Planeta OpenAlt

Automatická elektronická parkovací brzda se mi ze začátku zdála jako zbytečnost, ale člověk si na ni rychle zvykne, takže když přestane fungovat, začne vám chybět. A co že se mi rozbilo v mé Toyotě Avensis a jak jsem to opravil? Hledáním jsem strávil jeden večer a vy už teď nemusíte.

Úvod

Mám Toyotu Avensis poslední generace s benzínovým motorem Valvematic 1.8, označovanou jako T27. Už mám najeto přes 200 tisíc, ale doufám, že mi ještě nějakou chvíli sloužit bude, takže pokračuji v údržbě. Teď bylo potřeba vyměnit zadní brzdy. Jenže ouha, po výměně přestala fungovat automatika (zabrždění při vypnutí motoru, odbrždění při rozjezdu). Tlačítko fungovalo, ale jak už je člověk jednou zvyklý, tak je to vopruz. Ve vesnickém autorizovaném servisu si s tím nevěděli rady a nakonec mi doporučili, navštívit autorizovaný servis.

Oprava

Do autorizovaného servisu to mám z ruky, takže se mi tam moc nechtělo, ale nakonec jsem tam zavolal, že si domluvím termín. Poradili mi, že brzda je programovatelná, což mě přivedlo na myšlenku, prohledat internet po vlastní ose a prozkoumat i cizojazyčné zdroje. Pochopil jsem to tak, že brzdy je před výměnou potřeba dát do servisního režimu a nebo potom zkalibrovat. Ovšem návody na youtube mi nefungovaly, pravděpodobně se týkají novějších vozů.

Zafungovalo mi řešení z toyotaownersclub.com. Nemusím snad zdůrazňovat, že případné kroky podnikáte na vlastní zodpovědnost.

1. S vypnutý zapalováním propojíte kabelem piny 4 a 12 v OBD konektoru.

1. Zapnete zapalování (není nutné startovat) a během 5 vteřin 3 krát zmáčknete a 3 krát zatáhnete za tlačítko brzdy. Kontrolka (P) začne blikat.
2. Vypnete zapalování a vytáhnete kabel.
3. Zapnete zapalování, chyba se již nezobrazuje a automatická brzda funguje.

Závěr

Dává smysl, že automatická elektronická brzda před nebo po výměně vyžaduje zásah, ale každá automobilka to má očividně jinak a minimálně Toyota to nemá příliš zdokumentované. Nicméně je to krok, který tři hodiny hledáte a pak máte za tři minuty hotovo.

Související

• Tisíc kilometrů s Peugeot 5008
• Rok s Peugeot Rifter
• Ojetá Toyota Avensis III (T27): Boj na dvou frontách

Tak jako každý měsíc, i v říjnu (byť později než obvykle) je tu nová epizoda pravidelného speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na zranitelnosti postihující vozy značky Kia, spolupráci Telegramu s policií, novinky v sextortion útocích, i řadu dalších témat…

Diliff, CC BY-SA 3.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0, via Wikimedia Commons

Ve dnech 29. a 30. září 2024 proběhlo pod hlavičkou Wikimedia Europe pravidelné každoroční setkání pracovníků evropských poboček Wikimedia, zabývajících se tématy advokacie a veřejných politik – Big Fat Brussels Meeting. Toto setkání, které se konalo v Bruselu, se letos věnovalo mimo jiné také prioritám nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise. Na třicet účastníků se od zástupců Wikimedia Europe dozvědělo, jaké legislativní iniciativy lze od těchto orgánů ve stávajícím volebním období očekávat. Za Českou republiku se setkání zúčastnil Vlastimil Slovák, koordinátor advokačního programu Wikimedia ČR

Nové evropské orgány

V nově zvoleném parlamentu jsou již ustaveny všechny politické frakce. Oproti minulému období lze pozorovat posun doprava, včetně posílení krajní pravice. Staronovou předsedkyní Evropské komise se stala Ursula von der Leyen. Ta byla pravděpodobně (hlasování je tajné) zvolena většinou tvořenou tradiční proevropskou skupinou – zástupci socialistů, zelených, liberálů a křesťanských demokratů. Lze očekávat, že v budoucnu se v závislosti na projednávaných agendách budou v Evropském parlamentu vytvářet alternativní „tematické“ většiny, složené i se zástupců jiných frakcí. Na rozdíl od Evropského parlamentu není složení Evropské komise zatím definitivní. Nová komise bude v listopadu procházet tzv. „grilováním“ v Evropském parlamentu. Teprve na jeho základě budou její členové potvrzeni. Nebývá neobvyklé, že se po tomto „grilování“ navrhované složení komise ještě změní. Ať již vše dopadne jakkoliv, Evropská komise i Europarlament začnou s koncem roku pracovat naplno.

Jaké legislativní iniciativy, důležité pro projekty Wikimedia, lze v následujícím pětiletém funkčním období očekávat?

Implementace stávající legislativy

Na novou Evropskou komisi je vyvíjen politický tlak, aby zpomalila nové legislativní projekty a soustředila se na zavádění a prosazování pravidel přijatých v posledních letech. Jedním z nejvýznamnějších legislativních aktů bylo Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), přijaté v roce 2022. Nařízení se soustředí především na zvyšování bezpečnosti virtuálního prostoru s cílem regulovat nelegální obsah, cílenou reklamu či šíření dezinformací. V souvislosti s ním je připravována sekundární legislativa, upravující některé dílčí otázky a metodické pokyny (guidelines) týkající se například ochrany dětských uživatelů digitálních služeb. Právě Wikipedie je dle tohoto nařízení kvalifikována jako tzv. velmi velká online platforma a dopadá na ni tedy řada povinností. Její způsob fungování se však diametrálně liší od ostatních subjektů spadajících do stejné kategorie, kterými jsou třeba některé sociální sítě. Nově přijímaná sekundární legislativa by tedy mohla mít pro fungování Wikipedie nezamýšlené důsledky. I proto bude hnutí Wikimedia vývoj sekundární legislativy a metodických materiálů pečlivě sledovat a je připravena komunikovat naše stanoviska zákonodárcům. Také Wikimedia ČR navázala kontakt s některými českými europoslanci, kterým bude v případě potřeby naše stanoviska napřímo tlumočit.

Dalším legislativním aktem, důležitým pro evropské pobočky nadace, je tzv. Směrnice o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními. Tato směrnice s poněkud krkolomným názvem (známa také jako tzv. Anti-SLAPP Directive) byla přijata v dubnu 2024 a jejím cílem je mj. chránit novináře či neziskové organizace před žalobami, které mají za cíl těmto osobám zabránit ve vyjadřování a informování o  otázkách veřejného zájmu. Wikimedia Europe přiděluje této směrnici mimořádnou důležitost, protože počet wikimediánů, kteří čelí šikanózním žalobám, narůstá. Aktuálně čelí obdobným problémům například kolegové z estonské pobočky nadace Wikimedia. Implementační lhůta směrnice končí v květnu 2026 a Wikimedia bude sledovat její kvalitu a průběh v jednotlivých členských státech. 

Nové legislativní návrhy

V nadcházejícím legislativním období lze očekávat přijímání nové legislativy související s ochranou dětí na internetu. Ačkoliv konkrétní návrhy zatím neexistují, je možné, že součástí budou také požadavky na podmínění přístupu k určitému typu obsahu kontrolou věku uživatele. Pro hnutí Wikimedia se jedná o potenciálně problematický požadavek. Ačkoliv důležitost ochrany dětí nelze zpochybnit, bude velmi záležet na konkrétní podobě případných legislativních návrhů. Zavedení filtrování obsahu na Wikipedii či na Wikimedia Commons podle věku může být velmi složité. Sbírání dodatečných dat o uživatelích je navíc v rozporu se zásadami, na kterých jsou projekty Wikimedia postaveny. V tuto chvíli se zdá být zřejmé, že významná část zákonodárců považuje zavedení kontroly věku alespoň na některých online platformách za nutné. Strategií hnutí Wikimedia může být snaha o přesměrování debaty od hlediska „kontroly věku online“ k více holisticky pojatému hledisku „ochrany dětí online“, které nabízí širší škálu prostředků, jejichž pomocí lze dosáhnout stejného cíle. Pokud Wikimedia zvládne demonstrovat odpovědný a konstruktivní přístup, naše šance být vyslyšeni ze strany zákonodárců se zvýší. 

