„Když pečete bábovku a dáte do ní moc rozinek, může vám prasknout. Stejné je to i s materiálem. Když máte mnoho nečistot na jednom místě, může prasknout – třeba křídlo letadla. Nečistoty ale můžou být tak zákeřné, že mají rozměry desítek atomů. My je umíme díky elektronovým mikroskopům najít, zobrazit, pochopit a vymyslet, jak materiál vyrobit nepoškozený, abychom si mohli bezpečně a v klidu do toho letadla sednout.“

Před necelými sto lety spatřil světlo světa první elektronový mikroskop. Zatímco optický mikroskop ukazoval stěží buňku, technologická novinka dokázala jít na úroveň atomů. Šlo o stejný upgrade, jako byste vyměnili starou televizi za obrazovku s rozlišením 4K, díky kterému vidíte i nedokonalosti pleti herce v seriálu. Když absolvent strojní fakulty VUT Ondřej Sháněl před lety nastupoval do Thermo Fisher Scientific, nevěřil, že se ještě na poli elektronových mikroskopů dá moc vymýšlet. Dnes tyto superstroje umožňují vyrábět mikročipy, ale také třeba pozorovat mutující koronaviry nebo buňky napadené Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou. Nikde jinde na světě se nevyrábí takové množství elektronových mikroskopů jako v Brně.

Jak říká Zdeněk Pohlreich, změnit myšlení nic nestojí. V tomto článku chci ukázat několik způsobů změny myšlení, díky kterému můžete ušetřit podstatnou částku za energie, možná i za disky a další hw.

Energie je jenom jedna

Energie má mnoho forem, ale jedná se o stále stejnou veličinu. Máme elektrickou energii, tepelnou energii, pohybovou a tak dále. Je podstatné si uvědomit, že energie nevzniká ani nezaniká. Jen mění formu.

Pro pohodlí domova nás nejvíce zajímají dvě energie. Teplená a elektrická. Lidé mají rádi tepelnou pohodu a vyžadují regulaci teploty okolí kolem 20°C. Když je nám moc horko, není to dobře, stejně jako když je nám zima. Někdo rád o pár stupňů více, někdo méně.

Zdroj tepla může být různý. Kamna na tuhá či tekutá paliva, dálkové vytápění, elektrický přímotop. Přímotop spotřebovává elektrickou energii a hřeje. Což je jistě fajn, ale co kdybychom za stejnou energii dostali i něco užitečného? Jsme nerdi ne?

Tento článek vychází z mé životní situace, tedy bydlení v bytě v panelovém domě. Pro jiná obydlí se může zkušenost lišit.

Využijte energii vícekrát

4kWh spotřebované v přímotopu a 4kWh spotřebované v PC je tatáž energie. Stojí stejně korun. Jenže, pokud to spotřebujeme v PC, můžeme krom tepla získat nějaký užitečný výsledek. Například renderovaný obrázek z nějakého 3D modelačního programu. Nebo zkonvertované video z kamery. Nebo kus výpočtu nějakého léku nebo proteinu. Nebo vyzkoumat část fyziky v nitru hvězdy. Cokoliv. Zaplatíme za to stejně (cena x energie), ale kromě tepla získáme i něco navíc. I kdyby to měla být čistá zábava v podobě hraní hry, stále je to něco navíc.

Já konvertuji videa do formátu h265. Výsledkem je menší soubor, takže nemusím kupovat disky. Taky občas něco, jen tak pro radost, vymodeluju v Blenderu a on ten obrázek v cycles přece jen pár hodin zabere. Můj počítač má spotřebu na maximální zátěž kolem 350W. 4h*350W = 1400Wh tepla. To je hodně. Tohle ve skutečnosti stačí na to, aby mi začalo být v pokoji teplo a musel jsem otevřít okno. I v zimě. Ústřední topení jsem od nastěhování nezapnul.

Což má bohužel ten důsledek, že za topení bez spotřeby platím vlastně víc, protože jsem údajně parazit, co se nechá vytápět od sousedů. Jen nevím, jak to mám udělat, abych tady neměl neustále horko (24°C a více) a nemusel stále větrat.

Rozložte to v čase

Je kravina dělat náročné výpočty v létě, kdy je problém uchladit jak sebe, tak i PC. Pokud to lze odložit, je rozumné to odložit na zimu. Výpočtem se provede užitečná práce a ztrátové teplo poslouží jako zdroj ohřevu vzduchu v bytě.

Takto odkládám zpracování videí. Konverze z formátu videa, ve kterém bylo pořízeno do finálního h265, nemusí proběhnout hned teď. I v původním formátu jej lze přehrát. Není tedy kam spěchat, komfort to nijak nesníží. (Toto je podstatné, spousta lidí má šetření spojeno se snížením komfortu. Není tomu tak.) Tato videa ukládám do škatulky „TODO-Až bude zima“. A konverzi skutečně spouštím až je zima. Nikoliv uprostřed července. Takto mám připraveno několik TB videí na prosinec, leden a únor.

Navíc lze takto ušetřit i za nové disky. Plánované rozšíření pole ze 6x4TB disky na něco většího (třeba 12x4TB) už díky konverzi na h265 již několik let odkládám. Ano, několik let. Ušetřil jsem za disky v hodnotě přibližně 25tis. korun. Například vysokoškolské přednášky lze velmi dobře komprimovat (protože scéna je více méně statická) a h265 umí statické scény opravdu velmi dobře (asi největší extrém byla konverze 8GB videa s přednáškou do cca 100MB – u běžných hraných videí je běžné dosáhnout snížení velikost na 1/3 bez ztráty kvality, takto jsem skutečně z 9TB dat udělal méně než 3TB, za několik let).

Pozor na ohřev vody

Voda jako materiál má největší měrnou tepelnou kapacitu, na ohřev vody o 1°C je potřeba nejvíce energie, než pro ohřev stejného množství jiné běžné látky (například kovy se zahřejí velmi snadno, jejich tepelná kapacita je malá).

To znamená dvě věci. Pokud chci ohřát vodu, je k tomu potřeba spousta energie. Proto je dobré ohřívat pouze nutné množství vody a pouze na takovou teplotu, jakou potřebujeme. Možná se chytáte za hlavu, ale denně vidím, jak někdo vaří plnou rychlovarnou konvici (1.5l vody) jen proto, aby si zalil 300ml šálek s čajem. Tohle je plýtvání. Dnes se prodávají konvice, které umí ohřát vodu třeba jen na 70°C, což pro některé nápoje stačí.

A druhá věc je, že když už mám teplou vodu, tak je zbytečné ji vylít, pokud současně potřebuji něco jiného ohřát. (Ano, praktičnost konkrétního řešení vždy záleží na situaci a ne, nejsem magor, abych hledal každou watt sekundu.)

Jak to vychází cenově

Elektřina je levná. V tomto období je to jistě odvážné tvrzení, ale elektřina je levná. Platím cca 5Kč/kWh konečná cena se vším všudy. (Pozor na triky „cena za silovou složku apod.“ Vždy by vás měla zajímat konečná cena.)

Moje platby za elektřinu jsou 1500Kč měsíčně. Na elektřině vařím, svítím a tak dále. A topím. Běží mi tu několik počítačů (mimo dalších zařízení), které mají nějakou spotřebu. U jednoho vychází spotřeba na 400Kč za měsíc (příkon lehce přes 100W). To je veškeré trvalé vytápění. Více nepotřebuju. Ve skutečnosti jej přes léto vypínám. V zimně naopak nahodím na herním desktopu nějaké to počítání videa. Na ústřední topení netřeba sáhnout. Je trvale 10+ let vypnuté.

Ve skutečnosti není zcela vypnuté, termohlavice je nastavena na rosný bod, což je velmi důležité, protože určitě nechcete, aby vám kondenzovala voda – to ale v mém případě ani omylem nehrozí.

Je mi zima, co mám dělat

V první řadě je třeba hledat úniky tepla. Nechat vyměnit těsnění v oknech stojí přibližně stejně, jako jedna měsíční platba za teplo z ústředního topení, pokud teplo masivně uniká. Ano, otočit hlavicí na ústředním topení je jistě jednodušší, ale také nejdražší.

Výměna starých oken je sice finančně náročnější, ale návratnost takové investice na snížené platbě za teplo může být kolem tří let.

V zimě je potřeba větrat. Větrat je nutno intenzivně a krátce. Otevřít okno dokořán, během 5 minut nechat vyměnit vzduch a potom zavřít. Vzduch v místnosti se velmi rychle (do půlhodiny) ohřeje na původní teplotu – měřil jsem to sondou, ochlazení vzduchu v místnosti na 9°C a během 20minut bez jakéhokoliv vytápění zpět na 21°C. Je kontraproduktivní zapínat topení „aby se to rychle ohřálo“. Ne, ohřeje se to stejně rychle od stěn a od nábytku v pokoji.

