Podklady z přednášky a workshopu, které jsem vedl 11. 9. 2026 na setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání.

Přednáška

Google Gemini

Gemini Notebook

Zrcadlení mobilu

Sekce Umělá inteligence

Pokud vás moje tipy zajímají, můžete odebírat newsletter, poslouchat KYBcast nebo mě sledovat na sociálních sítích.

Workshop

MegaText

PimEyes

They See Your Photos

Jak si vytvořit asistenta pro tvorbu ŠVP

Zonerama

Začernili jste údaj, ne informaci

Sdílejte fotky svých dětí chytře a bezpečně

Fotky na školní sociální sítě: děti chránit, atmosféru ukázat

Z jedné vzpomínky se snadno stane digitální životopis dítěte

Sekce Kybernetická bezpečnost

Ukázka zpracované části záznamu workshopu

Níže je zápis z části workshopu, tak jak ho zaznamenal a zpracoval můj digitální záznamník Plaud NotePin alias „malá mrcha“. Vůbec jsem do výstupu nezasahoval, abyste si mohli udělat co nejlepší představu o chybách a způsobu zápisu. Proto je v názvu přednáška: umělá inteligence vyhodnotila obsah jako přednášku a použila odpovídající šablonu. Tuto šablonu mohu kdykoliv měnit a nechat výstup znovu zpracovat podle jiné šablony.

09-11 Přednáška: Etické a bezpečné využití AI ve vzdělávání – digitální stopa, GDPR a tvorba didaktických materiálů

Datum a čas: 2026-09-11 13:08:14
Místo: [Vložte místo]
Přednášející: [Vložte jméno]

Shrnutí

Přednáška se zaměřuje na praktické využití, rizika a etické aspekty nástrojů umělé inteligence, zejména pro učitele, lektory a školní pověřence. Lektor představuje konkrétní nástroje, jako jsou digitální záznamníky s AI (např. Plot Notepin) nebo bezplatný Gemini Notebook (dříve NotebookLM), a demonstruje, jak mohou zefektivnit práci s různými typy zdrojů (audio, PDF, videa). Klíčovou výhodou těchto nástrojů je schopnost pracovat výhradně s nahranými daty, což eliminuje halucinace a zajišťuje relevanci výstupů, včetně automatického citování zdrojů. Dále se přednáška věnuje digitální stopě, ochraně soukromí a kyberšikaně. Lektor vysvětluje „mozaikový efekt“ – jak AI dokáže z fragmentovaných dat rekonstruovat citlivé informace a vytvořit detailní profil osoby. Demonstruje rizika spojená se sdílením fotografií na sociálních sítích a webech (např. Rajče) a představuje nástroje jako Google Lens či PimEyes pro reverzní vyhledávání. Zdůrazňuje nutnost pedagogického úsudku, opatrnosti při používání AI ve třídě a varuje před nahráváním citlivých údajů do bezplatných AI verzí, které se z dat učí. Cílem je ukázat, jak AI využívat efektivně a bezpečně pro generování didaktických materiálů (prezentace, infografiky, studijní příručky), aktualizaci školních směrnic (GDPR) a přizpůsobení obsahu pro různé cílové skupiny (včetně žáků se SVP či cizinců), a zároveň si být vědom trvalosti a rozsahu digitální stopy.

Znalostní body

1. Praktické nástroje AI pro vzdělávání

• Digitální záznamníky s AI: Představen byl Plot Notepin, který přepisuje mluvené slovo, tvoří souhrny a identifikuje úkoly. Jeho výhodou je certifikace pro zdravotnictví z hlediska GDPR, zaručující bezpečné zpracování citlivých dat. Cena se pohybuje od 1800 Kč do 5000 Kč.
• NotebookLM (Gemini Notebook): Bezplatná alternativa pro uživatele s Google účtem. Umožňuje nahrát různé zdroje (audio, PDF, videa z YouTube, texty) do jednoho „sešitu“. Klíčovou vlastností je, že AI čerpá informace výhradně z nahraných zdrojů, což zaručuje přesnost a relevanci. Automaticky také cituje, odkud informaci vzala.
• Hlasové zadávání ve Windows (Win+H): Rychlý způsob, jak převést mluvené slovo na text, užitečný pro zadávání dotazů do AI nebo tvorbu poznámek.

2. Generování výukových materiálů a správa dokumentů

• Tvorba materiálů: Z nahraných podkladů (např. výzkumná zpráva a podcast) lze pomocí AI rychle generovat různé výstupy:
  • Prezentace: Na jedno kliknutí lze vytvořit prezentaci přizpůsobenou cílové skupině a jazyku.
  • Studijní příručky: AI dokáže vytvořit strukturovaný souhrn tématu, včetně klíčových pojmů a kontrolních otázek.
  • Infografiky: Vizuálně atraktivní shrnutí dat, např. z podcastu a zprávy, lze vytvořit během několika minut.
• Přizpůsobení obsahu: Výstupy lze snadno přizpůsobit pro různé skupiny žáků (středoškoláci, dyslektici, nadaní žáci) nebo pro vícejazyčné kontexty (CLIL, studenti z Erasmu).
• Správa směrnic a GDPR: AI může porovnat loňskou směrnici s novými pokyny, identifikovat neaktuální pasáže a vygenerovat kontrolní seznam (checklist) pro ředitele, např. podle aktuální legislativy GDPR. Lze ji využít i jako inspiraci pro tvorbu ŠVP na základě RVP.

3. Digitální stopa, ochrana soukromí a „mozaikový efekt“

• Definice digitální stopy a mozaikového efektu: Digitální stopa zahrnuje všechny informace, které o sobě zanecháváme online. „Mozaikový efekt“ je proces, kdy AI skládá zdánlivě nesouvisející fragmenty dat (fotky, komentáře, metadata) a vytváří z nich detailní profil osoby, včetně odhadu věku, zájmů, příjmové kategorie či politických preferencí. To vysvětluje, proč se reklamy zdají být tak přesné, že lidé mají pocit „odposlouchávání“.
• Rozpoznávání obrazu a obličejů:
  • Google Lens: Nástroj pro vizuální vyhledávání, který dokáže identifikovat objekty, místa a texty z fotografií. Užitečné pro ověřování informací a odhalování podvodných e-shopů.
  • Technologie Google Vision: Sociální sítě jako Facebook a Instagram automaticky analyzují nahrané fotografie a extrahují z nich data (včetně GPS polohy z EXIF metadat).
  • PimEyes: Služba pro reverzní vyhledávání obličejů, která dokáže najít výskyty osoby napříč internetem i ze starých fotografií. Lektor varuje před jejím neuváženým použitím ve třídě.
• Rizika a reálné případy:
  • Lektor sdílel příběh ředitelky školy, která se stala obětí kyberšikany poté, co zaměstnanci našli a zneužili její osobní fotografie z webu Rajče.
  • Ukázalo se, že i 20 let staré fotografie ze skautských kronik mohou být dohledatelné a přiřaditelné k osobě.
  • Aplikace typu „jak budete vypadat za 10 let“ mohly sloužit k tréninku AI modelů pro rozpoznávání a predikci vzhledu.

4. Pedagogické a etické aspekty

• Role učitele: AI je nástroj, ale pedagogický úsudek je nezbytný. AI může navrhnout „nejzajímavější body“, ale finální výběr a kurátorství obsahu je na učiteli.
• Bezpečnost dat: Je klíčové nenahrávat citlivé osobní údaje (písemky se jmény, osobní fotografie) do bezplatných verzí AI, které se z dat učí. Pro školní prostředí jsou vhodnější placené verze (např. v rámci Google Workspace for Education), které garantují ochranu dat.
• Didaktický přístup: U mladších žáků (1. stupeň) se doporučuje používat spíše nástroje jako Canva, které podporují kreativitu, místo plně automatizovaných generátorů. U starších žáků je třeba počítat s tím, že díky AI mohou úkoly vyřešit mnohem rychleji, než učitel plánoval.
• Edukace a prevence: Lektor doporučuje své webové stránky s edukačními videi (např. „Zpráva od Eli“) pro žáky a rodiče, která demonstrují rizika klonování identity z digitální stopy.

Otázky

• [Vložte otázku/nejasnost]

Úkoly

• 1. Vyzkoušet bezplatný nástroj NotebookLM (Gemini Notebook) s vlastním Google účtem a nahrát různé typy zdrojů (PDF, odkaz na YouTube, audio) pro zpracování.
• 2. Vyzkoušet hlasové zadávání ve Windows (Win+H) pro zadávání dotazů do AI.
• 3. Vygenerovat s pomocí AI didaktický materiál (prezentaci, studijní příručku, infografiku) z vlastních podkladů pro konkrétní cílovou skupinu.
• 4. Otestovat Google Lens pro identifikaci objektu nebo místa z fotografie a porovnat rychlost a přesnost s klasickým vyhledáváním.
• 5. Provést osobní audit vlastní digitální stopy: zkontrolovat sociální sítě a veřejně dostupné fotogalerie (např. Rajče) a odstranit obsah, který by mohl být kompromitující.
• 6. V nastavení telefonu vypnout ukládání GPS souřadnic do metadat fotografií a projít si nastavení soukromí na sociálních sítích.
• 7. Prodiskutovat s žáky nebo rodiči téma digitální stopy s využitím edukačních videí (např. „Zpráva od Eli“).
• 8. S využitím AI porovnat starou verzi školní směrnice s novými pokyny a identifikovat potřebné změny.

Tvorba ŠVP není zrovna činnost, při které by většina učitelů nadšeně rušila víkendové plány. Umělá inteligence nám ale může pomoci s tou částí práce, která spočívá hlavně v třídění, seskupování, formulování a převádění toho, co skutečně učíme, do požadované struktury. Ukážeme si, jak si pro tento účel vytvořit vlastního asistenta.

Hned na začátku je důležité říct, co od něj očekávám. Nechci zadat „Vytvoř mi ŠVP pro informatiku“ a doufat, že umělá inteligence nějak uhodne, co a jak učím. Chci postupovat přesně opačně.