V prosinci roku 2026 dojde k revizi Směrnice o audiovizuálních mediálních službách. V průběhu revize bude posouzeno její stávající fungování a velmi pravděpodobně dojde k úpravám. Stávající znění stanoví pravidla fungování audiovizuálních médií, a to jak tradičního televizního vysílání, tak různých internetových audiovizuálních platforem. Předmětem politické debaty je zejména systém kvót, který stanoví, že 30 % audiovizuálního obsahu nabízeného některými typy poskytovatelů online musí mít původ v zemích EU. Wikimedia se v této souvislosti chce ujistit, že při úpravě směrnice nebude žádný z našich projektů nedopatřením zahrnut pod tato omezení. 

V oblasti audiovizuálních služeb lze také očekávat (pravděpodobně v průběhu roku 2025) debatu o stávající podobě regulace geoblockingu, tedy omezení přístupu k internetovému obsahu na základě geografické polohy uživatele. V této souvislosti se bude hnutí Wikimedia zasazovat o to, aby byl zohledněn veřejný zájem na přístupu k informacím a vzdělávacímu obsahu, včetně otázek spojených s geografickou blokací veřejnoprávního vysílání. 

Pouhé měsíce nazpět byl schválen zásadní předpis regulující používání umělé inteligence, AI Act. Není tedy pravděpodobné, že by v následujícím období byly v této oblasti navrhovány nové předpisy. Vyloučit to nicméně nelze, protože vykonavatelé autorských práv (kolektivní správci, vydavatelé, hudební producenti a nakladatelství) začínají čím dále tím hlasitěji upozorňovat na fakt, že umělá inteligence je školena na autorsky chráněném obsahu, aniž by byla reflektována práva autorů. Je tedy možné, že Evropská komise či Evropská rada budou na jejich hlas v budoucnu reagovat.

Jak je zřejmé, v oblasti evropské politiky se děje řada zajímavých věcí, které mohou mnohdy i zásadním způsobem ovlivnit fungování projektů Wikimedia. Virtuální prostor se mění obrovskou rychlostí a regulace se na tyto změny snaží reagovat. Nikdo z nás nemůže s jistotou říci, jak bude online svět vypadat na konci pětiletého funkčního období nových evropských orgánů. Je tedy možné, že se objeví legislativní návrhy, o jejichž povaze v tuto chvíli nemáme ponětí. Wikimedia Česká republika spolu s celým hnutím situaci sleduje. Budeme vždy usilovat o to, aby naše projekty zůstaly svobodné, neutrální, otevřené a přístupné co nejvyššímu počtu lidských bytostí. 

Včera jsem při poslechu audioknihy narazil na zmínku o dopisu s názvem “Otec zapomíná” od Williama Livingstona Larneda z roku 1920, který byl otištěn v časopise People’s Home Journal. Musím říct, že mi jako otci vehnal slzy do očí 😢❤️ a myslím, že …

Příspěvek Dopis “Otec zapomíná” a jeho moderní verze pochází z Spajk

Včera jsem měl možnost připojit se ke kolegovi Janu Dušátkovi, který stojí mj. za projektem Cryptosession a souvisejícími školeními, na konferenci Linux Days 2024. Společně jsme publiku představili prezentaci zaměřenou na problematiku bezpečnosti e-mailů. Pokud jste se k nám nemohli připojit, ale problematika zabezpečení e-mailů vás zajímá, na stránkách konference si již nyní můžete stáhnout související slidy a na YouTube kanálu konference již najdete záznam našeho vystoupení…

Petr Večeřa – profiq
8. 10. 2024 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava

Jaké AI nástroje pomáhají s programováním? Co zvládají dobře a kde mají naopak slabá místa? Probereme praktické zkušenosti s používáním GitHub Copilota.

Rok 2023 byl pro nás obdobím růstu a úspěchů, zejména v oblasti programů, spolupráce s partnery a zapojení široké české komunity. Dosáhli jsme rekordního počtu aktivit a nových partnerství, což nám umožnilo rozšířit naši činnost a posílit a zpestřit zapojení dobrovolníků i institucí. Vytvoření strategického plánu pro roky 2025–2027 staví na těchto základech a zaměřuje se na dopad a provázanost ve spolupráci s komunitou i partnery, přičemž reflektuje naše mezinárodní vazby a trendy v hnutí Wikimedia. Těšíme se na další rozvoj v dalších letech, kdy budeme nadále posilovat otevřenost, rovnost příležitostí a efektivitu našich aktivit.

Naše strategie pro budoucnost

V letošním roce jsme vytvořili v pořadí třetí strategický plán. Ten první, pro roky 2017–2020, byl vytvořen několika aktivními členy ve fázi, kdy spolek po desetiletém dobrovolnickém fungování najímal první zaměstnance. Plán se v cílech vztahoval k budoucí profesionalizaci spolku a odrážel přání tehdejších členů o jeho směřování.

Druhý strategický plán pro roky 2021–2024 již reflektoval postupující profesionalizaci spolku a byl tvořen členy spolku dohromady se zaměstnanci. Bohužel jsme se však při jeho tvorbě potýkali s některými nesnázemi. Tehdy se nám nepodařilo ideálně zapojit všechny hlasy z komunity. Naštěstí jsme si, věřím, z toho vzali ponaučení a výrazně jsme se zaměřili na budování vztahů napříč českou komunitou. Naše otevřenost a kapacita v tomto ohledu postupně vzrostla.

Strategický plán pro roky 2025–2027 jsme připravovali od listopadu 23’ do letošního května. Při jeho tvorbě jsme se už mohli opřít o již popsanou strukturu české komunity. Využili jsme při tom poznatky z interního výzkumu, který nám poskytl cenné vhledy do rozložení komunity a jejích potřeb. Zaměřili jsme se na to, jak oslovit všech jejích 15 podskupin a jak je zapojit do přípravy. Pro část tvorby jsme využili externí facilitaci. Propojení různých pohledů ladí s mezinárodními procesy v hnutí Wikimedia. To samé platí o zkrácení plánu na tři roky. I díky tomu můžeme lépe plánovat a efektivněji reagovat na zpětnou vazbu.

Ohlédnutí za rokem 2023

Emajeblahova, CC0, via Wikimedia Commons

Pro správné plánování budoucnosti spolku je nezbytné umět zanalyzovat současnost a bilancovat minulost. Pojďme se proto společně podívat za rokem 2023 – tedy na situaci, na níž nový strategický plán bezprostředně navazuje. I to nám umožňuje vyhodnocovat dopad našich aktivit a strategicky je plánovat. Detailní popis všech akcí a činností ve vzdělávacích programech, programech pro komunitu a partnerství najdete ve výroční zprávě za rok 2023.

Jsem vděčná všem, kteří nám v roce 2023 pomohli zrealizovat tak velké množství kvalitních akcí. Uspořádali jsme nebo podpořili celkem 330 aktivit, což je historicky nejvyšší počet, a zapojili jsme téměř 4 000 účastníků. Velmi mě těší zejména to, že mezi nimi bylo více než 1 500 žen a téměř 1 800 nováčků. Dokazuje to, že se nám daří otevírat dveře novým tvářím a posilovat rovnost příležitostí. Naši komunitu editorek a editorů jsme rozšířili o 697 nově registrovaných uživatelů a uživatelek, čímž naplňujeme naši roli v budování české wiki-komunity.

Nesmíme opomenout ani naše partnery – s nimi jsme měli 239 spoluprací, 51 z nich s námi spolupracovalo poprvé. Do akcí se zapojilo 213 organizátorů a organizátorek z řad naší komunity. Spolupráce programu GLAM s institucemi (galerie, knihovny, muzea), školami a neziskovými organizacemi nám pomohla naplňovat naši vizi a rozšiřovat naši působnost napříč republikou. Společně jsme editovali více než 4 100 článků, z nichž přes 1 500 bylo nových. Navíc jsme nahráli téměř 12 000 souborů na Wikimedia Commons a vytvořili či propojili přes 408 000 položek na Wikidatech.