Změna poskytovatele

Pokud je nutné opravdu šetřit každou korunu, lze se zamyslet nad tím, jestli danou službu nemít u jiného poskytovatele. Nebudu zde psát podrobnosti, to možná někdy jindy, ale cca půl roku jsem doma provozoval službu, kterou jsem měl před tím na hostingu. Provozovatel daného hostingu provoz ukončil (a díky moc za perfektní služby poskytované minulých 10 let, byla to skvělá spolupráce), já jsem službu převedl na server doma. Cenovka opět cca 400Kč měsíčně (prostě starý desktop, instalace linuxu, ony ty desktopový základní desky v idle žerou všechny stejně). Nechal jsem to být, nechtělo se mi to řešit. Potom vlastně úplnou náhodou mi jeden známý doporučit hosting v Německu. Tak jsem to tam na zkoušku přesunul. Místo 400Kč za elektřinu platím cca 3EUR měsíčně za hosting. cca 75Kč. 325Kč za měsíc ušetřeno. (Ano, parametry nelze zcela srovnávat, disková kapacita je úplně jinde, ale na dané služby to více než stačí – zatím je to jen několik měsíců, takže na zkušenosti je brzo, ale jsem velmi spokojen a snad si to nepokazí) Ale o tomhle někdy jindy, tady nemusíme zabíhat do technických podrobností a popisovat anabáze s českými poskytovateli.

Shrnutí na závěr

Tyto rady jsou pro mně, jak se hezky česky říká, no-brainer. Nic na tom není. Vždy mi bylo líto elektřiny, která se jen tak bez využití ohmickým ohřevem přeměnila na teplo v přímotopu (u dědy v domku). Už jako malý geek jsem si říkal, že kdyby tam byl procesor, tak to může počítat třeba něco z projektu BOINC. Teplo by to dodalo stejně a ještě by se něco spočítalo.

Takhle to vlastně dělám celý život. Proč zapínat libovolný zdroj tepla, pokud mám počítač?

Změnou poskytovatele čehokoliv můžu mít lepší služby za levnější cenu.

Teď v aktuální krizi cen energií (nebudu se tvářit, že se mě to netýká) jsem pouhou změnou několika služeb a způsobu jejich používání snížil spotřebu elektřiny na polovinu a bez většího snížení komfortu bych ještě 30% dal. Nevím, kam až vyrostou platby za elektřinu a z toho, co zatím poslal můj dlouhodobý dodavatel ČEZ obavy nemám a zatím to vypadá, že změnou nastavení služeb jsem snížil spotřebu o více než je plánované navýšení ceny, ale nepředbíhejme – tohle bude potřeba zanalyzovat až zpětně.

Vždy je dobré se zamyslet nad tím, jestli kromě tepla nemůžu také něco užitečného spočítat. Proto, až vám příště bude zima, nesahejte na topení. Zkuste se nejprve podívat na seznam projektů pro domácí počítání, třeba na ten BOINC a podpořte výkonem svého stroje užitečný projekt. Třeba hledání nových léků.

Když je člověk už druhým rokem zavřený kvůli současné celosvětové situaci doma, musí si najít koníčky, které jdou dělat doma. Já jsem se rozhodl, že si trochu posunu hranice, co se týče schopnosti opravit si elektroniku vlastními silami. V rámci toho jsem se rozhodl trochu upgradovat svůj 7 let starý ThinkPad.

Lenovo ThinkPad X240 jsem vyfasoval jako pracovní notebook v roce 2014. Od začátku jsem k němu měl takový ambivalentní vztah. Na jednu stranu jsem obdivoval výbornou výdrž na baterii. V offline režimu jsem už tenkrát byl schopný se dostat na 16 hodin provozu. Dostal jsem ho čerstvě před GUADECem ve Štrasburku a tam ho nemusel několik dní nabíjet. Stejně tak má pevné šasi, které perfektně drží i po 7 letech. Taky klávesnice mi vyhovovala víc než ty předchozí na ThinkPadech a vlastně to je asi nejlepší klávesnice, kterou jsem na notebooku kdy měl. Na druhou stranu má ale hrozný displej (malé rozlišení, špatné podání barev, špatné pozorovací úhly) a ještě horší touchpad bez tlačítek.

Každopádně i po těch letech zastával dobře roli soukromého notebooku, i když už to po pořízení stolního počítače nebyl primární domácí stroj. S ohledem na udržitelnost jsem se posunul z potřeby mít to nejnovější co nejdřív do pozice, kdy dál používám to, co už mám, pokud to stále plní svoji funkci, takže úplně nesdílím takovéto „Před 3 měsíci jsem si koupil Macbook s M1, ale teď vyšel Macbook s M1 Pro, je to boží, hned objednávám!“. X240 mi i nadále vyhovuje a dalších několik let může. Kéž by se ale daly odstranit jeho nevýhody. A proč je vlastně nezkusit odstranit?

Původní disk jsem vyměnil za větší a rychlejší SSD hned po odkupu notebooku od firmy. Původní disk putoval do ještě staršího mamčina notebooku T400s (který má mimochodem už 11 let a pořád slouží). Uvadající baterii jsem vyřešil už před časem a očividně jsem měl štěstí, protože ač je neoriginální, má dostatečnou kapacitu a chová se dobře. To z mých zkušeností není u neoriginálních baterií samozřejmost. Většinou to skončilo podstatně nižší výdrží a životností. Dnes už se spíš přikláním k nákupu originálních, ač jsou za násobky cen těch neoriginálních.

U touchpadu bych nejraději přešel na to, co mám v pracovním Dell XPS 13, protože ten je tak dobrý, že ho nemám problém používat místo myši. Ale zase tak flexibilní to není. Nicméně jsem zjistil, že následující modely X250, X260…, které mají zpátky touchpad s tlačítky, mají stejné rozměry touchpadu, takže lze pořídit touchpad pro ně a vyměnit jen v X240 za ten beztlačítkový, který hodně velký krok mimo od Lenova. Výměna je snadná. Touchpad je totiž jen přilepený slabým lepidlem, takže stačilo vyloupnout, odpojit, zapojit nový a zamáčknout nazpátek.

A když to šlo s touchpadem, možná by to mohlo jít i s displejem, říkal jsem si. A taky že jo. Zjistil jsem, že modely X240 až X280 mají stejný rozměr displeje a stejné zapojení přes 30pinové EDP a že se pro ně prodává displej pod označením LP125WF2-SPB2, který je FullHD (původní 768p) a má podstatně lepší barvy a pozorovací úhly než původní displej u X240. Samotná výměna je taky jednoduchá: odcvaknete plastový rám, odpojíte displej, zapojíte nový a rám zacvaknete. Problém nastal v posledním kroku. Jemné plastové klipy už po 7 letech nebyly úplně ve formě a tři z nich se zlomily, takže na horní straně rámu nebylo co zacvaknout a rám tam nedoléhá. Tady ty plastové zacvakávací věci jsou vždy velká loterie. Zlaté vše, co se dělá přes šroubky. Mám možnost to tam přichytit lepidlem, páskou, případně koupit nový rám, který vyjde na cca 300 Kč.

Nicméně displej je fakt gamechanger. FullHD na 12,5 palcích dělá pěkných 176 DPI. Ostrost je podstatně lepší. Barvy taky. Měl jsem trochu dilema, jaké nastavit ve Fedoře škálování. Na 100 % je všechno docela malé. Na 200 % zase všechno extrémně velké. Zapnul jsem tedy neceločíselné škálování a nejlépe vycházelo 125 %. Toto doškálování na neceločíselný násobek se provádí zmenšováním bitmap oken, což produkuje neostré výsledky. Na to jsem dost citlivý. Nakonec jsem si uvědomil, že jde škálovat i samotné písmo, takže jsem nechal celkové škálování na 100 % a zvětšil písmo 1,15x. Tím jsem dosáhl požadovaného výsledku a konečně mám po letech na X240 výborný obraz.

Trochu zamrzí, že u X240 nejde upgradovat RAM na víc než 8 GB. Na rozdíl od XPS 13 to nemá paměť připájenou k základní desce, ale klasický slot. Nicméně víc jak 8 GB v něm to nezvládne. Na druhou stranu si říkám, že když je schopný Apple i dnes prodávat nové Macbooky jen s 8 GB a navíc bez možnosti upgradu, mít na starším notebooku stejně velkou paměť není taková tragédie. Nakonec na běžné věci to pořád stačí a na cokoliv náročnějšího mám desktop.

Wifi adaptér už taky nevyměním. Je sice ve standardním PCIe slotu, ale notebook spolupracuje pouze s adaptéry, které jsou uvedené v (poměrně krátkém) seznamu v BIOSu. Takové omezení nemá třeba Dell. Ve starším XPS 13, které má žena, byl Qualcomm Atheros, který v Fedoře sice fungoval, ale ne ideálně. Byly třeba problémy s připojením síti po probuzení. Tak jsem jej vyměnil za Intel AX200. Nejenže všechny problémy přestaly, ale ještě má navíc podporu pro nejnovější Wifi 6. To taky není špatný upgrade u 4 roky starého notebooku.

