Planeta OpenAlt

Wikiexpedice Šumava, Soutěž Chráněná území, Fotíme Česko, Czech Wiki Photo, Fotoprocházka, Foto českých obcí – to vše jsou fotografické projekty a soutěže, které jsme pro vás v loňském roce zorganizovali.

Foto: Luňák! Autor: Martin Šlais, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Téměř 13 tisíc svobodných fotografií za rok 2022 

V loňském roce bylo díky fotoprojetkům Wikimedia Commons rozšířeno o 12865 svobodných fotografií. Tyto fotografie ilustrovaly k dnešnímu dni přes 4500 položek na Wikidatech a objevily se v 1146 článcích ve všech jazykových verzích. Do fotografických projektů se zapojilo celkem 173 fotografů.  

Poměr nahraných fotografii jednotlivých fotografů v kategorii Fotíme Česko 22. Zjištěno pomocí nástroje Uploaders in Cat.

Fotíme Česko a Foto Českých obcí trhaly rekordy

Na začátku roku 2022 došlo k aktualizaci stránek Fotíme Česko. Jejím cílem bylo zpřehlednit a zjednodušit stránku. Pravděpodobně i to vedlo k nárůstu počtu fotografů z 11 (v roce 2021) na 18. Díky navýšení počtu fotografů jsme překonali loňský rekord a v rámci projektu Fotíme Česko bylo nahráno 10438 fotek (loni to bylo 9119). Petr1888 byl již čtvrtým rokem nejaktivnějším fotografem projektu Fotíme Česko.

Za účelem zpřehlednění fotografických projektů došlo v průběhu roku ke změně stránek Mediagrant na Foto českých obcí. O tuto aktualizaci se postaral uživatel Packa, který patří v tomto projektu mezi dlouhodobě nejaktivnější uživatele. Cílem projektu Foto českých obcí je nafocení všech obcí a vesnic v České republice – k nafocení jich chybí už jen 58!

Účastníci Wikiexpedice Šumava na Stezce korunami stromů. Foto: Richard Sekerák, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Červencová Wikiexpedice Šumava

V červenci loňského roku proběhla po několika letech již desátá Wikiexpedice. Skupina fotografů se společně s koordinátorem fotografických programů, Richardem Sekerákem, vydala dokumentovat nenafocené obce a další Wikidata položky na jihu Čech. Pro pět ze šesti fotografů, kteří se do zúčastnili Wikiexpedice Šumava to byla jejich první zkušenost s tímto typem akce. 

Během pár dní se podařilo pořídit 684 fotografií, zdokumentovat 131 Wikidata položek. Obrázky z Wikiexpedice ilustrují 140 článků na Wikipedii. Kromě focení se účastníci Wikiexpedice setkali s rakouskými wikipedisty, kteří ve stejné době fotografovali Šumavu nedaleko hranic. Více o Wikiexpedici Šumava se můžete dočíst v samostatném článku na blogu.

Loňská novinka – Soutěž Chráněná území

Ve stejné době jako Wikiexpedice probíhala fotografická Soutěž Chráněná území. V rámci této soutěže, jejímž cílem bylo dokumentovat krásy chráněných území v Česku, nahrálo 41 fotografů 112 fotek. Z toho je zřejmé, že soutěže jsou pro fotografy na Wikipedii atraktivní, a proto jich v roce 2023 chystáme hned několik. Více informací o soutěži v samostatném blogovém článku.

Foto: Tesařík alpský. Autor: Fric.Matej , CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Kuk! Autor: Petr Podroužek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Vítězná fotka Soutěže Chráněná území – Upolínová louka upolín nejvyšší. Autor: Lubor Ferenc, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Czech Wiki Photo 2022

Po dobu celého roku mohli fotografové nahrávat fotky do čtvrtého ročníku soutěže Czech Wiki Photo. V loňském ročníku mohli fotografové nahrával fotografie do kategorií Příroda, Vytvořeno člověkem, Společnost, kultura a události a nově také Slavné osobnosti. Na obohacení Wikimedia Commons o 580 fotek v těchto čtyřech kategoriích se podílelo 101 fotografů, z čehož 76 tvořili noví uživatelé.

Vyhlášení soutěže proběhlo živě v Didaktikonu Kampus Hybernská, kde si návštěvníci mohli až do konce února prohlédnout vernisáž nejlepších fotografií v Czech Wiki Photo. O Czech Wiki Photo jsme psali v tomto blogovém příspěvku. Šanci vyhrát soutěž o nejlepší českou svobodnou fotku máte i letos!Pokud rádi fotíte, tak se máte i v roce 2023 co těšit. Už 1. května začne  mezinárodní fotografická soutěž Wiki Loves Earth, do které se můžete zapojit i vy!

Vítězná fotografie v kategorii Příroda: Ráno nad Mlhou, autor: Lukas.stas, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Vítěžná fotografie v kategorii Slavné osobnosti: Peter Hrivňák alias Kuko, autor: Roman Kudláček, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Vítězná fotka v kategorií nováček roku: Římský kopec, autor: Pavel Kříž, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Vítězná fotografie v kategorii Společnost, kultura a uádlosti: Pomoc uprchlíkům na Hlavním nádraží v Praze, autor: Jan Beránek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Absolutní vítěž Czech Wiki Photo 2022 a vítězná fotografie v kategorií Vytvořeno člověkem: Závrt v Moravském krasu, autor: Michal Daneš, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Galerie dalších zajímavých snímků z roku 2022

Bekyně velkohlavá. Autor: Romana Plačková, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Přehrada Les Království. Autor: Juraj Martiska CC BY-SA 4.0, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Masopust Hamry. Autor: Svajcr, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Jezevec lesní. Autor: Ing. Lukáš Zeman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Čínský pavilon, zámecký park Vlašim. Autor: Svajcr, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Národní muzeum. Autor: Jan.urbanek85, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Pantoflicek. Autor: Jakob82, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Vilém Čok Stromboli . Autor: Jan.urbanek85, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Pravda se jako nejvyšší hodnota i největší ctnost line celými lidskými dějinami. O její nalezení a výklad se snaží všechna náboženství, filosofické směry i věda. Máloco má v lidské kultuře větší roli než pravda. Proto jsem se vždycky styděl položit dvě zcela přízemní a zdánlivě samozřejmé otázky: “Co to vlastně je?” a ještě důležitější “K čemu je to dobré?”, které by mi pomohly trochu prakticky chápat, proč je pravda pro lidi tak strašně důležitá, že jí zasvěcují celý život a hynou po milionech. Vážně - jaký je smysl pravdy? Kde je v ní nějaká hodnota?

