Planeta OpenAlt

Na blogu Linux Mint sa objavil príspevok, kde bolo oznámené nové vydanie očakávanej verzie Linux Mint 22 „Wilma“. Prichádza s tromi podporovanými prostrediami Cinnamon, Mate a Xfce. Je založené na Ubuntu 24.04 LTS „Noble Numbat“ a podporu bude mať do roku 2029. Oproti Ubuntu má vypnutý Snap store a tím… Číst dále →

V dalším díle seriálu o přispívání do OpenStreetMap se věnuji tomu nejméně náročnému způsobu - doplňování informací k již existujícím objektům. Dozvíte se, jak na to ve skvělé aplikaci StreetComplete.

Dnes jsem byl pozván do vysílání odpoledního Studia ČT 24, kde jsem měl možnost krátce pohovořit o některých okolnostech masivních výpadků IT systémů v souvislosti s nedávnou chybnou aktualizací pro senzory CrowdStrike Falcon pro Windows. Záznam z vysílání Studia ČT24 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - část věnovaná výše zmíněnému tématu začíná přibližně na jedenácté minutě…

- Zdroje, měniče

Různé měniče, stabilizátory si navrhuji zpravidla sám - vím co tam osazuju a jak jsem navrhl plošný spoj. Vždy s ohledem na co nejvyšší účinnost, malé rozměry a praktičnost. Při výběru čipu jsem narazil na TPS63020 - google mi vyhodil tuhle desku z alíka, která se prodává za 1 USD. Jak dopadlo měření účinnosti? A nemá nějakou nevýhodu?

Dnes jsem byl pozván do vysílání odpoledního Studia ČT 24, kde jsem odpovídal na otázky spojené s aktuálními výpadky spojenými s chybnou aktualizací pro senzory CrowdStrike Falcon pro Windows, v důsledku nichž operační systémy nejsou schopny korektně nabootovat. Záznam z vysílání Studia ČT24 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - částí věnovanou výše zmíněnému tématu celý záznam začíná…

Sedím vo vlaku do Štrby, je slnečný letný deň. Začiatok júla. Posledné 2-3 roky pri voľných chvíľkach reflektujem svoje životné postoje, čo mám rád, ale aj zlozvyky. A toto je perfektné miesto, kde sa môžem pozrieť na vlaky. Presnejšie moju lásku k vlakom.

Samozrejme treba sa vrátiť do detstva. Chronologicky to nedám, ale nevadí. Myslím, že to bude hlavne tesne predškolský vek.

Babka Jakubovská ma brávala na nádražie do Malaciek. Sem tam sa tam ešte ukázali parné lokomotívy, ktoré mali za sebou nákladné vagóny. Stávala tam aj pumpa na vodu, bohužiaľ sa nezachovala.

Stačilo mi chvíľu postáť na peróne a mohli sme ísť naspäť domov. To ale vôbec nevadilo, lebo cestou späť autobusom cez Kostolište mali v JRD všelijaké stroje, ktoré ma fascinovali. Karosa išla pomaly, takže som mal dosť času to omrknúť.

Niekedy sme s babkou pokračovali za sesternicou a bratrancom vlakom do Devínskej. Bratranec mi potom na nádraží vysvetľoval vlakové semafory, ukazoval Sergeja a ďalšie lokomotívy. Tu si spomínam najmä na železničnú techniku ako rušne a vagóny.

S letom sa mi spájajú aj výlety vlakom s rodičmi. To už som bol trocha väčší a začal chodiť do školy. No a tu si zase viac pamätám rozpálené koľajnice, vlnenie horúceho vzduchu nad nimi. Koženkové sedačky vo vagónoch. Fascinovali ma železničiarske stavby a budovy pri trati, každý domček, búdka. Najmä tesne pred tunelom v Bratislave ich bývalo veľmi veľa.

Krásny železničiarky domček inak býval za Zohorom pri trati smerom na Láb. Teraz je tam už len ruina a jej základy.

Ale späť do Bratislavy, lebo tam to bol už iný vlakový zážitok. Stanica nič moc, ale nástupištia a život na nich ma fascinoval. Vtedy sa ešte vagóny posunovali spúšťaním, čiže lokomotíva ich roztlačila a potom pustila. Fascinovalo ma to, zároveň som sa bál, aby sme sa takto neriadene nepohybovali aj my. Moja ale ešte väčšia obava bola, keď sme už sedeli vo vlaku a niekto z rodičov išiel ešte na nákup do bufetu, aby tam nezostal. Vtedy desivé, dnes úsmevné.

Po návrate domov z výletu bol ešte dlho cenným artefaktom malý karónový lístok s dierkou.

Raz na Vianoce som dostal model vlaku. Nie taký hračkársky, ale fakt profi kúsok: lokomotíva, tender s uhlím a dva osobné vagóny. K tomu koľajnice a napájanie na batérie.

S modelmi sa mi spája ešte jedna matná spomienka, keď nás vychovávateľka zo škôlky zobrala k niekomu domov a ten mal obrovský stôl s krajnou a modelmi vlakov, ale aj iných dopravných prostriedkov. Je to len taký letmý záblesk.

Mal som rád aj taký sprievodcovský kit, ktorý obsahoval tašku na cestovné lístky, cvakacie kliešte, výpracovsku paličku a píšťalku. Myslím, že rodičia mi ho kúpili dokonca viac krát. Palička sa rýchle zlomila a aj kliešte pri kontakte so skutočným lístkom.

Také sú moje najstaršie spomienky na vlaky. Cestujem s nimi pravidelne od svojich 15 rokov. Nezabudnem na moju prvú cestu do Prahy, či Košíc. Ani na to ako som sa zviezol medzi Manchesterom a Liverpoolom, kde vlastne bola prvá železničná trať na svete. Dokonca aj po tej pôvodnej historickej - pred technickým múzeom.

