Planeta OpenAlt
Před pěti měsíci jsem si pořídil hodinky Garmin Epix 2 a myslím, že je to dostatek času na to, abych se mohl podělit o první zkušenosti. 
Jak už je letitým pravidlem, vydání nové Fedory znamená, že za měsíc končí podpora Fedory, která vyšla před rokem. Po vydání Fedory 41 přišel čas se rozloučit s Fedorou 39, která přestala dostávat aktualizace 26. listopadu. Její repozitáře jsou po tomto datu i nadále dostupné, ale už nedostávají žádné aktualizace včetně těch bezpečnostních. Uživatelům, kteří Fedoru 39 stále používají, se tak doporučuje co nejdřív přejít na novější verzi (F40 nebo F41), kde mají podporu i nadále zajištěnou.
Celková délka podpory Fedory 39 činila 384 dnů. Dostala přesně 31419 aktualizací, z nichž 823 bylo bezpečnostních.
Wikimedia Česká republika věnuje celý prosinec oslavě seniorů a seniorek, kteří aktivně přispívají na Wikipedii. Tzv. Měsíc seniorů je zaměřen na oceňování jejich práce a motivaci dalších k zapojení. Během tohoto měsíce proběhne řada kurzů, setkání a večerní Wikiškola. V roce 2024 se na kurzech pro seniory podařilo vytvořit 153 unikátních článků, upravit na 1500 stávajících a nahrát 497 multimediálních souborů. Tento úspěch byl možný i díky podpoře veřejné sbírky.
Senioři na české Wikipedii tvoří jednu z nejvýraznějších editorských skupin. Proto se Wikimedia Česká republika již minulý rok rozhodla vedle zaběhlého programu Senioři píší Wikipedii zasvětit seniorům na Wikipedii celý měsíc a dokázat, že senioři a Wikipedie se dokonale snoubí. Prosinec se tak na Wikipedii stává Měsícem seniorů.
Měsíc seniorů zdůrazňuje důležitost práce aktivních seniorů a seniorek a inspiruje další, aby se do tvorby Wikipedie zapojili. Absolventi kurzů budou mít příležitost setkávat se během prosince na různých místech v republice, včetně Prahy, Brna, Olomouce a Hradce Králové.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsWikimedia ČR zároveň cílí na nové zájemce, kteří chtějí objevovat digitální svět, získat novou zálibu, najít přátele a předat své životní zkušenosti dál. Připraveny jsou bezplatné kurzy editování Wikipedie, které probíhají jak online, tak i naživo v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci, Hradci Králové a Brně. Zájemci se navíc mohou zúčastnit Večerní Wikiškoly, která se 17. prosince zaměří na téma Jak hledat v archivech aneb Prameny na Wikipedii.
“Wikipedie má pro mě velký význam – zvlášť teď v seniorském věku – protože mě pomohla najít další smysl života, a protože se díky ní můžu setkávat s novými lidmi, kteří mají podobný náhled na život a podobné zájmy. Wikipedii jsem používala již dříve a vždy mě fascinovala. K psaní mě potom přivedla náhoda, kdy jsem si byla v knihovně půjčit nějakou knihu a zjistila jsem, že tam probíhá kurz pro seniory. Okamžitě jsem se přihlásila a od té doby edituji. Na Wikipedii jsem napsala asi 80 článků a nahrála 6000 fotek,” říká Jana Sekyrová, absolventka kurzů pro seniory a aktivní wiki-seniorka.
Díky 20 kurzům, které Wikimedia ČR pro seniory a seniorky z celého Česka zdarma v roce 2024 uspořádala, bylo přímo na kurzech vytvořeno 153 unikátních článků, upraveno na 1500 článků a nahráno 600 souborů na Wikimedia Commons, které slouží jako úložiště licenčně volného multimediálního obsahu a poskytuje ilustrační obrázky na Wikipedii. Obsahu, který proškolení senioři tvoří mimo kurzy, je samozřejmě mnohem více.