Kamarád si přečetl pár článků na Živě a na dlouhé zimní večery si udělal v cloudu malý linuxový server na hraní.

Příspěvek Fail2ban – zatočte s brute force útoky pochází z Spajk.cz

Pacienti se vzácným onemocněním budou mít lepší přístup k potřebným lékům! Prezident ČR koncem letošního září podepsal novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která usnadní schvalování léků na vzácná onemocnění… ČAVO – Česká asociace pro vzácná onemocnění a Klub nemocných cystickou fibrózou na nezbytnost úpravy zákonodárce dlouhodobě upozorňovaly a mají velkou zásluhu na tom, že to klaplo – gratulujeme! Jsme hrdí, že s nimi můžeme spolupracovat v rámci Advokační akademie nadačního fondu Abakus, kde jim poskytujeme odborné konzultace a posilujeme jejich dovednosti v oblasti advokační práce.

V ČAVO a Klubu nemocných cystickou fibrózou jste usilovali o novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se povedla stihnout před volbami. Co konkrétně se změní pro pacienty se vzácným onemocněním? 

Ta novela byla rozsáhlá a jen část se týkala vyloženě pacientů se vzácným onemocněním. V podstatě jde o to, že dle novely se od 1.1. 2022 budou moci tito pacienti snáze dostat k lékům, které potřebují. Především pak bude tento proces poprvé nastaven systémově. 

Další podstatnou změnou je, že pacientské organizace hájící zájmy pacientů se vzácným  onemocněním se budou moct účastnit správního procesu řízení posuzování léků a následně i jejich schvalování, v ČR zcela poprvé!

Co přesně to v praxi znamená? Jakou změnu to přinese?

Konkrétně to bude tak, že od podání žádosti farmaceutické společnosti o úhradu léku na vzácné onemocnění (tzv. orphan, odvozeno od anglického slova “sirotek”) na Státní ústav pro kontrolu léčiv by mělo uběhnout pouze něco málo přes čtvrt roku, aby lék mohl být předepisován odborníky v centrech pro vzácná onemocnění. Orphany se tak budou moct dostat do systému trvalých úhrad poprvé systémovým způsobem. 

Proč bylo třeba měnit legislativu? V čem spočíval problém, který jste se rozhodli řešit? 

Léky pro vzácná onemocnění jsou velmi nákladné a dosavadní legislativa neumožnila schválit do trvalé úhrady léčivý přípravek překračující tzv. ochotu platit, která je stanovena přibližně na 1,2 mil Kč na pacienta za rok. To znamená, že pacienti se mohli ke svým lékům (pokud vůbec lék na konkrétní diagnózu existoval), dostat pouze “na výjimku”, přes tzv. §16, kdy se musí dokázat, že lék je jedinou možností léčby pro daného pacienta. 

To skutečně nezní jako systémové řešení.

Ano, je to velmi nesystémové řešení a navíc velmi individuální, protože o úhradě rozhoduje revizní lékař. Celý tento proces byl pro pacienty velmi stresující, pro odborníky, ale i pojišťovny pak administrativně náročný. Navíc se stávalo, že například u dvou pacientů se stejnou diagnózou a ve stejném zdravotním stavu jeden léčbu dostal, druhý nikoli. To je velmi frustrující vidět umírat pacienty a vědět, že u nás je k dispozici lék, ale pojišťovna ho například nechce uhradit. Bylo nutné tento způsob nahradit legislativně jasným postupem. To si spolu s námi uvědomovali odborníci, ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny. 

Můžete prosím popsat průběh vaší advokační kampaně? Co jste udělali pro prosazení nedávno schválené legislativy?

Na začátku jsme si prošli školením, to bylo hodně užitečné. A pak se nás ujali v rámci získané podpory v programu Advokační akademie nadačního fondu Abakus konzultanti z Advokačního fóra Nadace OSF, se kterými jsme začali důsledně zpracovávat postup a strategii. Vyspecifikovat si problém, ujasnit si cíl, vyjmenovat klíčové hráče, stanovit si úkoly. Když jsme si ujasnili hlavní kroky a novela zákona byla odeslána do Poslanecké sněmovny z Vlády ČR, začali jsme kontaktovat politiky a vysvětlovat jim, co chceme změnit a proč je to pro nás důležité. Napsali jsme spoustu dopisů poslancům a senátorům, s těmi nejdůležitějšími, tedy se všemi zástupci poslaneckých klubů i klíčovými lidmi ve Výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně, jsme se potkávali. Radili jsme se před každým jednáním Výboru a před projednáváním daného čtení ve sněmovně, stejně jako později při jednání v Senátu ČR. A své žádosti o schválení novely jsme zasílali opakovaně a neúnavně, ale vždy v souvislosti a v reakci na příslušná jednání. Pacienti na přípravě novely pracovali dva roky a o to jsme se opřeli. 

Co byly podle vás klíčové momenty v kampani?

Určitě to bylo vrácení novely Senátem zpět do Poslanecké sněmovny. To byla výzva a pro nás nepříjemná situace, protože jsme se obávali, že Poslanecká sněmovna již nestačí před volbami novelu projednat a schválit. Před tím jsme se sešli s předsedou Senátu i předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, ale nepovedlo se nám je přesvědčit, aby novelu schválili bez připomínek. Toto osobní jednání však bylo klíčové, protože jsme si dokázali navzájem vysvětlit důvody svého konání. Tehdy jsme se skutečně obávali, že se novela před volbami nestihne dostat na program Sněmovny. Velmi si ceníme následného postoje pana Vystrčila, předsedy Senátu, který opravdu dodržel vše, co nám na jednání slíbil, a osobně pak v Poslanecké sněmovně apeloval na poslance k přijetí verze vrácené Senátem, právě i s ohledem na potřeby lidí se vzácným onemocněním. Důležité však také bylo, že jsme byli v kontaktu s poslanci a členy Výboru pro zdravotnictví PS po celou dobu a podařilo se nám vysvětlit a obhájit nutnost prosazení daného paragrafu, který se týkal vzácných onemocnění a celé novely v tomto (minulém) volebním období.

Je ještě nějaký rys vaší kampaně, který považujete za zásadní?

Ještě je jedna podstatná věc na celé kampani, bez které by naše snažení bylo komplikovanější. Již při přípravě novely se totiž podařilo najít se všemi stakeholdery (pacienty, odborníky, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, Ministerstvem zdravotnictví, pojišťovnami i zástupci farmaceutického průmyslu) kompromis a společně jsme navrhli formulaci bodů do novely. To, že byla od počátku shoda na potřebě legislativní změny i na jejím znění, se ukázalo jako zásadní a nezpochybnitelný prvek naší kampaně.

Co je nyní před Vámi? 

V současné době vznikají metodiky pro účast v první hodnotící fázi (realizuje Státní ústav pro kontrolu léčiv) a k účasti v poradním orgánu ministra zdravotnictví. Zde navíc Ministerstvo zdravotnictví připravuje Statut a Jednací řád tohoto orgánu. Úkolem ČAVO nyní je vznik těchto materiálů sledovat, připomínkovat a následně zajistit proškolení našich členů. Navíc, až budou všechny materiály a podklady vyjasněné, zpracujeme pro naše členy vlastní metodiku a postupy, které budou řešit právě účast pacientské organizace v daném správním řízení. Úkolem Klubu nemocných cystickou fibrózou bude připravit se podle této metodiky na prosazení úhrady léků a doložit, jak se změní díky léku kvalita života pacienta i celé rodiny. Před námi všemi je velká zodpovědnost obstát v tomto novém legislativním procesu. 

Co pro vás bylo v kampani nejtěžší? 

Nejtěžší bylo, když jsme si prožili nějakou nepříjemnou zkušenost, kdy se k nám zrovna oslovení lidé chovali nevybíravě. V té chvíli si říkáte, že to nemáte zapotřebí poslouchat, ale díky podpoře našich konzultantů v Advokační akademii jsme vytrvali a pokračovali dál v kampani. Je důležité naučit se nebrat některé názorové nesoulady osobně. Stále jsme si připomínali, že to, co děláme, je moc důležité pro mnoho rodin a lidí, kteří tuto změnu potřebují a nemohou již dále čekat. 

Co vás naopak bavilo? 

Bavilo nás odhalovat, jak legislativní systém funguje, jak probíhají jednání ve Sněmovně a Senátu, co je na nich rozdílného a co je naopak spojuje. Naše častá setkání s konzultanty z Advokačního fóra Nadace OSF byla vždy nabitá pozitivní energií, entuziasmem a podporou. Je opravdu radost s takovými lidmi pracovat. A ze všeho nejvíc mě na tom baví to, že jsme si potvrdili, že demokracie u nás funguje a že hlas lidu je vyslyšen. Jinými slovy, když opravdu věříte, že toužená změna je správná a dobrá, pak její prosazování u zákonodárců je o to jednodušší. 

Co jste se v rámci kampaně naučili? 

Jak funguje systém schvalování zákonů. Naučili jsme se být důslední a vytrvalí. Už se umíme k tomu, co chceme sdělit, vyjádřit jasně, věcně a hlavně stručně. To je důležité.