Obsah výuky dodám já. AI mi pomůže ho převést do podoby ŠVP, se kterou budu dál pracovat.

Mám například rozepsaný celý školní rok: témata jednotlivých hodin, aktivity, které se žáky dělám, používané nástroje a další poznámky. Z těchto podkladů má asistent rozpoznat související témata, seskupit je do větších tematických celků a vytvořit tabulku odpovídající struktuře našeho ŠVP.

Výsledkem tedy není ŠVP vymyšlené umělou inteligencí. Je to návrh založený na tom, co skutečně učím. Jak s ním budu dál pracovat záleží na mě: pokud beru ŠVP jako nutné zlo, stejně mě nic na světě nedonutí ho udělat pořádně. Pokud má být skutečně ŠVP příběhem každé školy, jak říká Václav Trojan, je výstup skvělou výchozí pomůckou, která mi zlepší náladu a dodá chuť to zvládnout.

Co bude náš asistent dělat

V mém případě potřebuji vytvořit tabulku se čtyřmi sloupci:

Výsledky vzdělávání a kompetence | Učivo | Průřezová témata | Mezipředmětové vztahy

Do asistenta následně vložím podklady za celý ročník. Ten je rozdělí do tematických celků a pro každý z nich připraví odpovídající řádek tabulky. Například několik hodin věnovaných OneDrivu, nahrávání souborů, sdílení složek a nastavování oprávnění může seskupit do tematického celku Práce s daty a cloudovými úložišti.

K němu pak doplní odpovídající výsledky vzdělávání a kompetence, průřezová témata a mezipředmětové vztahy. A právě tady přichází důležitá část celého řešení.

Nestačí napsat dobrý prompt

Asistent by mohl všechny chybějící informace jednoduše vymyslet. To ale nechci. Proto mu kromě instrukcí poskytnu také podklady, ze kterých má při práci vycházet. V mém případě jde především o dokument s průřezovými tématy a vzorovou tabulku ŠVP.

Díky tomu mu nemusím při každém použití znovu vysvětlovat, jak má výstup vypadat nebo odkud má čerpat průřezová témata. Tyto dokumenty má k dispozici jako součást svých znalostí. V následujících krocích si ukážeme, jak takového asistenta vytvořit a jak mu napsat instrukce, aby dělal právě to, co potřebujeme. Vybral jsem si Google Gemini, protože tuto možnost nabízí i ve zdarma dostupné verzi, ale obecně můžete postup přizpůsobit jinému chatu.

Budeme vytvářet nového robota Gem. Nabídku Roboti Gem máte v levém sloupci. Pokud ji nevidíte, klikněte na ikonu ozubeného kola a z nabídky vyberte Roboti Gem.

A pak už je to jednoduché. Do instrukcí vložte něco podobného:

Jsi učitel, který tvoří ŠVP. Dodám ti seznam témat a rozepsaných výukových aktivit v celém ročníku. Na základě podkladů vytvoříš tematické celky. Vytvoříš tabulku, ve které budou pouze 4 sloupce: "Výsledky vzdělávání a kompetence", "Učivo",  "Průřezová témata", "Mezipředmětové vztahy". Zachovej pořadí sloupců.

Ve sloupci "Učivo" bude stručný souhrn témat, který vytvoříš tak, že témata z vložených podkladů seskupíš do jednotlivých tematických celků a vypíšeš stručný seznam konkrétních témat. První řádek souhrnu bude obsahovat název tematického celku a pod ním seznam témat. Příklad výstupu:

Práce s daty a cloudovými úložišti
- Cloudové úložiště (OneDrive)
- Nahrávání a sdílení souborů a složek
- Generování odkazů a nastavení oprávnění
- Sdílení velkých souborů (videa)

Ve sloupci "Výsledky vzdělávání a kompetence" bude stručný seznam výsledků vzdělávání a kompetencí, který odpovídá tématům sdruženým ve sloupci "Učivo". Příklad výstupu: "Využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh."

Ve sloupci "Průřezová témata" stručně vypiš průřezová témata daného tematického celku. Průřezová témata čerpej z přiloženého dokumentu, který máš v PDF.

Ve sloupci "Mezipředmětové vztahy" stručně vypiš mezipředmětové vztahy daného tematického celku.

Výstup naformátuj tak, aby odpovídal tabulce Vzor ŠVP, kterou máš nahranou ve vědomostech.

Důležité je nahrát mu do vědomostí RVP a vzor s vyplněnou tabulkou. Umělá inteligence je skvělá v napodobování. Když jí ukážeme praktický příklad toho, jak si výstup představujeme, bývá to lepší než ho složitě popisovat. Navíc nás příprava vzoru donutí zamyslet se nad tím, co vlastně od asistenta chceme.

Já jsem použil stostránkové PDF s RVP a tabulku se dvěma vyplněnými řádky v podobě, která mi vyhovuje.

Samozřejmě můžete do vědomostí nahrát i další soubory. Já víc nepotřebuji, ale vy můžete přidat třeba vlastní poznámky, prezentace nebo jiné materiály, ze kterých má asistent při tvorbě ŠVP vycházet. Čím lépe mu vymezíte zdroje, tím méně prostoru mu necháte pro vymýšlení.

Když je asistent hotový, můžeme mu konečně dát skutečné podklady. Nemusíme je nijak složitě připravovat. V mém případě jsem zadal téma rizika umělé inteligence ve škole. Vážně jen pět slov. Zkrátka téma, které bych zapsal do třídní knihy. Asistent z něj vytvořil tematický celek a doplnil ostatní části tabulky podle instrukcí a nahraných podkladů. Výsledek si můžete prohlédnout na obrázku.

Pokud zjistíte, že výsledky nejsou přesně podle vašich představ, nemusíte začínat znovu. Instrukce i podklady asistenta můžete kdykoliv upravit a postupně si ho doladit podle toho, jak pracujete. Stačí v seznamu robotů Gem kliknout na ikonu tužky u konkrétního robota.

A teď to nejdůležitější: kontrola

Výstup samozřejmě nekopíruji bez přemýšlení rovnou do ŠVP. Kontroluji, jestli tematické celky dávají smysl, jestli výsledky skutečně odpovídají tomu, co se žáky dělám, a především jestli asistent správně pracoval s RVP. AI mi tady nenahrazuje odborné rozhodování. Zbavuje mě části mechanické práce, abych měl víc času právě na něj.

Cílem není nechat AI vytvořit ŠVP za nás. Cílem je zbavit se části rutinní práce a nechat si víc času na to, co do ŠVP skutečně patří: promýšlení vlastní výuky.

Líbí se vám moje práce?

Pokud vám moje práce dává smysl, můžete mě podpořit malým příspěvkem nebo jinak.

Podpořit mou práci

S novým školním rokem přichází také nová verze oblíbeného nástroje pro učitele a lektory. MegaText umožňuje zobrazit krátký text přes celou obrazovku: třeba název a heslo k WiFi, webovou adresu nebo instrukci pro celou třídu.

Verze MegaText 2.0 vznikla úplně od začátku. Chtěl jsem, aby byl nástroj co nejjednodušší, rychlý a dobře použitelný na počítači i mobilu.

Nová verze umí:

• Automaticky přizpůsobit velikost textu obrazovce.
• Zachovat ručně vložené řádky.
• Přepínat mezi světlým a tmavým režimem.
• Zobrazit text přes celou obrazovku.
• Fungovat offline po prvním načtení.

Napsaný text si MegaText pamatuje při obnovení stránky, takže o něj nepřijdete, pokud ji omylem načtete znovu. Po zavření karty se ale text neuchovává. Zvolený světlý nebo tmavý režim si nástroj zapamatuje i při příštím otevření.

MegaText nevyžaduje účet, nepoužívá analytiku ani externí knihovny.

Vyzkoušet MegaText 2.0

Zdrojový kód je dostupný také na GitHubu. S vývojem a designem mi pomáhá hlavně Tomáš Musiol.

Pokud vám MegaText pomáhá, můžete podpořit jeho provoz a další vývoj. Pomůžete mi tak pokrýt třeba náklady na doménu a hosting.

Líbí se vám moje práce?

Pokud vám moje práce dává smysl, můžete mě podpořit malým příspěvkem nebo jinak.

Podpořit mou práci

Vzpomínáte si ještě na Walkmany, vypalování CDček nebo kopírování prvních MP3 od kamarádů? Hudba měla tehdy jinou hodnotu. Každé album jsme znali nazpaměť a nosiče v polici tvořily naši osobní sbírku.

Screenshot hudebního přehrávače Rufin s podporou Navidrome.

Dnes je model předplatného všude. Dokud platíme, máme přístup k obří knihovně. Jakmile přestaneme, nezůstane nám nic. Streamovací služby jako Spotify vám navíc ze dne na den mohou oblíbenou kapelu odstranit. O tom, kolik z předplatného dostanou sami umělci, raději mluvit nebudeme. Když si koupíte CD nebo vinyl, dostanou autoři nesrovnatelně více.

Nebuďte líní a začněte zase budovat své osobní hudební sbírky. Co máte na disku nebo v polici, nad tím máte plnou kontrolu, album na CD nebo ve FLACu vám ze dne na den nikdo nesmaže. Jako inspiraci vám dnes ukážu, jak svou digitální knihovnu spravuji a jaké nástroje se mi při tom osvědčily.

Nákup hudby a ripování CD

Bohužel ne každý online obchod s hudbou umožňuje nákup z ČR. Proto zde uvádím pár vybraných obchodů, kde dnes můžete kupovat hudbu:

• Bandcamp.com – nákup hudby přímo od autorů (zde dostanou největší podíl z ceny), najdete zde spíše méně známé kapely. Když nakoupíte v Bandcamp Friday, autoři hudby dostanou 100 %.
• Supraphononline.cz – český obchod, kde lze koupit hudbu také v digitální verzi (MP3/FLAC soubory).
• Gramodesky.cz – zaměřeno na vinyl a CD, velký výběr včetně bazarových a raritních kousků.
• Discogs.com – největší světové tržiště hudby na použitých nosičích. Najdete zde skoro vše, ale pozor na dražší dopravu.