Ale to ú už iné príbehy. Ja budem za chvíľu vystupovať.

VMware je často opěvován jako jednička na trhu. V reálu jsem se však setkal s tím, že výkon virtuálních serverů bežících nad VMware byl horší oproti Linux KVM (Proxmox). Jaké jsou konkrétní výkonnostní rozdíly těchto dvou technologií?

Před několika měsíci jsem začal přispívat do OpenStreetMap a celkem mě to chytlo. Rozhodl jsem se tedy napsat seriál článků o tom, v jakých formách lze přispívat. Seriál ale musím začít tím, že napíšu o tom, proč vlastně přispívat a kde všude může být vaše práce vidět.

Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center, v němž se podíváme na relativně neobvyklou techniku spojenou s “reply-chain” phishing útoky…

Ako som spomínal, tak máj bol mega intenzívny. A jún tak isto, že som si ani nevšimol prechod medzi týmito dvoma mesiacmi. Udialo sa toho kopec zaujímavého, tak poďme sa na to pozrieť.

• 👨‍💻 Začnem eventami, konkrétne sviatkom všetkých programátorov – Codecon 2024. Moja premiéra v Starej tržnici. Už som postrihal aj krátke video. Bolo fantastické stretnúť toľko známych tvári.

• ☸️ Druhým zásadným podujatím boli Kubernetes Comunnity Days v Prahe, kde sme sa zišli pomerne veľká delegácia z Labyrinth Labs. Mali sme tu stánok, niekoľko prezentácii, boli v panelovke, mali workshop. Myslím, že bolo vidieť, že sme sa na to fakt pripravovali.

• ☁️ No a tretím podujatím bol Google Cloud Summit, ktorý sa po prvý raz konal v Prahe. Zaujímalo ma, kam sa Google uberá a AI tu je riadny hype. Skvelý event aj na networking.

• ➡️ Z cestovania okrem Prahy ani Košice opäť nemohli chýbať.

• 📖 Vyrazili sme aj za kultúrov, na už tradičný BRaK. Odišiel som bez úlovku a chýbala mi atmosféra Novej Cvernovky.
• 📖 Keď som pri knihách, tak počas júna, z toho čo som prečítal ma najviac zaujal Daniel Kahneman - Šum a Dave Asprey - Game Changers.
• 🎨 V SNG sme vychytali otvorenie výstavy V oku búrky. Umenie secesie na Ukrajine.

• 🚲 Bol čas aj na bike.

• 🇪🇺 Máme za sebou voľby do Európskeho parlamentu.

Czech Wiki Photo  je hlavní fotografická soutěž pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika. Je stálicí mezi fotografickými soutěžemi, ve které se pravidelně utkávají stovky fotografů. Soutěž je určena pro všechny amatérské i profesionální fotografy a fotografky působící v Česku, kteří chtějí přispět k rozšíření obsahu Wikipedie a dalších projektů Wikimedia svobodnými fotografiemi.

Proč soutěžit v Czech Wiki Photo?

Cílem Czech Wiki Photo je motivovat fotografy k pořizování a nahrávání fotografií, které mohou vhodně ilustrovat články na české Wikipedii. 

Soutěž probíhá každoročně v období mezi 1. listopadem a 31. říjnem následujícího roku. Soutěžit lze ve třech hlavních kategoriích:

• Příroda
• Společnost, kultura a události
• Vytvořeno člověkem

Protože je cílem soutěže získávat kvalitní fotografie, pro ilustrace článků na Wikipedii je u fotografií vedle umělecké hodnoty posuzována také její užitečnost. 

Do každé kategorie může fotograf přihlásit až 3 fotografie. Minimální požadovaná velikost souboru je 2 MB a nejmenší rozměr kratší strany fotografie alespoň 2160 px. Fotografie musí být pořízené na území České republiky. 

Výhry pro vítěze

Autoři nejlepších fotografií v každé kategorii soutěže Czech Wiki Photo 2024 obdrží poukaz na roční předplatné programu Zoner Photo Studio X od partnera soutěže Zoner, wikipedistické vyznamenání a drobné ceny od spolku Wikimedia ČR. Navíc bude oceněna i fotografie nejlepšího nováčka na Wikipedii.

Jak se zapojit

Chcete-li se zapojit do soutěže Czech Wiki Photo 2024, stačí nahrát své fotografie na Wikimedia Commons a vyplnit správnou kategorii. Pro nahrávání fotografií je k dispozici jednoduchý formulář. Pokud nemáte zkušenosti nahráváním obrázků na Wikipedii, na stránkách soutěže naleznete stručný videonávod. 

Soutěžní fotografie musí být pořízené na území České republiky v období od 1. listopadu 2023 do 31. října 2024. Uzávěrka soutěže je 31. října 2024. 

Veškeré informace o soutěži včetně pravidel naleznete na stránkách Czech Wiki Photo 2024. 

The post Hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii: Czech Wiki Photo letos po šesté! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Proč si nedat nějaké oddychové téma. Před časem jsem si od Logouta půjčil starou pracovní stanici Bull Estrella s 66MHz procesorem PowerPC 603, abych si na ní zkompiloval svůj benchmark a porovnal výsledky jak s Pentiem, tak s PowerMacem 7200/75 od Štěpána. Kdo mě sleduje na twitteru, ten ví, že půjčením Logoutovy stanice jsem trochu spadl do králičí […]

Cítili jste někdy nostalgii nad starými operačními systémy? Já popravdě nijak zvlášť. Ano, cítím velký respekt k osobnostem jako je Ken Thompson, Dennis Ritchie nebo Gary Killdal, ale provozovat Unix poplatný začátku 70. let, nebo CP/M ze stejné doby mě – samo o sobě – neláká. Co však naopak lákavým shledávám, je provozovat tzv. "distraction-free" environment, tj. prostředí, ve kterém se můžete opravdu soustředit na jednu konkrétní úlohu aniž by vaše pozornost byla štěpena "tisícem a jednou" notifikací z tisíci a jedné další aplikace. A k tomu už se staré operační systémy dobře hodit mohou. Ostatně, jak by tomu také mohlo být jinak – v případě DOSu – na jednoúlohovém operačním systému?