Mezi našimi klíčovými činnostmi bylo i 12 spolkových akcí, kterých se zúčastnilo 243 lidí, včetně 98 žen a 29 komunitních organizátorů. Jednou z mezinárodních aktivit bylo listopadové wiki-setkání mládeže střední a východní Evropy, které jsme zorganizovali v Praze za podpory Wikimedia CEE Hubu. Vidět, jak se mladí lidé z různých zemí propojují, nás naplňuje velkou radostí.

Kvartální výzvy: Ženy, lidská práva, Československo a Czech Wiki Photo

Strategicky jsme se zaměřili na tři klíčová témata: ženy, široké téma lidských práv a Československo. Díky projektům jako Měsíc žen na Wikipedii můžeme cíleně pracovat na větším zapojení žen-editorek a větším množství ženských biografií. Lidská práva na Wikipedii nám zase otevřela prostor pro spolupráci s experty a institucemi, které se těmito tématy zabývají, a výzva Československo nám umožnila oslovit studenty a studentky a navázat nové spolupráce s institucemi jako je Vojenský historický ústav. Naše čtvrtletní tematické výzvy doplňuje foto-soutěž Czech Wiki Photo. Všechny tyto výzvy a soutěže propojují různé programy a aktivity, což je obrovský přínos pro naše dlouhodobé plánování.

Rozvoj partnerství i komunity

Jedním z milníků minulého roku bylo podepsání memorand o spolupráci s Univerzitou Karlovou a Národní knihovnou ČR , které podpoří náš další strategický rozvoj. V obou případech jsme navázali na dlouholetou spolupráci. Fakt, že se naše cíle v mnohém překrývají, povede k navyšování efektivity společné práce. S partnery se každoročně setkáváme u příležitosti Večera svobodné kultury, kde nejen vyhlašujeme vítěze Czech Wiki Photo, ale také s partnery pořádáme veřejnou besedu na téma svobodné kultury – naposledy pod názvem Jak sdílíme? aneb Svobodná kultura v praxi veřejných kulturních a paměťových institucí.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

RRichard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Výstupy z výzkumu komunity, který vedla Jana Landsingerová za podpory Jana Spousty, nám poskytly cenné vhledy do struktury komunity a jejích potřeb. Díky tomu můžeme lépe plánovat a efektivněji reagovat na zpětnou vazbu.

Jedním z dalších klíčových projektů bylo měření dopadu našich činností. Ve spolupráci se studentem ČVUT Ivo Kořínkem jsme začali vyvíjet nástroj Wikinside, který nám už teď výrazně usnadňuje průběžné měření a reportování výsledků našich výzev. Tento projekt, podpořený nadací OSF, nám otevírá dveře k efektivnějšímu fungování.

Výrazný nárůst zaznamenala oblast komunitních minigrantů, jíž jsme se v roce 2023 strategicky věnovali. Vytváříme tak větší prostor pro realizaci aktivit dle komunitních a lokálních potřeb. 

Další cestou, jak budovat vztahy v komunitě, je podpora komunitní Wikikonference. Členky a členové spolku se tak navíc přímo podílejí na naší programové činnosti a realizují myšlenky, které považují pro rozvoj naší organizace za důležité.

Posílení mezinárodní spolupráce

Petr Freitag, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Rok 2023 byl také rokem posilování naší pozice v mezinárodním hnutí Wikimedia. Podíleli jsme se na realizaci mezinárodní strategie hnutí do roku 2030 a aktivně jsme budovali regionální spolupráci, zejména jako členové Wikimedia CEE Hubu. Měla jsem tu čest být podruhé vybrána do jeho řídícího výboru, což vnímám jako velké ocenění naší práce. Iniciovali jsme také vznik CEE Youth skupiny, která propojuje mladé wikimediány z celé střední a východní Evropy. I nadále v našem hnutí vnímám výrazný potenciál pro rozvoj mladých lídrů a lídryň. 

Velmi mě také těší, že jsme poprvé spoluorganizovali výroční setkání Wikimedia Europe v Praze, kde jsme byli jednou ze zakládajících organizací. Tyto příležitosti nás posilují a dávají nám možnost podílet se na budování otevřeného a kooperativního prostoru nejen v České republice, ale i globálně.

Těším se, co nám přinese zbytek roku 2024, věřím, že jsme na správné cestě a že i nadále budeme spolupracovat a dosahovat skvělých výsledků. A to i díky vám všem, kteří naši činnost jakkoli podporujete nebo se na ní přímo podílíte.

Klára Joklová
Výkonná ředitelka WMČR

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na dvoumiliardovou pokutu udělenou společnosti Meta v souvislosti s ukládáním hesel v čitelné podobě, útočnou kampaň instalující skimmery na e-shopy nebo největší DDoS útok v historii…

Wiki-rezidentství je forma spolupráce, kdy se zaměstnanci institucí stávají wikipedisty a pomáhají institucím, jako jsou muzea, archivy či knihovny, s tvorbou a rozšiřováním obsahu na Wikipedii. Wiki-rezidenti a wiki-rezidentky koordinují nahrávání fotografií, vytváření článků a propojují data s Wikidaty. Spolupráce často zahrnuje i školení zaměstnanců a veřejnosti v editování. Příkladem jsou projekty v Muzeu Východních Čech nebo Státním oblastním archivu v Praze, kde rezidenti zpřístupnili stovky fotografií a rozšířili články o významných osobnostech a tématech. Tato práce přispívá ke svobodnému sdílení informací a kulturního dědictví. Jak se dařilo „našim“ wiki-rezidentům a wiki-rezidentkám v uplynulé sezoně?

Zkušenosti a know-how

Wiki-rezidentství je pomyslným vrcholem naší spolupráce v (globálním) projektu GLAM (galerie, knihovny, muzea). Jde o vytvoření pozice wiki-přispěvatele či přispěvatelky v dané instituci – ať už zapojením zkušeného editora či editorky či proškolením některého ze zaměstnanců a zaměstnankyň instituce v přispívání do Wikipedie a jejích partnerských projektů. Jedním z nich je hlavní wiki-rezident Lukáš Nekolný, nebo „létající“ wiki-rezident Jaroslav Zastoupil (alias Gampe).

Jaroslav Zastoupil se věnuje vlastní wiki-rezidentské spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze, kde má na starost nejen rozšíření článků, ale také zpřístupnění raritních fotografií z továrny Koh-i-noor Waldes nebo paní Sidonie Nádherné.

Pražská tramvaj ve službách reklamy firmy Waldes a spol. před vozovnou u bývalé Orionky, 1913. Koh-i-noor, a. s., spisovna, nezpracováno. Autor: Anonymní – Státní oblastní archiv v Praze, Volné dílo, via Wikimedia Commons.

Lukáš Nekolný zase svou wiki-rezidentskou práci vykonává v Muzeu Východních Čech, kde má na starosti nejen koordinaci, zpřístupňování sbírek, ale také systematickou práci na článcích a tématech s muzeem souvisejících. Co to přesně znamená? Muzeu Východních Čech v Hradci Králové se podařilo aktualizovat přehled sbírek, nahrát přes 300 fotografií, ale také rozšířit počet článků souvisejících s muzeem ze 2 na 11 (s celkovou návštěvností přes 10 500 za rok 2023). Více informací popisuje Lukáš ve svém blogovém příspěvku.

Nově zrekonstruovaná Gayerova kasárna. Autor: Archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové – Muzeum východních Čech v Hradci Králové, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Od tradičních partnerů k nováčkům

Wiki-rezidentská spolupráce není nikdy čistě formálním aktem, přestože jsou některé spolupráce v Programech pro partnerství podloženy memorandem. Cílem spolupráce je maximální zpřístupnění sbírek, informací a kolekcí veřejnosti. A to v jakékoliv podobě. Dlouhodobá a viceúrovňová spolupráce probíhá například s Univerzitou Karlovou v Praze, Státním oblastním archivem v Praze nebo s Národní knihovnou.