Když si koupíte fyzické CD, vyplatí se ho hned převést do souborů FLAC. Získáte tak trvalou zálohu v plné bezztrátové kvalitě (na rozdíl od komprimovaného MP3) a hudbu si můžete jednoduše nahrát do telefonu nebo na domácí NAS server. Na Linuxu je skvělým nástrojem pro precizní převod whipper. Využívá databázi AccurateRip k ověření, že byl převod proveden bez jediného chybného bitu. Zde je stručný návod, jak ripovat CD:

• Kalibrace mechaniky (provádí se pouze jednou): Každá mechanika má lehký časový posuv (offset) při čtení dat. Aby Whipper četl od prvního přesného bitu, nechte ho mechaniku analyzovat (vyžaduje vložené CD):

whipper drive analyze

• Ripování disku: Vložte CD a spusťte příkaz pro stažení metadat z MusicBrainz a samotné ripování:

whipper cd rip

Pokud MusicBrainz vaše CD nenajde, přidejte k příkazu parametr --unknown. Whipper vynechá vyhledávání tagů a CD i tak korektně zripuje.

Hi-Res hudba nebo kvalitní mastering

Hi-Res hudba ano či ne? Záleží, jestli jste audiofil, nebo normální člověk. Rozdíl v kvalitě by totiž normální člověk neměl poznat a CD kvalita by tedy měla stačit všem, viz třeba článek “24/192 Music Downloads …and why they make no sense”. Hi-Res hudba navíc potřebuje mnohem větší datové úložiště. Já určitě nejsem audiofil, stěží poznám rozdíl mezi MP3 (320 kbps) a FLAC, takže se držím CD kvality (16-bit/44,1 kHz) a raději se dívám na jinou věc. A to na to, jak kvalitní mastering má které vydání.

Na přelomu tisíciletí totiž probíhala válka o hlasitost (Loudness war). Obecně platí, že hlasitější hudbu lidský sluch považuje za lepší, proto se vydavatelství začala předhánět v kompresi hlasitosti a tím u mnoha alb došlo k výraznému zhoršení dynamického rozsahu. Takto upravená hudba se sice lépe poslouchá v hlučném prostředí (např. v autě), ale také způsobuje slévání detailů a rychlejší únavu při delším poslechu. V poslední době se zdá, že tento trend ustupuje. Přesto je to častý nedostatek i moderních remaster vydání.

Dynamický rozsah (DR) si u svých alb ve FLAC nebo MP3 můžete změřit v Linuxu pomocí nástroje dr14meter, ve Windows to umí přehrávač foobar2000. Na webu dr.loudness-war.info najdete DR databázi hodnot pro různé interprety a jejich alba. Tam si také můžete všimnout, že vinyl má obvykle výrazně lepší DR, což je dáno jiným masterem, který musí být uzpůsoben fyzikálním možnostem vinylu. Pro zajímavost přikládám také ukázkový výstup z nástroje dr14meter:

----------------------------------------------------------------------------------------------  
 Album: Killer
 Artist: Alice Cooper
----------------------------------------------------------------------------------------------  
DR  Peak  RMS  Duration  Title [codec]  
----------------------------------------------------------------------------------------------  
 DR11   -2.33 dB   -15.70 dB  2:51  01 - Under My Wheels    [flac]  
 DR11   -4.41 dB   -18.10 dB  3:21  02 - Be My Lover    [flac]  
 DR11   -2.04 dB   -15.10 dB  8:22  03 - Halo of Flies    [flac]  
 DR12   -4.41 dB   -18.25 dB  3:30  04 - Desperado    [flac]  
 DR11   -3.03 dB   -16.08 dB  2:27  05 - You Drive Me Nervous    [flac]  
 DR12   -5.57 dB   -20.36 dB  3:39  06 - Yeah, Yeah, Yeah    [flac]  
 DR12   -3.02 dB   -18.59 dB  5:45  07 - Dead Babies    [flac]  
 DR11   -4.45 dB   -19.83 dB  6:58  08 - Killer    [flac]  
----------------------------------------------------------------------------------------------  
 Number of files:    8
 Official DR value:  DR11

 Sampling rate:      44100 Hz
 Average bitrate:      772 kbs 
 Bits per sample:      16 bit

dr14meter 1.1.5
==============================================================================================  

Nicméně když si pořídíte vinyl rip a CD rip a změříte jejich DR, nemůžete jejich čísla srovnávat napřímo. Samotná technologie vinylu navyšuje DR cca o hodnotu 3. Pro adekvátní srovnání je třeba toto kompenzovat.

Organizace hudební sbírky

Organizace digitální hudební sbírky je klíčová. Jedna věc je vhodná adresářová struktura a druhá jsou tagy hudebních souborů. Když si vytvoříte vlastní CD rip nebo si rovnou koupíte album jako FLAC, mají takto získané soubory obvykle jen minimum tagů (název, interpret, album, rok vydání). Je tedy na vás, abyste vaše hudební soubory opatřili správnými tagy.

Já k tomu používám nástroj MusicBrainz Picard, který čerpá informace o skladbách ze svého online katalogu a zapíše je do tagů. Tento nástroj současně umí hudební soubory přejmenovat a přesunout do adresářů dle zvolené šablony. Pokud vaše vydání MusicBrainz Picard nenajde, můžete ho sami do katalogu přes web doplnit.

Nezapomínám ani na obaly alb (cover art). V Picardu mám nastavené stahování obalů v kombinovaném režimu: obrázek se ukládá jak přímo do tagů jednotlivých FLAC/MP3 souborů, tak i jako samostatný soubor cover.jpg do složky s albem. Tento dvojitý přístup zajišťuje maximální kompatibilitu.

Pokud hledáte něco méně chytrého, můžete použít nástroj Puddletag a jednotlivé tagy editovat nebo přidat ručně.

Jak vlastně vypadá adresářová struktura mojí digitální hudební sbírky? Pro její organizaci používám v aplikaci MusicBrainz Picard následující šablonu:

%albumartist%/
$left(%originaldate%,4) - %album%$if(%releasecomment%, \([%releasecomment%]\),)$if(%media%, [%media%],)$if(%catalognumber%, [%catalognumber%],)/
$if($gt(%totaldiscs%,1),%discnumber%-,)%tracknumber%. %title%

Tato šablona vytvoří adresářovou strukturu, kde jsou alba organizována primárně podle interpreta, roku původního vydání a názvu alba. Zároveň do názvu složky automaticky doplňuje užitečné detaily, jako je typ edice, nosič nebo katalogové číslo. Příklad výsledné struktury:

Pink Floyd/
1973 - The Dark Side of the Moon [CD] [CDP 7 46001 2]/
01. Speak to Me.flac
02. Breathe (In the Air).flac
03. On the Run.flac
04. Time.flac
...

Daft Punk/
2013 - Random Access Memories ([10th anniversary edition]) [2×CD] [196589921154]/
1-01. Give Life Back to Music.flac
1-02. The Game of Love.flac
...
2-01. Horizon (Japan CD bonus track).flac
2-02. GLBTM (Studio Outtakes).flac
...

Sjednocení hlasitosti

Každá skladba a album může mít jinou hlasitost. Neustále upravovat nastavení hlasitosti ale nikdo nechce, proto existuje ReplayGain. Funguje to tak, že vhodným nástrojem (já používám rsgain) změříte hlasitost všech skladeb ve vaší sbírce a ta se zapíše do tagů vašich hudebních souborů. Kompatibilní přehrávač pak sám srovnává hlasitost přehrávaných skladeb dle těchto naměřených hodnot.

Pro rekurzivní proskenování celé sbírky a automatický zápis ReplayGain tagů stačí v terminálu spustit:

rsgain easy /cesta/k/hudbe

ReplayGain má běžně dva režimy, které si v přehrávači můžete nastavit:

• Režim skladba – prostě srovnává hlasitost všech přehrávaných skladeb.
• Režim album – zachovává rozdíly hlasitosti skladeb v rámci jednoho alba.

Streamování hudby aneb jak ji přehrávám

Já mám svou digitální hudební sbírku uloženou na NAS serveru. Abych ji mohl přehrávat kdekoliv, používám aplikaci Navidrome, která funguje jako hudební server umožňující snadné streamování hudby kamkoliv přes internet skrze OpenSubsonic API. Navidrome umí také transkódovat FLAC soubory do velmi efektivního kodeku Opus, což se hodí, když chcete poslouchat hudbu přes mobilní data a musíte šetřit každý bajt. Více o mém NAS serveru si můžete přečíst v článku Jak jsem si postavil vlastní NAS server.

Navidrome má také webové rozhraní, takže k poslechu stačí prohlížeč. Existují ale i pěkné desktopové aplikace s podporou Navidrome serveru. Nejvíce se mi líbí tyto: Rufin a Feishin. Na Androidu používám přehrávač Symphony. Všechny tyto aplikace umožňují si vybrané hudební soubory nebo i celou sbírku uložit do lokální paměti a mít ji k dispozici i offline. Díky tomu můžu svou hudební sbírku poslouchat kdykoliv a kdekoliv na světě.

Budujete si ještě vlastní digitální knihovnu, nebo už jste zcela přešli na streamování? Dejte mi vědět v komentářích, jak hudbu nejraději posloucháte a jaké nástroje se osvědčily vám.

Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.

📖 Přečíst celý článek →

Existuje zvláštna fáza života internetovej služby. Už o nej nepíše TechCrunch, founderi sú dávno preč a keď jej názov spomeniete mladšiemu človeku, možno sa na vás pozrie podobne, ako keď mu ukážete disketu. Ale tá služba stále funguje. A čo je dôležitejšie, že stále za ňu niekto platí. Presne tam dnes čakajú Bending Spoons.

AOL, Evernote, Meetup, WeTransfer, Vimeo, Eventbrite. Najnovšie Airtable a ak prejde aktuálne oznámená transakcia, aj Miro. Keď sa na tento zoznam pozerám, začínam mať pocit, že Bending Spoons sa pomaly stávajú miestom, kde končia legendy internetu. Nie kde zomierajú, ako rád pochováva služby Microsoft a Google. Ale, kde dostanú nového majiteľa.