Následující text se zaměřuje na to, jak provozovat DOS-like operační systém v roce 2024 pod Fedora Linuxem. Už padlo, co bylo první z motivací pro takový krok; další (a zde už naopak určitou nostalgii cítím) jsou některé programovací jazyky z doby, kdy jsem je poznal před více než dvaceti lety (tj. ve stavu a podobě poplatné době před čtyřiceti a více lety). Konkrétně např. klasické K&R C. Kompilátory, jako je OpenWatcom, jsou open source a zároveň dostupné ve verzích právě i pro systémy, jako je některá z inkarnací DOS-like operačních systémů. A v duchu klasického "last but not least", mě láká i možnost pustit si staré hry včetně klasiky v podobě DOOMu. Suma sumárum, nic až tak dramatického.

Jaký DOS a na čem?

Z předchozího vyplynulo, že bych rád provozoval nějakou formu DOSu (ano, stále jste na serveru věnovanému Fedoře, nemějte obavy). Už od roku 1994 existuje projekt FreeDOS, jehož cílem je vytvoření DOS-like operačního systému maximálně kompatibilního s MS-DOSem (pro kontext, právě v roce 1994 bylo oznámeno, že Microsoft už nebude MS-DOS dále vyvíjet). FreeDOS je navíc open source, dodnes má kolem sebe relativně malou, ale sympatickou komunitu v čele s Jimem Hallem, který je původním autorem FreeDOSu (v roce 1994 PD-DOS aka "public domain" DOS). Ano existují i jiné známé (a pod Linuxem provozovatelné) projekty, jako je DOSBox, ale zde se již nejedná o plnohodnotný operační systém se vším všudy. (Což ale rozhodně neznamená, že bych ho jakkoliv zatracoval, naopak!)

Takže, na čem vůbec dnes lze provozovat FreeDOS? Sice lze říci, že počítač, který má v sobě – řekněme – nějaké CPU à la 486 se dá za rozumný peníz sehnat snad vždy, ale taková volba má i své nevýhody ve formě archaických rozhraní a nutnosti provozovat věci typu disketová mechanika. Bylo by fajn provozovat naše "distraction-free" prostředí, ale zároveň si zachovat alespoň některé výdobytky současné doby ve formě snadného sdílení dat a podobně. Co tedy současný hardware? Rychle narazíme jak na problém (vcelku logicky) v podobě chybějících ovladačů, tak na holý fakt, že soudobé počítače jsou EFI-only, často zcela bez legacy BIOSu – a to je něco, přes co (opět logicky) u DOSu nejede vlak.

"V" jako virtualizace a "E" jako emulace

Jsou přesně tím typem řešení, ke kterému se nakonec dostaneme. Protože se pohybujeme pod Fedorou (a obecně pod Linuxem), patrně nejpřímočařejší – a zároveň i výkonově komfortní – cestou, jak virtualizovat nějaký operační systém, bude za použití KVM. Pro pohodlné provozování FreeDOSu je zároveň více než vhodné prověřit, že zvolený nástroj bude schopen emulovat ve FreeDOSu podporovaný hardware. A pokud se řekne emulátor, opět není nutné chodit daleko, ve Fedoře jde o známé QEMU (Quick EMUlator). Ten má zároveň tu příjemnou vlastnost, že dovede pracovat s akcelerací přes KVM (výkonový propad bez jejího použití je naprosto zásadní). Samozřejmě není striktně nutné použít přímo QEMU, ale nějakou nadstavbu nad ním postavenou (libvirt) a spolu s tím některý z dostupných GUI nástrojů jako jsou gnome-boxes nebo virt-manager. Toto řešení si dále rozebereme, ale není jediné možné.

Existuje minimálně několik dalších cest, jak provozovat FreeDOS emulovaně, u několika se krátce se pozastavím:

1. PCem, emulátor, který se nachází přímo v repozitářích Fedory. Má jednoduché, ale sympatické GUI. Ve výchozím stavu emuluje procesor 8088 používaný v původním IBM PC (na kterém FreeDOS na IBM 5150 prokazatelně provozovat lze) a lze nakonfigurovat i množství dalšího emulovaného hardware. Na určitý okruh použití jistě postačí.
2. 86box (nezaměňovat s box86), jde o fork PCemu, dostupný jako copr repozitář. Samotná aplikace je licencovaná pod GNU GPL, ale pro plnohodnotné použití jsou nezbytné tzv. "ROM dumps", díky kterým je možné emulovat doslova gigantické množství historického hardware. Licenčně se však jedná o problematické řešení.
3. dosemu2, uvádím ho zde proto, že i když jde rámcově o obdobné řešení jako u DOSBoxu (takže zde není použit FreeDOS jako takový), umožňuje alespoň přímočaře používat FreeDOSové userspace aplikace. I tento emulátor je dostupný jako copr repozitář. (Pro pořádek: původní dosemu je k dispozici v repozitáři rpmfusion-free.)