Druhá zmíněná instituce má vzhledem ke svému záběru wiki-rezidentů hned 7 (a celkem 11 zapojených zaměstnanců). Jejich činnost koordinuje knihovnice Linda Jansová. Rozpětí jejich práce zahrnuje aktualizaci stránek, nahrávání archiválií a fotek z akcí knihovny, ale i propojování bibliografických i jiných databází s wikidaty (podrobněji jsme o wikidatové spolupráci psali v samostatném článku). Rozsáhlé kolekce metadat jsou pro projekty Wikimedia stěžejní, proto je věnována této spolupráci významná pozornost.

Výsledkem této dlouhodobé kooperace byl také webinář Obrázky z internetu a autorské právo, který měl pomoci knihovníkům zorientovat se ve složité problematice autorských práv a svobodných licencí. Více než 2 200 zhlédnutí videa a přes padesát otázek, které byly zodpovězeny na stránce autorskepravo.wikimedia.cz, svědčí o velkém zájmu o toto téma nejen mezi knihovníky.

Mezi staronové spolupracující instituce (nově s pozicí wiki-rezidenta) patří Institut umění / Divadelní ústav, který již dříve spolupracoval zejména na wikidatové bázi. V současnosti se tato spolupráce opět otevřela a s ní i zapojení tří divadel – Divadla na Vinohradech (wiki-rezident Jiří Brožek je zároveň vedoucím archivu divadla), Dejvického divadla (kde působí wikipedista Gampe) a HaDivadla v Brně. Na Wikimedia Commons naleznete už nyní zveřejněné fotografie fotografa Petra Chodury z Divadla na Vinohradech..

Představení Lakomec. Divadlo na Vinohradech. Autor: Petr Chodura – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Brněnské HaDivadlo v rámci oslav 50. výročí divadla bilancuje a připravuje na Wikipedii kvalitní prezentaci divadla včetně historických fotografií. Wiki-rezidentem je zde mladý absolvent a redaktor Milan Hábl, který koordinuje celý edukační tým divadla. Cílem je zpřístupnění fotografií a zpracování chybějících hesel osobností HaDivadla pro českou Wikipedii.

Wiki-rezidentstvím to nekončí

Průběžná spolupráce proškoleného wiki-rezidenta či wiki-rezidentky je základem úspěšných společných GLAM výstupů. Mezi takové se řadí například Jana Škodová, která po Lukášovi Nekolném převzala v roce 2023 (a několika letech absence rezidenta) pozici wiki-rezidentky v ZOO Praha. Pravidelné editace a zpřístupňování obrázků chybějících obyvatel pražské ZOO svědčí o tom, že si tato instituce uvědomuje edukativní význam jejího působení i na české Wikipedii.

Wiki-rezident je ve výsledku prostředkem k naplnění vize svobodné kultury a svobodného přístupu k informacím a uměleckým či vědeckým dílům pro kohokoliv bez omezení. Na prvním místě je zájem dané organizace či instituce sdílet. Příprava konkrétního wiki-rezidenta je pak procesem, se kterým Wikimedia ČR významně pomáhá.

Aratinga andský

Autor: Petr Hamerník – Zoo Praha, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Dveře jsou otevřené

Wiki-rezidenti na setkání 5. března 2024 v Akademii věd. Autor: Richard Sekerak (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons.

Keď som písal, že prvý mesiac prázdnin je dobre vybalansovaný, tak podobne tomu bolo aj počas augusta. Užíval som si slnečné dni, občas až neznesiteľné. Ale asi sa na to treba pripraviť, že takáto bude budúcnosť.

• 🏰 August som začínal ako turista v Bratislave. Pár dní robiť sprievodcu kamarátovi z Prahy bolo veľmi nevšedné ale aj zaujímavé. Menej klasík, viac ako sa v Bratislave žije a kam sa za dve desaťročia posunula.
• 🏡 Ďalší víkend patril Kopaniciam. Dobré jedlo, ľudia a prechádzky.

• 🏡 No a ten ďalší podobný cieľ v Čachticiach.

• 🚲 No a tohtoročnú letnú dovolenku som využil na drobné práce na byte, pár dní v Prahe a potom pár dní na Záhorí.

• 📖 Kniha Milada Horáková: justiční vražda, ktorú napísal Miroslav Ivanov bola v poradí už dlhšiu dobu. Mal som ale isté obavy zo spracovania, ktoré sa vôbec nenaplnili. Práve naopak – kniha ma úplne dostala a skvelo popisuje príčiny, priebeh a pozadie tejto politicky motivovanej vraždy. Priniesla veľa zaujímavých faktov a zaujímavostí tejto silnej a odvážnej ženy.

Fediverse a jiné decentralizované sítě s protokolem ActivityPub usnadňují analýzu příspěvků za účelem vytvoření psychologických profilů uživatelů a cílení politických témat. Umožňují to veřejné příspěvky, které mohou být sbírány a analyzovány pomocí robotů.

Po skandálu s Cambridge Analytica zpřísnil Facebook svá pravidla a API. Omezil přístup aplikací k datům přátel uživatelů, ukazuje uživatelům, kdo přistupuje k jejich datům, hromadnou analýzu příspěvků umožnil jen některým vědeckým pracovníkům (nakonec ji zrušil úplně, protože se bojí toho, co se bude dít před prezidentskými volby USA 2024) a zavedl automatizované nástroje pro detekci a blokování podezřelých aktivit.

Ne, že bych zde chtěl Facebook nějak chválit. A ne, že bych věřil, že to všechno funguje ve prospěch uživatelů. Spíš bych chtěl poukázat na to, že pokud Threads, připojené do Fediverse, nasbírá dostatečně velkou uživatelskou základnu, bude vytváření psychologických profilů opět snadnější a Meta bude mít na celé téma snadnou odpověď: „Způsob fungování protokolu ActivityPub nám neumožňuje zamezit hromadnému sběru dat. Uživatelé a administrátoři jednotlivých instancí by měli být informováni o rizicích a aktivně chránit své soukromí pomocí dostupných nástrojů a nastavení.“ Nebo něco na tento způsob.

O co šlo v kauze Cambridge Analytica?

Cambridge Analytica byla Britská politická poradenská firma, která se specializovala na analýzu dat a strategickou komunikaci pro volební kampaně.

Cambridge Analytica nelegálně získala osobní údaje až 87 milionů uživatelů Facebooku prostřednictvím aplikace s názvem „This Is Your Digital Life“. Aplikace shromažďovala údaje nejen od uživatelů, kteří ji používali, ale také od jejich přátel na Facebooku, což vedlo k masivnímu sběru dat.

Shromážděná data byla použita k vytvoření psychologických profilů voličů. Tyto profily pak byly využity k cílené politické reklamě a k ovlivňování veřejného mínění během různých volebních kampaní, včetně prezidentských voleb v USA v roce 2016 a referenda o brexitu ve Velké Británii.

Skandál byl odhalen bývalým zaměstnancem Cambridge Analytica Christopherem Wylie, který promluvil o praktikách firmy. Toto odhalení vedlo k obrovskému pobouření veřejnosti, právním vyšetřováním a zásahům regulátorů. Facebook čelil značné kritice za to, že neochránil data svých uživatelů a musel zaplatit pokuty a čelit přísnějším regulacím.

Skandál měl dalekosáhlé důsledky pro ochranu osobních údajů a soukromí na internetu. Zvýšil povědomí o rizicích spojených se sdílením osobních údajů na sociálních sítích a vedl k přijetí přísnějších zákonů na ochranu osobních údajů, jako je například GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) v Evropské unii.

Jak fungovala aplikace „This Is Your Digital Life“?

Aplikace se prezentovala jako psychologický test a uživatelé, kteří ji používali, museli udělit souhlas s přístupem k jejich osobním údajům na Facebooku.

