organizačních procesů či technologické infrastruktury nebo určitou hrozbu jako vysoce relevantní pro organizaci, v níž budete působit, je žádoucí na ně upozornit. Pokud se management dané organizace následně rozhodne riziko spojené s těmito faktory akceptovat bez doplnění technických nástrojů, personálu nebo procesních opatření, která jste doporučili a která byste na základě vlastního odborného zhodnocení považovali za vhodná, nevěste hlavu. Byť to není vždy příjemné, finální rozhodnutí o bezpečnosti má management organizace – my jako bezpečnostní specialisté můžeme jen radit, ukazovat cestu a snažit se dělat maximum v rozsahu kompetencí, které jsou nám svěřeny – taková je (mnohdy smutná) realita našeho oboru.

Předmluva k českému překladu článku

Přinášíme vám překlad článku Jessicy Stephenson, původně publikovaného v angličtině na blogu Diff, který shrnuje tři roky fungování CEE Hubu – iniciativy, která zásadně proměňuje podobu spolupráce v regionu střední a východní Evropy. Pro Wikimedia Česká republika má tento příběh zvláštní význam: byli jsme u jeho vzniku a dlouhodobě se podílíme na jeho rozvoji.

Naše zapojení není pouze symbolické. Jako součást řídicího výboru a širší otevřené poradní skupiny Hubu se aktivně podílíme na jeho strategickém směřování, nastavování procesů i hledání cest, jak lépe podporovat spolupráci jednotlivců i celých komunity napříč regionem. Právě důraz na otevřenost, sdílení zkušeností, lidské vazby a vzájemnou podporu odpovídá hodnotám, které dlouhodobě rozvíjíme i v rámci našich programů v České republice – od vzdělávání přes komunitní aktivity až po mezinárodní spolupráci.

Velmi důležitou oblastí, na které se jako Wikimedia ČR v rámci CEE Hubu podílíme, je práce s mládeží a rozvoj budoucích lídrů a lídryň. Organizace první globální Wikimedia Youth Conference v Praze v roce 2025 ukázala, jak silný potenciál má mezigenerační spolupráce a jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou mladí wikimediáni a wikimediánky růst, sdílet zkušenosti a aktivně se podílet na směřování celého hnutí.

Stejně tak přinášíme do regionální spolupráce zkušenosti s nízkoprahovými grantovými mechanismy a podporou komunitních iniciativ. Naše dlouhodobá práce s komunitními minigranty se stala inspirací i pro rozvoj grantových nástrojů v rámci Hubu a přispívá k tomu, aby se k financování dostávaly i menší nebo začínající komunity. V návaznosti na to vnímáme jako zásadní krok i letošní převzetí správy Rapid fondů od WMF, kde je klíčová právě znalost lokálního kontextu a potřeb komunit.

CEE Hub pro nás představuje důležitý nástroj pro posilování inkluze, diverzity a rovného přístupu ke zdrojům v celém regionu. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými komunitami, podporuje jejich růst a zároveň vytváří prostor pro sdílenou identitu a spolupráci napříč hranicemi.

Z české zkušenosti víme, že i menší tým může mít velký dopad, pokud stojí na silné komunitě, důvěře a ochotě spolupracovat. Právě tyto principy dnes vidíme v praxi napříč celým regionem CEE – a je pro nás důležité být jejich součástí.

Věříme, že následující text vám pomůže lépe pochopit, jak CEE Hub funguje, jaké přináší výsledky a proč má jeho další rozvoj zásadní význam pro budoucnost svobodného sdílení znalostí.

Za Wikimedia Česká republika
Klára Joklová
výkonná ředitelka

Přehled vývoje CEE Hubu

Během pouhých tří let se CEE Hub (Střední a východní Evropa) stal klíčovým pilířem regionální spolupráce a podpory komunity. S celkovou investicí 565 000 USD a současným ročním rozpočtem 237 000 USD se Hub rozvinul v spolehlivé koordinační centrum propojující více než 40 komunit a afiliací různé velikosti, vyspělosti a kapacit.

Činnost Hubu ukazuje sílu decentralizovaných struktur vedených komunitou. Vznik Hubu byl umožněn dlouhodobou kulturou důvěry a spolupráce v regionu, akčně orientovaným přístupem, ochotou experimentovat a solidaritou mezi etablovanými afiliacemi a rozvíjejícími se komunitami.

Díky kombinaci jasné strategické vize, tří zaměstnanců a desetičlenného dobrovolnického řídicího výboru Hub prokázal svůj potenciál v několika klíčových oblastech: posilování zapojení mladých lidí, koordinace technologických potřeb, podpora růstu rozvíjejících se komunit, posilování obsahových kampaní afiliací, usnadňování přístupu ke zdrojům a budování pocitu sounáležitosti mezi wikimediány v regionu.

Posilování mladých dobrovolníků a budoucích lídrů

Díky systematickému mentoringu, rozvoji dovedností a projektům spoluvytvářeným s komunitou pomohl Hub proměnit počáteční experimenty v rostoucí ekosystém zaměřený na mládež.

CEE Youth Group vznikla právě díky aktivitám CEE Hubu a rozrostla se na 81 členek a členů z 23 zemí. Funguje jako podpůrné prostředí pro mladé nové editory a editorky i organizátory a organizátorky.

Významným milníkem byla první Wikimedia Youth Conference, která byla spolupořádána spolkem Wikimedia Česká republika. Zájem 223 mladých wikimediánů a wikimediánek vedl k účasti 83 lidí ze všech osmi globálních regionů. Konference se stala jedinečným prostorem, kde mladí dobrovolníci a dobrovolnice mohli sdílet společné výzvy, posilovat své sebevědomí a formulovat dlouhodobé cesty svého zapojení.

Posilování adopce nástrojů a regionální technologické spolupráce

Dobrovolnicky vedená pracovní skupina Tech Advancement při Hubu se zaměřila na zlepšení dostupnosti nástrojů, jejich dokumentace, propojování vývojářů a vývojářek pro podporu údržby a také na experimentování s iniciativou zaměřenou na zvýšení využívání nástroje Cat-a-lot.