Od konce loňského roku jste na své kampani spolupracovali s konzultanty Advokačního fóra Nadace OSF. Jak tato spolupráce v rámci Advokační akademie nadačního fondu Abakus probíhala a co vám přinesla? 

Protože jsme do Advokační akademie vstoupili, když už naše kampaň probíhala, museli jsme s týmem konzultantů hned naskočit do rozjetého vlaku a jet naplno až do podepsání zákona panem prezidentem. Konzultace probíhaly většinou online, plánovaně, ale bylo i období, kdy jsme s kolegy volali o pomoc a radu urgentně a k tomu nám sloužila whatsappová skupina. Velmi oceňujeme schopnost našich konzultantů vždy reagovat. I když jsme někdy měli pocit, že již více nelze učinit, s nimi jsme vždy našli další cesty a možnosti. To byl velký přínos a pro nás obrovská zkušenost. 

Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) a Klub nemocných cystickou fibrózou se účastní Advokační akademie nadačního fondu Abakus, jejímž odborným partnerem je Advokační fórum Nadace OSF. 

René Břečťan

René je již jedenáct let aktivním členem PARENT PROJECT, z.s.  Do spolku jej převedla diagnóza syna s Duchennovou svalovou dystrofii. Změnilo to život jeho i celé rodiny. Zkušenosti ostatních rodin pro ně byly neocenitelným přínosem. Zároveň však cítil, že pokud se má docílit skutečných změn, je potřeba systémového přístupu a společného postupu v oblasti zlepšení kvality života pacientů se vzácným onemocněním. Po roce od vzniku České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) se zapojil i do rozvoje této organizace. Jak říká „ když na něčem pracujete s přesvědčením a máte jasno, kam chcete dojít, podaří se to.“  ČAVO stojí především za legislativními změnami ve prospěch pacientů se vzácnými onemocněními, které se podařilo prosadit v rámci novely z č 48/1997 Sb. Ale cesta byla dlouhá a trvalé zvyšování povědomí o problematice vzácných onemocnění, podpora pacientů, vzdělávání mediků, spolupráce a vzdělávání odborníků, práce v odborných komisích i spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví přináší své ovoce. „A hodně práce nás v ČAVO nyní čeká,“ jak René se svými kolegyněmi doplňují. 

Simona Zábranská 

Simona má dceru s cystickou fibrózou. Nejprve ve snaze získat informace o nemoci a potkat se s jinými rodiči začala využívat služeb pacientské organizace Klub nemocných cystickou fibrózou (Klub CF). Posléze se začala do činnosti zapojovat i jako dobrovolnice a v současné době již pracuje jako ředitelka a předsedkyně Klubu CF. Pro pacienty má pacientská organizace velký smysl, protože pacienty a jejich rodiny nejen finančně podporuje, ale v poslední době je stále důležitější hájení jejich zájmů. V letošním roce se právě díky advokační práci Klubu CF podařilo zajistit nákladnou léčbu pro pacienty s cystickou fibrózou. Je to i ve světovém měřítku mimořádný úspěch, protože se řadíme k 11 zemím světa, kde je léčba pro takové pacienty k dispozici. Nyní spolu s kolegy v ČAVO pracuje na nové metodice úhrady léků na vzácná onemocnění, která umožní, aby se k pacientům léky dostaly systémově a rychleji. 

Anna Arellanesová 

Anna do světa vzácných onemocnění vstoupila s oznámením diagnózy své dcery. Zapojila se do činnosti Klubu nemocných cystickou fibrózou a sama zde našla to, co pacientské organizace svým členům poskytují – možnost sdílet zkušenosti s dalšími rodinami, podporu, pochopení. Jak říká: „Nebyli jsme v tom sami a mohli jsme se kdykoliv na někoho obrátit o radu. To je zvláště u vzácných onemocnění opravdu velikou výhodou.“ V roce 2012 tak stála u zrodu ČAVO (České asociace pro vzácná onemocnění), jejímž zakládajícím členem byl i Klub nemocných cystickou fibrózou. O devět let později se Anna raduje, že se organizaci daří nejen zviditelňovat téma vzácných onemocnění, ale zlepšovat podmínky pro pacienty zaváděním systémových změn v legislativě. Ať už se jedná o samotnou definici pojmu „vzácné onemocnění“ nebo o nedávno přijatou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, slibující včasný a koncepční vstup léků na vzácná onemocnění do úhrad a také vznik národní sítě center vysoce specializované péče o vzácná onemocnění.

The post Rozhovor: Jak novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění pomůže lidem se vzácným onemocněním? appeared first on Nadace OSF.

Technológie

• Gluster 10
• PHP Foundation
• GoDaddy discloses recent security breach that exposed 1.2 million accounts
• Temporary Tables in MySQL – Never Ending Story?
• Wireshark 3.6
• How I build command-line apps in JavaScript
• What’s new with JSON in PostgreSQL v14
• 7 Ways to Improve Node.js Performance at Scale
• PHP 8.1
• Quickly convert the PHP 8 codebase to use PHP 8.1 features
• Modern PHP Cheat Sheet
• 5 ways incidents made me a better engineer
• Observability Tips and Tricks For Using Grafana and Prometheus
• Learning Containers From The Bottom Up
• KubeScrape: An open-source dev tool that provides an intuitive way to view the health, structure, and live metrics of your Kubernetes cluster
• Privateer is a lightweight Kubernetes prototyping and monitoring tool developed in Electron.js.
• What you need to know about cluster logging in Kubernetes

UX & Service design

• Why white looks bigger than black — The irradiation illusion
• The endless search for "here" in the unhelpful "click here" button
• What If Phones Were Actually Designed for Hands?
• Why it’s time to reimagine your product roadmap
• How user segmentation builds gold-medal UX

Social media & marketing

• End-of-Year Marketing Foundations Checklist
• How to Use Facebook Business Suite
• Kolik hashtagů je na Instagramu tak akorát pro největší engagement a dosah?
• 8 tipů, jak maximalizovat engagement pomocí Instagram Stories
• Instagram spouští delší Stories a mazání příspěvků v carouselu
• 8 Effective Marketing Channels in 2021
• Další Meta průšvih: Facebook i Instagram sledují historii vyhledávání mladých uživatelů, ač veřejně tvrdí opak

Startupy & biznis

• Sales Development: 5 Ways to Grow Revenue Without Selling New Customers
• How To Make Your LinkedIn Profile More Attractive To Buyers
• Your Board of Directors is Probably Going to Fire You
• Getting your first 1000 customers through SEO
• 20 useful frameworks on startups, investing, writing, & life
• RFM analýza / segmentace zákazníků

Spoločnosť

• Why a toaster from 1949 is still smarter than any sold today
• Apple will notify users about state-sponsored cybersecurity threats
• Digital esthetics, environmental change and the subcultures of computer art
• Arrested after interviewing the World Cup manager
• The chase for fusion energy
• Robots in Europe Vote for the Radical Right

Kniha týždňa

Peter Gärtner a Ďuro Balogh - Radostná správa

Radostná správa je druhá a zároveň posledná autorská hra, ktorú stihli Lasica so Satinským uviesť koncom 60. rokov v bratislavskom Divadle na korze. S nastupujúcou normalizáciou prišiel zákaz, nútený odchod z divadla či snaha vymazať dvojicu z archívov a najmä z pamäti ľudí. O tom, že sa napokon podaril pravý opak, svedčí aj tento komiksový príbeh, ktorý mapuje zrod, začiatky a vrcholné tvorivé roky Lasicu a Satinského v časoch, ktoré humoru veľmi nepriali.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Do soutěže Czech Wiki Photo přihlásili letos amatérští i profesionální fotografové přes 300 fotek. To je skoro čtyřikrát více než vloni! V soutěži o nejlepší svobodnou fotku nahranou na Wikimedia Commons bude letos tedy mnohem větší konkurence než kdy dřív. Pojďte se seznámit s těmi, kdo o vítězích rozhodnou, porotkyní a dvěma porotci – skvělými fotografy.

Edita Bízová

Edita Bízová je mezinárodně oceňovaná fotografka, která byla letos ve finále Sony world photography awards, FEP, dříve získala Malta international photo award, ocenění FAPA a další. Role porotkyně jí není cizí, fotografie hodnotí například ve Švédské národní fotografické soutěži.

Foto: Edita Bízová

„Při hodnocení je pro mě důležitá jak technická kvalita a zpracování fotky, tak i celkový dojem, který ve mně zanechá. Když ve mně probudí touhu koukat se na ni o chvíli déle, upřednostním ji. Soutěže ve fotografii jsou pro nás fotografy prostor pro růst. Ať už je vyhráváme, nebo ne, můžeme se díky nim učit a zlepšovat. Inspirovat se od ostatních, zkusit to příště znovu a sledovat zlepšení“

Jakub Fryš

Jakub Fryš je zkušeným wiki-fotografem specializujícím se na přírodu, který již na Wikimedia Commons nahrává skvělé fotky mnoho let. Mezi fotky, které jsou podle něj komunitou nejpozitivněji hodnocené, patří jeho fotky kanadské krajiny. Podle jeho slov ho těší především vědomí, že jeho sdílené snímky vídají i díky Wikipedii tisíce lidí z celého světa. Jeho fotografie byly použity například v článku Centra pro klimatologickou simulaci při NASA nebo na webu vietnamského Ministerstva přírodních zdrojů a životního prostředí.