Bending Spoons vznikli v Miláne v roku 2013 po tom, čo Luca Ferrari a jeho traja kamaráti neuspeli s vlastnou aplikáciou na vedenie denníka. Namiesto ďalšieho pokusu vybudovať nový Facebook alebo Dropbox kúpili za približne 10-tisíc dolárov malú aplikáciu a skúsili z nej vytiahnuť viac než pôvodný majiteľ. Fungovalo to. Postupne zistili, že ich najväčšou schopnosťou nemusí byť vytváranie technologických hitov, ale opravovanie tých čo spravili iní. Odvtedy získali viac ako 50 aplikácií a webových služieb a zo spoločnosti, o ktorej ešte pred pár rokmi málokto počul, vyrástol biznis s tržbami 1,3 miliardy dolárov a hodnotou 18,4 miliardy.

Ich portfólio dnes miestami pripomína históriu mojich bookmarks. Evernote boli kedysi poznámky. Vimeo bolo video pre ľudí, ktorí nechceli YouTube. Meetup znamenal komunitné stretnutia. WeTransfer bol najjednoduchší spôsob, ako niekomu poslať gigabajty dát bez registrácie a onboarding wizardu. A aj keď u nás AOL nefungovalo máv v kategórii, že je už taká internetová archeológia, že k nemu skoro čakám pribalené CD s 500 hodinami internetu zdarma.

Nekupujú aplikácie. Kupujú návyky

Bending Spoons však nekupujú mŕtve firmy. Práve naopak. Hľadajú produkty, ktoré ľudia stále používajú, len už nerastú tak rýchlo ako kedysi. Majú silnú značku, milióny používateľov, technológie, dáta a predovšetkým platiacich zákazníkov. Len stratili momentum. A keď startup prestane rásť, pre investorov sa z budúcnosti veľmi rýchlo stane problém. Pre Bending Spoons je to príležitosť.

Po akvizícii prichádza ich dobre známy playbook. Centralizujú infraštruktúru, upracú technologický stack, prerobia produkt a výrazne znížia náklady. Čo v preklade často znamená masívne prepúšťanie. Po kúpe WeTransferu odišlo približne 75 percent ľudí, podobné škrty nasledovali v ďalších firmách. Pri AOL, Eventbrite a Vimeo prevzali Bending Spoons 1 830 zamestnancov a podľa dokumentov pre SEC má do konca roka 2026 zostať len niekoľko stoviek.

A potom zdražia. Evernote stálo pred akvizíciou približne 100 dolárov ročne, neskôr sa cena niektorých plánov dostala na 249 dolárov. Ceny rástli aj vo Vimeo či WeTransferi. Na prvý pohľad je to celkom spoľahlivý recept, ako produkt zabiť. Lenže Bending Spoons majú jednu výhodu: vedia, že veľká časť zákazníkov neodíde.

Až 48 percent príjmov z predplatného ich portfólia pochádza od ľudí, ktorí daný produkt používajú minimálne päť rokov. To je najdôležitejšie číslo celého ich biznisu. Ak máte v Evernote desať rokov poznámok, vo Vimeo stovky videí alebo v Airtable procesy celej firmy, nekupujete si každý rok iba ďalšie predplatné. Kupujete si pohodlie, že nemusíte migrovať celý svoj digitálny život niekam inam. Bending Spoons teda v skutočnosti nekupujú aplikácie. Kupujú návyky.

Evernote je toho pekným príkladom. Po zvýšení cien síce časť predplatiteľov odišla, ale priemerný príjem na používateľa vzrástol natoľko, že tržby Evernote v roku 2024 narástli o 34 percent a nasledujúci rok o ďalších 30 percent. Nie je to práve growth hack, ktorý by ste prezentovali na startupovom evente. Ale funguje.

Berkshire Hathaway internetu

Bending Spoons preto na prvý pohľad vyzerajú ako private equity fond pre softvér. Luca Ferrari toto prirovnanie nemá rád a tvrdí, že ich model je iný: firmy nechcú po reštrukturalizácii predávať, ale vlastniť navždy. Sám Bending Spoons opisuje ako spojenie Berkshire Hathaway a technologickej firmy.

Kúpia digitálny biznis, zefektívnia ho, vytvoria cash flow a peniaze použijú na ďalšiu akvizíciu. Rozdiel oproti Berkshire je v tom, že namiesto poisťovne alebo železnice kúpia Evernote. A rozdiel oproti private equity je, že okrem Excelu majú aj inžinierov. Evernote napríklad technologicky prestavali a doplnili o AI funkcie, aby softvér uvedený na trh v roku 2008 dokázal súperiť s Notionom či Granolou. Ferrari tvrdí, že dnes až 90 percent ich kódu vytvára AI.

Zatiaľ im to ekonomicky vychádza. V roku 2025 mali tržby približne 1,3 miliardy dolárov a príjem na zamestnanca 2,57 milióna dolárov, čo prekonáva odhady pre Apple, Meta či Alphabet. Veľká časť rastu je síce nakúpená a firma má miliardový dlh, ale po júlovom IPO získala ďalších 1,7 miliardy dolárov a trh ju ocenil na 18,4 miliardy. Rotbehnutá mašina teda môže pokračovať: opäť nakúpiť, optimalizovať, zarábať a kúpiť ďalšie.

Musk na to išiel drahšie

Samozrejme existuje aj iný spôsob, ako zbierať internetové legendy. Elon Musk kedysi vlastnil X.com, neskôr doménu získal späť a zjavne ju mal stále veľmi rád. Tak rád, že keď na nej chcel mať poriadnu službu, nestačilo mu kúpiť aplikáciu. Za 44 miliárd dolárov kúpil celý Twitter a následne ho premenoval na X. Je to trochu ako kúpiť si Louvre, pretože máte doma voľný rám na obraz.

Bending Spoons na to idú praktickejšie. Kúpia známu službu, vyhodia veľkú časť ľudí, prerobia technológie, zvýšia cenu a pokúsia sa z nej dostať viac peňazí. Musk kúpil jednu internetovú legendu a dokázal zničiť aj jej meno. Taliani ich zatiaľ zbierajú po desiatkach.

Bending Spoons sa teraz dohodli na kúpe Miro v transakcii s enterprise value približne 1,36 miliardy dolárov. Len pár dní predtým dokončili kúpu Airtable za 1,285 miliardy. Ani jedna z týchto firiem pritom nie je internetová vykopávka.

To môže znamenať dôležitý posun. Na začiatku Bending Spoons kupovali malé aplikácie. Potom produkty s najlepšími rokmi za sebou. Neskôr legendy internetu. Teraz už nakupujú firmy, ktoré stále považujeme za moderné technologické spoločnosti.

Internet je jednoducho dostatočne starý na to, aby mal svoje second handy. Za posledných tridsať rokov vznikli tisíce digitálnych produktov, ktoré už nie sú zaujímavé pre venture capital, ale majú značku, dáta, technológie a milióny používateľov so zakorenenými návykmi. Sú príliš dobré na vypnutie a príliš nudné na ďalší startupový príbeh.

Bending Spoons pochopili, že aj toto je obrovský trh.

Když pustíte Netflix přes Apple TV, hrajete na PlayStationu nebo připojíte notebook přes HDMI, dává smysl si myslet,

Příspěvek Chytrý TV nás fakt sledujou pochází z Spajkovo postřehy z kyberprostoru 👾

I v září je tu nová epizoda podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete již nyní na YouTube a Spotify a podíváme se v ní na bezpečnostní rizika spojená s ruskými komponentami ve slovenských dopravních radarech, netradiční reakci T-Mobile USA na incident způsobený skupinou Salt Typhoon, kybernetický útok na malý energetický zdroj ve Velké Británii i řadu dalších témat…

Tento týden proběhl letošní ročník konference CYBER_CON, do níž jsem měl možnost přispět krátkým workshopem zaměřeným na téma Threat Informed Defense a na problematiku provázání strategických bezpečnostních potřeb organizací s technickými bezpečnostními opatřeními. Ať už jste se workshopu měli možnost zúčastnit či nikoli, pokud byste se chtěli podívat na slidy, které byly jeho součástí, můžete je nalézt zde.

Ne každý má čas právě ve chvíli, kdy vysílám webinář. A opakovat každý webinář pořád dokola také úplně nejde. Proto jsem začal vybrané webináře nabízet i samostatně ze záznamu.

Záznam si můžete pustit, kdy se vám to hodí, a vracet se k němu kolikrát chcete. Žádné předplatné ani časově omezený přístup. Cena jednoho záznamu je 100 Kč a nejsou v tom žádné háčky.

V nabídce jsou zatím první záznamy a další budu přidávat po skončení vybraných webinářů.

Aktuální záznamy najdete na stránce s webináři →

Záznamy zpřístupňuji jako neveřejná videa na YouTube. Po zakoupení dostanete odkaz, video si můžete uložit do záložek a kdykoliv se k němu vrátit. Počet přehrání nijak neomezuji.

Výhodou je, že nepotřebujete žádnou další aplikaci ani nový účet a záznam můžete sledovat prakticky na jakémkoliv zařízení. Pokud YouTube automaticky zvolí nižší kvalitu obrazu, stačí ji v přehrávači přes přepnout na vyšší.

A co sdílení odkazu? Technicky mu nijak nebráním a ani nechci. Odkaz můžete třeba poslat kolegovi. Když ho ale pošlete dál, přicházím o případný další prodej. Co s odkazem uděláte, nechávám na vás.

Německé politické deníky tomu říkají „zemětřesení“, ale o žádné zemětřesení samozřejmě nejde. Součástí zemětřesení je to, že dopředu nevíte, že k němu dojde, a právě si vesele někam kráčíte, když se vám najednou rozhoupá země pod nohama a z balkonů začnou pršet květináče.