Bezplatné kurzy pro seniory jsou možné i díky podpoře dárců, kteří pravidelně přispívají v rámci veřejné sbírky. Jedním z cílů Měsíce seniorů je proto upozornit na možnost zapojit se do tohoto unikátního projektu skrze dárcovství. Přispět lze online přes dárcovský formulář.
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na nedávný vývoj okolo nového zákona o kybernetické bezpečnosti, první UEFI bootkit pro Linux nebo obcházení antivirů s pomocí herního enginu…
Jeden z klamů, kterému stále podléhám, je, že vám program poběží v jediné instanci. Jasně, mnohdy na to myslím, klasicky zajištění, aby úloha v celém clusteru běžela maximálně právě jednou, k tomu perfektně slouží knihovna ShedLock. Nicméně pro některé případy stále ještě nemám vypěstovanou dostatečnou intuici. Fousatá legenda praví, že v IT máme dva obtížné problémy: pojmenování věcí a invalidaci cache. No a jak invalidovat cache pro více nodů? Distribuovaná cache. Tak to nechceš. Pro svůj případ jsem našel jednodušší funkční řešení.
Moje práce je v současné době z větší části open-source, takže bych vás mohl odkázat rovnou na konkrétní pull request, ale asi vám bude chybět kontext dané komponenty a taky principy použitého API. Cache v tomto případě nepoužíváme pouze pro databázové dotazy, ale pro sestavení klienta pro posílání push notifikací (je to náročné na zdroje kvůli práci s certifikáty). Když v admin API změním konfiguraci, invaliduji cache. Jenže to platí jen v případě, kdy provozujeme jedinou instanci. Pakliže máme instancí více, ostatní se o změně nedozví. Distribuovanou cache jsem nechtěl zavádět, jelikož řešení můžeme provozovat my i zákazníci sami (a čím méně toho musí nastavovat, tím lépe). Teoreticky by si ještě instance mohly posílat zprávy, ale ideálně by o sobě vůbec neměly vědět.
Pro jednoduché použití existuje osvědčená knihovna Caffeine, kterou už jsme na daný případ používali.
Zkoumal jsem tedy podrobněji API, čeho můžu dosáhnout.
Našel jsem funkcionalitu refresh, kterou realizuje CacheLoader pomocí metody #reload(K,V)
Přiznávám, že jsem trochu empirický programátor, kouknu na název metody a proletím JavaDoc, ale reload funguje trochu jinak, než jsem na první pohled čekal.
Vlastně nakonec dokonce lépe (byť to má svoje specifika) a tak jak dokumentace podrobně popisuje.
Možná jste tedy rychleji než já pochopili, jak to celé funguje, ale pokud byste měli zájem i o vysvětleními mými slovy, tak čtěte dále.
Nastavení refreshAfterWrite=5m totiž není tak tupé, že každých pět minut nahrává hodnotu znovu, ale po pěti minutách je záznam vhodný na refresh.
Přičemž refresh se odpálí teprve až dotazem na daný klíč (co kdybyste danou hodnotu používali třeba jen jednou denně).
A aby nedošlo ke zdržení, tak vrátí starou hodnotu a asynchronně si dopočítá novou (v našem případě ještě kontrolujeme timestamp změny, zda je to vůbec potřeba).
Projevení změny v databázi (způsobené jiným nodem) je tedy o takt zpožděné.
Při editaci ze stejného nodu refresh vyvoláváme rovnou (tam logiku zachováváme, respektive vylepšujeme; předtím tam byl evict, který záznam smazal, teď ho rovnou předpočítáme).
Zasloužilo by si to diagram, že?
Programátor by měl pořád myslet na to, co se stane v produkci. Lokálně si spouštíte jedinou instanci a tak to vždycky být nemusí, spíš to tak nikdy ani nebude. Ukázali jsme si, jak lze invalidaci cache mezi více nody obejít i bez distribuované cache nebo posílání zpráv.