Na konci ledna byl spuštěn nový vzhled české Wikipedie, který byl již dříve testován na jiných jazykových verzích. Tento vzhled (Vektor 2022) je v základu nastaven jako nové vizuální prostředí pro všechny uživatele, je však možné se vrátit ke starému vzhledu. V tomto článku se dozvíte jak k této proměně došlo a jak si nastavit jiný vzhled.

Nový vzhled. Kde se vzal?

Nový vzhled mohl řadu stávajících uživatelů a wikipedistů překvapit. Někteří jej přijali s radostí, někteří s rozpaky, jiní jej striktně odmítají. Jak nápad na nový vzhled vznikl? Jednalo se o dlouhodobý proces? Nový vzhled byl testován Týmem Growth nadace řadu měsíců. Jeho hlavní předností je čistý design a přehlednost. Za jeho nasazením je však dlouhý proces a konsensus široké skupiny vývojářů i uživatelů.

„Nadace Wikimedia v rámci vývoje nových funkcí (včetně Vektoru 2022) mimo jiné provádí tzv. uživatelské testování (user testing). V rámci tohoto typu testování je prototyp nové funkce předložen skutečným uživatelům (vč. čtenářů), a jsou zjišťovány jejich reakce na prototyp (nejčastěji formou mluveného komentáře). V rámci uživ. testování se pak zkoumá to, jaké části uživatelů se podaří dosáhnout toho či onoho (např. přejít na stejné heslo v jiném jazyce),“ uvádí Martin Urbanec.

Vektor 2022 ale není ve světě Wikipedie novinkou. V lednu 2023 byl sice nasazen na anglické i české Wikipedii, ale na arabské a řecké Wikipedii již v prosinci 2022. První vlna nasazování proběhla již v roce 2020. Zahrnovala například francouzskou jazykovou verzi.

Byla změna zapotřebí?

Starý vzhled Wikipedie byl vytvořen před dlouhou dobou a reflektuje čtenářské požadavky před 13 lety. V současné době uživatelé využívají internet a projekty Wikimedia jinak. Starý Vektor jim většinou již nevyhovuje. (Přehledná skica úvodní strany Wikipedie je k náhledu na Wikimedia Commons. Cílem Vektoru 2022 je zajistit, aby rozhraní Wikipedie bylo pro čtenáře srozumitelnější, ale zároveň i užitečné pro pokročilé uživatele. Přináší několik funkcionalit, které řeší problémy nových i stávajících čtenářů a editorů se stávajícím vzhledem.

Vektor 2022 se inspiruje požadavky od uživatelů, Průzkumem přání komunity, ale i existujícími udělátky či skripty. V průběhu práce na Vektoru 2022 byl kód standardizován a zlepšily se také ostatní vzhledy. Důležitou skutečností pro stávající uživatele je fakt, že si mohou kdykoliv vzhled jednoduše přepnout v Nastavení / Vzhled.

Vzhled lze přepnout v Nastavení / Vzhled, nejde však o jedinou možnost,
druhou (a možná rychlejší možností) je skrze Hlavní menu.
Toto však platí pouze pro přihlášené uživatele.

A jak je to s používáním Vektoru 2022? Mohlo by se zdát, že většina staromilců změnu nepřijala. Nicméně celosvětová čísla mluví jasně – k dnešnímu dni WMF provozuje celkem 320 jazykových verzí Wikipedie, z toho 267 jich už tzv. nový vektor používá. U 53 dalších ještě nový Vektor zbývá nasadit. Ty největší zbývající zahrnují například: španělskou (145 mil. unikátních návštěv měsíčně), ruskou (107 mil.) německou (97 mil.) nebo čínskou Wikipedii (49 mil.). Z hlediska počtu návštěv je již nyní na Vektor 2022 směřováno cca tři čtvrtiny veškerých návštěv Wikimedia projektů.

Jaké změny Vektor 2022 přináší?

Obsah článku nyní naleznete nalevo od něj.

Nový vzhled přináší změny hlavně v navigaci po stránce i v jejím rozložení. Byly do něj přidány neustále zobrazené prvky jako třeba trvale zobrazená hlavička a obsah článku, což usnadňuje přístup k často používaným funkcím.

Vektor 2022 také přináší některé změny v celkovém vzhledu stránky. Analýza nasbíraných dat ukazuje, že provedené změny zlepšily čitelnost a použitelnost rozhraní, a čtenářům ušetřily čas strávený scrollováním z místa na místo, vyhledáváním či navigováním po stránce. To všechno můžeme interpretovat jako zjednodušení rozhraní pro čtenáře. Při vývoji nového vzhledu nedošlo k odebrání žádné funkcionality, která je nyní dostupná ve stávajícím Vektoru. Na projektech, na kterých již byl Vektor 2022 nasazen, nebyly zaznamenány negativní dopady na počty zobrazení, vytvořených účtů či počtu editací.

Jak se na nové stránce zorientovat?

Nejčastějším problémem pro zkušené uživatele je zorientovat se v novém rozložení stránky. Častý dotaz směřuje k zobrazení jiných jazykových verzí článků – ty jsou nově k nalezení nikoliv vlevo dole v menu, nýbrž vpravo nahoře (viz obrázek). Většina změn je popsána společně s infografikami v tomto anglickém článku.

Tento článek má dokonce 54 jazykových verzí!
Právě vpravo nahoře nad článkem si je můžete zobrazit.