Podstatná věc je, že celou dobu se bavíme o virtualizaci (a emulaci) operačního systému, který je 16bitový a navržený a zkompilovaný pro architekturu x86. Pokud bychom chtěli provozovat FreeDOS na počítači, jako je některé z Raspberry Pi, je třeba mít na zřeteli, že se jedná o ARM a použít KVM pro provoz VM s FreeDOSem nebude možné. Můj pokus s Raspberry Pi 3, Fedorou a FreeDOSem ve VM vytvořeném přes QEMU ukázal (a nejen můj), že to není z hlediska výkonu dobré řešení (byť netvrdím, že je to nemožné – s novějšími generacemi Raspberry Pi může být situace lepší).

Atomic Pi s Fedorou a QEMU

Protože myšlenka provozu FreeDOSu na "něčem, jako je Raspbery Pi, ale s x86 CPU" mě lákala skoro od začátku, začal jsem se poohlížet o potřebném hardware. A opravdu, takových projektů několik existuje (nebo existovalo). Ve výsledku jsem zakoupil Atomic Pi, který kromě vzdáleně podobné velikosti s Raspberry Pi nemá s malinou mnoho společného a je vlastně zajímavé spíš tím, o jak běžný hardware (s obyčejným – ale zase s VT-x, takže i KVM podporujícím – CPU Intel Atom x5-Z8350 a obyčejným UEFI od AMI) se jedná. Běžný, ve Fedoře podporovaný, ale i zabugovaný (působící např. že se myš zasekává při dosažení levého okraje obrazovky, byť je pravdou, že workaround alespoň pro X server existuje).

Hostitel pro provoz QEMU s akcelerací pomocí KVM jsem tedy měl. V kombinaci s pár DC-DC měniči, trochou balsy, 10" LCD a nějakým tím pájením z toho vznikl malý jednoúčelový počítač. Software jsem zvolil tak minimalistický, jak to jen šlo. Fedora v minimální instalaci (nakonec doplněná o dnf groupinstall "Podpora hardware" – po minutách nechápavého civění na obrazovku s otázkou, proč se WiFi adaptér od Intelu nechce probrat k životu) s login manažerem ly pro správný look & feel a správcem oken i3 (použil bych sway, ale kvůli bugu výše jsem se uchýlil k řešení na X serveru, tedy s i3). Po přihlášení do systému se pak automaticky nahodí virtuální stroj s FreeDOSem.

QEMU krok za krokem

Nehledě na to, na jakém x86 železe se rozhodnete FreeDOS pod QEMU na Fedoře provozovat, je nutné (resp. vhodné v případě KVM) splnit několik základních prerekvizit.

1) Ověřte, že váš procesor podporuje KVM (pozor, podpora virtualizace může být deaktivovaná v UEFI/BIOSu):

cat /proc/cpuinfo | egrep "vmx|svm"    # jde-li o Intel, nebo AMD

2) A zda má načtený příslušný jaderný modul:

lsmod | grep kvm

3) Nainstalujte QEMU a pár základních utilit včetně nástroje pro manipulaci s virtuálními image:

sudo dnf in qemu-kvm qemu-img libguestfs -y 

4) Připravte si virtuální disk pro instalaci FreeDOSu:

qemu-img create -f qcow2 dos.qcow2 1G

Formát QCOW2 je příjemnou volbou, protože reálně vzniklý soubor zabírá pouze takové množství místa, jaké zrovna využíváte. Zároveň zvolená velikost 1 GB je postačující pro všechna myslitelná využití FreeDOSu, která mě napadají.

5) Stáhněte si LiveCD FreeDOSU, rozbalte archiv, a v adresáři obsahujícím FD13LIVE.iso nabootujte VM:

qemu-system-i386 --enable-kvm -m 8 \
  -boot order=d \
  -hda dos.qcow2 \
  -cdrom FD13LIVE.iso

Vytvořený VM bude mít vyhrazeno 8 MB RAM, používat akceleraci přes KVM a bude bootovat z CDROMu. Hned v dalším kroku nabootuje instalátor FreeDOSu s vcelku příjemným průvodcem, s jehož pomocí snadno dokončíte instalaci. A to je pro začátek celé, měli byste skončit s funkčním DOSovým systémem.

Po dokončení instalace pro přímý boot do FreeDOSu můžete změnit direktivu -boot na order=c, popřípadě ji zcela vypustit (jde o výchozí výchozí chování). Pro korektní vypnutí systému použijte příkazy HALT nebo SHUTDOWN (oba dělají totéž). FreeDOS samozřejmě není case-sensitive, takže lze použít i malá písmena, nicméně ponechme zápis takto pro rozlišení od předchozích příkazů v bashi

S QEMU mírně do hloubky

Předchozí příkaz pro QEMU je pro základní provoz DOSového systému postačující, ale zároveň spoléháme na výchozí konfiguraci QEMU, která se může v průběhu času změnit. Stejně tak použité argumenty jsou ve většině případů výše pouze zkratkou komplexnějšího zápisu v zájmu snadné čitelnosti a použití. To rozhodně není v žádném případě špatně, pojďme se podívat ale trochu více pod povrch. Po delším experimentování (takovýto zápis např. používá autor FreeDOSu) jsem dospěl pro provoz virtuálních strojů s FreeDOSem k následující konfiguraci (resp. k jejím několika variacím):

GDK_BACKEND=x11 qemu-system-i386 \
    -name FreeDOS \
    -enable-kvm \
    -m 64 \
    -rtc base=localtime \
    -boot order=c \
    -drive format=qcow2,file=dos.qcow2 \
    -cdrom FD13BNS.iso \
    -usbdevice mouse \
    -vga cirrus \
    -display sdl,gl=on,full-screen=on \
    -device sb16,audiodev=snd \
    -device adlib,audiodev=snd \
    -machine pcspk-audiodev=snd \
    -audiodev pipewire,id=snd \
    -device pcnet,netdev=netiface \
    -netdev user,id=netiface \
    -drive format=raw,file=fat:rw:share