Vážení přátelé,
Rádi bychom navázali na náš apel na konferenci o oživení pravidelných srazů, které nám jaksi vzaly události covidových let.
Zveme tedy všechny z Vás, kteří opětujete naši „open“ myšlenku, na předvánoční sraz příznivců a členů spolku OpenAlt, a to v Brně dne 13.12.2024 v 18:00
(výjimečně je to druhý pátek, kvůli firemním večírkům).
Místem pro setkání bude Studentský klub U Kachničky na Fakultě informatiky Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Pro ty, kdo byli na konferenci, jsou to stejné prostory, kde se konaly konferenční párty.
Informace jak se dopravit do klubu jsou k dispozici na su.fit.vut.cz/kachna.
Pro příchozí připravujeme ve spolupráci s klubem pohoštění, tak nás na to nenechejte samotné.
Vánoční doplněk oblečení, cukroví k ochutnávce a dobrá nálada jsou vítány.
Pro ty co by se rádi zúčastnili, ale nebudou moci přijít osobně, se pokusíme spojit i prostřednictvím meet.vpsfree.cz/OpenAlt.
Program setkání bude upřesněn.
Vánoční RoboDoupě bude 7.12. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.
Program:
10:00 – 10:15 Slovo úvodem… 10:15 – 11:00 Úvod do ESP-NOW [...]„Není to top pitná voda, ale kdyby byla nějaká životní nouze, že by se člověk blížil k čističce odpadních vod a měl totální dehydrataci, tak kdyby se té vody napil, nic se mu nestane. Co jsem byl například v Izraeli, tam mají nedostatek vody, ale využívají ji spíš jen pro závlahu. Zajímalo mě, jakou chuť asi taková vyčištěná odpadní voda má, nedalo mi to a konzultoval jsem to s umělou inteligencí. A ještě nedávno mi odmítla odpovědět, že je to nehumánní.“
Nepotřebuje elektřinu, vyrovná se konvenčním řešením, vrací vláhu do svého okolí, a tím se stává útočištěm pro hmyz – to jsou jen některé z výhod přírodních čistíren odpadních vod, dříve známých jako kořenové čističky. Nad vodní hladinu vyrůstají fialové nebo bílé květy kosatců, ta největší práce se ale odehrává mezi kořeny, kde bakterie dokáží vyčistit vodu tak, že je průzračná. Zlepšováním, návrhem a stavbou přírodních čistíren se zabývá Michal Kriška-Dunajský z Fakulty stavební VUT. Sám by prý vodu z přírodní čističky nepil, ale i pouhým využitím na splachování ušetříme doma třeba až třetinu naší spotřeby pitné vody. Proč měly přírodní čistírny špatnou pověst a musely dohánět dvacetiletý náskok Rakouska? A vyčistí kořenové čističky vodu od drog a mikroplastů?
Dnes jsme s Václavem Maněnou jeli tandemovou prezentaci na Střední průmyslové škole v České Lípě, kde jsem učitelkám, učitelům i ajtíkům předali část našich zkušeností z oblasti detekování fake news, fact-checkingu a IT bezpečnosti. Zde přikládám pro účastníky, ale také pro sebe a …
Příspěvek Bezpečná škola v digitálním věku pochází z Spajk
Daniel Marchlík – Unodor
10. 12. 2024 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava
Co se stane, když na začátku zvolíte nevhodné technologie nebo architekturu systému? Na co si dát pozor při výběru? A jak se nakonec za běhu mění architektura vysoko-profilových služeb s obrovským trafficem?
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center, v němž se podíváme na nedávné citelné snížené počtu serverů, které Shodan detekuje na území Ruska…
Vyhlašujeme grantovou výzvu, ve které podpoříme veřejné knihovny v menších obcích. Chcete ve své knihovně posílit digitalizaci, rozvíjet vzdělávání knihovnic a knihovníků nebo třeba komunitní aktivity? Ucházet se můžete o grant ve výši 5 000 až 20 000 korun.