Zásadní změnou je také odlišné zobrazení pro přihlášené, nepřihlášené, ale také neregistrované uživatele. Jedním z rozdílů je pravé menu, které nepřihlášení nevidí. Přestože Vektor 2022 mohl krátce zmást časté a pravidelné uživatele a přispěvatele na Wikipedii, vše je otázkou času. Stále je možné se jednoduše vrátit k jinému vzhledu Wikipedie, nejde tedy o revoluční a drastickou změnu.

Nepřihlášeným uživatelům Wikipedie se nyní nezobrazuje pravé menu.

Pokud máte zájem se k Vektoru 2022 vyjádřit, můžete se zapojit do diskuse Pod lípou. Než vznesete vlastní námitku či dotaz, přečtěte si prosím stávající diskusní příspěvky. Diskuse a konsenzus patří mezi základní principy Wikipedie, takže vaše připomínky mají v diskusi své místo

Komunita okolo editoru Atom, ktorý ukončil Microsoft minulý rok sa pokúša pokračovať ďalej ako projekt Pulsar. Podarilo sa vydať aj prvé funkčné verzie.

Aktuálne ešte nie sú k dispozícii automatické aktualizácie. Pokračuje aj repozitár balíčkov. Podarilo sa Pulsar vyladiť pre Windows, na macOS má ešte celkom problém, ale dobrou správou je, že pre vývojárov to je priorita.

Určite bude dianie sledovať, lebo VSCode mi absolútne nesadol a stále váham kam ďalej.

Posiela vlastné meteorologické sondy do stratosféry, vyhral súťaž pre americké vojenské námorníctvo Naval Sea Systems Command, vedie tím mladých vedcov, rozpráva na konferenciách po svete. Toto všetko stihol Jakub Nagy ešte pred jeho 18. narodeninami.

Jakub je študentom na škole, no zároveň pracuje s mladými výskumníkmi na vývoji ultraľahkých sond s názvom Project Picoballoon. Ale aj na ďalších projektoch napríklad pre Ministerstvo školstva, či takých, ktoré majú pomôcť vytvoriť komunity podnikavých študentov a zlepšiť možnosti ich vzdelávania.
Šírka jeho záberu je naozaj pestrá: od hárdvéru po softvér, od komunitných aktivít po tie s komerčným potenciálom.

V diskusii s Jakubom Nagym sa dozviete:
00:00 - Úvod a predstavenie
02:25 - Čo je to Project Picoballoon
09:50 - Aké dáta sonda zberá
11:00 - Ako prebieha štart sondy
12:55 - Je Picoballoon hotový produkt?
15:10 - Kto tvorí váš team
18:45 - Čo ťa najviac baví
20:20 - Existuje konkurencia?
23:20 - Odkiaľ sa sonda už vypúšťala
26:45 - Čo je Noove
34:20 - Súťaž pre americkú armádu
41:25 - Ako to všetko stíhaš
44:05 - Kde vidíš svoju budúcnosť
46:25 - Aký je tvoj vysnívaný projekt
52:53 - Otázky od divákov

Websupport Tech Talks sú diskusie s expertmi o témach ako cloud, vývoj aplikácií a webov, backend, DevOps, bezpečnosť, vzdelávanie v tímoch a open-source.

Keď brand team vo Websupporte hľadal nový podcastový formát napadla ma téma dizajnu služieb. A k nej samozrejme aj moderátor - kto iný než Adam Brocka. A dokonca som im k tomu pribalil rovno aj názov "Service Designcast". Lebo, keď mám kreatívnu chvíľku, tak to zo mňa ide.

A veľmi sa teším, že Adam sa do toho dal a všetko to pekne do seba zapadlo. Presvedčiť sa môžete v rozhovoroch s ľuďmi ako Hanka Cagáňová, Tina Ličková alebo Mišo Meško.

Trochu som ale zaváhal, keď ma Adam pozval na túto tému porozprávať za Websupport práve do tohto jeho podcastu. S tým som fakt nepočítal. Predsa len service design nie je moja "fulltime" parketa, skôr taky toolbox.

Výsledkom je ale totálne freestyle rozhovor - za mňa mimoriadne prijemný. Veľmi som si to užil a verím, že si ho dáte aj vy.

Soundcloud

Spotify

V printovej prílohe Hospodárskych novín Sprievodca biznisom od Mediaplanet 6. marca 2023 vyšiel môj rozhovor o tom ako vo Websupporte robíme Managed services.

Managed services sú portfólio dedikovaných a cloud produktov a služieb, z ktorého vieme nadizajnovať riešenie na mieru pre vaše potreby. Samozrejme s už legendárnou Websupport podporou môžete počítať aj ďalej. Nemusíte nič vedieť o cloude, sieťach, zálohovaní, databázových clustroch, kontajneroch, vysokej dostupnosti.

Príloha Sprievodca biznisom je dostupná v rôznych coworkingoch, online si ju môžete prečítať na Issuu alebo webe info-business.sk.

Po minuloročnom podujatí Kubernetes Community Days (KCD) 2022 Czech & Slovak sa pripravuje nový ročník. Cieľom je propagácia cloud native myšlienok, projektov a softvéru.

Trojdňové podujatie sa uskutoční 19. – 21. mája 2023 v hybridnom formáte. KCD môžete navštíviť osobne v Bratislave, alebo sledovať online.

Prednášky a workshopy konferencie budú prebiehať vo viacerých prednáškových miestnostiach v anglickom, slovenskom a českom jazyku.

Viac informácií nájdete na oficiálnom webe Kubernetes Community Days 2023 Czech & Slovak.

Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingové stránky hostované v distribuovaném souborovém systému IPFS a možnosti použití bezpečnostních HTTP hlaviček jako opatření proti phishingu…

Dnes by som veľmi rád zodpovedal na otázku, že čo vlastne v tom Websupporte robím. Niektorí z vás možno presne viete, lebo sa poznáme osobne. Mnohí vôbec netušíte. Ale pri stretnutiach alebo komunikácii na to vždy dostávam otázku. Je to možno dané aj tým, že sa pohybujem v rôznych bublinách. Hlavne asi tej technologickej, produktovej, biznisovej a marketingovej.