Pojďme se podívat na klíčové části. Hned na začátku určitě zaujme nastavení proměnné GDK_BACKEND, striktně vzato to není nutný krok pokud 1) používáte X server místo Waylandu; 2) zároveň jako zvukovou kartu neemulujete Sound Blaster 16; a 3) okno QEMU není dekorované pomocí GTK. Vzhledem k tomu, že bod 1 a 3 odráží výchozí konfiguraci ve Fedoře a bod 2 je něčím, co dost pravděpodobně pod FreeDOSem budete chtít provozovat, můžete narazit na nepříjemný bug ústící v zatuhnutí grafického výstupu v okamžiku inicializace toho zvukového. Klasickým případem, kdy na tento problém narazíte, je bohužel při spuštění hry DOOM. Naštěstí nastavení GDK_BACKEND na hodnotu X11 je jednou z efektivních cest, jak se problému vyhnout.

    -usbdevice mouse \
    -vga cirrus \
    -display sdl,gl=on,full-screen=on \

Nastavení výše definuje myš a grafickou kartu ve FreeDOSu bez problému podporované už ve výchozí konfiguraci. U nastavení direktivy -display se už nabízí více možností, z výkonového hlediska je ideální varianta používající sdl (v případě displayů s poměrem stran 4:3 ale docílíte poněkud paradoxního výstupu – výstup bude vykreslen širokoúhle s černými pruhy nahoře a dole... DOS pro vykreslení textového režimu VGA s 80×25 znaky použije pro každý znak matici 16×9 pixelů, čili 720×400 pixelů. Ty však na tehdejším hardware nebyly čtvercové. Paradoxní je to i proto, že širokoúhlý výstup DOSu na dnešních širokoúhlých monitorech vlastně nijak zvlášť rušivě nepůsobí).

Místo sdl lze nastavit i gtk (vynechte gl=on), dostanete pak okno včetně menu.

    -device sb16,audiodev=snd \
    -device adlib,audiodev=snd \
    -machine pcspk-audiodev=snd \
    -audiodev pipewire,id=snd \

Řádky výše definují běžné zvukové karty počátku devadesátých let, které QEMU dokáže emulovat, jako stvořené pro provoz s FreeDOSem. Díky použití PC speakeru je zápis poněkud zdlouhavější, neboť ten vyžaduje určení zvukového backendu, což je poté nutné udělat i u obou zbývajících zvukových karet. Nicméně zvažte, jestli PC speaker opravdu potřebujete – použije se opravdu výchozí zvukový výstup daného backendu – a není nad hlasité "beep" vystřeleného do nitra lebky při příliš vysoko nastavené hlasitosti Osobně se mi tato konfigurace osvědčila jako velmi funkční. Obejdete-li se bez PC Speakeru, lze zapsat i jako oneliner -device sb16 -device adlib.

Pokud potřebujete jinou zvukovou kartu té doby, lze sb16 nahradit např. gus (pro Gravis Ultrasound).

    -device pcnet,netdev=netiface \
    -netdev user,id=netiface \
    -drive format=raw,file=fat:rw:share

Aneb síťování a sdílení. Obojí je s FreeDOSem a QEMU až překvapivě velmi jednoduché. FreeDOS podporuje ve výchozím stavu omezenou množinu síťových karet, prvními dvěma řádky jednu z nich použijeme. Pak už je nutné pouze použít FreeDOSovou aplikaci FDNET pro základní podporu síťování... a vrhnout se na brouzdání. Poslední řádek pak nasdílí adresář na hostitelském systému s názvem share pro hostovaný systém – FreeDOS ho zpřístupní jako disk s dalším dostupným písmenem, v našem příkladě tedy jako disk E: – pozor, na daný adresář se takto vztáhnou limitace souborového systému FAT, myslete na to při pojmenovávání souborů a adresářů. Současně rozhodně nikdy jakkoliv nepřistupujte do adresáře z hostitelského systému v okamžiku, kdy je současně nabootován FreeDOS. A obecně – souborové operace ve FreeDOSu pod QEMU nejsou nejrychlejší.

Protože práce se sdíleným diskem nemusí být vždy úplně pohodlná (a jste odkázání na nástroje poskytované FreeDOSem), lze k celému problému přistoupit i jednoduše obráceně. QCOW2 image lze namountovat v hostitelském OS. Existuje pro to několik cest, patrně nejpohodlnější je to pomocí guestmount:

guestmount -a dos.qcow2 -m /dev/sda1 --rw /mnt/dos

Všechny argumenty samozřejmě upravte s ohledem na konfiguraci vašeho systému.

    -chardev serial,path=/tmp/serial_file,id=serialport \
    -device isa-serial,chardev=serialport \
    -vnc :0 \
    -qmp tcp:localhost:4444,server,wait=off \
    -qmp unix:/tmp/qmp-sock,server=on,wait=off \

Nad rámec původní ukázky pak můžeme emulovat např. i sériový port (vše, co je ve FreeDOSu přesměrováno na COM1, se pak zapíše do souboru /tmp/serial_file na hostiteli, lze tak učinit velmi povědomým zápisem: ECHO ahoj > COM1). Také můžeme umožnit přístup k VM pomocí VNC (výchozí port je 5900, pro 5901 použijte :1 apod.). A celý nový svět se pak skrývá pod direktivou pro QMP (QEMU Machine Protocol), ale to je téma dalece nad rámec tohoto článku, omezím se proto na konstatování, že tato mocná možnost – jak interagovat s běžícím virtuálním strojem – existuje, přičemž poslední dva řádky demonstrují, že tak lze tak učinit pomocí TCP i unixových socketů. Šlo by pokračovat i dál, nicméně už tyto poslední zmíněné direktivy nejsou něčím, co je pro provoz FreeDOSu pod QEMU běžně potřeba.