„Zatímco na technické stránce věci nebývá při hodnocení problém najít shodu (jde konec konců o zákony optiky, a tedy objektivní kritéria), u estetické části je pohled každého fotografa již velmi individuální. Přitom právě na estetice fotky často záleží více. Krásné fotce prominete občas nějaký technický prohřešek, ale technicky dokonalé fotce bez nápadu život nevdechnete.“

File:Castle Mountain.jpg, Autor: Jakub Fryš, CC-BY-SA-4.0

„Účast v Czech Wiki Photo má smysl hned z několika důvodů. Z principu jde o otevřenou soutěž pro jakéhokoliv fotografa bez rozdílu věku či zkušeností. Účastníkům nabízí jedinečnou šanci podělit se s ostatními o krásy naší země s možností ocenění a účasti fyzických snímků širších finalistů na výstavě pořádané českou Wikipedií.
Přesto si myslím, že odměnou nejvyšší by měla být radost se sdílením výsledků vaší práce s ostatními.“

Jan Rybář

Jsme moc rádi, že se opět do poroty vrací i Jan Rybář, český novinář, fotograf a autor několika knih. Téměř 13 let pracoval jako reportér zahraničního oddělení MF DNES. Nyní vede vlastní kreativní agenturu Amaze a řídí web o fotografování Fotoguru.cz V roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo za fotografii Bolest Beslanu, kterou pořídil v kavkazském Beslanu.

Afghánistán 2002, foto: Jan Rybář

„V této soutěži jsou už z definice kritéria přece jen trochu jiná. Nehledáme jen skvělou fotku, tedy tu, která zaznamenává emoce, atmosféru, krásno. Hledáme fotku, která navíc dává smysl v kontextu Wikipedie – tedy je cenná pro komunitu ‚svobodného obsahu. Svět je plný fotografických soutěží, tahle je ale výjimečná: podporuje právě ty autory, kteří přispívají k šíření fotek se svobodnou licencí. I jejich díla jako takové. To je samo o sobě hodně zajímavé a důležité. Navíc se ukazuje, že ta ‚užitečnost komunitě‘ se rozhodně nevylučuje s tím, aby šlo o fotky obecně dobré a skvělé.“

Moc se těšíme na to, které z letošních fotek porotcům nejvíce učarují. Brzy spustíme také hlasování o cenu veřejnost, kterého se budete moci zúčastnit i vy. Sledujte náš web nebo Facebook pro více informací.

Black friday. Black friday everywhere. E-shopy do toho šlapú čo to dá. Aj keď predpovede sú, že rekordy dosiahnuté nebudú. Čo ma ale neprestáva udivovať, že firmy stále baví chovať sa – poviem to slušne – neeticky.

Nemilo ma prekvapilo, že Vemzu ma lákalo na „Najstrašidelnejšie až -60% ZĽAVY.“ Strašidelné na tom je, že ani jeden produkt promovaný cez Facebook Carousel ads nie je v akejkoľvek zľave.

Skontroloval som to na Heureke. Aj keď tá zase rada v Instagram reklamách promuje rôzne produkty za veľmi divné ceny. Napríklad fotka dronu, alebo kamery za veľmi podozrivo nízku cenu. A potom zistíte, že to je cena za barériu alebo nejakú krytku.

Fakt nerozumiem, že to tie spoločnosti baví.

Nadace OSF uspořádala druhý ročník akce s názvem Civic Tech Open, která je zaměřena na propojení občana s technologiemi a informacemi. Hlavní příspěvek přednesl Michal Pěchouček, technický ředitel Avastu. Nadace OSF ocenila nejlepší nekomerční aplikace IX. ročníku soutěže Společně otevíráme data a představila nově vzniklou občanskou platformu Společně a digitálně s jejími doporučeními pro novou vládu v oblasti digitalizace. Akce se uskutečnila 23. listopadu v Centru současného umění DOX.

‚‚Současné konstelace nám umožnily celou akci zasadit hned do několika kontextů. Zažíváme přetrvávající epidemiologickou situaci, planeta se nachází v klimatické nouzi, data jsou stále důležitější a potřebnější pro kvalifikované rozhodování. V ryze českém prostředí aktuálně dochází k předávání výkonné moci, což stále živí naději, že se digitalizace stane politickou prioritou,‘‘ uvedl Josef Šmída, projektový koordinátor Nadace OSF.

S fungováním státní správy je veřejnost výrazně nespokojena, ukázal letošní průzkum agentury NMS Market Research pro Aspen Institute CE. Přes 80 % lidí ji považuje za pomalou a byrokratickou. Obdobný počet lidí (81 %) považuje za nezbytnou její reformu, s čímž se ztotožňuje i 74 % státních zaměstnanců. Česká státní správa zároveň zaostává i v mezinárodních žebříčcích. ‚‚Našim cílem je vytvořit pro stát relevantního partnera pro dialog a spolupráci mezi státem a občanskou společností s cílem modernizovat státní správu. Už nyní nabízíme konkrétní kroky a doporučení,‘‘ dodal Šmída. 

Nadace OSF, Rekonstrukce státu a Česko.Digital se proto ve spolupráci s dalšími 7 organizacemi rozhodly založit novou občanskou platformu Společně a digitálně, která propojí neziskové organizace, experty, úředníky, politiky, podnikatele a občany s cílem společně se zasadit o modernizaci a digitalizaci státu. Jedním z prvních počinů platformy je deklarace Je nejvyšší čas modernizovat státní správu, v níž 6 neziskových organizací, vč. Nadace OSF, nabízí státu pomocnou ruku v procesu nezbytné reformy. Dále organizace v součinnosti s dalšími odborníky formulovaly 15 konkrétních prioritních kroků nové vlády pro urychlení digitální transformace státu. ‚‚Experti se mimo jiné shodují na nutnosti vzniku centrálního kompetenčního centra pro digitální transformaci podřízeného odpovědnému místopředsedovi vlády či ministrovi, potřebě definovat standard digitální služby nebo měření výkonnosti digitalizovaných služeb,‘‘ vypíchl některá z doporučení vládě Ervín Hausvater z Rekonstrukce státu. 

‚‚Tok dat a algoritmy doslova řídí náš digitální život. Proto abychom mohli požívat svobody a cítit se v digitálním světě bezpečně, musíme mít možnost porozumět datům, kontrolovat chování algoritmů. Bez otevřených dat to nejde,‘‘ upozornil v hlavním příspěvku Michal Pěchouček, světově uznávaný odborník na umělou inteligenci a technický ředitel Avastu.

Vrcholem slavnostního večera se stalo vyhlášení vítězných aplikací IX. ročníku soutěže Společně otevíráme data, jediné soutěže pro neziskové aplikace postavené nad otevřenými daty v ČR, jejímž cílem je podpořit vznik nových smysluplných služeb pro veřejnost a zviditelnit společenský a ekonomický potenciál otevřených dat a open source technologií. Odborné poroty letos vybíraly z celkem 20 aplikací ve 4 kategoriích.

V kategorii Městská data zvítězila aplikace PragueDash Martina Kopečka, která zpřístupňuje data hl. města Prahy pro každodenní použití běžného občana, např. o dopravní situaci MHD, naplněnosti kontejnerů tříděného odpadu či parkovacích místech. 

Kategorii Klima a životní prostředí ovládla aplikace Envidata Jáchyma Brzeziny poskytující interaktivní a přehlednou analýzu veřejně dostupných dat o počasí, vodě a ovzduší. 

Interaktivní článek na webu iROZHLAS.cz Od moru ke covidu, který srovnává historickou statistiku příčin úmrtí mezi léty 1919-2018 s aktuální pandemickou situací, vyhrál kategorii Vzdělávání. Autorský tým ve složení Jan Boček, Kristína Zákopčanová, Jan Vlček, Veronyka Jelinek a Petr Kočí využil technologii scrollytellingu, která umožňuje předložit čtenáři příběhy skryté v linkách grafů.

Nejlepší aplikací v kategorii Zdraví se stala aplikace COVID očkování Jana Staňka a Marka Sušického, která přehlednou formou ukazuje data o očkování a vývoji epidemie COVID19. Aplikace současně umožňuje i nabídku volných vakcín od praktických lékařů. 

„Otevřený přístup k informacím je pro společnost zásadní. Mám radost, že tato soutěž oceňuje a zviditelňuje projekty z řad veřejnosti. Tyto často z vlastní iniciativy řeší problémy, se kterými se setkáváme v běžném životě, a přispívají tak k systémové změně,‘‘ uzavřela Kristína Zákopčanová z organizace Fakta o klimatu a týmu datové žurnalistiky iROZHLAS.cz. 