Vrátim sa trochu v čase a porozprávam aj ako som sa vlastne do Websupportu dostalo a čo sa mi v ňom podarilo vybudovať.

Fotoaparáty v mobilných telefónoch urobil doslova evolúciu v tom ako sa dnes nazerá na fotografie. Kedysi dávno dedikované zariadenie, ktoré máme dnes vo svojom vrecku. Množstvo objektívov v zariadení o hrúbke tenučkej zemiakovej placky z jarmoku.

Zázraky sa dejú aj na úrovni softvéru. Najprv vedel rozpoznať čo sa okolo neho deje a nastaviť vhodný režim.  Veľa kritiky sa znieslo na iPhone, keď začal vylepšovať ľudom selfíčka. No a na úplne novú úroveň to posunul Samsung. Ten v niektorých svojich modeloch ponúka „ustrelený“ zoom v rámci funkcie funkcia „Space Zoom“.

Priamo Samsung tvrdí, že AI sa postará o lepšie fotografie. Na Redite sa ale objavil zaujímavý experiment, ako práve AI mesiac dotvorí. Jedna vec teda je rôzne vylepšenia, korekcie, vyhladenia fotografií. Druhá dotvorenie objektu podľa predpokladu čo na ňom má byť.

Možno je to budúci trend, keď namierite svoj telefón napríklad na Eiffelova vežu a AI vám vyskladá najlepšiu fotografiu zo všetkých možných dostupných snímkov na ktorých sa učila. A realita môže byť totálne odlišná od toho čo AI pripravila.

Bude o takéto snímky záujem? Pribudne k digitálnej a analógovej fotografii ďalší segment v podobe AI? A kto bude autorom takéhoto diela?

V dnešním blogovém zápisku bych se chtěl podělit o zkušenosti se vzduchotechnikou a rekuperací v rodinném domě, protože je to věc, na kterou se mě lidi často ptají. Už je to tři čtvrtě roku, co jsme se přestěhovali do nového rodinného domu, takže už je z čeho čerpat.

Když jsme začali dům plánovat, řízené větrání nebylo v seznamu toho, co jsme plánovali. Neměli jsme s tím vlastní zkušenost a nepřišlo nám to jako něco, co bychom potřebovali. Přikláněli jsme se ke klasice: když potřebujeme vyvětrat, tak prostě otevřeme okno. Nakonec jsme se nechali přesvědčit a zpětně to hodnotíme jako velmi dobrý krok. Řízené větrání je jedna z věcí, které nás na novém domě těší nejvíc.

Když jsme se o tom rozhodovali, často jsme slyšeli názory, že to není potřeba, protože staletí se bez toho budovy obešly, tak proč by člověk najednou měl mít řízené větrání. Problém je ten, že dřív stavby podstatně hůře těsnily, a měli jste tak solidní, leč neřízené větrání. Dnes se kvůli energetickým standardům dělají stavby mnohem utěsněnější. Vzduch se v nich kazí podstatně rychleji a prakticky se neobejdete bez oken na mikroventilaci, což zase znamená tepelné ztráty. Bez řízeného větrání se pak neobejdete u dotací na pasivní dům, kde to je podmínka. My jsme se o ně neucházeli, takže to bylo čistě na nás.

Řízené větrání spočívá v tom, že na základě hodnot CO2 vtahuje čerstvý vzduch zvenku, rozvádí ho do jednotlivých místností a naopak vzduch zevnitř zase proudí ven. Obojí jde přes rekuperační jednotku, kde dochází k výměně energie mezi vzduchem, který jde ven a který jde dovnitř. Účinnost rekuperace je dnes přes 90 %, což v praxi znamená, že pokud máte doma 20 ℃ a venku 0 ℃, vzduchotechnika vám do domu vhání vzduch o teplotě 19 ℃. Do celkové energetické bilance je potřeba započítat i spotřebu elektřiny ventilační jednotkou. Ta je relativně malá. Při naší typické výměně vzduchu je to cca 15 W a celoroční dodatečné náklady na elektřinu jsou v řádu stokorun. Po započtení spotřeby energie se celková účinnost pohybuje u naší jednotky lehce pod 80 %.

Úspora energie by měla být jedním z největším benefitů řízeného větrání. Nemám přímé srovnání s tím, kolik energie by dům spotřebovával bez řízeného větrání. Všechny výpočty energetických úspor počítají s tím, že v obou případech dochází ke stejně intenzivnímu větrání, což si myslím, že v praxi není pravda. V průměrné domácnosti bez řízeného větrání bude docházet k podstatně menší výměně vzduchu než u té s řízeným větráním. Údajně srovnání počítají v případě domu bez řízeného větrání s otevřením okem a intenzivním větráním po dobu 5 minut každé 2 hodiny. Tak by měla být zajištěná podobná výměna vzduchu, ale kdo něco takového v zimě skutečně dělá? Reálné energetické úspory tak budou menší a je otázka, jestli se investice do řízeného větrání vůbec někdy na nižších účtech za energie vrátí.

Co ale řízené větrání přináší neoddiskutovatelně, je podstatně lepší vzduch v domě a komfort. Pryč jsou časy, kdy se člověk ráno vzbudil ve vydýchané místnosti. Jednotka vzduchotechniky přes několik čidel CO2 sleduje “vydýchanost” vzduchu v domě a nenechá ji překročit určitou hodnotu. Když se hodnota zvyšuje, zvýší se výkon jednotky a vzduch se rychleji vyměňuje.

Nejde ale jen o hodnoty CO2, neustálá výměna vzduchu se hodí i kvůli nejrůznějším výparům (nátěry, lepidlo v podlaze…), kterými se do vzduchu dostávají toxické látky, které člověk permanentně dýchá, pokud se nevyvětrají. Máme jednu nevětranou komoru a rozdíl oproti zbytku domu je cítit okamžitě. To samé se týká třeba prašnosti. Prachu máte v domě podstatně méně. Jak ve vzduchu, tak usazeného, což poznáte při úklidu. Za prvé větráním se prach odstraňuje z domu a za druhé většina vzduchu se do domu dostane přes řízené větrání, které má filtry, takže si tolik prachů do domácnosti nezanášíte.