Tento kolaborativní přístup je vnímán jako regionální model pro budování kapacit v oblasti technologického poradenství.

„Jsem nadšená, že vidím tento typ uvažování z regionu, protože odráží přístup Product and Technology Advisory Council (PTAC) i současné pilotní aktivity Unsupported Tools Working Group…,“ uvedla Selena Deckelmann, Chief Product and Technology Officer ve Wikimedia Foundation, v souvislosti s CEE Hubem.

Díky užší spolupráci s Wikimedia Foundation Hub také podpořil rozšiřování nástrojů pro nováčky. Celkem 16 z 24 Wikipedií v regionu (64 %) nyní využívá funkci mentoringu a region CEE se podílí 11 % na všech dokončených doporučených editacích nováčky na celém světě. Tyto výsledky ukazují, že koordinovaná regionální podpora může výrazně urychlit adopci nástrojů i udržení nováčků.

Rozšiřování dopadu kampaní a komunitních programů

Kampaně zůstávají klíčovým nástrojem zapojování dobrovolníků a dobrovolnic napříč regionem CEE. Hub sehrál strategickou roli při oživování stávajících kampaní a pomáhal organizátorům a organizátorkám navrhovat efektivnější outreach, metodiky i školicí materiály.

Výrazným příkladem je kampaň CEE Spring. Po letech poklesu účasti v důsledku pandemie COVID-19 přispěla podpora Hubu k obnovení její dynamiky:

• nárůst počtu vytvořených článků o 15 %
  
• nárůst počtu přispívajících žen o 72 %
  
• o 31 % více zapojených komunit
  
• 157 nových přispěvatelek a přispěvatelů od roku 2022
  

Rozšíření o tematické podkategorie Human Rights a Youth v roce 2025 dále rozšířilo tematický záběr kampaně. Zapojení výzvy Coordinate Me na Wikidatech vedlo k výraznému nárůstu – počet editovaných položek vzrostl o 340 % oproti roku 2024. Z toho 30 % účastníků pocházelo ze zemí CEE a 38 % tvořili nováčci.

Vedle CEE Spring Hub podporoval také globální i regionální kampaně, jako jsou Wiki Loves Earth, Wiki Loves Monuments, iniciativy k Mezinárodnímu dni Romů nebo Wiki Loves Film. Tato podpora dlouhodobě vede k vyšší participaci, větší obsahové diverzitě a posilování kapacit lokálních komunit.

Hub rovněž pomohl nově vznikajícím komunitám uspořádat jejich první akce zaměřené na otevřené znalosti, čímž přispěl k budování partnerství v prostředích, kde je povědomí o projektech Wikimedia stále omezené.

Podpora rozvíjejících se komunit a akcelerace jejich růstu

Jednou z nejvýznamnějších rolí CEE Hubu je systematická podpora rozvíjejících se wikimediánských komunit. V roce 2024 Hub investoval do částečných pracovních úvazků v Řecku, na Kypru, v Rumunsku a Moldavsku.

Díky této podpoře:

• v Rumunsku a Moldavsku vznikla akademická partnerství a Wikipedia byla integrována do univerzitních programů,
  
• v Řecku a na Kypru byly vytvořeny strategické plány a podařilo se získat první roční granty.
  

Tyto kroky vedly k nárůstu počtu lokálních přispěvatelek a přispěvatelů, vzniku stabilních institucionálních partnerství a posílení kapacit těchto komunit. Zároveň je připravily na aktivnější roli v regionální spolupráci, včetně spolupořádání významných akcí, jako je CEE Meeting 2025.

Zlepšování přístupu ke zdrojům a posilování regionálního financování

CEE Hub začal hrát zásadní roli v podpoře rovného přístupu k financování. Jeho program mikrograntů, s rozpočtem 18 000 USD na dva roky, poskytl celkem 28 grantů, přičemž polovina z nich směřovala do komunit, které dosud nikdy nezískaly podporu od Wikimedia Foundation.

Tyto flexibilní a nízkoprahové granty pomohly nastartovat aktivity zaměřené na tvorbu obsahu, komunitní setkání i vznik nových dobrovolnických skupin. Přibližně 65 % podpořených aktivit se soustředilo na obsah a editaci, což vedlo k zapojení více než 330 editorů a editorek a ke vzniku více než 9 000 obsahových příspěvků. (Více informací najdete na Diff blogu.)

Hub zároveň podpořil 11 z celkových 54 žadatelů o Rapid Fund v regionu, a to prostřednictvím praktické podpory při přípravě žádostí. Tato podpora přinesla konkrétní výsledky:

• nárůst objemu Rapid Funds v regionu o 26 %
  
• 5 nových komunit úspěšně získalo financování
  
• 90 % podpořených žádostí bylo schváleno (oproti běžným cca 75 %)
  
• větší diverzifikaci aktivit – včetně budování partnerství, spolupráce s GLAM institucemi a tvorby vzdělávacích toolkitů
  

„Celý tým byl investovaný do našeho úspěchu, což bylo velmi povzbuzující,“ uvedl jeden z členů komunity podpořené při přípravě grantové žádosti.

„Rapid grant je náročnější, zejména pro méně zkušené žadatele – zahrnuje více dokumentace a otázek a celý proces trvá déle. Mikrogranty pomáhají tuto zkušenost budovat, jsou prvním krokem k získání větších grantů,“ uvedl příjemce mikrograntu.

V roce 2026 převezme Hub novou roli přímého správce Rapid Funds pro region, což umožní kontextově citlivější a efektivnější přidělování prostředků.

Kromě interního financování v rámci hnutí Wikimedia Hub také inicioval kroky k získávání externích zdrojů – například z EU, programu Erasmus, USAID nebo Swedish Institute. To představuje důležitý krok směrem k dlouhodobé finanční udržitelnosti.