Partnerem projektu a celého večera je Y Soft. Partnerství jednotlivým kategoriím soutěže poskytují CZ.NIC, Avast Foundation, Český telekomunikační úřad a MojeID. Mediálním partnerem je Lupa.cz. 

The post Nadace OSF ocenila nejlepší nekomerční aplikace a představila cesty pro digitální transformaci státu appeared first on Nadace OSF.

Na kroužku programování se věnuju i aktivitám bez počítače. Chtěl bych tady na jednom místě shrnout, co jsem vyzkoušel a co se mi osvědčilo. Rozcestník původně vznikl jako přednáška pro ne-konferenci jOpenSpace. Záznam bude zveřejněn později, ale já osobně mám rád i textovou podobu.

Úvod

Děti celkem umí s tablety a mobily. S počítačem a myší je to horší. Pro mladší je výzva i zadat heslo k počítači a pak do adresního řádku přepsat code.org/join. Počítače nám tedy někdy hází klacky pod nohy. Když se chci soustředit na vysvětlení konkrétní problematiky, sáhnu po aktivitě bez počítače. Obvykle na začátku hodiny zhruba na deset minut.

Nebojte, nebudu se věnovat děrným štítkům. Ač z pohledu dětí pamatuju hodně, tak tohle už ne.

Aktivity

Převody soustav

Základní znalostí, kterou později využijete i pro složitější témata, je samozřejmě převod mezi dvojkovou a desítkovou soustavou (poprvé a ne naposledy se odkazuji na projekt CS Unplugged od novozélandská University of Canterbury). Pro děti ze škol, kde se učí matematika podle Hejného metody, se nejedná o žádnou novinku. Hned v tom viděly pohádkovou zemi Biland, kde se platí A groši a B groši.

Opakování a vzory

Elementární schopností programátora je rozpoznávání opakovaní a vzorů. Ono se vám to asi nezdá, když vzory vidíte všude, ale je to velký skok v abstrakci, místo krok krok krok psát opakuj 3x krok. U pokročilých programátorů je zase problém s pochopením, že duplicita je mnohem levnější než nesprávná abstrakce, ale držme se při zemi. To je jako s pravidly fotografování - nejdřív se je musíte nadrtit a pak je (máte-li patřičný kreativní důvod) teprve můžete začít porušovat.

Vezměte cokoliv barevného, čeho máte doma hodně, a připravte řady, které budou mít za úkol doplnit.

Hledejte materiály pro výuku vzorů v matematice.

Hodiny jsou skvělý příklad nejen na modulo. Nepříjemně mě překvapila doplňující úloha, jak moc jim dal zabrat převod mezi analogovým a digitálním formátem.

O IQ testech si můžete myslet cokoliv, ale je to výborná studnice úloh na opakování a vzory. Děti mají tendenci řešení tipovat, proto se jich ptám, proč zvolily právě danou možnost. Navíc ostatní pokouším, zda souhlasí nebo jsou naopak proti.

Ladění

Máme krásně hnusné slovo debuggování, vlastně ladění. Identifikace chyby v kódu je jedna z nejobtížnějších činností. Bloková schémata můžete rozebrat i na papíře. Připravil jsem si rozhodovací schéma, vzal hrací karty a nechal je krokovat.

Nebo mějme bludiště…

…spolu s nabídkou možností, ze kterých mají vybrat správné řešení.

Případně sáhněte po šachovnici. Představivosti se meze nekladou.

Datové struktury a algoritmy

Dostáváme se ke komplikovanějším tématům.

Vysvětlíme si, že počítače jsou sice (zatím) hloupé a dělají jen to, co jim řekneme, ale není nutné si ukládat každý pixel zvlášť, že můžeme využít základní komprese. Naklikejte si vlastní obrázek.

Podobně funguje i komprese textu (využil jsem anglického originálu, jako cvičení v cizím jazyce dobrý).

Nemyslete si, že hrajeme poker nebo vykládáme pasiáns, ale karty jsou vhodný nástroj, protože jsou po ruce. Využil jsem je i pro demonstraci kódování pro detekci a korekci chyb.

Analogicky to funguje s kontrolní číslicí čárového kódu.

Obligátní t̶ř̶í̶d̶ě̶n̶í̶ řazení. Diagram můžete křídou nakreslit na hřiště nebo fixou na prostěradlo, děti pak reprezentují jednotlivá čísla a navzájem se s̶e̶t̶ř̶í̶d̶í̶ seřadí.

Kryptografii pravděpodobně uvedete na Caesarově šifře.

Teorii grafů předvedeme na obci Blátov.

Bobřík informatiky nově umožňuje připravovat si vlastní sady testových otázek.

Elektronika

Sice jsem absolvoval FEL ČVUT, ale ohledně elektroniky se necítím silný v kramflecích. Proto kudy chodím, doporučuji knihu Martina Malého - Hradla, volty, jednočipy.

Existují elektrotechnické stavebnice jako Boffin či různé čínské klony, pro které jsem si připravil polovodiče v kroužku programování.

Lze demonstrovat, jak funguje mechanický počítač Turing Tumble.

Měkké dovednosti

Z konference učIT jinak jsem si odnesl úlohu stavění domečku, je to taková alternace na tichou poštu. V trojici byl jeden stavitel, jeden posel (který nemohl stavět, model neviděl) a jeden pozorovatel (na druhé straně místnosti, mluvil s poslem, viděl model). Měli za úkol postavit domeček podle vzoru, přičemž cílem cvičení bylo ukázat, jak obtížná je komunikace.

Závěr

Metodicky se mi osvědčilo zařazovat aktivity bez počítače. Dovolí vám to soustředit se pouze na potřebnou látku a nerozptylovat se technikou. Rovněž pro dynamiku hodiny je vhodné střídat aktivity. Rozhodně nemusíte vymýšlet nic vlastního, materiálů existuje nepřeberné množství, stačí je pouze vyhledat, nastudovat a případně mírně adaptovat. Samotné CS Unplugged by vám mělo vystačit na dost dlouho.

Související

• Jak jsem začal s kroužkem programování
• Polovodiče v kroužku programování
• Kontrolní číslicí čárového kódu
• Detekce a korekce chyb
• Mechanický počítač Turing Tumble

Technológie

• Git Techniques at Risk Ledger
• AlmaLinux 8.5
• Yes, PHP is Worth Learning/Using in $CURRENT_YEAR
• LXD live migration
• Web Scraping with Go
• Ephemeral Postgres Databases
• What's new in Lighthouse 9.0
• Powerful Terminal And Command-Line (CLI) Tools For Modern Web Development
• Demystifying OpenZFS 2.0
• $5,000 Raspberry Pi server
• Apple Business Essentials
• Squid game: how we load-tested Ably’s Control API
• How to Perform Incident Post-Mortems: Identify Root Cause with “Five Whys”
• Windows 11 SE
• Understand and demystify Role-based Access Control in Kubernetes

UX & Service design

• Metrics and KPIs You Need As Product Manager
• Dark Patterns: Unraveling the Web’s Shady Side
• Writing a Book in Figma – Story of creating UI Design Tactics
• Inclusive Language Guide for your Business
• Who Is a 10x Designer and How to Become One?
• UX Audit – All You Need to Know, Benefits, and Checklist
• User onboarding best practices
• How Designers Can Prevent User Errors

Social media & marketing

• Facebook odstraní další kategorie cílení reklam
• Facebook přidává Shops do skupin
• How to Optimize for Each Level of the B2B Marketing Funnel
• Hreflang a SEO na viacjazyčných weboch: Ako na to?
• Instagram zavádí v Reels převod textu na řeč a hlasové efekty
• SEO Pack: 21 Worksheets, Templates, and Cheat Sheets
• How Pinterest utterly ruined photo search on the internet

Startupy & biznis

• How we’re moving our SaaS upmarket to enterprise sales
• Seed Rounds At $100mm Post Money
• McAfee to Be Acquired by an Investor Group for over $14 Billion
• Six rules of hiring for growth

Spoločnosť

• Rising humidity could be linked to increase in suicides, report finds
• Netflix Top 10
• Remember Windows Media Player? Microsoft is finally replacing it
• Notes from an Island

Kniha týždňa

Milan Kundera - Nevedomosť

Melancholik Milan Kundera sa v nesentimentálnom ľúbostnom románe Nevedomosť aspoň v myšlienkach a pocitoch vracia do Československa, ktoré voľakedy musel opustiť. Irena po ruskej okupácii v roku 1968 emigrovala do Francúzska. Josef sa rozhodol o rok neskôr pre ten istý krok, no vybral si Dánsko. Po dvadsiatich rokoch sa náhodne stretnú na letisku v Paríži, obidvaja letia do Prahy na krátku návštevu. Aké bude ich stretnutie? Čo ich čaká v niekdajšej domovine? Cesta vedie do minulosti, k starým priateľom, rodine, na miesta, ktoré mali kedysi radi, no už ich takmer nespoznávajú. Vedeli by sa tu ešte cítiť ako doma? A kde je ich skutočný domov?