Rozdíl mezi mezi filtry na vzduch z venku a zevnitř po 3 měsících letního provozu

Právě filtry jsou obrovskou výhodou v zimních měsících. Nevím, jestli se dá v zimě vůbec mluvit o čerstvém vzduchu zvenku. Zvlášť tuto zimu, kdy každý pálí, co mu přije pod ruku, jen aby ušetřil za elektřinu a plyn. Vzduch u nás v ulici je večer naprosto příšerný. Přes léto nám stačil obyčejný F7 filtr v jednotce a indukční filtr, který pobere ty nejmenší částice a pachy, za jednotkou. Někdy v listopadu to přestalo stačit. Večer, když všichni kolem rozjeli kotle a kamna, jsme měli doma jak u táboráku. Vyměnili jsme F7 filtr za lepší uhlíkový a ten to společně s indukčním filtrem pobral. Teď máme doma zase dobrý vzduch, i když venku se nedá nadechnout. Kdybychom větrali okny, tak bychom museli mít buď úplně zavřeno a topit se v CO2, nebo okna otevřít a ten bordel si natáhnout do domu.

Mně filtry hodně pomáhají i s alergií. Od třiceti jsem docela těžký alergik a může to být samozřejmě kombinací různých vlivů, ale letos na sobě pozoruji podstatné zlepšení. Alergie se u mě každoročně projevuje už od poloviny ledna, kdy začne kvést líska. Jednu takovou máme přímo přes ulici, pyl ale zastaví filtry, takže aspoň doma tomu nejsem vystavený.

Celkově jsme celá rodina včetně dětí výrazně méně nemocní než minulé zimy navzdory řádící epidemii chřipky a RS virů. Opět to může být kombinací více vlivů, ale větrání tomu prokazatelně pomáhá.

Řízené větrání pomáhá také s vlhkostí. Pokud doma nevětráte, řešíte spíš opačný problém. Pokud ale v zimě dostatečně větráte, vlhkost v domě může padat na nekomfortní hodnoty. Venku máte sice vlhkost přes 80 %, ale jedná se o relativní hodnotu. Při nízkých teplotách má vzduch podstatně menší kapacitu udržet vodu v plynném stavu. Když takový vzduch pustíte dovnitř a ohřejete na 20 ℃, relativní vlhkost se najednou propadne na ani ne polovinu.

Kvůli tomu máme jako součást řízeného větrání také zvlhčovač, který je za jednotkou a filtry. Měli jsme ho vypnutý až do listopadu, kdy se relativní vlhkost v domě začala pohybovat kolem 40 %, což je dolní hranice komfortu. Už jsem po probuzení cítil, že mám sucho v krku a není to ono. Zvlhčovač nám vlhkost zvýšil na cca 55-60 %. Není to ale zadarmo. Při nízkých teplotách si zvlhčovač vzduch předehřívá, aby dokázal požadované množství vody pojmout. Podle datasheetu je průměrná roční spotřeba 160 kWh. Zvlhčovač taky potřebuje vodu, které ročně spotřebuje zhruba 2,5 kubíku.

Zvlhčovač nalevo, indukční filtr napravo v cestě mezi jednotkou a domem

Asi největší nevýhodou řízeného větrání jsou zhoršené akustické vlastnosti uvnitř domu. Standardně se (kvůli nákladům a místu) v rodinných domech nedělá, aby každá místnost měla vlastní přívod a odvod vzduchu. Má buď jedno nebo druhé. V obytných místnostech je typicky přívod, aby tam byl čerstvý vzduch, a v koupelně a na záchodu je zase odtah vzduchu, aby šla vlhkost a pachy pryč. Tenhle systém znamená, že musíte zajistit průchod vzduchu mezi pokoji a to i v případě, kdy jsou dveře zavřené.

Zajišťuje se to tím, že se buď použijí podřezané dveře (mezi podlahou a dveřmi je cca 1 cm mezera) nebo se udělá prostup s mřížkou přímo ve dveřích. My máme první variantu a musím říct, že v kombinaci s pevným povrchem podlahy to celkem citelně sníží zvukovou izolaci dveří.

Pokud máte na celý dům jednu ventilační jednotku, znamená to také, že nemůžete regulovat výměnu vzduchu pro jednotlivé pokoje podle aktuální kvality vzduchu v nich. Že byste třeba vyměňovali vzduch pouze v obýváku, když je tam celá rodina, a ostatní pokoje snížili na minimum. Proudění vzduchu do jednotlivých pokojů lze různými způsoby vybalancovat podle reálné potřeby větrání. Dělá se to po nějakém čase používání podle nasbíraných dat. Není to ale běžné, náš dodavatel je jeden z mála, který to dělá. Nicméně platí, že tohle nastavení zůstává neměnné. Jednotka řídí průběžně množství vzduchu dodávaného do domu podle CO2 čidel, ale kolik vzduchu jde do které místnosti se průběžně nemění. Změna totiž vyžaduje zásah technika.

Výdech ventilace pod stropem

Častým mýtem, který o řízeném větrání slyším, je, že s ním musíte mít neotevíratelná okna. Pramení to pravděpodobně z toho, že někteří si opravdu v domě s řízeným větráním nechávají udělat neotevíratelná okna. Důvodem je ale úspora nákladů, ne podmínka pro řízené větrání. Tomu je úplně jedno, jak si dodatečně větráte. Jestli máte okna a dveře otevřené nebo ne, jen vám nabízí komfort čerstvého vzduchu, i když se je rozhodnete mít zavřené.