No, tak to není případ drtivého vítězství AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. To věštily průzkumy veřejného mínění už dlouho předem a nakonec i docela přesně; očekávalo se cca 44-45 procent, a to se také vyplnilo (43,8 procenta). Volební účast přitom byla nezvykle vysoká, skoro 80 procent, což dává vítězi silný mandát sestavit vládu. Podobná vítězství, kdy jedna strana zabere svými poslanci téměř polovinu Landtagu, už nejsou v Německu dlouho zvykem. Pro srovnání, takto vypadaly lokální výsledky roku 2021 a takto dnes:

No, jak se to stalo a co se asi bude dít?

AfD se ve východním Německu dávno stala místní Volkspartei, která všude mimo velká města bez problémů vyhrává volby. Většinou je ovšem ta její dominance podstatně míň drtivá, typicky kolem 35 % hlasů. (V progresivním a multikulti Berlíně je samozřejmě situace jiná.) To, že v Sasku-Anhaltsku dosáhla ještě výrazně výše, je způsobeno prostým faktem, politologicky jednoduchým „jako facka“ – vybrala si lídra, který v osobním styku působí jako sympatický člověk, a který před těmi volbami opravdu osobně objel celou tu dvoumilionovou zemi, městys od městyse, čtvrť od čtvrti. Lidé volí jiné lidi, daleko více než program strany, a v těchto rozměrech státu se taková kontaktní kampaň ještě dá časově zvládnout, když se chce.

CDU, která vládla v Sasku-Anhaltsku více než 20 let v kuse (od května 2002), ztratila více než polovinu hlasů. FDP, která ve východním Německu nikdy nebyla silná, vypadla z parlamentu úplně. Zelení posílili, stejně tak postkomunistická Levice (poslední dobou se orientující na něco, co bych označil jako rudý feminismus; rozhodující roli v tom hraje berlínská politička Heidi Reichinnek, která je hodně aktivní na sociálních sítích) a velice těsně, s klasickýma odřenýma ušima (o pouhých 4000 hlasů), se do zemského sněmu dostala i BSW, strana bývalé političky Levice Sahry Wagenknechtové. BSW se od Levice liší hlavně odmítáním migrace, která je jinak na této části spektra svatá.

Mimochodem, úpadek postihl i jednu zajímavou mimoparlamentní stranu, což jsou Freie Wähler, strana “švýcarského typu”, prosazující zavedení různých forem přímé demokracie a místního rozhodování. V Bavorsku jsou součástí vládní koalice. V Sasku-Anhaltsku měli minule přes 3 procenta hlasů, což jim dávalo naději na to, že tentokrát by se třeba přes těch pět procent mohli dostat. Leč stal se pravý opak a AfD je vymazala ze scény.

V Německu je zvykem zkoumat volební chování jednotlivých skupin obyvatelstva podle věku, což by asi nebylo na škodu ani u nás. Z výsledků jednoznačně plyne, že jedinou skupinou voličů, která zůstává aspoň částečně věrná bývalým státostranám (CDU a SPD), jsou důchodci. Kdyby důchodci nevolili vůbec, AfD by v těchto volbách patrně sahala po absolutní většině v parlamentu.

Velká města (Magdeburg, Halle) jsou tradičně poněkud více doleva a volební okrsek Halle III se také stal jediným, ve kterém nezískala nejvíce hlasů AfD, ale strana Zelených. Ve zbylých 40 okrscích AfD dominovala.

První otázka: rozsype se teď Brandmauer, zeď, kterou ostatní německé politické strany po léta stavěly proti AfD? Upřímně si myslím, že ano, protože jiné varianty v podstatě neexistují, čistě numericky to nejde.

Zejména CDU nemůže s vážnou tváří vstoupit do pětikoalice s rudofeministickou Levicí a se spolkem Sahry Wagenknechtové, které prosazují politiku z totálně opačného pólu spektra, a odůvodnit to tím, že zkrátka musejí udělat všechno proto, aby vítězná strana zůstala v opozici. Zrovna u sebe doma by narazili na nepochopení; z členské základny východoněmecké CDU už se delší dobu ozývají opatrné hlasy, že tato vymezovací politika v jejich podmínkách přestala dávat smysl. Německo je poslední země západního světa, kde se tento druh tabu vůči nové pravici ještě drží. Předposlední podobný vytrvalec, Švédsko, jej vzdalo v říjnu 2022, kdy se lídři čtyř středopravých stran dohodli na zámku Tidö, že budou spolupracovat.

Navíc je současný kancléř Merz slabý. V dřívějších časech existovala realistická možnost, že by v případě zásadního nesouladu spolková CDU rozpustila neposlušnou zemskou organizaci. To je ale hra, kterou si Merz patrně nemůže dovolit. Je držitelem nepříliš potěšujícího rekordu coby nejhůře hodnocený poválečný německý kancléř, a podíl voličů, kteří mu důvěřují, osciluje kolem deseti procent. Už teď dost lidí v CDU i mimo ni volá po jeho hlavě, ačkoliv další regulérní volby do Spolkového sněmu by se měly konat až v březnu 2029.

Merz sice dokázal personálně triumfovat nad Merkelovou, která jej kdysi vyhnala z vedení CDU, ale s německým voličem jaksi neumí navázat osobní kontakt a je vnímán jako mimózní arogantní panák se soukromým tryskáčem. Navíc mu nejde ani ta jedna věc, která by mu jako byznysmenovi jít měla, a to je oživení německé ekonomiky, které se nekoná a nekoná.

Je celkem pravděpodobné, že AfD bude v Sasku-Anhaltsku vládnout. Jestli jí k tomu pomůže BSW nebo nějací přeběhlíci, to nevíme, ale samozřejmě je otázka, co v dané pozici může taková vláda udělat.

Realisticky vzato: mohou být o něco drsnější při deportacích – deportace provádí zemská policie, i když papíry k nim dodává Berlín. S trochou snahy není až takový problém vytvořit v jedné spolkové zemi ze šestnácti takové prostředí, ve kterém se i jedinci bez deportačních papírů raději odstěhují jinam, například právě do “vítacího” Berlína. Podobně má zemská vláda celkem rozsáhlé pravomoci ve školství a patrně může ze škol vyštípat různé Zeleným blízké neziskovky, případně zavést ony hodiny ruštiny, které prosazovala (východní AfD je hodně proruská a totéž platí o BSW).

S ekonomickou situací nejchudší spolkové země ale nejspíš nic neudělá. Německo stagnuje jako celek. Němci už se dlouho vracejí z dovolených v cizině s dojmem, že jejich země nevzkvétá a začíná být spravovaná hůř než Itálie nebo Polsko. K nějaké zásadnější reformě by ovšem bylo potřeba spálit asi tak tři čtvrtiny rozbujelých byrokratických regulací, a ty většinou vznikají na spolkové úrovni. Naposledy dokázalo něco takového, no, spojenecké letectvo v letech 1944-5. Nejsem si vůbec jist, zda se v Německu s jeho úřední tradicí dá provést taková reforma poklidnou cestou.

Ani ve značně omezeném regulačním rybníčku Saska-Anhaltska nebude mít AfD volnou ruku, zejména pokud bude vládnout s podporou BSW. Ta je totiž – až na ten negativní postoj k migraci – pořád ještě hodně doleva a bude nejspíš za svoji toleranci vyžadovat nějaká privilegia pro státní zaměstnance, odboráře atd.

Suma sumárum: žádné zemětřesení. Zatím to vypadá spíš na středně velký posun v mezích zákona. Ale to samozřejmě na palcové titulky nestačí.

Diskusní fórum ke článku najdete zde.

Hudební epilog

To, že někdo zveřejnil fotografii na sociální síti, neznamená, že se vzdal autorských práv. A nic na tom nemění ani to, že ji dnes dokážeme během několika sekund upravit pomocí umělé inteligence.

Nedávno jsem na Facebooku narazil na zajímavou situaci. Uživatelka slušně zkritizovala obrázek zveřejněný jiným uživatelem. Ten vzal její veřejně dostupnou profilovou fotografii a pomocí umělé inteligence z ní vytvořil zesměšňující parodický obrázek.

Nechci řešit tento konkrétní spor ani posuzovat, zda někdo porušil zákon. Připomnělo mi to jednu důležitou otázku: Můžeme vzít cizí fotografii ze sociální sítě a upravovat ji pomocí AI jen proto, že je veřejně dostupná?

Samotná skutečnost, že je fotografie veřejně dostupná, nám takové právo nedává. Veřejně dostupná neznamená volně použitelná.

Zveřejněním autorská práva nezmizí

Když autor zveřejní fotografii na internetu, neznamená to, že tím ostatním dovoluje ji libovolně používat nebo upravovat.

Autorský zákon v § 12 dává autorovi právo své dílo užít nejen v původní podobě, ale také v podobě „jinak zpracované či jinak změněné“, a udělit jiné osobě oprávnění k jeho užití. Bez takového oprávnění může jiný člověk dílo použít jen tehdy, když to umožňuje zákon.

To, že je fotografie veřejně dostupná na Facebooku, Instagramu nebo webu, z ní tedy samo o sobě nedělá volně použitelné dílo.

A nic zásadního na tom nemění umělá inteligence, GDPR ani to, jestli je Měsíc v úplňku. Když cizí fotografii stáhnu, nahraju do generativní umělé inteligence a nechám ji upravit, nezískávám tím žádná nová práva k původní fotografii.

Jenže existují výjimky. Třeba parodie

A tady se původní příběh stává zajímavějším.

Autorský zákon obsahuje v § 38g zákonnou licenci pro karikaturu, parodii a pastiš. Výslovně říká, že do autorského práva nezasahuje ten, kdo dílo užije pro některý z těchto účelů.

Co se za parodii považuje, řešil také Soudní dvůr EU. V rozsudku Deckmyn a Vrijheidsfonds uvedl, že parodie musí evokovat existující dílo, ale zároveň se od něj lišit a být projevem humoru nebo výsměchu. Při použití této výjimky je také potřeba zachovat spravedlivou rovnováhu mezi právy autora a svobodou projevu.