Nadace OSF vyhlašuje 15. ročník soutěže Novinářská cena. Až do 1. února 2025 mohou autorky, autoři, redakce nebo veřejnost nominovat příspěvky, které v roce 2024 hýbaly českou společností – v tištěných, elektronických, regionálních i celostátních médiích.
Druhý ročník výzvy a soutěže Doplňme PVH na Wikipedii! byl odstartován. Probíhá od 1. do 30. listopadu 2024. Cílem výzvy je doplňovat na Wikipedii hesla týkající se pomocných věd historických a archivnictví, aby se z nich ideálně stal zdroj pro studující.
Rodinný strom Ludvíka II. Württemberského. Jakob Lederlein, Public domain, via Wikimedia CommonsŽe to zní jako nuda? To ani v nejmenším. Do pomocných věd historických se počítá třeba sfragistika, věda o pečetích, které provázely panovnické rody po celá staletí, nebo diplomatika studující osudy listin. A osudy archivů a archivářů jsou neméně dobrodružné, například doposud nedoplněné heslo o Ruském zahraničním historickém archivu v Praze, který vybudovala ruská emigrace po Říjnové revoluci nebo příběh nacisty Emila Schiecheho, archiváře protektorátního ministerstva zahraničí.
Je z čeho vybírat a v těchto deštivých a mrazivých listopadových dnech není lepší zábavy než se ponořit do zajímavých příběhů o těchto málo známých disciplínách. A ještě za odměnu – tři nejaktivnější editorky či editory odměníme cennými výhrami.
A jak se do soutěže zapojit? Na konci své editace napište do shrnutí editace #PVH2023. Tak se o vašich editacích dozvíme. Více informací pak naleznete na stránkách výzvy.
Akci pořádá Hradecká studentská sekce České archivní společnosti za podpory Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a spolku Wikimedia ČR.
S prvními listopadovými týdny je tu i nová epizoda pravidelného speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na historické varování NÚKIB upozorňující na hrozby spojené s produkty čínských společností, kybernetické útoky a dezinformační kampaně v souvislosti s volbami v USA, masivní pokuty za prohřešky v oblasti kybernetické bezpečnosti i řadu dalších témat…
Třetím dílem dnes zakončíme sérii věnovanou komplexitě softwaru (co to je, jak vzniká). Podíváme se na možná řešení tohoto problému a zejména na prevenci, protože úspěšný boj s komplexitou zpravidla začíná už v době návrhu.
Zveme Vás na třetí letošní sraz spolku OpenAlt v Brně, v tradiční třetí pátek v měsíci – 15.11.2024 v 18:00.
Místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. V případě příchodu po 18:00, volejte na číslo +420 602 797 774.
Pro ty co by se rádi zúčastnili, ale nebudou moci přijít osobně, se pokusíme spojit i prostřednictvím meet.vpsfree.cz/OpenAlt.
Hlavním tématem bude diskuze o proběhlé konferenci.
Články o filmech a seriálech na Wikipedii editují desítky uživatelů. Teprve v roce 2024 však vznikla výzva a mikrosoutěž Filmy na Wikipedii, která svým způsobem pomyslně propojila filmový festival v Karlových Varech a Letní filmovou školou v Uherském Hradišti. Jak první ročník dopadl?
Autor: Alexandra Grulichová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Via Wikimedia CommonsPod původním názvem Wiki Loves Film byla tato výzva představena zástupcům kin a institucí na konferenci Kino 2024, která proběhla 5. dubna 2024 jako součást festivalu Dny evropského filmu. V kině Přítomnost představili zaměstnanci spolku Pavel Bednařík a Jan Beránek možnosti, jak se mohou kina, producenti, distributoři a zástupci organizací zviditelnit na Wikipedii, doplnit či opravit informace, nebo proč a jak nahrát fotografie a dát svolení ke zveřejnění pod svobodnou licencí. Prezentace z akce je dostupná online.