Budování zapojení, propojenosti a sdílené identity

Výzkum online komunit dlouhodobě ukazuje, že „lidé se ochotně zapojují do prostředí, která nabízejí smysluplné a odměňující vazby“. CEE Hub tyto kontaktní body úspěšně vytváří. Prostřednictvím newsletteru (160 měsíčních zobrazení), setkání CEE Catch-Up a sdílených dokumentačních prostor pomáhá dobrovolníkům a dobrovolnicím zůstat v obraze o regionálním i globálním dění. Během dvou let přispěli dobrovolníci a dobrovolnice do newsletteru více než 175 články.

Zpětná vazba od příjemců grantů ukazuje výrazný nárůst pocitu uznání a propojení s hnutím Wikimedia díky aktivitám Hubu.

Hub sehrává také stabilizační roli při organizaci každoročních CEE Meetingů. Podporuje výběrová řízení na pořadatele a poskytuje mentoring novým organizátorům a organizátorkám, čímž přispívá ke kvalitnímu průběhu akcí, silným programům i vytvoření prostoru pro náročná témata, včetně otázek rovnosti v zapojení a reprezentaci.

V každodenní praxi Hub často funguje jako „lidský kontaktní bod“, na který se mohou členky a členové komunity obracet s konkrétními potřebami a získat rychlou, kontextově citlivou podporu – a zároveň se propojit s Wikimedia Foundation nebo dalšími aktéry hnutí.

„Lidé potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, a že dostanou odpověď během dní nebo i hodin. Už samotné vědomí, že podpora existuje, může motivovat k zapojení.“

— Barbara Klen, koordinátorka CEE Hubu

V neposlední řadě Hub podnikl důležité kroky k vytvoření transparentního, reprezentativního a komunitně řízeného systému správy. Na základě získaných zkušeností a zpětné vazby začíná testovat nový model výběru členů a členek Steering Committee se zapojením komunity a strukturovanější proces účasti komunity v šesti pracovních skupinách.

Těšte se na rok 2026!

3D tisk je u dětí vděčný dárek - ke dni dětí, narozeninám, svátkům, na tábor, jako dárek kamarádovi/kamarádce nebo prostě jen tak. Modelů je všude spousta a jeden lepší než druhý. Já vybral ty, které vítězí u mých dětí a dětí kamarádů. Aktualizace: přidané modely pro vláčkodráhu.

📖 Přečíst celý článek →

Návrh desktopové základní desky Powerboard Tyche, která má být mezikrokem v (doposud neúspěšné) tvorbě zcela nového open-source notebooku založeného na architektuře PowerPC, došel do takového stádia, že je možné přikročit k výrobě prvních prototypů.

Výrobcem bude italská společnost ACube Systems, která PowerPC systémy vyrábí již takřka dvacet let a podílela se i na vývoji této desky. Prvních pět prototypových kusů bude stát zhruba 9000 €, na což bude zapotřebí vybrat příspěvky od podporovatelů. Pokud je možné z webu projektu vyčíst, pak se ještě nevybrala ani plná částka na samotný návrh, takže je otázkou, zda se ambiciózní deadline stanovený na duben 2026 (již posunutý z původně uvažovaného konce října loňského roku), podaří dodržet.

Zdroj:

• We are ready for prototype production! - GNU/Linux Open Hardware PowerPC notebook

Jak k celému tomuto projektu prohlásil přední český amigista: 

Vzdycky kdyz zjistim ze furt se pracuje na PPC notebooku tak se musim usmat :)

Já sice nejsem až takový škarohlíd, ale i tak si uvědomuju, že až dokončí tento úctyhodný desktopový projekt a začnou prodávat nějaké skutečné desktopové desky, budou s hlavním cílem - tedy PowerPC notebookem - takřka přesně tam, kde byli před patnácti lety, tj. nikde.

Michal Bočvarov – Dopravní podnik Ostrava
14. 4. 2025 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava

Skutečné příběhy ze zavádění AI ve firmách. Jak uklidnit CEO, rozhýbat tým a vše mezi tím. Od obav a buzzwordů k reálnému používání.

Ačkoliv se to může zdát k nevíře, i takřka dvaatřicet let po krachu Commodore a první z řady komerčních smrtí Amigy, je tato předmětem soudních sporů společností, které se různými cestami osudu pasovaly do pozice udržovatelů této platformy. Dvě z nich - belgický Hyperion Entertainment CVBA, který má na svědomí vývoj AmigaOS 4 a AmigaOS 3.2, a Amiga Corporation, která vznikla přejmenováním z C-A Acquisition Corp., která pro změnu získala práva na značku Amiga od zaniklé Amiga Inc. - se po soudech tahají už takřka dvacet let.

Na seznam jejich vzájemných dohod a mimosoudních vyrovnání se aktuálně přidala další položka: obě společnosti se dohodly, že pozastaví vzájemné soudní spory a jednání nadále povedou v obchodní a ne legální podobě. Prozatím bylo konstatováno, že Amiga Corporation potvrzuje platnost licence operačního systému pro Hyperion, který smí nadále systém rozvíjet a distribuovat, finanční stránka věci se nadále řeší.

Tento krok mimo jiné Hyperion Entertainment umožňuje šířit AmigaOS 3.2 digitálně, což se také ihned stalo.

Zdroje:

• https://x.com/AmigaCorp/status/2036048839770362170
• https://amigafuture.de/app.php/newsportal/?ulg=en&news_id=43069
• https://www.hyperion-entertainment.com/index.php/news/1-latest-news/328-amigaos-32-is-now-available-digitally

Že jim to stojí za to. Chápu, že z retro komunity se dají na Amize stále vytřískat nemalé prachy, ale Hyperion tady pracně roky vyvíjí systém pro pár nadšenců, kteří ho ve skutečnosti chtějí používat a ne si jen v sobotu večer zahrát Putty Squad či Turricana, a pohrobci kdysi slavné Amiga Inc., kteří vznikají a zanikají jako na běžícím pásu, jim pořád hážou klacky pod nohy.