V létě člověk většinou vyvětrá dům přirozeně a to i s řízeným větráním. Ale i v tom létě se řízené větrání hodí. A to v případě, kdy venku panují extrémní vedra a vy chcete chlad udržet v domě. Když dům v létě kompletně zavřete, za chvíli se v něm nedá dýchat. S řízeným větráním nejenže máte pořád přísun čerstvého vzduchu, ale rekuperace pracuje naopak než v zimě: horký vzduch mířící dovnitř předává teplo vzduchu mířícímu ven a dovnitř už přichází ochlazený. Když v noci teplota vzduchu venku poklesne pod určitou hodnotu, jednotka umí inteligentně přesměrovat vzduch mimo výměník energie, teplo se nepředává, do domu míří chladný vzduch z venku a ven ten teplý z domu.

My jsme se nakonec rozhodli pro nizozemskou značku Brink. Jejich jednotku Flair 325 máme pověšenou na zdi v technické místnosti. Můžete ji připojit přes ethernet nebo wifi k Internetu a přistupovat k ní přes online službu Brink Home. V ideálním případě by jednotka neměla potřebovat žádné manuální řízení, ale fungovat zcela autonomně na základě dat z CO2 čidel. Připojit k jednotce můžete maximálně čtyři. My máme pět obytných místností, takže jsme museli udělat kompromis a jeden z dětských pokojů vynechat.

Jednotka Brink Flair 325 v technické místnosti

Služba Brink Home se tak hodí spíš k občasnému monitoringu, jestli všechno funguje správně. Standardně má zákazník přístup pouze k omezenému množství dat, měl jsem ale možnost podívat se do režimu pro techniky a množství dat, která jednotka poskytuje tam, je fakt obrovské. Kromě hodnot CO2 můžete sledovat, na jaký výkon výměna vzduchu jede (m3 za hodinu, naše jednotka se pohybuje od 50 do 200 m3/h), jaká je teplota přívodního vzduchu, jaká odpadního, jakou teplotu má vzduch po výměně energie v jednotce. Všechno vám to dokáže vykreslit v grafu v časovém intervalu. Bez nadsázky by se čidla CO2 dala používat jako bezpečnostní systém. Jsou natolik citlivá, že během chvilky z dat poznáte, že do místnosti vstoupila osoba.

Nemusíte se spoléhat pouze na službu Brink Home. Jednotka má Modbus, takže můžete jednotku monitorovat a řídit na přímo.

Graf s hodnotami CO2 z různých pokojů a intenzitou výměny vzduchu v průběhu dne.

Zvažujete-li pořízení řízeného větrání, ať už do nového domu nebo do stávajícího, můžu to jen doporučit. Mít neustále čerstvý vzduch je opravdu návyková věc. Pokud vám budova nedovolí centrální jednotku s rozvody po domě, pořád stojí za zvážení lokální rekuperační jednotka, která vyžaduje jen prostup venkovní stěnou.

Dnes jsem měl možnost ve vysílání Studia 6 v České televizi krátce pohovořit o rizicích spojených s používáním mobilní aplikace TikTok a o souvisejícím varování vydaném Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost v tomto týdnu. Záznam z vysílání Studia 6 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - část věnovaná výše zmíněnému tématu začíná cca v čase 2:38:00…

Se začátkem března zde máme i novou epizodu pravidelného měsíčního speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na zákaz používání aplikace TikTok na zařízeních zaměstnanců Evropské komice, zrušení 2FA založené na SMS pro neplacené účty na Twitteru, největší HTTP DDoS v historii a mnoho dalšího…

Na školeních IT bezpečnosti, která dělám v naší firmě BOIT Cyber Security, propadali často uživatelé ke konci depresím. Po tom, co

Příspěvek Příručka IT bezpečnosti pochází z Spajk.cz

Senioři jsou v posledních letech významnou skupinou podílející se na rozvoji Wikipedie. Nejinak tomu bylo i v roce 2022. Jak se senioři zapojovali? A co jsme si pro ně tento rok přichystali? Jaký byl rok 2022 z pohledu seniorů samotných, účastníků kurzů a nováčků i zkušených seniorských editorů? 

Po dvou letech se vracíme z online prostředí

FOTO: Vojtěch Veselý CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Poslední ohlédnutí z pera hlavního lektora Vojtěcha Veselého mapovalo rok 2020, a to s velkým časovým odstupem. Tento rok, stejně jako rok následující, byl ve znamení lockdownů, domácí samoty a online kurzů. Byla to doba, která prospívala domácí práci na Wikipedii, ale už méně setkáním, školením a kurzům. Rok 2022 tedy konečně přinesl pro náš tým i pro wikipedisty-seniory i zájemce o kurzy Senioři píší Wikipedii možnost setkávat se tváří v tvář. Přesto jsme dále využívali online kurzů, což umožňuje účast také seniorům z odlehlých koutů Česka.

10 kurzů pro začátečníky v prvním pololetí

V prvním pololetí roku 2022, jako již tradičně na začátku kalendářního roku, proběhlo celkem 10 kurzů pro začátečníky: v Chebu, Brandýse nad Labem, Mělníku, šest jich proběhlo online. Těch se zúčastnili nejvíce lidé z Prahy, často také z Brna, Karlových Varů a Liberce, ale i ze všech možných dalších koutů republiky. Často z míst, kde kurzy normálně neprobíhají. Jeden z těchto kurzů byl zaměřen na základy nahrávání obrázků na Wikimedia Commons.

Senioři se zapojili do tematických výzev a radili se ve Wikiporadně

Vedle kurzů pro začátečníky proběhly také 2 kurzy pro pokročilé. Souhrnně bylo proškoleno 78 účastníků nováčků z řad seniorů a 14 pokročilých seniorů. Kromě samotných kurzů proběhlo také několik akcí v rámci tradičních výzev – březnový Wikigap hostil online editaton pro seniory, podobně byla zaměřena také akce v rámci Československo 1948–1989, workshop Československé dějiny na Wikipedii (přesunutý na leden 2023).

V průběhu celého roku jsme poskytovali také online poradenství v podobě Wikiporadny, jejichž služeb na objednávku využilo 13 převážně seniorských Wikipedistů. V červnu 2022 byla převážně pro seniory zahájena také pravidelná pondělní Wikiporadna, která se uskutečnila 26krát a podpořila 27 účastníků v řešení jejich konkrétních problémů s editováním Wikipedie nebo nahráváním obrázků na Wikimedia Commons.