Vedle zajímavých debat se objevily také zárodky možné budoucí podoby výzvy. Ideální bylo načasování na letní měsíce a spojení se dvěma největšími filmovými festivaly u nás. Konkrétní dobrou praxi ukázali zástupci Wikimedia Česká republika mimo jiné na fotografiích i heslech k filmům Úsvit a Jiříkovo vidění. U obou snímků se podařilo producenty přesvědčit, že je důležité, aby uvolnili fotografie z filmů pod svobodnou licencí Creative Commons.
Vzhledem k již existující zahraniční výzvě Wiki Loves Cinema, která mohla sugerovat mezinárodní rozměr, jsme se rozhodli pro skromnější název Filmy na Wikipedii. Pro účely soutěže byl využit a rozšířen Wikiprojekt Filmy, který byl opatřen subdoménou film.wikimedia.cz. Tato adresa tak slouží jako místo pro informování, ale také shromáždění požadovaných článků. Mimo jiné je zde k nalezení propagovaný nástroj Generátor svolení autora, který usnadňuje nahrávání obrázků.
Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsV Karlových Varech se podařilo domluvit dvě novinářské akreditace pro Jana Beránka a jeho kolegyni Alex Grulichovou. Měli za úkol pořídit fotografie tvůrců, kteří své fotky na Wikipedii neměli nebo byly staré či nekvalitní. Karlovarský festival byl přitom na fotografické momentky pestrý – fotoreportéři WMČR nafotili mimo jiné delegace k novému českému filmu Jiřího Mádla Vlny, nebo režiséra Stevena Soderbergha. Zachyceni byli také významní zástupci českých institucí, jako je nový ředitel České televize Jan Souček nebo generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Kompletní kolekci fotografií si můžete prohlédnout na Wikimedia Commons.
Letní filmovou školu navštívil hlavní lektor Pavel Bednařík, který navíc zorganizoval workshop 50 let LFŠ (na Wikipedii). Workshopu se zúčastnili zástupci festivalu, ale také fotografové předchozích festivalových ročníků (Michal Stránský, Marek Malůšek, Martina Gogolová). Kromě fotografií osobností byly v rámci wokshopu nahrány také fotografie z výstav připomínajících historii Filmovky i archivní předměty, jako byly programové publikace nebo akreditace.
Z Letní filmové školy také pocházejí nové fotografie osobností spojených se samotnou akcí a její minulostí – Radany Korené, Ivy Hejlíčkové, Michala Stránského, Jana Gogoly nebo bývalého ředitele Jiřího Králíka. Vedle toho se podařilo zachytit také vzácné okamžiky, jako bylo předávání Výroční ceny AČFK legendě české hudební a filmové scény, panu Jiřímu Suchému.
Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsZ fotek pořízených na obou festivalech pak bylo možné doplnit portrétní fotografie na řadu stránek, např. do hesel Jiří Suchý, Jiří Havelka, Vojtěch Vodochodský, Kristýna Dufková a další.
Do výzvy se zapojilo celkem 7 uživatelů, další desítky účastníků se zapojili pasivně nebo v rámci editatonu v Uherském Hradišti. Celkem bylo založeno 33 nových článků, mimo jiné články o českých filmech Eliška má ráda divočinu, Mord, dále o kině Oko v Šumperku či Strand Cinema v Belfastu nebo o sovětském filmu Syn Mongolska. Mezi osobnosti, které jsou nově zastoupeny na české Wikipedii, patří režisérka Jaroslava Vošmiková a polsko–britský herec Vladek Sheybal.