Závěrem

A to je vše Při práci s FreeDOSem mějte na paměti, že je to plnohodnotný DOS se vším, co z toho vyplývá. Souborový systém, který používáte, není žurnálovací, proto silně doporučuji zálohovat data,  plánujete-li ve FreeDOSu uchovávat něco důležitého. Také platí, že kterýkoliv uživatel má přístup kamkoliv do paměti – není nic rychlejšího než odstřelit celý systém kusem špatně napsaného kódu v C – na druhou stranu, opětovné nabootování celého VM s FreeDOSem trvá nižší jednotky sekund... Pokud plánujete použít FreeDOS pro účely hraní starých her, tak (i za použití KVM) bych doporučil použít CPU s alespoň trochu slušným výkonem v singlethreadu (a ne Atom v Atomic Pi).

Mám-li stručně shrnout, pak čistě pro provozování starých her splní účel velmi dobře i DOSBox, ale neužijete si (nebo alespoň já) onen autentický zážitek z DOSu. Zato FreeDOS provozovaný přes QEMU na počítači s Fedorou je příjemná cesta, jak se vrátit do jednodušších časů se vším všudy... Byť vám to dá tu a tam takříkajíc sežrat!

Tak jako každý měsíc, i se začátkem července je tu nová epizoda pravidelného speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na pokračující diskuzi okolo monitoringu end-to-end šifrované komunikace, potenciálně problematickou komunikaci NÚKIBu směrem k odborné i široké veřejnosti, zranitelnost regreSSHion, která postihuje velké množství verzí OpenSSH, i řadu dalších témat…

Asi to všichni znáte z Outlooku. Odjíždíte na zaslouženou dovolenou a aby všichni kolem pochopili, že na ně neprdíte, nebo je neghostujete schválně, tak si nastavíte automatickou odpověď v nepřítomnosti (OOO, neboli Out Of Office). Telefony a hodinky umožňují zas umožňují nastavit …

Příspěvek Opravdu pravdivé Automatické odpovědi pochází z Spajk.cz

Je smutné vidět, jak podvodníci zneužívají kdysi populární platformy ke svým nekalým praktikám. Na portálu 🍅Rajče.net pro sdílení fotografií se už nějakou dobu objevují fejkové profily, které používají lákavé fotky a z názvů alb si tak udělali inzerci. Podívejte se na …

Příspěvek Zneužívání Rajče.net pro podvodnou inzerci pochází z Spajk.cz

Na fóre Linux Mint sme pred nejakým časom riešili nevyhovujúcu tému na 4K monitore v pracovnom prostredí xfce. Užívateľovi nestačil základný výber Default-hdpi či Default-xhdpi, stále to malo nejaké nedostatky. Pôvodná požiadavka znela takto, citujem: Dobrý den, hledám už několik dní a nemohu nalézt. Na 4K monitoru nemohu nastavit 2x… Číst dále →

Před několika dny jsem po několika letech změnil instanci Mastodonu. Proč jsem se k tomu odhodlal? Podle čeho jsem vybíral novou? Co obnáší samotná migrace a jak jsem na nové instanci spokojený?

Letos měli fotografové díky Wikimedia ČR již podruhé příležitost zapojit se do soutěže o nejkrásnější fotku české přírody Wiki Loves Earth Czechia. Na výherních příčkách se umístili 3 fotografové. Do mezinárodního kola soutěže postupuje deset fotografií.

Zvěčnění přírodních krás na Wikimedia Commons 

Druhý ročník českého kola soutěže Wiki Loves Earth Czechia se konal od května do června. Jedná se o soutěž, která se zaměřuje na dokumentaci přírody v chráněných územích po celém světě. Národní kola soutěže v jednotlivých zemích probíhajli až do konce července. Nejlepší fotky z těchto národních kol se utkají v mezinárodním finále. Soutěžící mají nejen možnost vyhrát a postoupit, zároveň se podílejí na rozšiřování databáze svobodných médií Wikimedia Commons, které mj. slouží jako ilustrace obsahu na Wikipedii – a to celosvětově.

Nejlepší fotografie Wiki Loves Earth Czechia 2024

V porotě soutěže usedl vítěz hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo Konstantin Zhdanov a vítězové Mikrosoutěte Ohrožené stavby Anaj7 a Gampe. Na základě jejich hodnocení byli vybráni tři vítězové a deset fotek, které postupují do mezinároního kola soutěže.

Na prvním místě se umístil Luckhy86 hned se dvěma fotografiemi ptáků – Ledňáček na Lovu a Dudek chocholatý při krmení mláďat.

Na druhém místě se umístil Lubomír Dajč s fotografií Páření čápů bílých.

Na třetím místě se umístil uživatel Kylfas s fotografií Pálavské zříceniny.

Fotografové na prvních třech místech vyhrávají poukaz na ročního předplatného programu ZPS X na úpravu fotografií od partnera soutěže Zoner a.s.

Patnáct postupujících fotek 

Patnáct nejlepších fotek, které postupují do mezinárodního kola Wiki Loves Earth.