Ještě nedávno byly některé vědecké úlohy prakticky neřešitelné, jelikož chyběla dostatečně výkonná technologie, která by to zvládla. Dnes to mění superpočítače. Umí simulovat vesmír, předpovídat počasí nebo pomáhat lékařům s plánováním operací. Superpočítače totiž umožňují vytvářet detailní simulace lidského těla a díky nim vytvářet zákroky na míru konkrétním pacientům. Výsledkem je personalizované léčba, která je přesnější, rychlejší a šetrnější k pacientům i efektivnější pro lékaře. A právě využitím superpočítačů v medicíně se zabývá odborník Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií VUT. 🩺💻

Jak superpočítače fungují? Nemůžou lékaře zmást? Jak do toho všeho vstupuje umělá inteligence? A může se nakonec fiktivní centrální mozek lidstva stát skutečností?

Timeline epizody:

01:32 – Co je to superpočítač a jak funguje
03:47 – Superpočítače a jejich využití v praxi
07:11 – Personalizovaná medicína
13:50 – Superpočítače a propojení s AI
20:47 – Jak jsme na tom se superpočítači v České republice
23:16 – Budoucnost technologií a role člověka

Úvod

Nedávno se u Workstation SIG objevil návrh odstranit z GNOME nástroj pro hlášení pádů aplikací jménem ABRT. Přiznám se, že mě to trochu zamrazilo. ABRT totiž patřil k věcem, které ve Fedoře fungovaly až podezřele pohodlně. Když aplikace spadla, stačilo pár kliknutí a nástroj sám prozkoumal coredump, vytvořil backtrace a připravil hlášení do Bugzilly.

ABRT byl zkrátka takový bagrt. Stačilo mávnout na řidiče, bagrt hrábl lžící, nabral všechno potřebné a odvezl to rovnou k vývojářům. Jenže teď je bagrt pryč.

Možná se porouchal, možná na něj už nikdo nemá čas, možná se jen nevešel do nových plánů. Ať tak nebo tak, když dneska chceme zjistit, proč aplikace spadla, nezbývá než si plivnout do dlaní a vzít do ruky lopatu. Naštěstí je to docela dobrá lopata a jmenuje se coredumpctl. V tomto článku si ukážeme, jak se s ní správně rozmáchnout, abychom mohli nahlásit pád aplikace stejně dobře, jako dříve s ABRTem.

Co je coredumpctl a co dělá?

coredumpctl je nástroj v linuxových distribucích, který slouží ke správě a analýze záznamů o pádech aplikací (core dump). Je součástí ekosystému systemd a pracuje nad službou systemd-coredump, která automaticky zachycuje pády programů.

Když aplikace v Linuxu havaruje, například kvůli segmentation fault, může systém vytvořit core dump. To je soubor obsahující snímek paměti procesu v okamžiku pádu. Tento soubor je velmi užitečný pro vývojáře, protože umožňuje zpětně analyzovat, co program dělal těsně předtím, než definitivně vypustil duši. Coredumpctl nám umožňuje tyto záznamy:

• zobrazit seznam všech zaznamenaných pádů aplikací
• zobrazit informace o konkrétním pádu (PID, čas, program, signál)
• uložit core dump do souboru
• automaticky otevřít dump v debuggeru gdb

Ověříme, že záznam o pádu vznikl

Po pádu aplikace, máme-li štěstí, se uloží záznam o pádu aplikace. Tyto záznamy si můžeme vypsat a zjistit, zdali se uložil i ten, který nás zajímá:

coredumpctl list

Tento seznam může vypadat třeba nějak takto.

TIME                           PID  UID  GID SIG     COREFILE EXE                     SIZE
Thu 2025-11-13 09:50:10 CET   5341 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-shell       -
Thu 2025-12-18 23:15:51 CET   5238 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-software    -
Mon 2025-12-29 23:20:13 CET   4867 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-software    -
Wed 2025-12-31 09:30:18 CET  13705 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-software    -
Wed 2025-12-31 18:36:36 CET   5907 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-software    -
Sat 2026-01-03 17:53:33 CET   4888 1000 1000 SIGABRT missing  /usr/bin/gnome-software    -

Když by byl seznam příliš dlouhý a pokud víme, jak se jmenuje aplikace, která spadla, můžeme výstup omezit příkazem:

coredumpctl list <nazev_binarky>

Pokud znáte přibližný čas pádu, pomůže filtr „od“:

coredumpctl list --since "2026-02-16 13:00:00"

Nás budou v získaném seznamu zajímat především tyto čtyři sloupce: TIME, PID, COREFILE a EXE. Čas je samozřejmě jasný a můžeme se podle něj snadno orientovat, PID je identifikátor spadnutého procesu a je pro nás nejdůležitější. COREFILE ukazuje, zda máme k záznamu nějaká data. V našem případě vidíme, že všechna jsou missing, tedy pro tyto pády žádná data nemáme a už nebude možné core dump ze systému získat.

Core dumpy jsou mnohdy veliké soubory, a proto je systém po nějaké době odstraňuje. V defaultním nastavení se core dumpy odstraní, jakmile zabírají 10 % diskového prostoru nebo maximálně 4 GB. V konfiguračním souboru coredump.conf si můžeme nastavit proměnnou MaxUse=20GB a v tom případě se core dumpy v systému udrží déle, protože jim dovolíme zabrat až 20 GB. Více se dočtete v manuálových stránkách, tedy man coredump.conf. Budeme si pamatovat, že když nám aplikace spadne a my chceme pád ohlásit, musíme core dump zpracovat co nejdříve. Pokud sloupeček obsahuje hodnotu present, máme vyhráno.

Sloupec EXE pak ukazuje název spustitelného souboru procesu, který spadl, a právě tam můžeme zjistit jméno aplikace pro filtrování daného seznamu, o kterém jsme se zmínili výše.