Autor: Jan Beránek – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsFilmové odvětví je na Wikipedii zastoupeno sice výraznou komunitou fanoušků, jde však spíše o jednotlivce, kteří nejsou výrazněji koordinováni. Výzva a soutěž Filmy na Wikimedii by je mohla nově motivovat k aktivnějšímu zapojení a do budoucna třeba také k oživení skomírajícího portálu Film. Důležité bude také možné zapojení nových partnerů, mezi ty nejdůležitější patří zejména Národní filmový archiv, ale i partneři z komerční sféry. Spolupráce s Národním filmovým archivem je klíčová, nicméně naráží především na zájem a vůli zveřejnit archivní videa a fotografie pod svobodnými licencemi. Ale i tato záležitost je věcí jednání. Stejně tak bude důležitá podpora stávajících festivalů, které se do výzvy zapojili již letos. Těšíme se, co přinese výzva v příštím roce.
“Houba se umí přizpůsobit svému prostředí. Každý materiál si najde svoji houbu, která ho rozloží. Já do budoucna věřím v to, že až bude mít příroda dostatek času na to se vyvinout, tak plast nebude problém, ale to my už tady nebudeme. Ty houby se s tím poperou. Houby si nastaví svoje kladívka, která to rozloží. To je pro mě ta nejúžasnější vlastnost.”
Přicházející podzim vyžene do českých lesů tisíce houbařů. Domů si odnesou košíky plné lesklých nebo sametových hlaviček, které skončí v guláši nebo na pánvi. Pro chemika Jana Ostrezi z biotechnologické firmy myco je ale mnohem zajímavější to, co zůstává skryté v podhoubí. Takzvané mycelium je podle některých inteligentním organismem, který si v půdě hledá vhodnou potravu a dokážeme se skvěle adaptovat. Absolvent Fakulty chemické VUT se dlouhodobě věnuje pěstování a zpracování mycelia, ze kterého s kolegy vytváří ekologické obaly, rozložitelné plašiče srn na polích při senoseči nebo designová vonítka do aut. V podcastu jsme mluvili nejen o tom, jak firmy přistupují k ekologickým obalům, ale také o nejvhodnějším způsobu recyklace přírodních materiálů nebo o houbách ze seriálu The Last of Us ovládajících mravence pro své rozmnožování.
Na říjnovém wikisrazu mne brněnští wikipedisté mile překvapili dortem s nápisem „Blahma 20“. To první je má wikipedistická přezdívka, to druhé pak počet let, po které už do Wikipedie dobrovolnicky přispívám. Ačkoliv je můj biologický věk poněkud vyšší, přesto jsem se už před časem přehoupnul do stavu, že jsem ve svém životě delší dobu editorem Wikipedie byl než nebyl. To mne přimělo k prozkoumání toho, jak dlouho už na Wikipedii působí mí kolegové wikipedisté a kdy budou „dvacetiny“ slavit oni.
Wikipedista Blahma v říjnu 2024 oslavil 20. narozeniny. Autor: Cepice, CC BY-SAS datem první editace 28. října 2004 se řadím ke třicítce služebně nejstarších dosud aktivních přispěvatelů české Wikipedie. Lidí tehdy do ní ještě nepřispívalo mnoho a ještě menšímu množství z nich tento koníček vydržel jako mně až do současnosti. Proto do konce letošního roku své dvacáté „wikinarozeniny“ oslaví už jen sedm dalších mých kolegů. V průběhu roku 2025 pak toto výročí čeká na dalších devadesát českých wikipedistů, tedy pokud do té doby v přispívání do největší české encyklopedie nepoleví. Další wikipedistické „ročníky“ už jsou mezi současnými wikipedisty zastoupeny silněji – to proto, že teprve v roce 2006 se podařilo českou komunitu pořádně nastartovat, což se tehdy projevilo i zrychlením růstu počtu článků. Samozřejmě ne všichni tehdejší nováčci u Wikipedie vydrželi, ale i tak v každém z roků 2006 až 2018 začalo editovat okolo dvou stovek dodnes aktivních wikipedistů, tzn. asi šestnáct měsíčně.