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Již o tomto víkendu by několik tvůrců české Wikipedie mělo navštívit jihočeskou Třeboň. Pod záštitou starosty města, PaeDr. Jana Váni a ve spolupráci s Městskou knihovnou v Třeboni budou dobrovolníci psát nové články o městě. Na místě budou mít k dispozici všechny zdroje. Fotografický tým potom zajistí dle Wikidat dokumentaci všeho potřebného po městě a okolí.

Letos padla volba na jihočeskou Třeboň. Wikiměsto se zde mělo uskutečnit již loni, nicméně bylo kvůli pandemii koronaviru odloženo na neurčito. Mezitím se konalo i seniorské Wikiměsto v Týně nad Vltavou. Volba Třeboně byla jasná – město má ohromné historické dědictví – ať už v podobě různých historických osob, kulturních památek (chráněné jsou téměř všechny domy v historickém jádru města) nebo řemesel. Ve srovnání s řadou obdobně velkých měst v celém kraji statisticky vyniká. A nejen podle dat… jen těch rybníků okolo města! A přírodních památek! To vše vypadá krásně – na Wikipedii jsou ale v tomto směru spíše bílá místa (červené odkazy) než encyklopedický text.

Rozhodli jsme se to proto změnit. Wikiměsto začne v pátek odpoledne kulturním programem. Naši dobrovolní editoři a fotografové navštíví místní vodárenskou věž s galerií, místní muzeum v radniční věži a divadlo. V sobotu potom v městské knihovně v Třeboni usednou k tvorbě článků týkajících se samotného města. Paní ředitelka knihovny Vlasta Petrová nám přislíbila přístup k hodnotné literatuře. Publikace nabídlo zapůjčit i místní informační centrum. Večer si potom ukážeme v centru města jak se dělá noční focení. Co se nestihne napsat v sobotu dokončíme ještě v neděli dopoledne.

Očekáváme, že akce pomůže kompletně proměnit přítomnost Třeboně na české Wikipedii. Vnímáme ji jako vzájemně prospěšnou – Wikipedie získá na místě nové články z tak široké oblasti, jakou je místopis a město Třeboň jistě ocení, že o něm bude více na jednom z nejnavštěvovanějších webů současnosti. Na tuto skutečnost koneckonců poukázal deník The Guardian.

Wikiměsto je „stálicí“ aktivit spolku Wikimedia Česká republika už poměrně dlouho. Příběh začal v Přibyslavi v roce 2014, od té doby jsme pokračovali obdobnými akcemi v Hustopečích, Mariánských lázních, Litovli, Kopřivnici a Litomyšli. Akce je financována z komunitních minigrantů spolkem Wikimedia Česká republika.

Technológie

• Memory leaks are crippling my M1 MacBook Pro–and I’m not alone
• 4 Linux tools to erase your data
• Orca is an esoteric programming language, designed to create procedural sequencers
• Alibaba open sources four RISC-V cores: XuanTie E902, E906, C906 and C910
• Red Hat Enterprise Linux 8.5
• Visual Studio 2022
• 7 handy tricks for using the Linux wget command
• What the SRE team wants to achieve with the development team
• Multicloud failover is almost always a terrible idea
• Federating Prometheus Effectively
• Why Your Services Need Observability
• Kubernetes Multicluster with Kind and Cilium
• Getting Started with VMware Tanzu Community Edition
• Azure Container Apps: a serverless container service for running modern apps at scale
• Knative 1.0 is out
• What the Arrival of IPv6 Support in Kubernetes Means for You

UX & Service design

• OKRs vs KPIs – Understanding Measurements for your SaaS Product
• A Brief History of the Pixel
• codepng - Turn your code into awesome pictures
• 22 inspiring web design trends for 2022
• UX Design Patterns You Should Focus On
• Can a Robot Do a Designer’s Job?

Social media & marketing

• YouTube is removing the dislike count on all videos across its platform
• Instagram zavádí nástroj Collabs a hudební novinky
• Facebook přidá nové nástroje pro tvůrce
• Měl by Facebook zrušit tlačítko 'sdílet'? Dle uniklého dokumentu by to pomohlo ke snížení šíření dezinformací
• Facebook obchází poplatky určené Applu
• Budujte databázi kontaktů ve WordPressu – pomocí pluginů
• Two New Credential Offerings Available through Facebook Career Programs

Startupy & biznis

• How To Win The Startup War For Talent
• Why is Usage-Based Pricing on the Rise? Our Study Reveals a Growing Trend
• The Feedback Founders Need to Hear — How to Grow Yourself To Grow The Company
• How we bootstrapped our open source Google Analytics alternative to $500k ARR
• Sales Pain Points You Need to Address in 2022
• Fixed Mindset vs Growth Mindset in Sales

Spoločnosť

• Spiders are much smarter than you think
• How does COVID-19 change the brain? This scientist is finding out
• How To Learn Stuff Quickly
• Why Tokyo Works
• A photo on Wikipedia can ruin your life
• Nuclear Power Is the Best Climate-Change Solution by Far
• Logá Miroslava Cipára
• V 64 letech zemřel hudebník Astro. Založil reggae skupinu UB40, kterou proslavil hit Red Red Wine
• Zemřel Miro Žbirka

Kniha týždňa

Charles Duhigg - Sila zvyku

Prečo sa niektorí ľudia a firmy snažia o zmenu celé roky, zatiaľ čo iní sa zmenia cez noc? Ako zvyky vznikajú, prečo vôbec existujú a možno ich zmeniť? Charles Duhigg nám ukáže, ako niektorí ľudia, podnikatelia alebo vlády dokážu meniť veci k horšiemu alebo lepšiemu. Je neuveriteľné, ako ľahko možno manipulovať ľudmi. Ak pochopíme, ako zvyky fungujú, môžeme ich veľmi ľahko zmeniť a využiť vo svoj vlastný prospech. Zlepšíme tak nielen mnohé oblasti svojho osobného a pracovného života, ale i fungovanie celej spoločnosti. Strhujúce rozprávanie, podložené mnohými najnovšími vedeckými poznatkami, prináša celkom nové chápanie ľudskej povahy a jej potenciálu na zmenu.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Nadpis je tak trochu zkratka. Ve skutečnosti jsem nekoupil skutečnou tunu CO₂, ale povolenku na vypuštění tuny CO₂ do ovzduší. A vlastně jsem ani přímo nekoupil tu povolenku, ale CO2IN, což je virtuální měna, jejíž podkladové aktivum jsou evropské povolenky na emise CO₂. Proč vlastně něco takového dělat?

Emisní povolenky, které byly v EU zavedené v roce 2005, jsou tržním přístupem k regulovaci emisí CO₂. Ty jsou klasickým příkladem externality, tedy činnosti, kterou jeden subjekt způsobuje jiným subjektům nedobrovolné náklady bez kompenzace tržním mechanismem. Bez započtení externalit do nákladů pak můžou některé činnosti zdánlivě vycházet ekonomicky nejvýhodněji, ač je jejich celkový dopad podstatně méně výhodný. Teplárna může spalovat uhlí, fungovat levně, ale jen díky tomu, že nemusí nikomu kompenzovat svůj podíl na oteplování klimatu, které způsobuje ohromné náklady zase někde jinde.

Podmínky u externalit se zpravidla narovnávají regulací nebo zpoplatněním. Buď činnosti s negativními externalitami omezíme, nebo se snažíme o promítnutí veškerých nákladů do jejich fungování. Na rozdíl od direktivních kvót systém emisních povolenek využívá tržní principy. EU každý rok vydává určitý počet povolenek. Vybrané, energeticky náročné podniky dostávají určité množství zadarmo, ostatní si je musí koupit. Toto množství se každý rok snižuje. S povolenkami lze obchodovat, takže podnik, který se rozhodne investovat do ekologie a sníží své emise pod udělené množství povolenek, může nadbytečné povolenky prodat a z toho investice do ekologičtějšího provozu financovat. Podnik, který svoji ekologickou zátěž nesnižuje dostatečně, je naopak penalizovaný tím, že chybějící povolenky musí dokupovat. Jak se množství povolenek snižuje, roste jejich cena a tudíž i výhodnost ekologického provozu.

A jak do toho zapadá CO2IN? Emisní povolenky může nakupovat kdokoliv, nejen firmy, které musí. CO2IN je virtuální měna z dílny české Skupiny Amper. Její podkladové aktivum jsou emisní povolenky a její cena je pevně navázaná na cenu povolenek. Co bylo dosud dostupné jen na pro běžného smrtelníka nepřístupné burze, může nyní každý nakupovat z pohodlí svého mobilu. Vy nakupujete nebo prodáváte CO2IN a Amper podle toho na trhu obchoduje povolenky, aby byly CO2INy v oběhu čím kryté.