Tato aplikace nejenže sbírala data o uživatelích, kteří ji používali, ale také měla přístup k datům jejich přátel na Facebooku. To znamená, že pokud jeden uživatel povolil aplikaci přístup, Cambridge Analytica mohla získat informace i o všech jeho přátelích, aniž by s tím tito přátelé souhlasili nebo o tom věděli.

V té době měl Facebook API, které umožňovalo vývojářům aplikací přístup k velkému množství osobních údajů uživatelů. API poskytovalo přístup nejen k veřejným informacím, ale i k soukromým datům, jako jsou lajky, přátelé, příspěvky a další interakce na Facebooku.

Před rokem 2014, kdy Facebook zpřísnil svá pravidla, měli vývojáři aplikací možnost přistupovat k datům přátel uživatele, což výrazně zvyšovalo množství získaných informací. To znamená, že i když aplikaci použilo jen několik stovek tisíc uživatelů, mohlo to vést k získání údajů o desítkách milionů dalších lidí.

Opatření, která Facebook zavedl

Facebook čelil kritice za to, že jeho tehdejší API umožňovalo široký přístup k osobním údajům bez dostatečné kontroly a ochrany soukromí. Proto omezil přístup k datům prostřednictvím svého API. V současné době je mnohem obtížnější získat osobní údaje uživatelů Facebooku ve stejném rozsahu a způsobem, jakým to udělala Cambridge Analytica.

Meta (Facebook) nyní výrazně omezuje přístup aplikací k osobním údajům uživatelů. Aplikace mohou získat pouze data, ke kterým jim uživatelé explicitně udělí souhlas, a to pouze data toho uživatele, nikoliv jejich přátel. Jak to funguje prakticky ale nevím, protože jsem z Facebooku odešel už před lety a nechci se tam vracet jen kvůli tomu, abych zkoumal jeho aktuální prostředí a možnosti. Předpokládám, že pokud uživatelé aplikaci chtějí použít, stejně nakonec podlehnou a přístup k datům aplikaci umožní.

Nicméně to vypadá, že Facebook podnikl kroky k zamezení hromadného sběru dat jeho uživatelů. Ale jak je vůči tomuto problému imunní Fediverse? Tedy aplikace jako například Mastodon, kde uživatel jakékoliv instance může vidět příspěvky jakéhokoliv uživatele, z jakékoliv jiné instance (pokud není blokovaný).

Jaká opatření nabízí Fediverse?

Uživatelé Fediverse mohou nastavit, zda jejich příspěvky budou veřejné, dostupné pouze pro jejich sledující, nebo pro vybranou skupinu uživatelů. Veřejné příspěvky jsou dostupné pro každého, kdo má přístup na Fediverse, což zahrnuje i různé instance.

Pokud jsou příspěvky veřejné, může je číst kdokoli, kdo má přístup k Fediverse. To znamená, že je možná analýza trendů a chování uživatelů na základě jejich veřejných příspěvků.

Pokud uživatel nastaví své příspěvky jako soukromé, teoreticky se tím může připravit o sledující. Pro ostatní je obtížnější zjistit, že vytváří zajímavý a užitečný obsah. Navíc to je ochrana proti hromadnému sběru dat pouze dočasná. Je jen otázkou času, kdy uživatel umožní sledování nějakému dobře maskovanému robotu.

V principu je možné vytvářet nástroje pro sledování a analýzu veřejných dat na Fediverse. Ukázal nám to Martin Malý, známý též pod přezdívkou Adent, který během několika hodiny vytvořil seznam nejaktivnějších uživatelů českého Fediverse (nyní již pod správou někoho jiného) a dále doplnil témata, kterým se daný uživatel věnuje (témata pocházejí z hashtagů, které o sobě uživatel sám na Mastodonu vyplnil).

Shrnutí

Proč si myslím, že je to problém?

Ve Fediverse existuje reálné riziko sběru a analýzy veřejných příspěvků za účelem vytvoření psychologických profilů a cílení politických témat, podobně jako tomu bylo u Cambridge Analytica. Čím více uživatelů ve Fediverse bude, tím větší toto riziko bude. Díky tomu, že si kdokoliv může vytvořit vlastní instanci, může vzniknout rozsáhlá síť nenápadných robotů, pracujících pro jednoho zadavatele. Díky decentralizaci nebude možné dohledat, že tito roboti spolupracují.

Už moje data někdo sbírá?

Hromadně nejspíš ještě ne. Mastodon má v tuto chvíli asi 15 milionů uživatelů (robot@mastodonusercount@mastodon.social), u kterých by šlo analyzovat jejich příspěvky. Nemyslím si, že se v tuto chvíli vyplatí analyzovat tak malou a specifickou skupinu „podivínů“ ve Fediverse. Stačí jeden pohled a hned má člověk představu, jaká skupina lidí se ve Fediverse vyskytuje.

Ve srovnání s Threads, které se chce připojit do Fediverse, je to zanedbatelné množství. V srpnu 2024 mělo Threads 200 milionů aktivních uživatelů. To už bude dostatečně různorodá skupina. S množstvím uživatelů bude růst i množství jejich příspěvků a interakcí, bude to dostatečně reprezentativní vzorek společnosti, díky kterému půjde odhadnout nálada ve společnosti. Takže je jen otázkou času, kdy sběr a analýza dat začne.

Jak se bráním sběru dat já?

Abych pravdu řekl, nijak zvlášť se nebráním. Jako uživatelé budeme vždycky tahat za kratší konec. A jako tvůrce obsahu to mám ještě složitější. Buď se do relevantních aktuálních témat zapojím a budu vidět nebo budu takticky mlčet, nic nenapíšu a nikdo mě nebude znát.

Ostatně taktika nic nezveřejňovat, nic nekomentovat ani nelajkovat je asi jediný způsob, jak sběru dat zamezit. Proto jsou tak časté příspěvky (a nadpisy článků) plné negativních emocí. Negativní emoce vás donutí reagovat a zapojit se. Některé příspěvky jsou tedy záměrně provokující a polarizující, aby se lidé hádali a šla snadněji analyzovat nálada a názory uživatelů.

Na sociálních sítích by se ale nemělo mlčet, lepší je reagovat na správné věci, být užitečný a přemýšlet.

Moje desatero pro chování na sociálních sítích

Zdroje a doplňující informace k tomuto tématu

„Novinářsky kvalitní“ média lze definovat například takto https://www.nfnz.cz/rating-medii/

Datový vědec jménem Aleksandr Kogan, pracující pro britskou vojenskou konzultační firmu Cambridge Analytica, shromáždil přes 87 milionů přímých zpráv uživatelů Facebooku, novinek a příspěvků, tato data byla poté použita pro cílenou politickou reklamu během Brexitu a politické kampaně Spojených států v roce 2016.

O kousek jiný pohled nabízí článek „Proč jen blokování Meta’s Threads nebude stačit k ochraně vašeho soukromí, jakmile se připojí k fediverse„. Upozorňuje na kyberšikanu některých menšin, které následně odešli pryč z Facebooku. Tito lidé už nechtějí, aby se jejich jméno, natož pak příspěvky, dostaly znovu k lidem, před kterými z Facebooku odešli.

Seznam instancí (adminů instancí), kteří so rozhodli, že budou Threads blokovat naleznete na https://fedipact.online/

Meta ve své výroční zprávě (10-K) z roku 2022 i 2023 píše: „Pokud se nám nepodaří udržet stávající uživatele nebo přidat nové uživatele nebo pokud naši uživatelé sníží míru interakce s našimi produkty, naše příjmy, finanční výsledky a podnikání mohou být významně poškozeny.“ To znamená, že META hledá nové cesty, jak získat další uživatele.

Odtud jsem čerpal hlavně odkazy na další zdroje a pravděpodobně jsem přebral i nějakou nosnou myšlenku článku. https://www.linkedin.com/pulse/threading-argument-fediverse-patrick-delaney/

The post Zopakuje Fediverse úspěch Cambridge Analytica? appeared first on TátaGeek.blog.