Prohlédneme detaily záznamu

Z výpisu si vezměte PID nebo ID, které coredumpctl zobrazuje, a vypište detaily:

coredumpctl info <PID>

Zkontrolujte hlavně EXE, Command Line a Timestamp. Pokud nesedí, vraťte se a vyberte jiný záznam.

Informace z tohoto příkazu jsou také jediné informace, které o pádu dostanete, pokud už systém stačil záznamy odklidit. Nemáte-li však k dispozici nic lepšího, nahlašte bug tak jako tak a přiložte alespoň výpis tohoto příkazu. I to může leckdy stačit.

Ukládáme coredump do souboru

Systemd-coredump ukládá dump interně, ale vy ho snadno vyexportujete do souboru:

coredumpctl dump <PID> -o core.<PID>

Ověřte velikost, protože coredumpy bývají velké:

ls -lh core.<PID>

Pozor však na bezpečnost. Coredump je paměť procesu, ve které se mohou nacházet hesla, tokeny, cookies, části dokumentů, URL s parametry nebo další osobní data. Nenahrávejte tedy coredump nikdy na veřejná úložiště, pokud si nejste absolutně jistí tím, že je vše v pořádku. Přikládejte coredump teprve tehdy, když si ho vývojáři vyžádají, a i tak jen přes soukromé kanály. K nahrání do Bugzilly slouží tzv. backtrace či stacktrace.

Komprimujeme coredump a šetříme naše lesy

Pro issue tracker je praktické coredump komprimovat. Například nástroj xz mívá výborný poměr komprese:

xz -T0 -9 core.<PID>

Pokud chcete rychlejší kompresi za cenu většího souboru:

xz -T0 -3 core.<PID>

Získáváme textový backtrace

Vývojáře často zajímá backtrace víc než samotný coredump a také jsme si řekli, že je bezpečnější posílat právě ten. Získáme jej tak, že zapneme debugger pro proces, ze kterého chceme backtrace vygenerovat:

coredumpctl debug <PID>

Tento příkaz spustí gdb. Hned po startu se nás debugger zeptá, jestli chceme použít debuginfod, což umožní debuggeru stahovat metadata pro debugovací proces automaticky z databáze, a nemusíte tak instalovat mnoho debugovacích balíčků. Stažené symboly se ukládají do ~/.cache/debuginfod_client/ a časem se tam může nashromáždit docela hodně dat, takže je vhodné ten adresář občas promazat.

Proces debugování spustíme pomocí následujících příkazů:

set pagination off
thread apply all bt full
quit

Pokud chceme backtrace uložit přímo do souboru, nastavíme přesměrování do onoho souboru příkazem set logging a pak teprve provedeme samotné debugování:

set pagination off
set logging file backtrace.<PID>.txt
set logging on
thread apply all bt full
set logging off
quit

Když se coredump neobjeví

Někdy aplikace spadne, ale coredump se ve výpisu neobjeví a není tak co prozkoumávat. Mezi nejčastější důvody patří:

1. Aplikace neskončila tzv. signálem. Pokud proces nespadl signálem typu SIGSEGV nebo SIGABRT, nebo pokud byl takový pád ošetřený v samotné aplikaci, nemusí se coredump vytvořit.
2. Vytváření coredumpů je vypnuté limitem. Zkontrolujte ulimit -c.Hodnota 0 znamená nulový prostor pro coredump, a tak jej kernel vůbec nevytvoří. Dočasně lze pro aktuální shell zapnout: ulimit -c unlimited,případně nastavte limit systémově v souboru /etc/security/limits.conf.
3. Limity a úložiště v systemd-coredump. Podívejte se docat /etc/systemd/coredump.conf

Důležité bývá Storage a velikostní limity, například ProcessSizeMax, ExternalSizeMax a MaxUse.

Co přiložit k reportu?

Minimum, které téměř vždy urychlí řešení:

• Backtrace všech vláken: thread apply all bt full
• Verze balíčku: rpm -q nazev_balicku
• Verze Fedory: obsah /etc/os-release
• Reprodukční kroky: co přesně jste spustili nebo klikli, případně vstupní data

Coredump jako soubor přikládejte až tehdy, když je to nezbytně nutné, ideálně po domluvě s maintainery.

Závěr

V tomto článku jsme si ukázali, jak je možné pokračovat ve sbírání informací o pádech aplikací i poté, co ABRT z Fedory zmizí. A že to vlastně není ani tak moc těžké.

Nezbývá než doufat, že lidé i přes menší pohodlí nepřestanou problémy hlásit, protože open source je tradičně věcí nás všech a jak víme, více hlav víc ví a více rukou více udělá. Koneckonců se ještě pořád může najít šikovný mechanik, který ten bagr opraví a namaže k všeobecné spokojenosti.

Vytvořit informační displej pro ESPHome není úplně jednoduchá zábava. Každá změna znamená úpravu YAMLu, nahrání do zařízení a čekání, jestli to konečně vypadá tak, jak jste chtěli. Přesně tohle se snaží řešit nástroj ESPHome Designer.

📖 Přečíst celý článek →

Od Vánoc již uběhlo spoustu času, ale pojďme si v době paměťové krize připomenout pár dárků, které mi Ježíšek nadělil. Pod stromečkem jsem tehdy našel také externí rámeček UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 a NVMe disk WD_BLACK SN7100 1TB. V tomto příspěvku bych se rád podělil o pár zkušeností s těmito produkty.

UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 case (PN: 25665)

Tento externí rámeček od firmy UGREEN umožňuje sestavit si vlastní externí SSD disk. Stačí do něj zapojit vlastní NVMe nebo SATA M.2 disk. Podporovány jsou tyto velikosti M.2 disků: 2230, 2242, 2260 a 2280. Pro připojení k PC nebo mobilu je k dispozici konektor USB-C ve specifikaci USB 3.2 Gen 2x2 (20 Gb/s). Tato USB specifikace je celkem rarita. Já mám na svých zařízeních k dispozici jen USB 3.2 Gen 2 (10 Gb/s). Uvnitř rámečku najdeme čip Realtek RTL9220, který podporuje rozhraní PCIe Gen3 x4 a SATA III. Externí rámeček je vyroben z kovu a pro přístup k M.2 disku je potřeba sundat ochranný gumový návlek a povolit jeden šroubek. USB-C kabel je součástí balení, stejně jako teplovodivá podložka. A vrcholem výbavy je samozřejmě RGB LED svítící proužek.