A proč CO2IN nakupovat? Amper se to snaží primárně propagovat jako způsob, jak tzv. offsetovat svoji uhlíkovou stopu. Nabízejí kalkulátor, kde si každý může spočítat, kolik jeho spotřeba a životní styl vyprodukují CO₂. Nákupem CO2IN stahujete určité množství povolenek z trhu a tím tak de facto zabráníte tomu, aby je někdo jiný mohl využít k vypuštění daného množství CO₂. Amper se taky snaží kolem měny vytvořit určitý ekosystém, v kterém by měna obíhala a žila si svým životem. Nejenže můžete jejím nákupem zabránit vypuštění určitého množství CO₂, ale taky byste si za to mohli něco koupit. Případně může sloužit jako uchovatel hodnoty.

Je to zajímavý kontrast k Bitcoinu. Zatímco jeho hodnota je odvozená od pálení elektřiny na výpočtech a tudíž produkce CO₂ (odhaduje se, že uhlíková stopa těžení Bitcoinu je ročně skoro 40 milionů tun CO2!), hodnota CO2IN je odvozená od CO₂, který jsme do atmosféry nevypustili.

Daly by se najít ale taky jiné způsoby využití CO2IN. Jejich nákup může být určitý způsob, jak se zahedgovat proti vlivu ceny emisních povolenek na cenu elektřiny. Když poroste cena elektřiny kvůli rostoucí ceně povolenek, bude vám to kompenzovat rostoucí hodnota CO2IN. A naopak. Můžete také prostě jen spekulovat na růst ceny.

Amper vydělává na poplatcích. Bere si 1 % z nákupu, 2 % z prodeje a 0,1 % z převodu.

Já jsem zatím jen takový pasivní pozorovatel. Nakoupil jsem jen symbolicky cca 120 CO2INů (emisní povolenka na 1 tunu CO₂ je 100 CO2INů), což má momentálně hodnotu 1900 Kč, zkouším, jak služba funguje, a sleduju, jak se vyvíjí. A taky jí fandím. Je to zajímavý nápad, který má globální ambice. Bylo by skvělé mít zase jednou český projekt s globálním dosahem.

Mobilní aplikace

Zajímá vás propojení digitalizace, občanské společnosti a veřejné správy? Jsou vám blízké pojmy jako ‚‚Civic Tech‘‘ nebo ‚‚Gov Tech‘‘? Máte pocit, že otevřená data a otevřený software jsou klíčem, který přispívá k transparentnímu a otevřenému vládnutí? Hledáte práci, kde se nebudete nudit a kde budete součástí skvělého týmu, který staví na důvěře a kolegialitě? 

Pak neváhejte a přidejte se k nám! Aktuálně hledáme kolegyni či kolegu na pozici koordinátora/ky projektu Náš stát, naše data, který bojuje za to, aby stát poskytoval informace o svém fungování a rozhodování, efektivně využíval sbíraná data pro vytváření politik a dál je otevíral. Projekt Náš stát, naše data se rovněž podílí na aktivitách občanské společnosti, které vedou k rozvoji digitalizace státu, a usiluje o participaci veřejnosti skrze digitální nástroje a zlepšení kvality služeb, které jsou dostupné občanům při komunikaci s veřejnou správou.

Co vás čeká? 

• Budete koordinovat projekt zaměřený na posilování efektivity a transparentnosti české veřejné správy v digitální oblasti.
• Budete spolupracovat s mnoha partnery napříč různými segmenty společnosti (zejména pak s Česko.Digital nebo Rekonstrukcí státu) s cílem rozvíjet digitální stát a podpořit digitální transformaci státu z občanských pozic.
• Budete sledovat nové trendy v oblasti ‚‚Civic Tech‘‘ a přemýšlet o jejich přenosu a možnostech jejich využití v České republice.
• Budete zodpovědný/á za obsahové a produkční zajištění aktivit a událostí posilujících open-datovou komunitu.
• Vaším úkolem bude tvorba strategie, rozpočtu a ročních plánů programu.
• Budete komunikovat s donory projektu a spoluprácovat s fundraisingovým a komunikačním týmem nadace.

 Co nabízíme? 

• plný pracovní úvazek na dobu určitou na 1 rok (možnost prodloužení je otevřená) s nástupem ideálně od 1. ledna 2022
• mzdu v rozmezí 27 000 – 36 000 Kč (dle vaší kvalifikace a praxe)
• dynamickou, kreativní a smysluplnou práci
• zajímavé pracovní prostředí progresivní nadace s téměř 30ti letou historií
• možnost profesního růstu, odborného rozvoje a vzdělávání
• pružnou pracovní dobu
• 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování, 3 placené dny zdravotního volna (sick-leave)

Co potřebujete?

• zájem o ‚‚Civic Tech‘‘ a technologie obecně
• skvělé koordinační a organizační schopnosti a současně smysl pro práci v týmu
• samostatnost a proaktivní přístup, spolehlivost a důslednost
• schopnost komunikovat v angličtině, ústně i písemně
• ochotu občas cestovat po České republice a do zahraničí

Nadace OSF se zaměřuje na rozvoj právního státu a demokracie a na omezení korupce. Podporuje svobodný přístup k informacím a zapojení lidí do veřejného dění. Prosazuje rovný přístup všech dětí ke vzdělávání a všech lidí k příležitostem současného světa.

Nadace OSF je zaměstnavatel, který se řídí zásadou rovných příležitostí pro všechny a zavazuje se dodržovat Politiku ochrany práv dětí a zvláště zranitelných dospělých. 

Jak probíhá výběrové řízení? 

Na pozici se hlaste nejpozději do 9. prosince 2021 přes TENTO ODKAZ, přes který zároveň předložte: 

1. Strukturovaný životopis v češtině nebo angličtině
2. Motivační dopis v češtině (max. na 1 stránku)
3. Jméno a kontakt (telefon a e-mail) tří osob, které mohou poskytnout referenci

Uchazeči a uchazečky, kteří projdou prvním kolem výběrového řízení, budou pozváni na osobní pohovor na počátku prosince 2021. 

Děkujeme.

The post Hledáme koordinátora/ku projektu Náš stát, naše data appeared first on Nadace OSF.

Imagine you’re developing a feature, which requires you to do some database schema changes, and those changes might not be backward compatible. But right now, you just want to develop your feature and worry about migrating the production later. You start by writing the code and gradually ALTERing your local database.

But after some time, priorities change. Either the product owner changes his mind and forces you to start working on something else, or there is a critical bug on production that must be fixed immediately. Anyway, you have to switch to master and start working on something else. But you’ve made a mess of your local database because you’ve thought you’d be able to finish this before you move on to something else, and now your master won’t work with whatever is in your local database.

What now? If only you could just magically revert the database to where it was before you’ve started changing the schema.

Branching the database

Sadly, PostgreSQL does not have a real branching feature. But it has something that can be used as such - the CREATE DATABASE command. It allows you to copy the entire database with all its data via a single command, and it does so really fast. It has only one limitation - there can be no active connection to the database you’re copying, but that’s not an issue on your localhost.

CREATE DATABASE app_copy WITH TEMPLATE app OWNER a_user;

To work around the limitation, I always keep a separate connection that I can use for the databases manipulation. Unlike MySQL, PostgreSQL requires a database name for a connection, and it simply won’t connect unless you give it one, so you cannot connect to “nothing” to manipulate the databases. But there is a simple workaround - most PostgreSQL instances have a default database named postgres. If you connect to this database and disconnect from all the others, you can safely copy and drop your application databases. You can also create an empty dummy database just for this.

With this tool in hand, let us look at the “branching strategy”.

Backups strategy

As with any branching strategy, a bit of discipline is required to make it work. Simply put, you’re always working on the same database, but you create backups to have something to go back to when needed.

First, you configure your app to connect to the database app as you usually would. You only create a backup once you face the need to make schema changes that might be considered incompatible.

CREATE DATABASE app_backup_name WITH TEMPLATE app OWNER a_user;

And then you continue with your work. If you’re able to work uninterrupted, you’ll just finish your feature and drop the backup.

DROP DATABASE app_backup_name;

But, if you happen to need to go back, either you can configure your app to connect to the backup, or you can restore it to main.

ALTER DATABASE app RENAME TO app_feature_backup;
ALTER DATABASE app_backup_name RENAME TO app;

This little dance is a bit weird, but that’s because the strategy is optimizing the happy path (that you won’t need the backup), which makes the restore itself a bit more work.

You can obviously create much more complex strategies. But this basic strategy is good enough for my everyday use since I’m trying to never work on more features simultaneously, which helps prevent nasty conflicts.

Why didn’t you just …?

My local database of an app where I’m utilizing this technique has around 130GB, and it is not trivial to initialize it for reasons that are out-of-scope of this article. What are the alternatives?

• regular filesystem copy&paste: 4-5min (if you want to switch the databases, you have to turn off the server and switch files, or start a new instance and reconfigure your app)
• CREATE DATABASE: 5-6min
• dump&restore: I’m not going to even try, but it’s going to be at least 1 hour

As you can see, CREATE DATABASE combines speed and simplicity and is ideal for this use case.