OpenAI vylepšila hlasového asistenta (či asistentku), ktorá ešte nie je dostupná v krajinách Európskej únie. A zatiaľ v každom videu, článku alebo statuse som sa dočítal o zlej EÚ, ktorá nás ochudobňuje o výdobytky AI. No a že vďaka tomu Európa nemôže napredovať pred Čínou alebo Spojenými štatmi.

Ja som za to rád. Som rád, že existujú pravidlá, ktoré ochraňujú moje dáta a teda aj moje osobné informácie. GDPR bola niekoľko rokov nadávka. Ale len pre tých, čo ju mali implementovať. A podľa intenzity nadávania sa dalo odhadnúť, ako vágne dovtedy s dátami narábali. GDPR pre bežného človeka, v tomto prípade užívateľa znamená najlepšiu možnú ochranu jeho dát a súkromia globálne.

A vďaka Európskej únii stačí tieto pravidla dodržiavať a otvára sa vám trh 27 pomerne veľmi odlišných krajín, ale takmer celého jedného kontinentu. Toto nikde inde nemáte. A tak jednoduché to je.

Teraz ten nepríjemný fakt: to, že sa nejaká služba rozhodne GDPR ignorovať znamená, že o tento trh nestojí. Môže to byť definitívne, alebo je EU sekundárny trh pre ňu a na pravidlá tejto hry pristúpi.

Verím, že o tom, ako k tomu pristupuje Čína (hrá bez pravidiel) môžem snáď vynechať. Rovnako ako pravidlá obísť a k službám sa dostať.

„Ten hlas je sice přirozený, ale když už přijde k dialogu, tak dialog nejde tak dobře, neodsýpá, jak když se spolu baví lidé. Automat vám nedá prostor, nepočká, jsou tam divná zpoždění, nenechá vás skočit mu do řeči, chová se jinak, než když spolu mluví dva opravdoví lidé. Budeme se s tím ale setkávat stále více a bude to nebezpečné. Protože třeba s pomocí hlasu vašich blízkých se dá velmi dobře útočit.“

Podvodné sms zprávy o nutnosti doplatit zásilku už dnes často čteme s velkou obezřetností, co ale když zvednete telefon a na druhé straně se ozve vaše babička s prosbou o pomoc? Už z pár vteřin záznamu dokáže umělá inteligence vytvořit hlas téměř k nerozeznání od původního mluvčího. K davům tak může promlouvat třeba falešný prezident, když kandidát ve volbách vytvoří kompromitující materiál na soupeře. Stejně tak se ale blíží doba, kdy si nejspíš nebudeme moci být jistí ani při hovoru s našimi blízkými. Samozřejmě přináší umělá inteligence i pozitiva. Vědci pracují na nástrojích, které budou podobné podvody odhalovat, dokážeme jednodušeji komunikovat napříč světem nebo být rychlejší při vyřizování tísňových volání a zvládání katastrof. O deepfake hlasech, spolupráci s americkými zpravodajskými službami, hraní si na gangstery ale také o tom, proč nedokáže AI z hlasu poznat smutek si přišel do studia povídat Jan Černocký z FIT VUT, který se svým týmem patří na světovou špičku v oblasti dolování dat z řeči.

Na světovém úložišti Wikimedia Commons je v současné době přes 10 milionů fotografií a mnoho z nich není využito v žádném článku na Wikipedii. To chce změnit výzva Wikipedia Pages Wanting Photos, která se která se zaměřuje na doplňování (už nahraných) obrázků do článků bez vhodných ilustrací.

Proč Wikipedie potřebuje obrázky? 

Článek bez obrázku je jako jídlo bez koření. Bez vizuálního prvku ztrácí text na atraktivitě a schopnosti zaujmout čtenáře, podobně jako jídlo bez chuti postrádá požitek. Vizuální obsah obohacuje sdělení a pomáhá lépe ilustrovat myšlenky, což je klíčové pro efektivní komunikaci informací.

Foto: Fort charles 1920, CC 0 via Wikimedia Commons

Porovnání prvních dvou ročníků 

V roce 2023 spolek Wikimedia Česká republika vůbec poprvé uspořádal české kolo této výzvy. Do loňského kola se zapojilo celkem 6 účastníků a bylo doplněno 41 fotografií do článků. Na základě zájmu komunity jsme se rozhodli letos uspořádat druhý ročník národní výzvy. V letošním roce se do soutěže zapojilo 27 účastníků, kteří doplnili obrázky do 592 článků.

Výsledky WPWP Czechia 2024 

Na prvním místě se umístil Milda90 s 135 editacemi. Na druhém místě se umístil Aktron s rozdílem pouhé jedné editace. Na třetím místě se umístil Kolomazník s 80 editacemi. 

Foto: Mončičák od společnosti Ajena z 80. let 20. století , by: Rundvald, CC-BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons.

Jaké články byly vylepšeny?

Při počtu necelých 600 doplněných obrázků nejspíše nepřekvapí, že nejčastěji byly doplňované obrázky obcí. Druhou velmi početnou skupinou byly slavné osobnosti. Mezi články, které již mají svůj ilustrační obrázek lze nalézt také zajímavosti, například Chlebové písmo, Poměr dluhu k HDP, Mončičák, Křivé jezero, Objem, Jaderná fyzika, Cenzura Wikipedie, Ufologie, Záhadologie, Dandakosaurus, Ilokelesia a dalo by se ještě dlouze pokračovat. Všechny vylepšené články označené hastagem si můžete zobrazit pomocí tohoto filtru. 

Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center, v němž se podíváme na zneužívání “user information” řetězců v URL a na problematiku efektivního budování bezpečnostního povědomí o phishingu…

Ve čtvrtek 3.10. se v Red Hat Labu (místnost Q305) uskuteční další Fedora installfest. Od 10 do 16 budou v labu připravení odborníci na Fedoru ze společnosti Red Hat, kteří vám můžou pomoct nejen s instalací, ale taky pomoct s dalšími problémy a dotazy ohledně Fedory. Akce je primárně zaměřená na studenty FIT VUT, ale vítáni jsou i lidé, kteří tuto školu nenavštěvují.

Wikipedie je jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších zdrojů informací na světě. Úložiště Wikimedia Commons, sesterský projekt Wikipedie, plní obdobnou roli pro obrázky a další mediální díla.

Pokud jste fotograf, zástupce firmy, producent nebo jste držitelem autorských práv k autorskému dílu, můžete ho za pomocí Generátoru svolení autora jednoduše věnovat Wikipedii. Umožníte tak jeho celosvětové využití, které nebude omezené jen na Česko.

Tato webová aplikace, dostupná na adrese svoleniautora.wikimedia.cz, je jedním z nástrojů, kterými spolek Wikimedia Česká republika usnadňuje rozvoj svobodných znalostí a přispívá k růstu Wikipedie a dalších projektů.

Co je Generátor svolení autora?

Generátor svolení autora je užitečný nástroj, který umožňuje darovat vizuální materiály Wikipedii a dalším projektům Wikimedia bez nutnosti registrace. Tento nástroj mohou využít nejen autoři daného díla, ale i držitelé autorských práv, jako jsou dědici, galerie, producenti filmů nebo soukromé společnosti.

Jak funguje Generátor svolení autora?

Postup darování vizuálních materiálů je velmi jednoduchý a přehledný:

1. Návštěva webu: Otevřete stránku svoleniautora.wikimedia.cz.
2. Vyplnění formuláře: Zadáte své osobní údaje a informace o materiálu, který chcete darovat. Zároveň uvedete, zda jste autorem nebo držitelem autorských práv k danému materiálu. Můžete specifikovat licenci, pod kterou má být materiál uvolněn, a podmínky jeho použití.
3. Generování a odeslání e-mailu: Aplikace na základě zadaných údajů vygeneruje e-mail. Ten pak zašlete na uvedenou adresu. Odesláním e-mailu potvrzujete, že máte právo materiál zveřejnit pod svobodnou licencí, která umožní jeho použití na Wikipedii a dalších projektech Wikimedia

V případě jakýchkoliv dotazů se můžete mailem obrátit na jan.beranek@wikimedia.cz nebo využít služeb Wikiporadny.