Počet dodnes „přeživších“ nováčků podle začátku aktivity (po měsících). Autor: Marek Blahuš, CC BY-SAVelkou změnu v retenci nových editorů přinesl rok 2019, v němž lze pozorovat skokový nárůst počtu „přeživších“ nováčků, který snad souvisí s jejich tehdy začínající cílenou technickou a komunitní podporou pod hlavičkou Nadace Wikimedia a profesionalizací spolku Wikimedia ČR. V následujících letech tento nárůst ještě umocnily lockdowny v době pandemie covidu. Díky souhře těchto faktorů se povedlo na Wikipedii přivést a v činnosti udržet takové množství nových přispěvatelů, že zatímco wikipedistů s počátkem aktivity v roce 2018 je dnes v české komunitě 260, těch, co začali přispívat v roce 2020, se na encyklopedii pohybuje více než dvakrát tolik.
I když se tedy často ozývají hlasy, že populace wikipedistů stárne a nedostává se nových přispěvatelů, kteří by stárnoucí pamětníky dřevních dob postupně nahrazovali, tvrdá data se nezdají být tak pesimistická. Z v posledním roce aktivních českých wikipedistů, jejichž první a poslední příspěvek od sebe dělí nejméně jeden rok, tvoří veteráni s více než 10letou zkušeností pouze třetinu. Celá polovina dlouhodobě aktivních wikipedistů (podle uvedeného kritéria) jsou naopak lidé, kteří s editováním začali v roce 2019 či později. To ukazuje, že se komunita české Wikipedie úspěšně zvládá omlazovat.
Trochu jiný pohled už však získáme, sledujeme-li autorství jednotlivých editací. Navzdory široké přispěvatelské základně se ukazuje, že 50 % všech editací na české Wikipedii za poslední rok má na svědomí pouhá šedesátka přispěvatelů. Uklidnit nás může alespoň pozorování, že i v této „elitní“ skupině nejpilnějších přispěvatelů jsou poměrně vyrovnaně zastoupeni wikipedisté různých délek působení na projektu.
Vytrvalí tedy čeští wikipedisté jsou – v posledních 12 měsících bylo na české Wikipedii aktivních přes pět a půl tisíce lidí s alespoň roční editorskou zkušeností. Jistě, příspěvek každého takového jednotlivce, jakož i čtenářů příležitostně provádějících drobné úpravy úplně bez registrace, je důležitý pro rozmanitost a aktuálnost encyklopedie. Nicméně ukazuje se, že většinu práce na české Wikipedii i tak odvede malý tým „tahounů“, svou velikostí podobný brněnské redakci Českého rozhlasu. S tím důležitým rozdílem, že nikdo z nich nepracuje na plný úvazek, nikdo wikipedisty za jejich činnost neplatí, servery jsou provozovány z dobrovolných příspěvků čtenářů a Wikipedie nemá veřejnoprávní status, byť jistě naplňuje poslání média veřejné služby podobně dobře jako veřejnoprávní rozhlas či televize.
Své nejpilnější wikipedisty bychom si tedy měli hýčkat. Byť se totiž tak trochu wikipedistou může snadno cítit každý z nás (českou Wikipedii už za 22 let její existence editovalo přes 140 tisíc pojmenovaných a dalšího půl milionu nepojmenovaných uživatelů), bez úzké skupiny nejaktivnějších jednotlivců by encyklopedie rychle začala ztrácet na kvalitě a aktuálnosti.
Kdo konkrétně tito nejaktivnější čeští wikipedisté jsou či který z nich sám o sobě napsal 4 % současného obsahu české Wikipedie, to se můžete dozvědět už v sobotu 9. listopadu 2024 na 13. ročníku české Wikikonference v pražském Didaktikonu. Vystoupím tam s přednáškou Jak je důležité míti Harolda aneb Význam jednotlivce, jejíž název ukrývá jméno jednoho z nich. Mimo toho se v jiné své přednášce na Wikikonferenci zaměřím i na analýzu (ne)protínání editorské nabídky a čtenářské poptávky na české Wikipedii a další řečníci se v souvisejících příspěvcích zaměří na téma zastarávání obsahu Wikipedie, kvality textu článků či prioritizace pokrývaných témat. Pokud vás něco z toho zaujalo, neváhejte, přihlaste se a dorazte. Účast na Wikikonferenci je zdarma.