Český Nejvyšší soud navíc potvrdil, že parodie může spočívat i v pozměnění původního díla a následném užití jeho pozměněné podoby. Zároveň platí, že parodie nemusí zesměšňovat nebo komentovat přímo původní dílo.

Nestačí tedy říct: „Neměl souhlas autora, takže to bylo nezákonné.“

Stejně jako nestačí říct: „Fotka byla veřejná, takže si s ní mohl dělat, co chtěl.“

Zda konkrétní použití skutečně spadá pod zákonnou licenci pro parodii, je potřeba posuzovat podle okolností konkrétního případu.

AI nám nedává nová práva

Generativní AI zásadně rozšířila možnosti, co dokážeme s cizí fotografií udělat. Během několika sekund můžeme změnit kompozici, odstranit člověka, doplnit pozadí nebo vytvořit úplně novou scénu.

Technická možnost ale není totéž co právní oprávnění.

Veřejně dostupná fotografie zkrátka není automaticky volně použitelná. AI nám dává nové možnosti, jak s cizím dílem pracovat. Nedává nám ale automaticky nová práva k němu.

Nejsem právník a tenhle článek není právní stanovisko. Jen mě už trochu štvalo, jak samozřejmě někteří lidé berou cizí fotky z internetu a dál s nimi pracují. Občas se s tím bohužel setkávám i mezi učiteli. Tak jsem chtěl trochu pomoct s osvětou a připomenout, že „je to veřejně na internetu“ opravdu neznamená „můžu si s tím dělat, co chci“.

Líbí se vám moje práce?

Pokud vám moje práce dává smysl, můžete mě podpořit malým příspěvkem nebo jinak.

Podpořit mou práci

Univerzita Karlova a spolek Wikimedia Česká republika podepsaly 17. srpna 2026 nové memorandum o partnerství a spolupráci. Navazují tím na dohodu z roku 2023 a na společné aktivity, které se v akademickém roce 2025/2026 rozšířily zejména v oblasti komunikace vědy, otevřené vědy, výuky a odborných praxí. 

Praha 1. září 2026 – Nové memorandum podepsali rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., a výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Mgr. Klára Joklová. Podpisu se za Univerzitu Karlovu zúčastnil také prorektor pro třetí roli doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., který tuto oblast spolupráce na straně univerzity zastřešuje. Memorandum vymezuje spolupráci Univerzity Karlovy a Wikimedia Česká republika při rozšiřování a zkvalitňování Wikipedie, Wikimedia Commons a Wikidat a při naplňování třetí role univerzity.

Vladimír Šigut, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

 „Za uplynulé roky jsme se posunuli od jednotlivých kurzů a akcí k dlouhodobé spolupráci, která propojuje výuku, komunikaci vědy i odborné praxe. Nové memorandum nám umožní tento model rozvíjet na dalších pracovištích a společně hledat cesty, jak dostávat kvalitní odborné poznání k veřejnosti prostřednictvím projektů Wikimedia,“ dodává výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

Otevřená věda i otevřený dialog

Jedním z konkrétních způsobů, jak partnerství Univerzity Karlovy a Wikimedia ČR přibližuje vědecké poznání veřejnosti, je iniciativa UK100. Jejím cílem bylo do roku 2027 vytvořit nebo rozšířit alespoň sto wikipedických hesel prostřednictvím univerzitní výuky a dalších společných aktivit. Příspěvky označené hashtagem #UK100 přibližují veřejnosti obory, osobnosti, objevy a pracoviště spojené s univerzitou. Původní cíl se podařilo překročit: hashtag dosud zachytil přes 300 úprav na více než 180 stránkách české Wikipedie.

Právě na tuto snahu navázalo zapojení Univerzity Karlovy do Měsíce vědy na Wikipedii, jedné z oblastí, v nichž se spolupráce v uplynulém akademickém roce nejvýrazněji rozvinula. Během výzvy vzniklo nebo se rozšířilo 584 hesel na české Wikipedii.

Partnerství zároveň otevírá prostor pro debatu o možnostech i hranicích otevřené vědy v českém prostředí. V lednu 2026 se proto v Kampusu Hybernská uskutečnila diskuse Třetí role univerzit, open science a projekty Wikimedia, věnovaná tomu, jak mohou univerzity sdílet odborné poznání s veřejností a zároveň zachovat jeho kvalitu, důvěryhodnost i potřebná pravidla.

„Wikipedie umožňuje zpřístupňovat odborné poznání za hranice univerzity a zároveň učí studující odpovědně pracovat s informacemi. Právě taková spolupráce je konkrétním příkladem toho, jak může univerzita naplňovat svou třetí roli a přenášet znalosti i za hranice akademického protředí,“ říká prorektor Vlach. 

Od výuky k odborným praxím

V akademickém roce 2025/2026 pokračoval na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK předmět Píšeme Wikipedii – tvorba encyklopedického obsahu; spolupráce se rozvíjela také například v mediálních studiích na FSV UK. Studující se neučí jen psát hesla, ale také vyhledávat a hodnotit zdroje, správně citovat, rozumět autorskému právu a odpovědně využívat nástroje umělé inteligence.

„Wikipedie představuje další kanál, jehož prostřednictvím můžeme srozumitelně komunikovat vědecká témata směrem k široké veřejnosti,“ říká Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Univerzita podle ní přináší Wikipedii nové editorky a editory, zatímco Wikimedia ČR pomáhá ověřený model výuky přenášet na další pracoviště. Více se lze dočíst v rozhovoru s Pavlínou Kolínovou na Forum UK. 

V uplynulém akademickém roce se rozběhly také odborné stáže a praxe ve Wikimedia ČR, nově dostupné studujícím z různých pracovišť nejen Filozofické fakulty UK. Kampus Hybernská zároveň hostil Komunitní wikikonferenci i Večer svobodné kultury, a stal se tak místem setkávání akademické obce, veřejnosti a komunity Wikimedia.

Co bude spolupráce zahrnovat

Memorandum počítá s kurzy pro Univerzitu třetího věku, stážemi a praxemi, možnými pozicemi wikirezidentů a wikirezidentek i se sdílením vhodných fotografií, dokumentů a dat prostřednictvím Wikimedia Commons a Wikidat. Zahrnuje rovněž podporu otevřené vědy, mediální a informační gramotnosti a kritického myšlení.

V akademickém roce 2026/2027 bude pokračovat kurz na ÚISK FF UK a partneři chtějí podobný model rozšířit na další fakultu. Připravují také společné projekty zaměřené na mediální gramotnost a komunikaci vědy, studentské projekty a další odborné praxe. Nově diskutují také o vypisování bakalářských a diplomových prací a o zapojení studujících a univerzitních pracovišť do společné výzkumné činnosti. Ta by se mohla zaměřit například na datovou analytiku a dotazníková šetření týkající se komunity editorů a editorek, uživatelů a uživatelek projektů Wikimedia nebo povědomí veřejnosti o Wikipedii a dalších projektech Wikimedia.

📖 Přečíst celý článek →

📖 Přečíst celý článek →

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na na operaci namířenou proti botnetu Sality, zranitelné servery Microsoft Exchange dostupné z internetu nebo netradiční kompromitaci účtů Dropboxu prostřednictvím služby Lenovo ID…

Tento text byl 31. 8. 2026 rozeslán odběratelům newsletteru. Pokud chcete další vydání dostávat e-mailem, přihlaste se k odběru.

Ahoj,

posílám další výběr novinek z Manena.info, praktické tipy a pár věcí, které by vám neměly uniknout.

Digitální stopa a mozaikový efekt ve školní praxi

Začernili jste údaj, ne informaci

Začernit jméno, adresu nebo telefonní číslo je snadné. Jenže to nemusí k anonymizaci stačit. Někdy totiž vůbec nepotřebujete zjistit, co se skrývá pod černým pruhem. Stačí se podívat na informace, které kolem něj zůstaly. A umělá inteligence nám jejich spojování výrazně usnadňuje.

Přečíst článek →

Co o vás ví obyčejná webová stránka? Zkuste si to sami

Kolik toho o vás může zjistit webová stránka jen proto, že jste ji otevřeli? Nemusíte se přihlašovat, nic vyplňovat a na nic klikat. Přesto už váš prohlížeč něco prozradil. Přesvědčit se o tom můžete díky nové pomůcce, kterou jsem vytvořil a zpřístupnil zdarma.

Přečíst článek →

Farmář nehledá ženu. My hledáme farmáře

A digitální stopa do třetice: vyzkoušejte si detektivní práci sami nebo s dětmi.

Přečíst článek →

Nový e-shop s webináři

Spustil jsem e-shop s webináři. Odkaz na něj teď najdete i na úvodní stránce manena.info.

Některé webináře už proběhly. Prohlédněte si ukázku z webináře AI Act ve škole: co musí ředitel řešit už teď? na kanálu Videovýuka s Václavem Maněnou, který můžete odebírat. 

Praktické tipy k WhatsAppu

Komu vlastně patří třídní WhatsApp?

Je září. Třídní učitelka založí WhatsApp skupinu „Rodiče 6.B“. Přidá rodiče, napíše úvodní zprávu a komunikace může začít. Je to rychlé, pohodlné a WhatsApp už stejně skoro všichni mají. O dva roky později učitelka ze školy odejde. Komu teď skupina patří? Škole? Řediteli? Novému třídnímu učiteli? Ani jednomu z nich.

Přečíst článek →

Alternativy k WhatsAppu, které mají šanci projít u rodičů

Čím můžeme WhatsApp nahradit ve škole, kroužku nebo sportovním oddílu, aniž bychom po rodičích chtěli instalovat aplikaci, kterou jinak vůbec nepoužívají? A co když děti navíc chodí do různých škol a žádný společný komunikační systém nemáme?

Přečíst článek →

Praktický tip: jak poslat velký soubor bezpečně a bez registrace

Občas potřebujeme poslat jeden nebo více velkých souborů a z různých důvodů nechceme nebo nemůžeme použít pracovní nebo soukromé cloudové úložiště. Já v takových případech používám službu Send na adrese upload.nolog.cz. Služba používá šifrování souborů a jednoduše se ovládá. Umožňuje omezit platnost odkazu počtem stažení nebo datem. Stažení je také možné chránit heslem, které můžete příjemci zaslat nějakým jiným kanálem.