Kdo může Generátor svolení autora využít?

Generátor svolení autora je otevřený široké škále uživatelů, nejen individuálním autorům, ale také archivům, galeriím, výtvarníkům, filmovým producentům a distributorům nebo neziskovým organizacím různého typu a zaměření.

Zdědili jste archivní fotografie?

V případě, že jste dědicem autorských práv k fotografiím nebo jiným vizuálním materiálům, máte právo s těmito díly nakládat stejně jako původní autor. To zahrnuje i možnost darovat je Wikipedii prostřednictvím Generátoru svolení autora. Jako dědic tak můžete přispět k uchování a sdílení kulturního dědictví tím, že umožníte, aby díla vašeho předka byla dostupná široké veřejnosti prostřednictvím Wikipedie.

Jak je to s díly, které vytvořili vaši zaměstnanci?

Autorský zákon upravuje tzv. zaměstnanecké dílo. Pokud je dílo vytvořeno v rámci plnění pracovních úkolů, autorská práva k němu zpravidla náleží zaměstnavateli, pokud není dohodnuto jinak. Tento fakt je důležitý zejména pro organizace, které chtějí darovat fotografie nebo jiná díla vytvořená jejich zaměstnanci. V takovém případě svolení musí být uděleno osobou oprávněnou za organizaci jednat.

Minulý měsíc se v polských Katovicích sešlo na 1100 lidí a dalších 1500 se připojilo online, aby společně oslavili hnutí Wikimedia a zapojili se do diskuzí o jeho budoucnosti a směřování. Zastoupeno zde bylo 143 zemí světa, a ani my, Wikimedia Česká republika, jsme na konferenci Wikimánie nemohli chybět. Část zaměstnanců se také podpořila přípravy programu či akce samotné.

Wikimánie je každoroční konference, oslavující všechny projekty svobodného poznání pod záštitou Nadace Wikimedia. Jde o tři dny plné konferencí, diskuzí, setkání, školení a workshopů. Letošní ročník probíhal od 7. do 10. srpna a celkem bylo pro účastníky k dispozici více než 300 sekcí (ve 12 okruzích v 8 paralelních místnostech). Kromě toho se konaly další doprovodné akce, jako byl WikiWomen Summit, Wikimanie 2024 Hackathon a mnoho dalších.

Sdílíme zkušenosti a dobrou praxi

Náš poster byl na Wikimánii vyhlášen nejlepším obsahovým posterem. Autor: Emajeblahova, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Za náš spolek Wikimedia ČR byli v Katovicích přednášet zaměstnanci pobočky, a to výkonná ředitelka Klára Joklová, manažerka Vzdělávacích programů a Programů pro komunitu Lucie Schubert a Pavel Bednařík, hlavní lektor a manažer Programů pro partnerství. Díky nim jsme mohli s posluchači sdílet zkušenosti se spoluprací s knihovnami a školami v rámci mediálního vzdělávání na Wikipedii, nebo představit mediální gramotnost jako nástroj otevřené spolupráce, a také promluvit o praktickém partnerství mezi Národní knihovnou a spolkem Wikimedia ČR a shrnout právě uběhlou dekádu s programem Senioři píší Wikipedii.

Výkonná ředitelka a členka řídícího výboru CEE Hubu Klára Joklová vedla debatu s názvem Budoucnost zdola tvořených organizací v hnutí Wikimedia a role hubů a během Lightning Talk Showcase, což je formát rychlých a působivých přednášek na inspirující témata, představila publiku kampaň Máte tam chybu.

Klára Joklová se v Katovicích účastnila navíc řady partnerských a pracovních jednání. Nadačnímu týmu Grow, který má mj. na starostí partnerství a podporu poboček, např. prezentovala činnost CEE Hubu. Na konferenci pak zastupovala postoje a potřeby české pobočky i CEE regionu na strategických blocích o budoucnosti hnutí. S řadou přítomných partnerů vyjednala také podporu realizace mezinárodní konference pro mladé wikimediány v příštím roce v Praze. Žádost o její podporu z konferenčního fondu WMF je nyní v procesu hodnocení. 

Pavel Bednařík a Klára Joklová, Pavel Bednařík (WMCZ), CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons

„Viacheslav Mamon z Ukrajiny, můj předřečník na Lightning Talk Showcase, mluvil o tom, jak ukrajinští wikipedisté během náletu na Charkov editovali Wikipedii v protileteckém krytu, aby umožnili všem přístup k ověřeným a svobodným informacím. Tyto konkrétní ukázky dobrovolnického odhodlání mají ohromnou sílu. Lidé bojující za otevřenou a svobodnou kulturu jsou pro mě nekončícím zdrojem inspirace. Díky Wikimánii se mohou jednotlivci napříč hnutím setkat a vzájemně sdílet své příběhy a pohledy,“ říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová

Česká “delegace”

Wikimedia Česká republika letos poskytla aktivním členům české Wikimedia komunity účastnická stipendia. Zaměstnance tak za spolek doplnili grantisté Jan Myšák, V0lkanic, Blahma, cepice, LiMr a Václav Zouzalík. Náš zaměstnanec Jan Beránek byl dokonce v Katovicích v pozici člena jádra organizačního týmu a podílel se tak na přípravě celé Wikimánie. 

Česká delegace na Wikimánii, Pavel Bednařík (WMCZ), CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons

„Pestrost nabízených programů byla nekončící a společná touha zlepšovat svět předáváním znalostí druhým byla téměř hmatatelná. Až na pár výjimek jsem měl příležitost setkat se s mnoha inspirativními lidmi nadšenými možností předávat své zkušenosti dále. Setkal jsem se s wikipedisty různých kultur, a dokonce jsem s překvapením objevil i zalíbení některých starších wikipedistů v mobilních hrách. Každý den byl zajímavý něčím jiným a přinesl vždy nadmíru přínosné informace a inspirace pro další činnosti spojené s Wikipedií. Jsem zcela spokojen, že jsem mohl navštívit svoji první Wikimánii,“ shrnul svou zkušenost wikipedista Karel Čapka.

Mladí wikimediáni na Wikimánii

Více než polovina všech účastníků konference Wikimánie byla mladší 35 let, což odráží generační změnu ve struktuře hnutí Wikimedia. Proběhly zde také tematické meet-upy mládeže, které jsou jedinečnou šancí pro členy komunity z různých zemí osobně se setkat, sdílet nápady, informovat se o svých projektech či plánovat nové spolupráce. 

Výkonná ředitelka Klára Joklová je zakladatelkou neformální skupiny mladých wikimediánů ze CEE regionu. Tato nyní silná skupina CEE Youth řadu těchto setkání iniciovala a vedla. Kromě konferenčních příspěvků připravila mj. neformální herní večer pro účastníky konference. Tam si s mladými zahrál i Jimbo – Jimmy Wales. 

Hlavní vchod do Mezinárodního kongresového centra v Katovicích, Robert Drózd, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Mladý wikimedián i člen spolku WMČR V0lcanic ke své účasti říká:

„Letošní Wikimánie pro mě byla unikátní v několika ohledech. Jednak díky své geografické blízkosti, jednak proto, že šlo o dosud největší akci tohoto druhu, které jsem měl možnost se zúčastnit – a to nejen v souvislosti s Wikipedií. Byly to tři dny nabité zážitky, ať už šlo o přednášky, neformální konverzace, nebo jen o výborné jídlo. Unikátní byla také příležitost vidět významné osobnosti spojené s Wikipedií, např. jejího zakladatele Jimmyho Walese,, ředitelku Nadace Wikimedia Maryanu Iskander nebo Annie Rauwerd z Depths of Wikipedia. Jsem nadšený, že jsme se jako česká komunita mohli zúčastnit největší wikimediánské konference vůbec.“

Jan Myšák, rovněž mladý wikimedián a člen spolku, jej doplňuje: 