WD_BLACK SN7100

Tady jde o klasický NVMe disk ve formátu M.2 2280. Disk má rozhraní PCIe Gen4 x4, což mu umožňuje dosáhnout vysokých přenosových rychlostí (výrobce udává: rychlost čtení 7250 MB/s, rychlost zápisu 6900 MB/s). Disk používá paměťové buňky typu TLC (Triple-Level Cell) a udávaná životnost je 600 TBW. Ano, v případě použití v USB rámečku je to docela velký kanón na vrabce, ale nikdo vám nebrání disk časem využít naplno v nějakém PC nebo notebooku.

Uživatelské zkušenosti

Externí rámeček UGREEN funguje s NVMe diskem WD_BLACK SN7100 bez jediného problému. Při reálném přenosu větších souborů (desítky GB) jsem neměl problém dosáhnout rychlosti zápisu přes 490 MB/s a rychlosti čtení přes 910 MB/s, viz přiložené snímky obrazovky.

Mít po ruce malý přenosný USB rámeček s rychlým NVMe diskem se občas hodí. Zdaleka ne každý má dostupnou kapacitu 1 TB někde v cloudu a zálohovat data se vždy vyplatí.

---

Doplnění - 27.03.2026:

Původně jsem měl disk zformátovaný na NTFS. Včera jsem zjistil, že volba souborového systému výrazně ovlivnuje přenosovou rychlost. Nevím jestli je to neodladěným NTFS ovladačem v Linuxu nebo přímo vlastnostmi tohoto souborového systému. Každopádně po zformátování disku na exFAT se rychlost zápisu zdvojnásobila na 1 GB/s. Rychlost čtení dosahovala prakticky stejných hodnot. To také odpovídá reálným limitům použitého rozhraní USB 3.2 Gen 2.

---

Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.

Amazfish 2.9.0 is out! 🚀 Many changes packed in. Short version? Check the release notes. Long version? Read my blog. Highlights: ZeppOS support ⌚, Bangle.js sync 📊, Sport SummaryPage 🏃‍♂️, FitTrackee upload 🔗, PineTime updates 🌤️, and more!

Tento nepravidelně aktualizovaný článek bude o zajímavostech, novinkách a produktech v akci, které mě zaujaly a vás možná taky. Alza patří mezi TOP prodejce nejen elektroniky a má spoustu produktů, které samozřejmě využije široká veřejnost mezi níž patří i kutilové, bastlíři a 3D tiskaři.

📖 Přečíst celý článek →

A je to tady. První Maker Faire v tomto roce před námi a Karlovy Vary a okolí se už těší. Právě Karlovy Vary začínají letošní sezónu veletrhů Maker Faire, které kombinují zajímavá a tradiční řemesla s moderními a novými technologiemi.

📖 Přečíst celý článek →

19. březen 2026 V reakci na vývoj na poli umělé inteligence aktualizoval SPIR ve spolupráci s vydavatelskými asociacemi ČUV, SLPV a AOV svůj dřivější návrh standardu pro opt-out z výjimky pro vytěžování textu a dat (tzv. TDM). Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zastupující české online vydavatele zveřejnilo dne 7. července 2023 na svých webových stránkách[1] návrh standardizované...

Zdroj

Návodů na stavbu meteostanic je na internetu spoustu. Jen tady na stránkách jich najdete dost. Tato novinka je o firmware. Ale ne ledajakém. Chroja napsal velmi rozsáhlý kód pro desku určenou pro meteostanice - LaskaKit Meteo Mini. A v čem je lepší než ostatní?

📖 Přečíst celý článek →

Miloš Čermák přišel s trefným shrnutím: „AI je dnes v podstatě tři věci najednou: obtěžující, znepokojující a fascinující.“ I bez toho jsem již dřívě uvažoval, čím bych se živil, kdybych zrovna nebyl programátorem. Pokusím se co nejméně plivat síru na AI a najít důvody, jak bych mohl obstát.

Kdysi jsem napsal pro Heroine článek o kroužku programování, jako titulek si vybrali: „U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením.“
Ano, mimo jiné, ale kdybych měl jmenovat superschopnosti programátorů, co by to asi bylo?

Psaní kódu versus řešení problémů

Nejsme placení za psaní kódu (i když nás to baví), ale za řešení problémů. Hned mi vytane scéna z Pulp Fiction: „Jsem pan Wolf, řeším problémy.“

Pokud jste si mysleli, že vaším problémem je rychlost psaní kódu, máte mnohem větší starosti.

Analytická mysl

Klademe otázky, na které nikoho jiného nenapadlo se zeptat, a rozbíjíme špatná zadání.

Aby bylo možné nahradit programátory roboty, budou muset zákazníci přesně popsat, co chtějí.

Martin Fowler a jeho kolegové se zamýšleli nad strojovou migrací COBOLu

Přímý překlad by v nejlepším případě věrně zachytil stávající architektonická omezení, nahromaděné technické dluhy a zastaralá projektová rozhodnutí. Neřešil by slabá místa; pouze by je převedl do jiného jazyka.

…

V praxi modernizace málokdy spočívá v zachování minulosti v nové syntaxi.

Hravost a odvaha

Richard Stallman se zamýšlí nad původním významem slova Hacking.

Je obtížné napsat jednoduchou definici něčeho tak rozmanitého jako je hacking, ale myslím si, že společným znakem těchto aktivit je hravost, chytrost a objevování. Hacking tedy znamená zkoumání hranic možného v duchu hravé chytrosti.