Co je nového na manena.info

Webináře a newsletter na úvodní stránce

Úvodní stránku jsem upravil tak, aby se návštěvníci snadno dostali k nabídce webinářů a newsletteru.

Archiv newsletteru

Na stránce s newsletterem teď najdete také odkaz na archiv všech vydání. Jednotlivá vydání budu dávat na stránky týden po odeslání newsletteru.

Aktualizace rozcestníků Umělá inteligence, Bezpečnost a Canva

Aktualizoval jsem sekce Umělá inteligence, Bezpečnost a Canva.

Něco do uší

V nejnovějším dílu KYBcastu Technofígle pro každého najdete tipy na různé vychytávky a s přestihem i na vánoční dárky.

Další novinky ze světa vzdělávání

MŠMT spustilo nové stránky na adrese msmt.gov.cz.

To je pro dnešek všechno. Přeji vám co nejlepší školní rok a doufám, že vám moje tipy usnadní práci.

Mějte se hezky.

Václav Maněna

Pokud by dnešní newsletter mohl být užitečný i někomu dalšímu, klidně mu ho přepošlete. Když se mu bude líbit, může se přihlásit k odběru na manena.info/newsletter.

Archiv všech vydání najdete na manena.info/category/newsletter.

Děkuji, že čtete můj newsletter. Už jen tím podporujete vznik dalších článků, materiálů a aktivit. Pokud budete chtít přispět i jinak, budu rád. Více najdete na manena.info/kafe.

📖 Přečíst celý článek →

Na budovanou tramvajovou trať na Václavském náměstí v Praze se často snáší kritika. Někdy má za cíl očernit některé politiky, často ale pramení jen z mýtů, které se okolo tratě šíří a z chybějících informací. Tady je několik častých mýtů uvedených na pravou míru.

Trať není potřeba, už tam je metro.

Trať potřeba je, a to ze dvou důvodů:

• Metro je vhodné pro cesty na delší vzdálenost, tramvaj pro cesty kratší. Dostat se z Vinohrad na Václavák znamená se nejdřív dostat na metro, tam slézt dolů, pak s ním dojet na některou ze stanic (Muzeum, Můstek) a pak opět vylézt na povrch. V případě tramvaje to bude jednodušší.
• Trať doplní velmi vytížené tratě Ječnou ulicí a Seifertovou+Bolzanovou. Obě tratě nutně potřebují rekonstrukci a tu teď není jak udělat, protože není tramvaje kudy poslat. Plus každá nehoda na některé z oněch dvou tratí znamená kolaps tramvajové dopravy ve velké části Prahy.

Byla tam pěší zóna a teď se tam zavede doprava.

V horní části Václaváku pěší zóna není a nebyla. Aktuálně je v dolní části, kde ale ještě před pár lety jezdila auta. Ta stále jezdí v části horní – a to ve dvou pruzích v každém směru, plus je tam parkování. Nově se auta naopak omezí a Václavák se dopravně zklidní (i přes zavedení tramvají).

Tramvaj se na Václavák zavádí proto, aby nebylo kde demonstrovat.

Prostor pro demonstrace nejen nezmizí, ale naopak se ještě zvětší. Zmizí totiž tři záhony podél osy náměstí.

Z Václaváku se zavedením tramvají zmizí zeleň.

Jak jsem napsal výše, zmizí tři záhony. Naopak ale výrazně přibudou stromy, které zajistí více stínu a také trochu sníží hluk.

Tramvaje budou ohrožovat chodce.

Situace bude podobná jako na náměstí Republiky, kde také tramvaje projíždějí pěší zónou a žádné závažné problémy tam nejsou.

Náměstí se odporně zadrátuje.

Podle mě je chybou, že nové sloupy lamp a trolejového vedení mají černou barvu a bijí tak zbytečně do očí. To ale přímo nesouvisí s tím, že tam trolejové vedení bude. Vedení je třeba právě na zmíněném náměstí Republiky nebo na Národní, kde sice je vidět (to bude vždycky), ale neruší.

Tramvaje budou zdržovat auta na magistrále.

Nebudou. Tramvaje budou projíždět v době, kdy auta stojí už teď. Na Wilsonově čekají kvůli přecházejícím chodcům, na opačné Legerově navíc ještě kvůli autům z Vinohradské. Aktuální čas je dostatečný i pro průjezd dvou tramvajových souprav, a to ještě s velkou rezervou.

Tramvaje na Václaváku jsou hřibovina/pirátovina!

To nejlepší jsem si nechal na konec Přestože Zdeněk Hřib (ve funkci primátora a později náměstka pro dopravu) budování trati podporoval, stejně jako Piráti jako strana, ve skutečnosti se o stavbě rozhodlo dříve, než na magistrát přišel. První rozhodnutí, tedy zadání potřebné změny územního plánu, padlo již v roce 2014. Následně v roce 2018 vznikl první traťový úsek v tzv. Muzejní oáze. Teprve poslední krok směřující k vybudování celé trati (zadání dopravnímu podniku, aby na tom začal pracovat) proběhl za primátorování Zdeňka Hřiba, konkrétně v roce 2019.

Jsem si jistý, že trať bude dobře plnit svou funkci, že zajistí paralelní trasu k těm dvěma velmi vytíženým stávajícím, a že výrazně usnadní cestování přes bariéru Severojižní magistrály. Ještě si chvíli počkáme, ale pak to podle mě bude stát za to!

Obrázek: Aktron, CC BY

Když se bavím s lidma o ChatGPT, Gemini, Claude, DeepSeeku nebo Kimi, občas mám pocit, že si část

Příspěvek Co o vás ví AI chaty? Míň, než si myslíte. A zároveň možná mnohem víc. pochází z Spajkovo postřehy z kyberprostoru 👾

Dokážete zjistit celé číslo? A je v obrázku ještě něco, co na první pohled nevidíte?

Připravuji workshop o mozaikovém efektu. Chtěl jsem na něm ukázat jednoduchý příklad: kartu, na které člověk prstem zakrývá část identifikačního čísla.

Na první pohled hotovo. Část čísla není vidět. Jenže je tam i čárový kód. A tady začíná ta zajímavější část. Čárový kód totiž není dekorace. Je to další nositel informace. Z fotografie se mi podařilo přečíst jeho obsah, přestože část vytištěného čísla zakrývá prst.

V mém případě je v něm dokonce malé překvapení pro účastníky workshopu. Jestli chcete vědět jaké, zkuste si ho zjistit třeba pomocí umělé inteligence. Nebo na to můžete jít jinak: v grafickém editoru kód narovnejte a protáhněte částečně zakryté čáry. Jestli nemáte čas a přesto vás překvapení zajímá, můžete použít tenhle obrázek.

Zrekonstruovaný čárový kód si nechte dekódovat pomocí umělé inteligence nebo v online čtečce.

Nestačí zakrýt údaj. Musíme přemýšlet, kde všude ještě zůstala stejná informace nebo informace, ze které ji lze odvodit.

Právě to je jeden z principů mozaikového efektu. Jednotlivý střípek nemusí nic prozrazovat. Problém vznikne ve chvíli, kdy dáme střípky dohromady.

A nejlepší na tom je, že podobnou chybu může udělat každý. Klidně i člověk, který zrovna připravuje workshop o tom, jak podobné chyby nedělat.

Další příklady mozaikového efektu, které můžete využít ve výuce, najdete v článku Začernili jste údaj, ne informaci.

Líbí se vám moje práce?

Pokud vám moje práce dává smysl, můžete mě podpořit malým příspěvkem nebo jinak.

Podpořit mou práci

Toto je jedna z mnoha dalších úvah na téma AI, což je fenomén současné doby. A tento text je jen další z mnoha úvah, s kterými se nad AI roztrhl pytel. Protože to téma je velmi rozsáhlé a dotýká se všech aspektů lidského konání, zkusím to pojmout formou jakéhosi brainstormingu a proudu myšlenek.

Disclaimer: tento text nebyl napsán pomocí AI. :-)

Ano, AI, respektive generativní AI, je společenské téma. Není to už jen hračka pro pár ajťáků, ale je to něco, co ovlivňuje společnost v globálním měřítku. Je to věc, kterou musí řešit političtí představitelé, a je to tím pádem věc, které se budou dotýkat zákony a regulace.

📖 Přečíst celý článek →

August. Taký mesiac pol na pol. Pol ryža, pol hranolky. Pol práca, pol dovolenka.

• 🚲 Extrémne teploty v Bratislave sme kvôli pokazenej klíme odišli znášať lepšie na Záhorie.

• 🐥 S bráchovým Tomáškom sme oslávili jeho dva roky.
• 😎 Bolo čiastočné zatmenie Slnka. Najlepšie fotky sa mi podarili z bytu. Neplánoval som ich, len som sa práve vrátil domov.

• 🗻 Tohtoročná letná dovolenka padla na Vysoké Tatry. Už sa z toho stáva tradícia. Ale presun zo 40 stupňov do 20 je predzvesťou, že tomu tak asi bude aj v budúcnosti.

• 🍂 Niekde v polovici mesiaca sme už zhodnotili, že slnko je také jesenné.
• 🌊 Dal som si štvordňový focus time na Rudave. Celá rekreačná bola vyľudnená počas týždna. Mal som kľud na pár restov, ale aj prioritizáciu osobných projektov a lepšie uvedomenie čo ďalej.

• 🕺 Prípravy na svadbu pokračujú. Prišlo aj na hodiny tanca. Neprotestoval som.
• 🌳 Stihli sme aj Kopanice.
• 🤖 Zo vzdelávania som ponorený v AI a budovaní stackov. Zo sebarozvoja sa venujem hlavne koučingu. Mentoring je mi bližšie, ale koučin mi príde ako prirodzený switch čo ďalej, keď dojdú skúsenosti.
• ☁️ V práci primárne handover mojej agendy, spisovanie vecí a upratovanie stola. Tak isto som už verejne komunikoval, že končímv Labyrinth Labs.