„Program mě mile překvapil, opravdu málokdy mě nějaká přednáška nezaujala, naopak jsem často chtěl být na dvou či třech místech najednou. Ocenil jsem i možnost poslechnout si novinky od vývojářů a dát jim zpětnou vazbu – tyto konkrétní prezentace a meetupy byly podle mě možná to nejlepší z programu. Kromě spousty nových tváří mi v paměti utkvěly případy nečekané (spolu)práce v těžkých dobách a prostředích, jako jsou editace z ukrajinských bunkrů nebo fungující program na Kypru. Také musím zmínit místo konání konference – záměrně jsem si nestudoval, kam vlastně jedu, a moderní centrum města mi doslova vyrazilo dech.“

It’s Always DNS 😅 Znáte ten starej IT vtip? Když něco nefunguje, tak si řekneš: “To nebude DNSkem.” Pak přijde fáze dvě: “To neni možný, aby to bylo DNS.” A třetí fáze? “Tvl, bylo to DNS!” 😄 No a přesně takhle …

Příspěvek Vždycky je za tim DNS… pochází z Spajk

Podujatie Kubernetes Community Days (KCD) je určené pre všetkých architektov, technických riaditeľov, IT manažérov, vývojárov, DevOps, administrátorov, SRE, študentov a všetkých, ktorí majú záujem dozvedieť sa viac o projektoch CNCF, technológiách a ich architektúre. Samozrejmosťou je možnosť diskutovať o aktuálnych témach s odborníkmi, ktorí majú bohaté skúsenosti z tejto oblasti. Návštevníci mali možnosť lepšie spoznať kultúru okolo DevOps a môžu sa pripojiť k veľkej slovenskej a českej komunite s globálnym dosahom.

36 prednášok a 6 praktických workshopov od špičkových odborníkov v tejto oblasti z Českej republiky, Slovenska a sveta. Oboznámenie sa s najnovšími trendmi a osvedčenými postupmi v oblasti technológií Cloud Native od skúsených prednášajúcich vrátane správcov projektu CNCF a ambasádorov CNCF.

Samozrejme som tu nebohol chýbať aj ja s kolegami a kolegyňami z Labyrinth Labs. Zapojili sme sa do prednášok, panelovej diskusie a mali sme aj workshop.

KCD sa konali 6-7. júna 2024 na Fakultě informačních technologií ČVUT v Prahe.

Abych nebyl jen negativní a nepsal pouze o námitkách ohledně elektronických přihlášek na střední nebo se vyjadřoval k novému stavebnímu řízení (obecně vítám, proces provedení by šlo kritizovat), tak bych tentokrát pro změnu raději chválil a poodkryl skryté poklady státní správy. Český katastr nemovitostí i obchodní a živnostenský rejstřík v našem českém rozsahu a přístupnosti shledávám, i ve světovém srovnání, jako věc nevídanou. Nahlížení do katastru nemovitostí na adrese https://nahlizenidokn.cuzk.cz jistě znáte a vlastně si nedokážu představit, že by někdo alespoň jednou v životě nepoužil (i když možná jsem příliš uzavřen do své bubliny). Každopádně bych vám chtěl ukázat, jak získat víc informací, než jen jakou má nemovitost výměru a komu patří. Lze zjistit, od koho ji kdo dostal nebo koupil a dokonce za kolik. Jen je to pro běžného člověka trochu neintuitivní, tak to alespoň vydá na článek.

Úvod

Jak jsem již uvedl, máme mocný nástroj nahlížení do katastru nemovitostí. Klaďme si filozofickou otázku (na kterou zde nebudu odpovídat), zda je to přiměřený zásah do soukromí v porovnání se společenským přínosem. Někdo možná pamatujete, že jste nemuseli opisovat captcha nebo se dokonce přihlašovat identitou občana, přičemž původně měly být plné detaily dostupné pouze po přihlášení, ale kompromisní varianta nakonec zobrazuje část informací pouze po zadání captcha. Pro Lupa.cz odůvodnil Kamil Zmeškal z ČÚZK.

Český právní řád vám umožňuje nahlížet do různých písemností, včetně nabývacích titulů k nemovitostem, kde bývá i cena a spoustu osobních údajů. Proč by slušný člověk měl vůbec mít takové šmírácké choutky? Dovolte mi to vysvětlit na mých dvou případech použití.

Pravidelný čtenář ví, že jsem procitl a začal se alespoň trochu věnovat zemědělské půdě. Od té doby sleduji nabídky realit. Ve stručnosti, je to hrůza. Předražené (průměrná tržní cena zemědělské půdy za rok 2023 byla 34,4 Kč/m²), rozdrobené na nesmyslné podíly, s nevýhodnými dlouhodobými pachtovními smlouvami a v neposlední řadě rozházené po katastrálním území bez přístupových cest (tam kde neproběhly pozemkové úpravy). A teď konečně k té ceně. Odpověděl jsem na jeden inzerát, kde ještě podle výpisu z katastru dobíhal zápis výsledku dražby, takže mě zajímalo, pod jakou cenu určitě nepůjdou. Dohledal jsem usnesení o příklepu.

Druhý případ se týkal zasedání obecního zastupitelstva. Bohužel spoustu obecních cest je zaoraných, ale v mapách pořád jsou a obec se je snaží postupně obnovovat. V mapě byl patrný jeden díl, který nepochybně takovou cestou kdysi býval, ale obec ho dnes již nevlastní. Obec, která řádně hospodaří, se takových pozemků nikdy nevzdá. Proto jsme se snažili najít, jak majitel k tomuto pozemku vůbec přišel.

Oba případy byste vyřešili na katastrálním úřadě, ale kdo by tam jezdil a čekal ve frontě? Ukažme si tedy, jak to lze zařídit z domova přes počítač.

Dálkový přístup

Český úřad zeměměřický a katastrální provozuje Dálkový přístup na adrese https://dpn.cuzk.gov.cz/. Cenové údaje se evidují a nabízí až od roku 2014. Starší můžete zažádat o zdigitalizování (podrobněji viz níže). Listiny jsou k dispozici po přihlášení a za úhradu. A4 za 20 Kč maximálně však 300 Kč. Nelze jen nějaké stránky, buď vše a nebo nic, ale cenu spočítají předem. Platba možná kartou. Pro orgány veřejné moci dostupné bezúplatně. Účet si můžou zřídit na žádost přes datovou schránku pomocí tohoto formuláře.

Začněme jednodušší variantou tedy novějším záznamem. V nahlížení si otevřete detail nemovitosti a vidíte řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj.

Listinu si vyhledáte a koupíte v dálkovém přístupu.

Digitalizace starších listin

Pakliže nenajdete řízení se zapsáním cenového údaje, potřebujete si zažádat o digitalizaci. K tomu je nutné znát číslo řízení, které získáte pomocí následujících několika kroků.

Za prvé v dálkovém přístupu naleznete požadovanou nemovitost. Bude k dispozici minimálně výpis z katastru nemovitostí. LV je v hantýrce list vlastnictví. List vlastnictví může obsahovat více nemovitostí. Mně konkrétně se v celém výpisu pomíchalo víc řízení a nebylo jasné, které řízení patří ke které nemovitosti. V takovém případě koupíte „Částečný výpis z KN (LV)“.

Z výpisu zjistíme číslo řízení a jdeme ho najít. Jenže ještě není k dispozici

Proklikneme a zažádáme o zpřístupnění. Zatím ještě nic neplatíte (ani zatím nevíte, kolik je to stránek). Čekáte na e-mailovou notifikaci (v mém případě hned následující pracovní den).

Až vám přijde notifikace, můžete zakoupit, jak jsme si již ukázali v předchozím kroku. Digitalizací konkrétního dokumentu jste ho totiž nabídli ke koupi všem.

Závěr

Český stát provozuje i funkční a přínosné systémy. Dokážete se dostat k ceně, za jakou byla nemovitost pořízena. Je vyžadován drobný poplatek a přihlášení identitou občana. Dálkově se dostanete i k dokumentům, které doposud nebyly zdigitalizované.

Související

• Jak jsem, zatím, nezalesnil pozemky
• Proč dochází k omezení v Nahlížení do katastru nemovitostí (Lupa.cz, Kamil Zmeškal)
• Elektronické přijímačky na střední