Foto: Stará Plynárna Hřensko, Autor: Michroucka, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Pyrrhocoris apterus, Autor: Wladislaw353, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Přehrada Seč, Autor: Kylfas, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Pohled na CHKO České středohoří, Autor: Marek Šašek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Po dešti ve Středohoří, Autor: Crutch1973, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Plechý, NP Šumava, Autor: Jiří Komárek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Páření čápů bílých, Autor: Lubomír Dajč, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Pálavské zříceniny, Autor: Kylfas, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Drátenická skála, Autor: Kylfas, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Dudek na příletut, Autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Dudek chocholatý při příletu s potravou, Autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Dudek chocholatý při krmení mláďat, Autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto:Vážka žlutavá, Autor: Lubomír Dajč, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Ledňáček na lovu, Luckhy86, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Foto: Smolokorka pryskyřičnatá s glutací, Lubomír Dajč, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Všem postupujícím gratulujeme a přejeme dobré umístění také na mezinárodní úrovni.

Czech Wiki Photo 2024 se blíží!

Nestihli jste se zapojit do WLE Czechia 2024? Nezoufejte. V červenci začne další ročník naší hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2024

The post Dechberoucí fotografie české přírody – těchto deset fotekpostupuje do mezinárodního finále soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2024 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

 O5 jsme nemohli chybět. Tentokrát v sestavě Franty OK1FKT, Pavla OK1PVT a mé maličkosti. Měl jet ještě můj synek Martin, ale přepadl ho nějaký morybundus a nakonec zůstal doma. 

Vyráželo se okolo 5 hodin v pátek ráno, na místo jsme dorazili něco před 10 hodinou. Cesta je dlouhá, byť většinou po dálnici, cestou jsou různá omezení a také jsme dělali přestávky.

On-line zaplacené vstupné letos činilo 13EUR ( 16EUR u kasy ) a parkovné 6EUR ( 7EUR platba při vjezdu ) 

Děti a důchodci pak mají slevu.

Opět se mi letos zdálo méně vystavovatelů, kromě první, hlavní haly , byla už plná jen jedna další a odhadem tak třetina z třetí. Čtvrtá hala byla letos zavřená.

 

 Tak on to není bývalý dronfest, ale přejmenovaný ...Přejmenovaný na " Inovujeme Plzeň "

Moc fajn akce, na kterou se synem Martinem jezdíme už pár let. Původně  probíhalo v Depu 2015,

nyní v "TECH TOWERU" .  Martin se tentokrát zúčastnil coby  stálý navtěvovatel TECH TOWERU. 

Budeme se těšit na příští rok..

Zapište si do diáře aneb hezky přehledně a na jednom místě akce pro druhou polovinu tohoto roku.

28. záříSoZářijové RoboDoupě12. říjnaSoLinuxDays 20242. listopaduSoListopadové RoboDoupě7. prosinceSoVánoční RoboDoupě

Změna termínů vyhrazena 😉

[...]

Léto je pro většinu lidí čas odpočinku, pro mě čas experimentů. Minule jsem přecházel z iOS na Android (vydržel jsem to měsíc) a pak jsem se vrátil k iOS a na podzim jsem swičnul na iPhone 15 PRO. Teď mě ale přepadla nějaká …

Příspěvek Z iPhone na GrapheneOS: Cesta k větší svobodě a soukromí pochází z Spajk.cz

Co by byla Wikipedie bez referencí a zdrojů? Jak by zachovávala svou objektivitu? Byla by natolik důvěryhodným zdrojem? Odpovědi na tyto otázky nejspíše všichni tušíme, ale naštěstí na ně ani odpovídat nemusíme. Wikipedie naštěstí JE založena na referencích a důvěryhodných zdrojích.

Čas od času se však i na Wikipedii objeví neocitovaná pasáž, která nutně potřebuje kvalitní zdroj, je třeba ho tedy doplnit. Pokud se považujete za wikipedistu opraváře či vám jen záleží na kvalitních wikiheslech, existuje výzva přesně pro vás! #1Lib1Ref probíhá ve všech zemích světa a má motivovat (nejen) knihovníky, aby po vzoru encyklopedistů přispěli alespoň jednou referencí k existujícím článkům.

Zapojit se může každý, ale proč právě cílit primárně na knihovníky? Kdo jiný než knihovníci má takové předpoklady pro udržování kvality citací na české Wikipedii? Knihovníci jsou experti ve vyhledávání a poskytování informací a při své práci dennodenně pracují s knihami a časopisy, které jsou pro Wikipedii neocenitelnými prameny informací.

Připojíte se k wikipedistům z celého světa!

Výzva #1Lib1Ref probíhá vždy dvakrát do roka (vždy v lednu a květnu) po celém světě. V rámci výzvy taktéž běží soutěž, a to jak v rámci České republiky, tak i celého středoevropského regionu. Popasovat se tedy můžete nejen s tuzemskými wikipedisty, ale i nespočty dalších!

Důležitá je pak spolupráce české pobočky Wikimedia jako takové. Snažíme se být mezi světovými komunitami vidět a nebojácně prezentovat naše nápady. Mezinárodní komunita například ocenila české wikivyznamenání za tuto výzvu či videonávod přímo od wikiknihovníků, jak se do výzvy může jednoduše zapojit každý uživatel Wikipedie včetně úplných nováčků. Zároveň jsme vyjednali, aby se mohli editoři zapojit do soutěže v rámci středoevropského regionu, jak v rámci lednové, tak v rámci květnové výzvy #1Lib1Ref.

Jak to letos dopadlo?

Do výzvy bylo možné se zapojit nejdříve od 15. ledna do 5. února, poté od 15. května do 5. června. Editoři tedy měli celých 44 dní na to se do výzvy zapojit. Jak si vedli?

Na české Wikipedii bylo díky výzvě #1Lib1Ref podařilo přidat či doplnit 310 referencí. Za tímto úspěchem poté stojí 32 wikipedistů a wikipedistek. Z těch bylo oba dva turnusy soutěže vylosováno 5 výherců, kteří svou prací získali drobné ceny. Ve svých poštovních schránkách tak účastníci výzvy mohli najít poukázky od vydavatelství Academia a KOSMAS, knihu či merch spolku Wikimedia Česká republika.