V prosinci byl spuštěn další nový formát, který má za cíl prohlubovat znalosti a zkušenosti v jednotlivých oblastech práce na Wikipedii. Večerní Wikiškola se během svého prvního běhu zaměřila na vytváření infoboxů pomocí šablony a zúčastnilo se jí 11 seniorů. Večerní Wikiškola je, jak se ukázalo již na prvním setkání, vhodnou nadstavbou pro ty seniory, kteří si chtějí oprášit dovednosti v konkrétních editačních problémech.

Senioři vítají možnosti setkávání naživo

FOTO: Lucie Schubert (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Seniorské aktivity a setkávání wikipedistů, účastníků kurzů i absolventů, jsou důležité a my je rozhodně nepodceňujeme. V roce 2022 se to projevilo mimo jiné účastí na rozličných akcích – například na zářijovém festivalu Fresh Senior Fest v Praze, kde jsme oslovili desítky aktivních seniorů s možností stát se na 5 minut wikipedistkou či wikipedistkou.

Dalším pomyslným vrcholem byl listopad, kdy proběhlo tematické setkání alumni našich seniorských programů a kurzů. 15. listopadu provedl Anatol Svahilec mrazivou podzimní Prahou řadu účastníků a nabídl nový pohled na frekventovaná místa. Poté následovalo setkání v kavárně Života 90, kde jsme našli nové zázemí pro seniorské programy.

Od září 2022 v sídle této organizace totiž probíhají pravidelné pražské Wikikluby, které jsou určeny primárně pro seniorské účastníky a probíhají každý čtvrtek od 16:00 hodin. Senioři se však také účastní podobných akcí a aktivit, a to nejen Wikiklubů, ale také Wikisrazů v různých místech Čech i Moravy (České Budějovice, Plzeň, Olomouc, Havířov, Brno).

Seniorské Wikiměsto proběhlo poprvé v Olomouci

Společné foto účastníků Seniorského Wikiměsta v Olomouci 2022, FOTO: Jan Beránek, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Seniorské Wikiměsto je každoročním vyvrcholením pro seniory i lektory. Podrobně jsme se věnovali v bilančním článku na blogu od lektora Pavla Bednaříka. Letos proběhlo v podzimním termínu 9.–11. září 2022 v hanácké metropoli, Olomouci.

Pestrý program začal pro všechny účastníky v pátek 9. září v prostorách Vědecké knihovny v Olomouci, kde účastníky čekala nejen série přednášek a představení nástrojů Wikipedie nebo Wikimedia Commons, jako jsou WikiShootMe, ale také prohlídka sbírkových fondů VKOL. Vedle Vědecké knihovny navštívili účastníci i lektoři historickou radnici na Horním náměstí, Umělecké centrum Univerzity Palackého (tzv. Jezuitský konvikt), Fort II. a unikátní Parní vodárnu v Chválkovicích nebo Botanickou zahradu.

„Seniorského Wikiměsta jsem se zúčastnila poprvé a jsem za to ráda. Poznala jsem spoustu milých lidí, které jsem doposud znala pouze z obrazovky počítače.” 

– wikipedistka Jitka Otáhalová

V průběhu Wikiměsta se však účastníci i lektoři věnovali také psaní článků a publikování fotografií. Mimo jiné vznikly např. tyto nové články:

Žerotínský palác, Kruhová cihelna Olomouc, Kyselov (Olomouc), Dům Julia Pelikána, Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci, Vila Vladimíra Müllera, Dům manželů Seidlerových, Jilm na Charkovské ulici, Eva Kačírková, Kozennův atlas, Smírčí kříž v Topolanech nebo Fara ve Slavoníně.

Loňské Seniorské Wikiměsto se vydařilo, jak dokazuje také krátké video v režii Jana Beránka. Vzniklo celkem 16 nových článků (některé jsou stále před zveřejněním), proběhlo 112 editací a nahráno bylo 511 souborů.

„Na Wikiměstě jsem byl podruhé, vždy jako fotograf. Co musím speciálně vyzdvihnout, byla vynikající péče organizátorů. Ta probíhala v nelehkých podmínkách, o to víc si jí vážím.”

– wikipedista Zdeněk Svatoš (ZSSen)

Wikipedie prospívá díky seniorům a naopak

Jak na základě výše popsaného hodnotit seniorský rok 2022 na Wikipedii? S koncem opatření se opět začaly rozvíjet živé programy a setkání, což přispělo k celkovému oživení sociálních kontaktů seniorů-wikipedistů. Pro mnohé z nich se jednalo o velkou úlevu po dvou stresujících letech bez kontaktů s jinými lidmi (nebo pouze omezenými kontakty na obrazovkách a monitorech).

Bezesporu toto oživení přispělo k oslovení nových účastníků a zájemců, kteří se v důchodovém věku rozhodnou na Wikipedii přispívat. Je to jednodušší zejména proto, že snáze přijímají technologické novinky (účastníci online kurzů byli převážně už více či méně technologicky gramotní a zkušení). Tak jako tak – Wikipedie je i díky našim aktivním seniorům prostorem pro jejich zapojení a otevírání se novým wikipedistům všech věkových kategorií. Zakrátko skončí většina seniorských kurzů a jejich absolventi posílí řady současné komunity seniorů-wikipedistů. Získávají tak nový smysluplný koníček a Wikipedie nové kvalitní články.

Ahoj ve spolek.

V zájmu ochrany soukromí návštěvníků našich webů i webů projektů, které zaštiťujeme, jsme na server nasadili vlastní webovou analytiku Matomo. Tou jsme nahradili na některých webech používané Google Analytics, z nichž jsme naimportovali data a následně jsme je nechali smazat, takže teď můžete prohlížet bez Googlu. Taky jsme Matomem pokryli konzistentně všechny stránky, abychom měli přehled, kde a jak to žije.

Pokud hledáte webovou analytiku pro vlastní stránky nebo projekt, můžeme vám ji poskytnout taky – ozvěte se nám.