Programátoři jsou podle mě troufalí až drzí, ve stylu Pipi Dlouhá punčocha: „To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde!“ Naučit se nový framework, opravit myčku, debuggovat kotel či postavit dům svépomocí? Pusťte mě k tomu!

Myšlení

Budu citovat Frantu Řezáče:

Umět programovat znamená ve své podstatě umět myslet. Kdo to neumí sám, toho LLM nezachrání.

Post by @calavera@witter.cz

View on Mastodon

A mě baví myslet.

Zodpovědnost

Programátoři jsou za svoji práci zodpovědní. AI agenti zlevňují výstupy. Nezlevňují však odpovědnost.

Závěr

Tento výčet superschopností programátorů jistě nebude kompletní. Věřím, že bychom je uplatnili i jinde, kdyby nás náhodou nahradily stroje.

Související

• U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením (Heroine)
• What Actually Makes You Senior
• If you thought the speed of writing code was your problem - you have bigger problems
• Verification debt: the hidden cost of AI-generated code
• On Hacking
• The Death of the Software Craftsman

Nechal jsem formu na nich: Evropské stereotypy v Minecraftu, přes AI až po písničky Pavel Hodál 17. 3. 2026

Zveme Vás na letošní třetí sraz spolku OpenAlt.

Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie, i tentokrát Vás zveme na sraz spolku OpenAlt.

Máte-li zájem přednášet, kontaktujte nás prosím přes obvyklé kanály (nebo info@openalt.org).

Sraz se bude konat 19. 3. 2026 v 18:00 a místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. Lab se nachází v pátém patře CERIT Science Park, místnost S505. Při vstupu hlavním vchodem se vydáte doprava po schodech, nebo můžete využít výtahy. Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420 910 117 377, nebo pište na konferenčním Telegramu. Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!

Zobrazit větší mapu

---

We would like to invite you to the third OpenAlt association meetup of year.

Our association meetings are freely accessible and open to all interested not only in open technologies, we invite you to the meeting of the OpenAlt association this time too.

If you are interested in giving a presentation, please contact us through the usual channels (or info@openalt.org).

The meetup will take place on March 19, 2026, at 6:00 p.m. at the Red Hat Lab at the Faculty of Informatics, Masaryk University, Botanická 68A. The lab is located on the fifth floor of CERIT Science Park, room S505. When entering through the main entrance, turn right and take the stairs, or you can use the elevators. If you get lost, don’t worry and call +420 910 117 377, or write on the conference Telegram. We would like to thank Red Hat for the opportunity to use the Red Hat Lab premises!

V pátek 16. ledna 2026 proběhla největší každoroční společenská akce české wiki-komunity Večer svobodné kultury. Kromě tradiční diskuse s partnery, vernisáže Czech Wiki Photo a vystoupení slammerů byla letos především oslavou 25 let existence Wikipedie.

Oslavy 25 let Wikipedie

Letošní ročník Večera svobodné kultury měl mimořádně slavnostní atmosféru. Oslavovala se dlouhodobá spolupráce s univerzitami, představila se nová série výjimečných snímků ze soutěže Czech Wiki Photo a především se připomínalo významné jubileum – 25 let Wikipedie.

Čtvrtstoletí existence největší online encyklopedie na světě je významným milníkem nejen pro českou komunitu, ale i pro celé globální hnutí Wikimedia. Wikipedie, která vznikla z jednoduché myšlenky sdílet znalosti otevřeně a bez bariér, se během těchto let proměnila v jeden z největších vzdělávacích projektů v historii internetu. Dnes obsahuje desítky milionů článků ve stovkách jazyků a stojí za ní práce statisíců dobrovolných editorek a editorů z celého světa.

25 Wikidays

Wikimedia Česká republika přišla u příležitosti výročí Wikipedie s vlastní iniciativou – výzvou 25 Wikidays. Ta byla inspirována mezinárodním konceptem #100wikidays a postavila před účastníky a účastnice nelehký úkol: napsat jeden nový článek každý den po dobu symbolických 25 dní.

Maraton odstartoval 22. prosince 2025 a vyvrcholil 15. ledna 2026, tedy přesně v den 25. narozenin Wikipedie. Účastníci a účastnice tak museli prokázat značnou dávku odhodlání a disciplíny, protože tempo psaní bylo potřeba udržet i během vánočních svátků a silvestrovských oslav, kdy většina republiky odpočívá.

Výsledky této narozeninové výzvy předčily očekávání. Do psaní se zapojilo 17 odvážných wikipedistů a wikipedistek, z nichž 16 maraton úspěšně dokončilo. Společnými silami tak české Wikipedii nadělili úctyhodných 424 nových článků.

Mezi úspěšnými účastníky a účastnicemi, kteří byli slavnostně vyhlášeni během Večera svobodné kultury, byli zkušení editoři a editorky, nováčci i  zástupci seniorské komunity. Kromě věcných cen obdrželi také speciální medaili a samolepku na svou uživatelskou stránku jako připomínku toho, že byli u toho, když Wikipedie slavila své čtvrtstoletí.

Debata GLAM

Debata věnovaná roli univerzit ve společnosti otevřela téma spolupráce mezi akademickým prostředím a projekty Wikimedia. Univerzity mohou v rámci své tzv. třetí role, tedy společenského působení, plnit řadu nezastupitelných funkcí a mnohé z nich tuto roli již dlouhodobě naplňují.

Diskuse nazvané Třetí role univerzit, open science a projekty Wikimedia se zúčastnili zástupci a zástupkyně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Ostatní oslovené univerzity z Čech i Moravy se nakonec debaty nezúčastnily.

Debata pojmenovala několik současných trendů, mezi něž patří především otevírání univerzit širší veřejnosti, podpora principů open science nebo zapojování dobrovolníků a dobrovolnic z řad studentů, studentek, pedagogů a pedagožek do veřejně prospěšných aktivit. Patří mezi ně například pomoc při povodních nebo podpora ukrajinské menšiny při zajišťování základních životních potřeb po příchodu do České republiky.

Proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Václav Cvrček připomněl, že aktivní zapojování studentů a studentek Univerzity Karlovy do projektů Wikimedia má velký význam. Studující se totiž podílejí na zkvalitňování obsahu největší české internetové encyklopedie a přispívají tak k šíření ověřených informací.

Ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy Radka Římanová zdůraznila také klíčovou roli knihoven a jejich zapojení do mezinárodních projektů. Prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák poukázal na přínos univerzit pro širší rozvoj vzdělávání ve společnosti. Vedoucí Dobrovolnického centra téže univerzity Daniela Vonbauer pak sdílela pozitivní zkušenosti se studenty a studentkami, kteří mají zájem budovat dobré jméno univerzity právě prostřednictvím dobrovolnických aktivit.

Absence zástupců a zástupkyň dalších univerzit vedla přítomné k úvahám o vytvoření platformy, která by otevírala možnosti hlubšího zapojení univerzit do projektů Wikimedia a aktivit spolku. Nejbližším plánem je znovuotevření spolupráce s Masarykovou univerzitou, která byla v minulosti partnerem Wikimedia ČR a měla také svého wiki-rezidenta Marka Blahuše.

Vernisáž Czech Wiki Photo

Součástí Večera svobodné kultury byla také slavnostní vernisáž spojená s vyhlášením výsledků fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2025, které se zúčastnili autoři a autorky fotografií, členové a členky poroty i zástupci a zástupkyně komunity.

Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit nejlepší snímky pořízené na území Česka, které byly během uplynulého roku nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons. Soutěž tak nejen podporuje kvalitní fotografickou tvorbu, ale zároveň rozšiřuje databázi svobodně dostupných snímků využívaných v článcích na Wikipedii. Organizátorem soutěže je Wikimedia Česká republika.

Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích – Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události – a porota každoročně vybírá také nejlepšího nováčka či nováčci.

Absolutním vítězem letošního ročníku se stal Lukáš Kött se snímkem ledňáčka, který zároveň zvítězil v kategorii Příroda a obhájil tak své loňské prvenství. V kategorii Vytvořeno člověkem uspěl autor vystupující pod jménem Skot s fotografií klenby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, která porotu zaujala citlivým zachycením architektonického detailu.

V kategorii Společnost, kultura a události zvítězil fotograf Svajcr se snímkem masopustu v Roztokách u Prahy, zachycujícím živou atmosféru tradiční lidové slavnosti. Titul nováčka roku získal Radek Satinský za fotografii plameňáka růžového.

Na vernisáži byly kromě vítězných snímků představeny také další fotografie z TOP 20. Výstava byla pro veřejnost přístupná v prostorách Kampusu Hybernská (HYB4 City, 3. patro) až do konce února 2026.

Vernisáž opět potvrdila, že Czech Wiki Photo není jen fotografickou soutěží, ale také důležitou platformou pro podporu svobodné kultury a kvalitního obrazového obsahu, který obohacuje českou Wikipedii i další projekty Wikimedia.

Tradiční wiki-slam

Vrcholem večerního programu bylo vystoupení předních českých slamerů a slamerek, kteří si připravili své příspěvky na téma Wikipedie. Celým večerem provázel slamer Dr. Filipitch.

Na pódiu se představili slameři a slamerky z různých částí České republiky, mimo jiné Nikola Týčová (Tyč), Kateřina Suchanková (Katuna) nebo Vítězslav Adamec (Siegfried).Slamové performace z letošního i předchozích ročníků si můžete prohlédnout na YouTube kanálu Wikimedia Česká republika.

Závěrem

Večer svobodné kultury opět ukázal, že komunita kolem Wikipedie – wikipedisté a wikipedistky i širší hnutí wikimediánů a wikimediánek – je pestrá, aktivní a životaschopná. A to i v době, kdy se stále častěji diskutuje o vlivu technologických gigantů a rozvoji tzv. umělé inteligence.

Právě lidský faktor, spolupráce a ochota věnovat čas a energii rozvoji největší online encyklopedie světa zůstávají tím, co dává Wikipedii její skutečnou hodnotu. Svobodné znalosti totiž nevznikají automaticky – stojí za nimi práce lidí, kteří chtějí sdílet ověřené informace a společně budovat otevřený prostor pro poznání.

Oslavy 25 let Wikipedie se promítly také do výrazného mediálního ohlasu. Výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová a předseda spolku Martin Urbanec poskytli v souvislosti s výročím řadu rozhovorů pro národní média, televizi i rozhlas. Tématu se věnovaly například pořady Studio 6, Věda 24, Události a Newsroom ČT24, Zprávičky České televize nebo pořad Akcent na ČRo Vltava. O výročí Wikipedie a aktivitách Wikimedia Česká republika informovala také řada online médií a deníků, mimo jiné Deník.cz, Chip.cz, Newstream.cz, Deník Referendum či Rexlex.cz.

Kompletní fotogalerie je k dispozici na Wikimedia Commons.Veškeré informace o Večeru svobodné kultury jsou na webu debata.wikimedia.cz. Pokud chcete i vy přispět k programu a obsahu příštího Večera svobodné kultury v roce 2027, napište nám na info@wikimedia.cz!

Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jsem toho názoru, že pokud chce IT specialista dobře znát a pravidelně používat nějakou serverovou technologi, je ideální si rovnou server s danou technologii sám nainstalovat. Pojďme si tedy Kubernetes nainstalovat a následně provést první deploy.

Že na poli 3D tisku probíhá cenová válka není nic nového. Všichni se snaží prodávat co nejlevněji při zachování kvality. Abychom byli svědky, že 3D tiskárna významně zdraží, bývá velmi velmi neobvyklé. Tuhle otázku ale teď vyvolal jeden nevinný tweet navíc odkazující na dánský e-shop. Prusa Core One L by měl zvýšit cenu o 250 USD. Je to ale pravda?

📖 Přečíst celý článek →