• 📚 Posledné mesiace som extrémne zanedbával čítanie, som rád že som sa do toho opäť pustil.

📖 Přečíst celý článek →

Zářijové RoboDoupě bude 5.9. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti. A kdo se nekoukne, bude možná litovat…

Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.

Program:

📖 Přečíst celý článek →

Téměř 90 nahrávek z let 1940–1941 zachycuje zvony českých měst a obcí, z nichž mnohé později zanikly při válečných rekvizicích. Díky spolupráci Archivu Českého rozhlasu, spolku Wikimedia Česká republika a Wikimedia komunity  jsou dnes dostupné na Wikimedia Commons, propojené s Wikidaty a slyšitelné přímo u článků na Wikipedii. Jak se ale archivní nahrávky proměnily ve svobodně dostupnou a živou sbírku?

Zvony mého kraje: nahrávky vzniklé v těžké době

Na začátku druhé světové války zněly z kostelních věží českých měst a obcí zvony, které už dnes často neexistují. Mnohé byly během války zrekvírovány a zničeny. Jejich zvuk se však dochoval na nahrávkách pořízených v letech 1940–1941. Záznamy vznikly jako pracovní materiál pro rozhlasový cyklus Zvony mého kraje – pracovníci rozhlasu tehdy vyjížděli do českých měst a obcí a nahrávali zvonění místních kostelů. 

Prezentace Tomáše Dufky a Michala Josefa Špačka na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě v listopadu 2025
Skot, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Cyklus vznikal za protektorátu a podle archivních podkladů měl posluchače v těžké době povzbudit. Nahrávky však brzy získaly význam, který jejich tvůrci zřejmě nemohli plně předvídat. Řada zachycených zvonů byla během války sundána z věží a odvezena. Některé se po válce podařilo vrátit, mnohé další však byly roztaveny. Samotné rozhlasové vysílání se podle dostupných podkladů nedochovalo. V Archivu Českého rozhlasu však zůstaly uložené původní pracovní nahrávky na zvukových fóliích. Z materiálu vytvořeného pro jeden rozhlasový pořad se tak postupem času stal vzácný zvukový dokument. Trvalo ovšem několik desetiletí, než se k němu archiváři znovu vrátili a začala se otevírat cesta k jeho zpřístupnění veřejnosti.

Jak se zrodila spolupráce

Zvuková fólie s nahrávkou zvonů a texty pořadů Zvony mého kraje
Archiv Českého rozhlasu, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Cesta archivních nahrávek k veřejnosti nezačala u zvonů samotných. Prvním impulzem byla advokační strategie, kterou si spolek Wikimedia Česká republika schválil na konci roku 2024. Spolupráci s veřejnoprávními médii označila za jednu z cest, jak zpřístupňovat cenné zvukové a obrazové materiály uložené v jejich archivech.

V návaznosti na tuto strategii oslovila výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová vedení Českého rozhlasu i České televize s nabídkou spolupráce. V té chvíli ještě neexistoval konkrétní projekt. Další jednání postupně přivedla zástupce Wikimedia ČR k Archivu Českého rozhlasu, který začal hledat vhodný materiál pro první společný počin.

„Volba nakonec padla na dochované nahrávky zvonů, pořizované původně pro cyklus Zvony mého kraje,“ vysvětluje vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Zaniklé zvony se tak staly pilotním projektem, na němž bylo možné hledat způsob dlouhodobější spolupráce. “Cílem nebylo pouze nahrávky vystavit na internetu, ale zpřístupnit je pod svobodnou licencí, srozumitelně popsat a propojit s místy, kostely a dalšími informacemi v projektech Wikimedia,” doplňuje Pavel Bednařík, manažer Programů pro partnerství.

Digitalizací práce teprve začala

Miloslav Turek v Archivu Českého rozhlasu
Mojmir Churavy, CC0, via Wikimedia Commons

Převodu historických zvukových fólií do digitální podoby se ujal zvukař Archivu Českého rozhlasu Miloslav Turek. Díky tomu bylo možné nahrávky znovu poslouchat a dále s nimi pracovat. Pro jejich zveřejnění však bylo potřeba zjistit, co přesně zachycují a odkud jednotlivé zvuky pocházejí.

Podrobnost záznamů se výrazně lišila. U některých bylo možné určit konkrétní kostel, jinde se dochoval pouze název města nebo obce. Takový údaj sám o sobě nemusel stačit, protože na jednom místě mohlo stát několik kostelů. U části nahrávek proto zůstával jejich přesný původ nejistý.

V tento moment se do projektu zapojil také wikidatista a spolupracovník Wikimedia ČR Michal Josef Špaček. Jednotlivé záznamy postupně procházel, dohledával odpovídající kostely či obce a hledal k nim existující položky na Wikidatech. Archivářka Jana Bartošová z Českého rozhlasu mezitím pokračovala v archivním bádání, doplňovala další informace a konzultovala nejasné případy s kampanologem, odborníkem na zvony.

Jak dostat archivní zvuk na Wikimedia Commons

Souběžně s dohledáváním původu nahrávek bylo potřeba vyřešit, jak je zveřejnit na Wikimedia Commons – úložišti svobodně licencovaných fotografií, zvuků, videí a dalších médií. Každý soubor zde musí mít jasně uvedený původ, popis a licenci. U materiálu pocházejícího z institucionálního archivu bylo navíc nutné doložit, že Český rozhlas s jeho zveřejněním skutečně souhlasí. Vznikl proto institucionální účet nazvaný Archiv Českého rozhlasu, skrze nějž archivářka Jana Bartošová poté postupně nahrála celou sbírku. Společně s Michalem Josefem Špačkem řešili způsob pojmenování souborů, jejich popisy a zařazení do kategorií, aby bylo možné nahrávky na Wikimedia Commons dohledat a dále s nimi pracovat.

Tento postup byl pro spolupráci podstatný. Nahrávky nevložil anonymní uživatel ani Wikimedia ČR za Český rozhlas. Zveřejnil je přímo jejich správce a na stránce každého souboru je proto zřetelný jeho původ i souhlas instituce s použitím. Samotným nahráním na Wikimedia Commons však ještě nevzniklo propojení s kostely a obcemi, z nichž zvuky pocházely. K tomu bylo potřeba zapojit Wikidata.

Kostel svatého Bartoloměje v Kočí, Petr1888, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Ukázka nahrávky zvonu. Archiv Českého rozhlasu, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Od nahrávky ke kostelu a místu na mapě

Samotný zvukový soubor nemá zeměpisnou polohu. Aby bylo možné nahrávku zobrazit na mapě nebo ji spojit s konkrétním kostelem, bylo nutné vytvořit vazbu mezi souborem na Wikimedia Commons a údaji uloženými na Wikidatech. Wikidata jsou svobodná databáze znalostí, v níž mají jednotlivé obce, kostely a další objekty vlastní položky s údaji o poloze a vzájemných vztazích.

Michal Josef Špaček proto postupně přiřazoval nahrávky k nejpřesněji určeným místům. Pokud se podařilo spolehlivě zjistit konkrétní kostel, propojil zvuk s jeho položkou. Kde archivní údaje dovolovaly určit pouze obec nebo město, zůstala nahrávka spojena s tímto obecnějším místem. Projekt se tak vyhnul vytváření přesnějších vazeb, než jaké skutečně umožňovaly dochované informace.

„Třeba v Havlíčkově Brodě jsou tři nebo čtyři kostely a vy nevíte, který z nich to je. Byla tam tedy velká míra nejistoty – takový klasický stav archivního bádání,“ popisuje Michal Josef Špaček. 

Toto propojení umožňuje zobrazit lokace, odkud zvuky pocházejí, na mapě a jednodušeji vložit zvuk do článků o vybraných kostelech a obcích na Wikipedii. Lidé si tak mohou historické zvonění poslechnout přímo u informací o místě, odkud pochází. Např. u článků Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši nebo Kostel Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici.

Projekt vyvrcholil 2. října 2025, na Mezinárodní den zvonů. Zveřejněním však práce nekončí. Pokud se podaří některou nahrávku přesněji určit, lze její propojení opravit a změna se může promítnout také do mapy. Historickou sbírku mohou v budoucnu doplnit současné nahrávky a fotografie jednotlivých zvonů 

Pilotní projekt pro další archivy

Plakát z konference CEE Hubu
Pavel Bednařík (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons 

Zaniklé zvony byly prvním pilotním projektem spolupráce Wikimedia Česká republika a médiem veřejné služby. Přestože kolekce čítá necelých devadesát nahrávek, její zpracování trvalo déle než rok a zapojilo vedení obou organizací, archivářku, zvukaře, odborníka na zvony i dobrovolné členy komunity Wikimedia. Ukázalo se tak, že skutečné zpřístupnění archivního materiálu představuje podstatně složitější proces než pouhé nahrání souborů na internet.

Český rozhlas nahrávky vybral, digitalizoval, odborně zpracovával a pod vlastním účtem uvolnil pod svobodnou licencí. Wikimedia ČR a komunita Wikimedia pomohly nastavit postup zveřejnění, uspořádat soubory a propojit je s dalšími informacemi. Každý ze zapojených aktérů přitom přinesl vlastní znalosti a zachoval si odpovědnost za svou část práce.

Stejný model mohou využít také další veřejnoprávní média, archivy, knihovny, muzea a galerie. Nemusí přitom začínat rozsáhlými databázemi. Dobře vybraná a zvládnutelná sbírka umožňuje vyzkoušet licenční, odborný i technický postup na konkrétním materiálu a vytvořit výsledek, který lze následně rozvíjet.

„Věříme, že na spolupráci navážeme i v našich dalších projektech,“ uvedla výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová. “Zaniklé zvony ukazují, jak může propojení paměťové instituce a otevřené komunity proměnit archivní materiál ve svobodně dostupnou, dohledatelnou a propojenou součást veřejného poznání.”