A když už tento příspěvek čtete, možná jste si všiml, že tady náš web vypadá jinak. Máte pravdu, předchozí víkend jsme ho přesunuli ze staré verze Drupalu na aktuální WordPress, který pohání i další námi provozované weby. Vzhled ještě ladíme za pochodu a jeho kód najdete v gitu.

Za spolehlivý a rychlý běh výše zmíněných služeb i v letošním roce 2023 chci ještě poděkovat našim partnerům vpsFree.cz a Uptime Robot. Doufám, že se s nimi budete moci potkat na letošní konferenci, kterou začínáme připravovat.

Mezi první úlohy, které zkoušíme s roboty Meet Edison, patří program „vyhýbej se překážkám“ a řízení dálkovým ovladačem (třeba od televize). To je příležitost vysvětlit si, jak to funguje pod pokličkou, a probrat tak infračervené světlo.

Úvod

Z didaktického hlediska záleží na vás, co chcete všechno s dětmi probrat. Neosvědčila se mi frontální přednáška. Spíš sonduju, co vědí (rády se pochlubí) a následně to vhodně to rozvinu.

Když se řekne světlo, často máme na mysli viditelnou část elektromagnetického záření. Spektrum je však mnohem širší.

Nejblíže viditelnému světlu je nám neviditelné ultrafialové záření, kterému se víc věnovat nebudeme. Z mnoha využití jmenujme například dezinfekci nebo kontrolu bankovek.

Na opačné straně viditelného světla najdeme infračervené světlo. Toho se prakticky využívá v přístroji pro noční vidění (neodolám a musím zmínit článek o uniformách americké armády, který popisuje, že maskování musí fungovat ve dne i v noci). Dále se infračerveného světla využívá pro vyhledávání ohnisek požárů pomocí termovize. Povídání je vhodné doplnit obrazovým materiálem. Je to divácky velmi atraktivní.

Pro potřeby kroužku programování nás nejvíc zajímá dálkové ovládání a detekce překážek. Dálkové ovládání pomocí infračerveného světla pošle nějaké číslo, na které je namapovaná v přístroji určitá akce. Až při přípravě tohoto příspěvku jsem si ze školy vzpomněl, že abyste signál odlišili od všudypřítomného infračerveného světla, tak ho musíte modulovat (to je informace spíš pro zvídavé lektory než pro děti). Pro vyhýbání překážek se využívá toho, že infračervené světlo se odráží, takže robot něco vyzáří a měří, co se mu vrátí.

Pro názorné ukázky a ladění problémů se nám zrovna nehodí, že infračervené světlo není vidět. Bohužel si ho ani nevyfotíme, jelikož fotoaparáty mají předřazený filtr, který infračervené světlo tlumí, protože čipy jsou na něj velmi citlivé. Existuje obor, který se soustředí na focení infračerveného světla. Výsledné snímky vypadají například takto.

Jak je tedy možné „vidět“ infračervené světlo? Můžeme si sestavit jednoduché Arduino udělátko.

Arduino

Martin Javorek napsal článek Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging), který trochu předžvýkám a zjednoduším. Ještě jsem našel podrobný anglický článek How to Set Up an IR Remote and Receiver on an Arduino.

Přeskočím úvod do Arduina, který můžete najít jinde.

Kromě Arduina budeme potřebovat doinstalovat knihovnu IRremote a doslova za pár korun pořídit čidlo, například VS 1838B.

Schéma zapojení

autor Martin Javorek

Popis nožiček senzoru VS 1838B

autor Martin Javorek

Zdrojový kód

Procházel jsem mnoho tutoriálů a chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že nefungují, protože knihovna lehce změnila svoje API. V dokumentaci je to sice popsané, ale tam jsem hned nekoukal.

Funkční řešení pro verzi IRremote 4.0.0

#include <IRremote.hpp>

const int RECV_PIN = 13;
IRrecv irrecv(RECV_PIN);

void setup() {
    Serial.begin(9600);
    irrecv.enableIRIn();
}

void loop() {
    if (IrReceiver.decode()) {
        IrReceiver.printIRResultShort(&Serial);
        IrReceiver.printIRSendUsage(&Serial); 
        irrecv.resume();
    }
}

Záznam pro stisk tlačítka pak může vypadat například takto (pro každé tlačítko něco jiného):

Protocol=NEC Address=0x1000 Command=0x15 Raw-Data=0xEA151000 32 bits LSB first Send with: IrSender.sendNEC(0x1000, 0x15, <numberOfRepeats>);

Budeme-li sledovat Edisona, který se vyhýbá překážkám, tak můžeme číst něco podobného:

Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 2 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=24200us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=24300us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11800us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11800us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received

Meet Edison

Roboti Meet Edison si mezi sebou můžou posílat a přijímat signály pomocí infračerveného světla. Na tom jsem postavil úlohu železniční přejezd.

Martin Javorek v článku Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging) empiricky namapoval signály na čísla. Meet Edison protokol je popsaný v Edison Infrared Communication Protocol. Knihovna IRremote tento protokol (zatím, pokud nikdo nedopíšete) nepodporuje.

Závěr

Ukázali jsme si, co to je infračervené světlo a k čemu se prakticky používá. Vyzkoušeli jsme si způsob, jak můžeme infračervené světlo vidět a sledovat, co se v éteru děje. Pokročilé diagnostice robotů Meet Edison se budu možná věnovat někdy později. Chtěl jsem si především připravit udělátko na demonstraci dálkového ovladače.

Související

• Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging)
• Arduino-IRremote
• How to Set Up an IR Remote and Receiver on an Arduino

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na útoky na ruská rádia a mediální systémy, zneužívání kritické zranitelnosti v systémech FortiNAC nebo netradiční požadavky ze strany autorů ransomwaru HardBit…

V roce 2021 se mi v hlavě zrodila myšlenka, udělat Slovník digimládeže. V něm mi spousta z Vás, zejména pak Václav Maněna, přidalo

Příspěvek Slovník kybermládeže pochází z Spajk.cz