Mám teď za sebou dvě tradiční české open-source konference - LinuxDays a OpenAlt - a všiml jsem si jednoho zajímavého posunu: zmizela komunikace na sociálních sítích během konferencí. Kam? Od 1. do 30. listopadu probíhá na české Wikipedii soutěž s názvem Asijský měsíc Wikipedie, kterou finančně podpořil spolek Wikimedia Česká republika v rámci Komunitních minigrantů. Soutěž funguje na jednoduchém principu: Pište nové články na téma Asie – historie, kultura, reálie, osobnosti přírodní úkazy a mnoho dalšího – přihlašte je do soutěže a vyhrajte knižní ceny.
Česká Wikipedie se opět přidává k řadě dalších jazykových verzí největší světové encyklopedie, kde Wikipedia Asian Month probíhá již od roku 2015. Zpočátku šlo o online editaton (editační maraton), který si kladl za cíl zvýšit míru porozumění mezi asijskými komunitami na Wikipedii. Dnes se jedná o soutěž, do které se zapojuje řada mutací Wikipedie včetně té české. A proč i u nás Asijský měsíc Wikipedie potřeba? Je to nejlidnatější, největší a neskutečně zajímavý kontinent.
Foto: AngMoKio, CC BY-SA 2.5, via Wikimedia CommonsPozornost editorů české Wikipedie se dlouhodobě (a zcela přirozeně) nejvíce obrací k Česku a blízkému okolí. To znamená, že řada klíčových témat ze vzdálejnějších koutů planety – jako je např. Asie – je na české Wikipedii bohužel dodnes opomíjena. Dějiny Sýrie? Geografie Jordánska? Nebo třeba zvířata jako Hulman nilgirský? Tato a mnohá další témata teprve čekají, až se jich někdo zhostí.
Asie ale rozhodně není nuda. Mnohá témata článků, které čekají na své zpracování, jsou spojena s řadou zajímavých příběhů. Ať jsou to třeba kavkazské velehory, turecké čaje, železnice v Íránu nebo slavnosti na Filipínách. Indie, dnes nejlidnatější země světa, skýtá většině našinců neznámá místa a fascinující stavby. Nemusí to být jen chrámy, ale třeba i kamenné mosty z 16. století. Co všechno z mughalské architektury ještě čeká na české objevitele? To ani sami nedokážeme odhadnout a přeci to na Wikipedii patří. Naším cílem je totiž umožnit všem lidem volný přístup k veškerému lidskému vědění.
Rádi byste na Wikipedii přispěli, ale nenapadá vás námět na konkrétní článek? Nezoufejte. Podívejte se do seznamu článků k doplnění. Nemusíte se ani bát překládat z jinojazyčných Wikipedií. Navíc není daný jazyk potřeba ani znát, jednoduše můžete použít online překladač nebo rozhraní pro překlad přímo na Wikipedii. Článek potom ale upravte do srozumitelné podoby.
A jak se soutěže zúčastnit?
Loni vzniklo v rámci Asijského měsíce Wikipedie 343 nových článků. Soutěž znají čeští editoři encyklopedie již od roku 2018. Její první tři ročníky (2018, 2019 a 2020) připravil wikipedista Patriccck, na něj a jeho kolegy navázali jako organizátoři v letech 2022, 2023 a 2024 Aktron a KKDAII.
.
Jiří Eischmann 
Josef Jebavý 
Petr Stehlík 
Česká komunita MojeFedora.cz 
OpenAlt z.s. 
Pavel Matějíček 
Jozef Mlich 
Komunita Linux Mint CZ&SK