Výherci letošních výzev se stali:

#1Lib1Ref leden 2024	#1Lib1Ref květen 2024
Aktron	V0lkanic
KKDAII	Linda.jansova
The Subterranean	PetrVod
Meloun1212	Dolečková Kateřina
Mojmir Churavy	Skot

Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!

Jsme tu pro vás!

Součástí letošní výzvy 1Lib1Ref bylo mimo jiné školení Přidej citaci na Wikipedii, které proběhlo v pondělí 20. května 2024 a bylo zaměřeno primárně na knihovníky. Z toho důvodu jsme přizvali ke spolupráci a propagaci Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Díky této spolupráci bylo doplněno více než 40 referencí a citací k existujícím článkům. Účastníci se v rámci online školení od hlavního lektora Pavla Bednaříka dozvěděli, proč a jak citace k článkům přidávat a jaká jsou úskalí neozdrojovaných článků. Online záznam školení je k dispozici na youtube kanálu Wikimedia ČR. Součástí podpory v rámci výzvy 1Lib1Ref, ale i mimo období výzvy, je pravidelná Wikiporadna, která nabízí konzultaci každé pondělí od 18:00 hodin. Pro ty, kterým nevyhovuje pondělní termín, je určena wikiporadna na objednávku – stačí si vybrat z nabízených konzultantů i termínů.

Tak zas za rok, trošku jinak.

Na české Wikipedii probíhá výzva #1Lib1Ref již od roku 2022 a každým rokem se do ní zapojuje více a více editorů! V prvním turnusu této výzvy, tedy v lednu 2022, se reference na Wikipedii rozhodlo přidat pouze dva uživatelé Wikipedie se svými sedmi editacemi. Nepochybujeme o tom, že každá reference má svůj význam a i za ně samozřejmě děkujeme. Na druhou stranu nepochybujeme o tom, že na 310 referencí za rok se prostě a jednoduše kouká lépe.

Pokud byste toto číslo však chtěli ještě vylepšit, šanci budete mít příští rok, a to tradičně v datech 15. 1. až 5. 2. a 15. 5. až 5. 6.! Výzva #1Lib1Ref se vám dokonce představí i v novém kabátku, a to s názvem „PŘIDEJ CITACI“, aby byla výzva přístupnější a srozumitelnější tuzemskému uživateli. Těšíme se na vás.

The post Jak jsme letos doplňovali reference – mezinárodní výzvy #1Lib1Ref first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center, v němž se podíváme na počty webových serverů, které v současnosti stále podporují protokol SSL v2.0…

„Často za mnou chodí lidé, kteří mají odpor k pohybu, mají různé mindráky. Převést je do toho, že to může být hra, ať je nám pět nebo padesát, to je fakt fuška. To je pro mě výzva, a to je to, čeho si víc všímám než samotných poruch. Možná si budu sypat popel na hlavu, ale mým cílem je, aby když za mnou někdo přijde, tak aby už se moc nevracel.“

Příliš dlouho sedíme, ignorujeme signály svého těla, ale především se bojíme. Obáváme se zranění při sportu, zároveň máme strach z bolesti po námaze. Ze všech stran se na nás hrnou informace o tepových frekvencích, polohovacích pracovních stolech a my tak často máme pocit, že pokud se z nás nestanou rovnou vrcholoví sportovci, nemá cenu se ani snažit. Většině z nás by přitom stačilo vnést do života trochu pohybu, po práci dojít na zastávku, dát si pauzu od práce a protáhnout si ruce, vyjít schody po obědě. Fyzioterapeutka z Centra sportovních aktivit VUT Dagmar Moc Králová pracuje s malými dětmi, profesionálními sportovci i obyčejnými lidmi z kanceláří. Po letech zkušeností říká, že důležité je se zastavit, poslechnout, co nám tělo říká, a především si hrát. V podcastu se ale podíváme i na konkrétní tipy, co nám prozradí diagnostické přístroje, jak uvolnit ztuhlá ramena a pobavíme se také o barefoot botách nebo kdy už vyhledat odborníka.

Tak čo, stihli ste vyplniť dotazníček, že si neprajete trénovanie AI od spoločnosti Meta na vašich dátach? Mal som ho otvorený, ale keď som si uvedomil na akých dátach Slovákov a Sloveniek by sa trénovalo, tak som si to rozmyslel.

Meta si každopádne zaslúži potlesk za odvahu, že chce “umelú inteligenciu” vytrénovať nad takou žumpou, akou je Facebook nielen na Slovensku.

A nedá sa tomu vyhnúť. Keď Facebook umožnil vytvoriť si profil pre svoju Page, tak som neváhal a vytvoril ho. Lajky som dal technologickým, marketingovým a startup stránkam a profilom. Je to už nejaký rok. A nie je dňa, čo by mi FB netlačil profil nejakého dezoláta alebo nácka.

Preto je relevantná otázka, aká inteligencia sa dá natrénovať nad dezinfo dátami? Shit In, Shit Out.

Opak umelej inteligencie je prirodzená hlúposť. A tú zdá sa môžme exportovať do sveta vo veľkom.

- Zdroje, měniče

Pro svůj další projekt jsem potřeboval snižující (step-down) měnič a protože měl jsem specifické požadavky, navrhl jsem si vlastní desku přesně tak, jak jsem potřeboval.
Snižující regulátor dosahuje jen pár součástek, i přesto dosahuje vysoké účinnosti a dostatečného výkonu pro moje aplikace.

O tom, jak Google Search upadá a jak vyhledávání jako významný zdroj návštěvnosti končí a jak se s tím snažím vyrovnat na svém blogu.

(více…)